Ve špíně, ve strachu o vodu i o střechu nad hlavou. Takový je život rodin v
ostravském ghettu
Stát dal vloni méně peněz na integraci Romů. Vyplývá to ze zprávy, kterou
projednala vláda. Právě Moravskoslezský kraj přitom patří k regionům, které
sociálně vyloučené lokality trápí nejvíce.
Nejistota a strach doprovází už několik měsíců obyvatele jednoho z
ostravských ghett. Bojí se o vodu, střechu nad hlavou i zdraví svých dětí,
se kterými bydlí v děravých domech. Přesto je jim v ghettu lépe než v
předražené ubytovně a svého tradičního života se nechtějí vzdát.
„Tady vedla nahoru taková odpadová roura,“ ukazuje do vybitých sklepních
oken urostlý muž Robert z ostravského ghetta a jde vysokou trávou pod okny
jednoho z domů. Kolem leží prkna s rezavými hřebíky a okenní rámy.
Splašky, smetí, suť a ve špíně se povalující panenka nebo kojenecká láhev. I
to je realita romského ghetta. Pro jeho obyvatele to je ale stále lepší
varianta než život na ubytovně.
„Na ubytovnu určitě ne. Slyšel jsem, že tam mají úplavici, žloutenka se tam
šíří. A já nebudu čekat na kuchyň, na záchod, na sprchu,“ říká starší muž,
pan Josef Makuňa.
Osudy obyvatel romských osad jsou různé. Drobná paní Eva se ze zmatku a
špíny snažila uniknout. Opustila proto nájemní byt a s osmi dětmi se ocitla
na ulici. Přístřeší našla v azylovém domě.
„Co do budoucna, to nevím. Snažíme se něco našetřit. Někdy s penězi vyjdem,
někdy ne, no,“ říká paní Eva.
Na budoucnost zatím příliš nemyslí, důležité pro ni je tady a teď. Přece jen
však připouští, že by si ráda našla zase podnájem. Na otázku, zda by se
vrátila zpět k ostatním Romům, se jen usmívá a krčí rameny. Mezi své lidi ji
to totiž láká.
| 
Stát dal vloni méně peněz na integraci Romů. Vyplývá to ze zprávy, kterou
projednala vláda. Právě Moravskoslezský kraj přitom patří k regionům, které
sociálně vyloučené lokality trápí nejvíce.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články