Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách
Tisíce dětí by mohly chodit do běžné základní školy, místo toho se ale učí
podle osnov pro žáky s lehkým mentálním postižením. Podle zákona to přitom
není možné. V Česku ale jsou i školy, které dokážou vzdělávat romské žáky
společně s ostatními. Záleží na přístupu učitelů, ale hlavně na rodičích
žáků.
„Zažívala jsem rodiče, které jsem musela přesvědčovat, že mají být pyšní na
své dítě, které je svými vrozenými schopnostmi a intelektem dobře na
základní škole,“ popisuje své zkušenosti ředitelka pražské základní školy
Grafická Ivana Rosová.
„Rodiče totiž chtěli přeřadit dítě do zvláštní školy a odůvodňovali to tím,
že tam jejich kamarádi nemusí nic dělat a že mají celkem pohodový život,“
vysvětluje Rosová.
Podle zákona nemůže nikdo zdravé děti do praktické školy poslat. A to ani na
přání rodičů. Ale stává se to, přiznává první náměstek ministra školství
Jiří Nantl.
„Musí to řešit Česká školní inspekce, která to už sleduje. Je to věc, kterou
my chceme řešit při revizi diagnostických postupů,“ slibuje Nantl.
Důvody, proč i normální děti někdy končí v praktických školách, jsou podle
něj zřejmé. „Myslím, že to tak všichni tušíme, že v řadě případů při
diagnostice nebo ředitelé škol ustoupí zčásti přání rodičů. Nebo v některých
případech rodiče nemusí být správně informováni,“ přemítá náměstek ministra
školství.
Mezinárodní kritika padá na Česko už pět let, kdy Evropský soud pro lidská
práva řekl, že především romské děti jsou na českých školách diskriminované
a nařídil České republice situaci napravit. Za celou dobu se podle Amnesty
International situace nezměnila.
Česko podle verdiktu porušilo právo na vzdělání u 18 dětí tím, že je
neoprávněně zařadilo do bývalých zvláštních škol. Ministerstvo školství za
tu dobu připravilo dokument Národní akční plán, který má zajistit rovný
přístup ke vzdělání, teď chystá jeho novou podobu. Úřad také vydal metodické
doporučení pro školy.
Podle posledního šetření veřejného ochránce práv je 35 procent žáků bývalých
zvláštních škol romského původu. Česká školní inspekce ale upozorňuje, že se
jejich počet v bývalých zvláštních školách snižuje.
„Je to zhruba o 8,6 procenta menší číslo než tomu bylo v roce 2009 a 2010,
ačkoli nedochází ještě pořád k důslednému rozlišování podpory žáků, kteří
jsou sociálně znevýhodnění a žáků, kteří mají lehké mentální postižení.
Ještě stále se to trošku směšuje do jedné kapitoly,“ potvrzuje náměstek
ústřední školní inspektorky Ondřej Andrys.
Zdravé děti přitom mají na praktické škole omezené osnovy. Ve znalostech
mohou zaostávat za absolventem běžné školy zhruba o dva roky. Další šance na
vzdělání a budoucí pracovní uplatnění jsou pak mizivé.
Část dětí chodí do praktických škol neprávem, zjistila redaktorka Klára
Bílá
Poslech v mp3
|