Tisíce dětí by mohly chodit do běžné základní školy, místo toho se ale učí podle osnov pro žáky s lehkým mentálním postižením. Podle zákona to přitom není možné. V Česku ale jsou i školy, které dokážou vzdělávat romské žáky společně s ostatními. Záleží na přístupu učitelů, ale hlavně na rodičích žáků.

„Zažívala jsem rodiče, které jsem musela přesvědčovat, že mají být pyšní na své dítě, které je svými vrozenými schopnostmi a intelektem dobře na základní škole,“ popisuje své zkušenosti ředitelka pražské základní školy Grafická Ivana Rosová.

„Rodiče totiž chtěli přeřadit dítě do zvláštní školy a odůvodňovali to tím, že tam jejich kamarádi nemusí nic dělat a že mají celkem pohodový život,“ vysvětluje Rosová.

Podle zákona nemůže nikdo zdravé děti do praktické školy poslat. A to ani na přání rodičů. Ale stává se to, přiznává první náměstek ministra školství Jiří Nantl.

„Musí to řešit Česká školní inspekce, která to už sleduje. Je to věc, kterou my chceme řešit při revizi diagnostických postupů,“ slibuje Nantl.

Důvody, proč i normální děti někdy končí v praktických školách, jsou podle něj zřejmé. „Myslím, že to tak všichni tušíme, že v řadě případů při diagnostice nebo ředitelé škol ustoupí zčásti přání rodičů. Nebo v některých případech rodiče nemusí být správně informováni,“ přemítá náměstek ministra školství.

Mezinárodní kritika padá na Česko už pět let, kdy Evropský soud pro lidská práva řekl, že především romské děti jsou na českých školách diskriminované a nařídil České republice situaci napravit. Za celou dobu se podle Amnesty International situace nezměnila.

Česko podle verdiktu porušilo právo na vzdělání u 18 dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do bývalých zvláštních škol. Ministerstvo školství za tu dobu připravilo dokument Národní akční plán, který má zajistit rovný přístup ke vzdělání, teď chystá jeho novou podobu. Úřad také vydal metodické doporučení pro školy.

Podle posledního šetření veřejného ochránce práv je 35 procent žáků bývalých zvláštních škol romského původu. Česká školní inspekce ale upozorňuje, že se jejich počet v bývalých zvláštních školách snižuje.

„Je to zhruba o 8,6 procenta menší číslo než tomu bylo v roce 2009 a 2010, ačkoli nedochází ještě pořád k důslednému rozlišování podpory žáků, kteří jsou sociálně znevýhodnění a žáků, kteří mají lehké mentální postižení. Ještě stále se to trošku směšuje do jedné kapitoly,“ potvrzuje náměstek ústřední školní inspektorky Ondřej Andrys.

Zdravé děti přitom mají na praktické škole omezené osnovy. Ve znalostech mohou zaostávat za absolventem běžné školy zhruba o dva roky. Další šance na vzdělání a budoucí pracovní uplatnění jsou pak mizivé.

Část dětí chodí do praktických škol neprávem, zjistila redaktorka Klára Bílá

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)