Na konferenci se představily romské vzory hodné následování
Britské velvyslanectví dnes uspořádalo společně s dalšími partnery
konferenci „Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích“. Své životní
příběhy a názory tu představili Romové, kteří mohou sloužit pro mladé lidi
jako jakési pozitivní vzory. Působí například v neziskových organizacích
nebo v médiích v různých zemích Evropy. Nechyběli ani úspěšní čeští Romové.
Dalším tématem byl obraz Romů ve sdělovacích prostředcích.
Konferenci zahájila britská velvyslankyně Sian MacLeod:
„Romské vzory jsou důležité nejen pro inspiraci mladých lidí, kteří se s
nimi mohou identifikovat. Rovněž mají důležitou roli v boření předsudků
většinové společnosti. Tito lidé nám ukazují, že šanci něco dokázat má
každý, ať už pochází z jakéhokoliv prostředí,“ řekla velvyslankyně. Dodala,
že je podle ní v zájmu celé společnosti, a to i z ekonomického pohledu, aby
každé dítě mělo šanci naplnit svůj potenciál, a pozitivně společnosti
přispět.
Sian MacLeod dále zmínila, že pozitivní vzory nepotřebují zdaleka jen
Romové, ale prakticky každý z nás. Pro inspiraci, ale i jako příklad, čeho
se dá v životě dosáhnout.
Název konference „Roma positive“ měl symbolizovat důraz na pozitivní vzory
mezi Romy. A také optimistický pohled do budoucna týkající se možné
inspirace lidmi, jako jsou například student Policejní akademie Milan
Žigmond či romská konzultantka Helena Krištofová, kteří na konferenci rovněž
vystupovali.
Šestnáctiletý Milan Žigmond se domnívá, že Romové musejí mít své vzory,
které jim ukážou, že stačí jen chtít. Jej samotného takto motivují rodiče,
kteří jej také odjakživa vedli ke studiu.
Na toto téma se vyjádřil i Zdeněk Horváth, který se léta pohyboval v různých
romských či pro-romských neziskových organizacích. Sám se necítí jako vzor,
ostatní jej tak ale často vidí, například jeho bratři. Vzory podle něj
nejsou o věku nebo dosažených úspěších, ale o přístupu, životní cestě.
Podobný názor na konferenci zazníval častěji: romský vzor zdaleka nemusí být
žádná jasně zařící mediální či jiná hvězda, ale i “obyčejný“ úspěšný hasič
či policista.
Romská konzultantka Helena Krištofová popsala překážky, na které někdy
Romové narážejí:
„To, že jsme Romky, jako kdybychom měly napsáno na čele. Už tam ale napsáno
nemáme, že chceme pracovat, pomáhat společnosti, být užitečné.”
Slovenská romská právnička Irena Biháriová ze sdružení Lidé proti rasismu
hovořila o své zkušenosti, kdy někteří úspěšní Romové se raději vzdají své
identity, popírají svůj romský původ a společně s majoritou nadávají na
ostatní Romy, jen aby bílé většině ukázali, že si jich může vážit.
Na konferenci dále vystoupila celá řada mezinárodních romských řečníků z
Holandska, Velké Británie, Maďarska či Rumunska. Mluvili například o
problému uchovávání tradičních hodnot v moderní době, o otázce využití
potenciálu skrytého v romských společenstvích a o tom, jak zajistit, aby
mladé lidi lákaly a inspirovaly pozitivní romské modely.
Moderátor Orhan Galjus, romský novinář žijící v Holandsku, vyprávěl
zajímavý příběh o svém vlastním vzoru, jímž se mu stal jeho strýc. Jeho
napodobováním a přemýšlením o tom, proč je strýc úspěšný, se Orhan Galjus
dostal k profesi, kterou dnes vykonává.
Britský romský novinář Jake Bowers, který působil například v BBC či
několika britských denících, zmiňoval, jak je někdy obtížné bojovat s
předsudky ve společnosti. Bowers i další řečníci dokládali svá slova
příklady kampaní, které pomáhaly tyto předsudky bořit.
Konference byla večer uzavřena recepcí na Britském velvyslanectví, která se
rovněž nesla v duchu romských vzorů. Vystoupila zde romská operní pěvkyně
Pavlína Matiová nebo kapela Gipsy.cz.
| 
Britské velvyslanectví dnes uspořádalo společně s dalšími partnery
konferenci „Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích“. Své životní
příběhy a názory tu představili Romové, kteří mohou sloužit pro mladé lidi
jako jakési pozitivní vzory. Působí například v neziskových organizacích
nebo v médiích v různých zemích Evropy. Nechyběli ani úspěšní čeští Romové.
Dalším tématem byl obraz Romů ve sdělovacích prostředcích.
„Romské vzory jsou důležité nejen pro inspiraci mladých lidí, kteří se s
nimi mohou identifikovat. Rovněž mají důležitou roli v boření předsudků
většinové společnosti. Tito lidé nám ukazují, že šanci něco dokázat má
každý, ať už pochází z jakéhokoliv prostředí,“ řekla velvyslankyně. Dodala,
že je podle ní v zájmu celé společnosti, a to i z ekonomického pohledu, aby
každé dítě mělo šanci naplnit svůj potenciál, a pozitivně společnosti
přispět.
Na toto téma se vyjádřil i Zdeněk Horváth, který se léta pohyboval v různých
romských či pro-romských neziskových organizacích. Sám se necítí jako vzor,
ostatní jej tak ale často vidí, například jeho bratři. Vzory podle něj
nejsou o věku nebo dosažených úspěších, ale o přístupu, životní cestě.
Podobný názor na konferenci zazníval častěji: romský vzor zdaleka nemusí být
žádná jasně zařící mediální či jiná hvězda, ale i “obyčejný“ úspěšný hasič
či policista.
Slovenská romská právnička Irena Biháriová ze sdružení Lidé proti rasismu
hovořila o své zkušenosti, kdy někteří úspěšní Romové se raději vzdají své
identity, popírají svůj romský původ a společně s majoritou nadávají na
ostatní Romy, jen aby bílé většině ukázali, že si jich může vážit.
Na konferenci dále vystoupila celá řada mezinárodních romských řečníků z
Holandska, Velké Británie, Maďarska či Rumunska. Mluvili například o
problému uchovávání tradičních hodnot v moderní době, o otázce využití
potenciálu skrytého v romských společenstvích a o tom, jak zajistit, aby
mladé lidi lákaly a inspirovaly pozitivní romské modely.
Britský romský novinář Jake Bowers, který působil například v BBC či
několika britských denících, zmiňoval, jak je někdy obtížné bojovat s
předsudky ve společnosti. Bowers i další řečníci dokládali svá slova
příklady kampaní, které pomáhaly tyto předsudky bořit.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články