Nacistická genocida Romů je varováním pro současnost, zaznělo při odhalení
památníku v Berlíně
Rasismus vůči menšinám je přímým útokem na demokracii. V Berlíně to
prohlásil nejvyšší představitel německých Romů při slavnostním odhalení
památníku obětem romského holocaustu. Slavnostního aktu se zúčastnili
nejvyšší němečtí představitelé včetně kancléřky Angely Merkelové.
„To utrpení má tváře, jednotlivé individuální tváře. My vidíte v tom
památníku každého člověka, každý jednotlivý život,“ prohlásila kancléřka
Merkelová.
Utrpení půl milionu Romů z celé Evropy od dneška připomíná kruhová fontána s
černým podkladem jako symbolem hrůzy. Čerstvá růže na kameni uprostřed
naopak symbolizuje život.
Památník z dílny 81letého izraelského umělce Daniho Karavana stojí jen pár
metrů od budovy německého parlamentu. Podle většiny řečníků má být nejen
připomínkou utrpení, ale varovným signálem proti stávající diskriminaci
Romů.
Slavnostního ceremoniálu se kromě kancléřky účastnili i německý prezident
Joachim Gauck, berlínský starosta Klaus Wowereit, zástupci všech politických
stran i stovka přeživších romského holocaustu. Právě pro ně je odhalení
památníku největším zadostiučiněním, dočkali se ho až po 67 letech.
Nacisté podle odhadů vyvraždili mimo jiné 90 procent původních českých Romů.
Z koncentračních táborů se jich po válce nevrátilo ani šest stovek.
Němečtí aktivisté zabývající se romským holocaustem kritizují českou vládu
za to, že nedokázala vyřešit situaci kolem někdejšího sběrného lágru v
Letech u Písku. Místo důstojného památníku tam dosud stojí vepřín.
Režisér Břetislav Rychlík, který je mimo jiné autorem televizního dokumentu
o romském holocaustu, míní, že pro řadu českých politiků je to naprosto
nepopulární téma.
„Začít si něco s tím, že byly u nás také koncentrační tábory, že Romové
prošli holocaustem, to je samozřejmě politicky naprosto neprozíravé. Vždycky
si spočítají, že jim to většinová společnost sečte,“ říká.
„Že to v Letech není vyřešeno, byť vím, že tam jsou pracovní místa v
prasečáku pro lidi z okolí, pořád považuji za jakousi ostudu, která by se
měla posunout. Památník by tam měl vzniknout nejenom kvůli Romům, ale i
kvůli nám samotným,“ podotkl Rychlík.
Proč podobná připomínka v Česku stále chybí, se Radiožurnál ptal režiséra
Břetislava Rychlíka
Poslech v mp3
|