Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný na regionálních stanicích Českého rozhlasu
Lačho dives the šukar šuniben Romale. Akana adaj tumari relacia „O Roma
vakeren“. Dobrý večer a nerušený poslech všem, kteří si naladili romské
vysílání Romové hovoří.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
V Requeim za Osvětim vystoupí Pavlína Matiová jako první romská sólistka na
půdě Rudolfina
První listopadovou neděli zažije pražské Rudolfinum ojedinělou událost.
Vystoupí v něm romský Filharmonický orchestr z Frankfurtu nad Mohanem, které
představí dílo romského nizozemského skladatele Rogera Moreno Rathgeba.
Requeim za Osvětim – tak se dílo i celý mezinárodní projekt jmenuje – má v
Česku pod taktovkou sdružení Slovo 21. Jednou ze sólistek koncertu bude i
Pavlína Matiová, se kterou mluvil Tomáš Bystrý.
Budete pravděpodobně první Romkou, která na půdě pražského Rudolfina
vystoupí jako operní pěvkyně. Jak dlouho jste uvažovala nad nabídkou
zazpívat v nejprestižnější pražské síni?
„Nad tím se opravdu dlouho neuvažuje. Když jsem nabídku dostala, s radostí
jsem ji přijala, protože zpívat v Rudolfinu je pro každého muzikanta velká
čest.“
Jak moc je pro Vás důležité participovat na projektu jako je Requiem za
Osvětim? S něčím, co je nejsmutněji spjato s dějinami nejen Romů, ale celé
společnosti vůbec?
„Ono je to velmi silné téma. I proto jsem nabídku přijala, abych ho mohla
jako Romka prezentovat.“
Vystoupíte na Requiem za Osvětim a spolu s Vámi další tři sólisté
Národního divadla společně s Romskou filharmonií z Frankfurtu nad Mohanem,
což je téměř 80 členné těleso, které tvoří Romové například z Německa,
Rumunska, Maďarska. Už jste měla možnost je slyšet?
„Naštěstí ano, protože jsem byla pozvána na premiéru Requiem za Osvětim,
která se konala v Amsterdamu. Měla jsem to štěstí seznámit se jak s panem
dirigentem, tak se skladatelem, který requiem složil. Byla to pro mne velká
zkušenost.“
To byla tedy premiéra?
„Ano, světová premiéra a bylo to nádherné. Konalo se to samozřejmě v
odsvěceném kostele, přímo na hlavním náměstí v Amsterdamu. Bylo vyprodáno,
skvělý zážitek.“
Jak je vlastně pro zpěvačku z technického hlediska náročné odzpívat něco
takového, jako je Requiem za Osvětim?
„Já jsem tři roky studovala techniku klasického zpěvu na konzervatoři v
Praze pod vedením paní profesorky Evy Zikmundové. I proto se mi to zdá velmi
těžké, protože jsem takhle obsáhlé dílo ještě nenastudovala. Připravuji se
už téměř rok. Zpívat se sólisty Národního divadla je pro ‘laika‘ docela
těžké, ale snad to vyjde. Snažím se cvičit každý den.“
Myslíte si, že se budete věnovat klasické hudbě, klasickému zpěvu? Nebo
Vás spíše láká pop či jazz?
„Jak bych to řekla? Nejvíc od srdce mi jde romská hudba.“
Kdyby jste měla říct, čeho se nejvíce obáváte a na co se nejvíce těšíte v
rámci velkolepého koncertu v Rudolfinu?
„Nejvíce se těším až dozní poslední tón (smích). To mi spadne obrovský kámen
ze srdce. A největší strach mám asi z toho, že budu stát vedle vynikajících
profesionálů, co se klasického zpěvu týče.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Televizní pořad Romaňi luma moderuje pětadvacetiletý Martin
Grinvalský
Teď už - Romaňi luma – to je Romský svět. A také název televizního pořadu,
na který jste už možná někdy narazili. Už druhým rokem ho připravuje
ostravské studio České televize a informuje o životě Romů nejen v Česku, ale
i v zahraničí. Od počátku romský magazín moderuje pětadvacetiletý Martin
Grinvalský. Více už Tomáš Bystrý.
Byla novinařina oborem, o který jste se zajímal už od dětství a který
jste chtěl jednou vykonávat?
„Určitě jsem si představoval, že bych jednou mohl moderovat. Byl to můj sen.
Jako dítě jsem s tím nedělal nic, protože jsem neměl dostatečné vzory. Až
pak jsem viděl romské moderátory v televizi, což mě více motivovalo.
Pamatuji se, že jsem viděl pořad Romale, kde byla například Jarmila
Balážová. Motivovalo mne, že se jeden Rom dostal na televizní obrazovku. Pak
přibyl Ondřej Giňa, Richard Samko. Více lidí mne přesvědčilo, že můj sen lze
uskutečnit. Proto jsem jednou využil nabídky občanského sdružení Romea,
které pořádalo kurz žurnalistického minima. Potom přišla velmi zajímavá
nabídka z ostravského studia České televize, kde jsem teď díky kurzu na
pozici moderátora a redaktora pořadu.“
Pokud si správně vzpomínám, tak první díly byly v češtině, pak jste
najednou přešli na romštinu. Proč ta změna?
„Změna přišla z vedení. Ale pro mě je určitě přirozenější hovořit v
romštině, i když romsky nemluvím každý den. Je to náročnější, protože texty
překládá překladatel a já se je učím nazpaměť. Ale opravdu mi přijde, že se
to do magazínu hodí a že to vypadá s romskou moderací lépe.“
Pořad Romaňi luma je vlastně jediným pořadem pro romskou menšinu v rámci
veřejnoprávní televizní služby. Myslíte si, že jeden pořad je dostatečný pro
romskou menšinu v České republice?
„Osobně si myslím, že by Romové větší prostor ve sdělovacích prostředcích
určitě měli mít. Právě pořad Romaňi luma je důkazem, že se na tom pomalu
pracuje. Prostor se určitě v budoucnu bude zvětšovat. Každopádně teď to
nestačí. Romové by měli mít vlastní média. Média jsou hlídacím psem
demokracie. Podle mého, speciálně u Romů, jsou strašně důležitá pro
vytváření platformy mezi majoritou a romskou menšinou.“
Jak se Vy, jakožto pracovník mediální veřejné služby, díváte na ne mnohdy
příliš objektivní referování českých novinářů o Romech? Mám na mysli
například kauzu Břeclav a podobné.
„Média jsou podniky, firmy, které musí prodávat. Tzn. jim se hodí do krámu,
když prodají, a oni ví, že určitý materiál prodají. Mají k tomu kapacity,
aby to jejich pracovníci zpracovali tak, jak to veřejnost chce slyšet. Je to
také o nějaké mediální kultuře, která tady nikdy nebyla a která se postupem
času, doufám, vytvoří.“
Stránky pořadu Romaňi luma – Romský svět
najdete zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Pořad O Roma vakeren pro Vás chystáme v sobotu na vlnách Českého rozhlasu
Radiožurnálu ve 20:05. Mangav tumenge šukar rati. Hezký večer vám přeje
Iveta Durdoňová.
| 
Budete pravděpodobně první Romkou, která na půdě pražského Rudolfina
vystoupí jako operní pěvkyně. Jak dlouho jste uvažovala nad nabídkou
zazpívat v nejprestižnější pražské síni?
Jak moc je pro Vás důležité participovat na projektu jako je Requiem za
Osvětim? S něčím, co je nejsmutněji spjato s dějinami nejen Romů, ale celé
společnosti vůbec?
„Naštěstí ano, protože jsem byla pozvána na premiéru Requiem za Osvětim,
která se konala v Amsterdamu. Měla jsem to štěstí seznámit se jak s panem
dirigentem, tak se skladatelem, který requiem složil. Byla to pro mne velká
zkušenost.“
„Já jsem tři roky studovala techniku klasického zpěvu na konzervatoři v
Praze pod vedením paní profesorky Evy Zikmundové. I proto se mi to zdá velmi
těžké, protože jsem takhle obsáhlé dílo ještě nenastudovala. Připravuji se
už téměř rok. Zpívat se sólisty Národního divadla je pro ‘laika‘ docela
těžké, ale snad to vyjde. Snažím se cvičit každý den.“
Související články
Byla novinařina oborem, o který jste se zajímal už od dětství a který
jste chtěl jednou vykonávat?
Pokud si správně vzpomínám, tak první díly byly v češtině, pak jste
najednou přešli na romštinu. Proč ta změna?
Pořad Romaňi luma je vlastně jediným pořadem pro romskou menšinu v rámci
veřejnoprávní televizní služby. Myslíte si, že jeden pořad je dostatečný pro
romskou menšinu v České republice?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články