Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Amen sam Romale!, Amen sam Romale! – Jsme Romové, my jsme Romové – podobné skandování se v neděli ozývalo v patnácti evropských městech. S myšlenkou uspořádat pochod romské hrdosti Roma Pride přišel Francouz Benjamin Abtan, prezident Evropského protirasistického hnutí (EGAM). První pochody proběhly před rokem v několika evropských městech a letos se k akci přidali i čeští Romové. Hlavním organizátorem Roma Pride v Praze bylo sdružení Konexe, jehož tiskový mluvčí Miroslav Brož uvádí:

„Já se musím přiznat, že jsme to všechno organizovali velmi narychlo, protože zahraniční partner nás oslovil až zhruba před třemi týdny s tím, že termín té události je pevně daný, stejný ve všech zemích, kde probíhá Roma Pride, tzn. 7. října. Takže my jsme vlastně tuto akci zorganizovali během tří týdnů s nulovým rozpočtem a myslím si, že se velmi vydařila, povedlo se nám sem dostat velké množství autentických chudých Romů, kteří žijí v ghettech převážně v severních Čechách.“

Na Roma Pride do Prahy přijelo i deset dětí z varnsdorfských ubytoven, které jsou traumatizovány po mnoha protiromských pochodech pod okny svých domovů. Doprovázela je Růžena Ďorďová, romská asistentka sociálního pracovníka ve varnsdorfské pobočce Poradny pro občanství, občanská a lidská práva:

„Děti se potřebují trochu odreagovat a chtěla jsem jim ukázat, že i když se bojí většího počtu lidí a schovávají se, tak že se nemusí bát, že to jde i normální cestou. Po těch demonstracích ve Varnsdorfu se hodně bojí. Některé děti večer dokonce vykřikují ‘Demonstrace! Demonstrace!‘, nebo se bojí spát a trvá ještě do dneška, po roce, protože minulý měsíc se to tam zopakovalo, sice to nebylo v tak hojném počtu, ale bylo to tam. Takže ty děti jsou zase ve stresu, co zase bude, co se zase na ně bude vymýšlet, a co s nimi bude dál.“

Další velká skupina účastníků letošního Roma Pride přijela Krupky u Ústí nad Labem.

„V Krupce žije romská komunita, která má v českých podmínkách největší zkušenosti s pochody neonacistů, protože do Krupky směřovaly už devětkrát.“

Vysvětluje Miroslav Brož ze sdružení Konexe. Jeho slova objasňují, proč mladí účastníci z Krupky tolik oceňovali pokojný průběh pochodu:

1. mladík z Krupky: „Byl jsem velmi překvapen, že na náš pochod nezaútočili nacisti.“

2. mladík z Krupky: „Jsem docela překvapený, že na nás nezaútočili, vůbec nic, že pochod prošel v klidu a bez nějakých komplikací.“

Pražský Roma Pride završila ve večerních hodinách ekumenická bohoslužba v kostele svatého Martina ve zdi. Vedl ji farář Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal, který se s Romy hodně stýkal i během loňských pochodů nenávisti na Šluknovsku.

„A tam byly skutečně chvíle, kdy jsem se styděl za barvu své kůže, protože tam romští rodiče vyprávěli, že když vedou své děti do školy, tak bílí rodiče říkají svým dětem, že se hlavně nemají bavit s Cikánama, a jak vlastně Romové už od dětství prožívají různé ponižování. Takže jsem dnes měl velkou radost, když jsem viděl tu romskou mládež, kterou navíc znám i osobně a kamarádím se s ní, jak jde naším hlavním městem, nese standarty a skandují Romská hrdost a jsou na sebe hrdí, zpívají pěkné písničky, které my ani neumíme... Takže akce se mi líbí – jinak bych to nespolupořádal.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.10.2015	Pochod romské hrdosti projde v neděli Prahou	Zprávy ze života Romů
06.10.2013	‚Černí, bílí, spojme síly,‘ znělo Prahou na pochodu Roma Pride	Zprávy ze života Romů
04.10.2013	Roma Pride 2013: Pochod romské hrdosti v neděli půjde Prahou	Zprávy ze života Romů
07.10.2012	Prahou prošel první pochod romské hrdosti Roma Pride	Zprávy ze života Romů
03.10.2012	Také v Praze se v neděli uskuteční průvod romské hrdosti Roma Pride	Zprávy ze života Romů

„Já se nevzdám poslaneckého mandátu. Budu vykonávat jak funkci poslance, tak i funkci zmocněnce vlády pro romské komunity. Pociťoval jsem potřebu to udělat, abych se vzdal jednoho platu, který nevyužiji pro osobní potřebu, ale pro účely spojené s rozvojem romské komunity na Slovensku.“

Peter Pollák zná poměry v romských komunitách ze svého působení na pozici sociálního pracovníka. Na post zplnomocněnce nastupuje s dlouholetou praktickou zkušeností, ze které vyplývá jasné předsevzetí.

„Konečně, po 22 letech, budeme upřímně nahlížet na romskou problematiku, a to ne s cílem získat co nejvíce politických bodů, ale s cílem pomoci Slovensku a samotným Romům. Problematika se, jak už jsem několikrát řekl, netýká pouze Romů, ale celého Slovenska. Všichni se tomu musíme věnovat. Nikdo jiný to za nás nevyřeší, jen my sami. Očekávám, že všichni zodpovědní lidé, kteří dnes spravují naši zemi, přistoupí k tématu s cílem co nejdříve ho vyřešit tak, aby nadále netrápilo Slovensko.“

Nový zplnomocněnec vnímá nastávající úkoly jako celoslovenskou společenskou výzvu.

„Samozřejmě. Budu se snažit pojmout tento problém jako ne jen romský, ale jako společenský či slovenský. Avšak důležitý je zejména obsah toho, co se chystáme udělat. Čím lépe a výstižněji ho pojmenujeme, tím snáze se nám bude řešit. Otevřeně říkám, že není potřeba maskovat se za různé jiné pojmy, které jsme na Slovensku zkoušeli – např. sociálně vyloučené společenství, znevýhodnění lidé, nepřizpůsobiví občané apod.“

Novela kompetenčního zákona říká i to, že o přidělování dotací pro romskou komunitu bude rozhodovat ministerstvo vnitra. Peter Pollák stojí před nelehkou povinností:

„Celá společnost musí tuto problematiku vnímat jinak než dosud. I média. Udělám všechno proto, aby investice státu, která bude dnes investicí do tohoto problému, bude vnímána jako investice do budoucnosti Slovenska. Jakmile dostaneme Romy na pracovní trh, jakmile budou vzdělaní Romové schopni uplatnit se, bude z toho mít konkrétní prospěch celá republika.“

Slovenští Romové se mají stát aktivní a plnohodnotnou složkou sociálního systému Slovenské republiky.

„Jakmile budou Romové součástí sociálního systému jako přispěvatelé, budou z toho pociťovat přínos všichni lidé. Posuneme se o obrovský krok dopředu a nebudeme muset už do této problematiky investovat jakoukoliv energii, finanční prostředky či čas.“

Peter Pollák se ztotožňuje s jedním z principů plánované romské reformy, a tou je zásada „vyplatí se být slušný“:

„V tom je ukryté vše důležité. Myslím si, že je spravedlivé, aby stát, který nabízí pomoc lidem v hmotné nouzi, bude rozlišovat svoji pomoc, její objem i rozsah pro lidi, kteří se chovají zodpovědně vůči svojí rodině, vůči společnosti i státu. Pomoc by se měla odlišovat od té, které se dostane člověku, který se chová nezodpovědně. Vůbec to neznamená, že by takový člověk, který například neposílá svoje dítě do školy, nebude zajištěn, co se týče základních životních potřeb. To mu garantuje ústava a je to zahrnuto v rámci dávek v hmotné nouzi, což nechci ani já žádným způsobem měnit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Peter Pollák končí ve funkci zplnomocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku, nahradí ho Abel Ravasz	O Roma Vakeren
17.10.2015	Opozice kritizuje vládního zmocněnce pro romskou komunitu na Slovensku	O Roma Vakeren
13.10.2013	Rom Peter Pollák je na Slovensku poslancem i vládním zmocněncem pro romské komunity	O Roma Vakeren
09.03.2013	Zplnomocněnec pro romské komunity na Slovensku se setkal se zástupci etnických menšin v USA	O Roma Vakeren