Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný na regionálních stanicích Českého rozhlasu
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Lačho dives the šukar šuniben Romale. Bacht tumenge savorenge so šunen amaro
vakeriben. Akana adaj tumari relacia „O Roma vakeren“. Dobrý večer všem,
kteří si naladili romské vysílání Romové hovoří.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Prahou poprvé prošel průvod romské hrdosti Roma Pride
V patnácti evropských městech se v neděli uskutečnil pochod romské hrdosti
Roma Pride a letos poprvé se k němu přidala i Praha. Průvod v naší metropoli
začal na nábřeží u Palackého náměstí a prošel ulicemi Starého Města, kde se
účastníci zastavili v evangelickém kostele svatého Salvátora k panelové
diskusi a kulturnímu vystoupení. Vše sledovala Jana Šustová.
Amen sam Romale!, Amen sam Romale! – Jsme Romové, my jsme Romové – podobné
skandování se v neděli ozývalo v patnácti evropských městech. S myšlenkou
uspořádat pochod romské hrdosti Roma Pride přišel Francouz Benjamin Abtan,
prezident Evropského protirasistického hnutí (EGAM). První pochody proběhly
před rokem v několika evropských městech a letos se k akci přidali i čeští
Romové. Hlavním organizátorem Roma Pride v Praze bylo sdružení Konexe, jehož
tiskový mluvčí Miroslav Brož uvádí:
„Já se musím přiznat, že jsme to všechno organizovali velmi narychlo,
protože zahraniční partner nás oslovil až zhruba před třemi týdny s tím, že
termín té události je pevně daný, stejný ve všech zemích, kde probíhá Roma
Pride, tzn. 7. října. Takže my jsme vlastně tuto akci zorganizovali během
tří týdnů s nulovým rozpočtem a myslím si, že se velmi vydařila, povedlo se
nám sem dostat velké množství autentických chudých Romů, kteří žijí v
ghettech převážně v severních Čechách.“
Na Roma Pride do Prahy přijelo i deset dětí z varnsdorfských ubytoven, které
jsou traumatizovány po mnoha protiromských pochodech pod okny svých domovů.
Doprovázela je Růžena Ďorďová, romská asistentka sociálního pracovníka ve
varnsdorfské pobočce Poradny pro občanství, občanská a lidská práva:
„Děti se potřebují trochu odreagovat a chtěla jsem jim ukázat, že i když se
bojí většího počtu lidí a schovávají se, tak že se nemusí bát, že to jde i
normální cestou. Po těch demonstracích ve Varnsdorfu se hodně bojí. Některé
děti večer dokonce vykřikují ‘Demonstrace! Demonstrace!‘, nebo se bojí spát
a trvá ještě do dneška, po roce, protože minulý měsíc se to tam zopakovalo,
sice to nebylo v tak hojném počtu, ale bylo to tam. Takže ty děti jsou zase
ve stresu, co zase bude, co se zase na ně bude vymýšlet, a co s nimi bude
dál.“
Další velká skupina účastníků letošního Roma Pride přijela Krupky u Ústí nad
Labem.
„V Krupce žije romská komunita, která má v českých podmínkách největší
zkušenosti s pochody neonacistů, protože do Krupky směřovaly už devětkrát.“
Vysvětluje Miroslav Brož ze sdružení Konexe. Jeho slova objasňují, proč
mladí účastníci z Krupky tolik oceňovali pokojný průběh pochodu:
1. mladík z Krupky: „Byl jsem velmi překvapen, že na náš pochod
nezaútočili nacisti.“
2. mladík z Krupky: „Jsem docela překvapený, že na nás nezaútočili,
vůbec nic, že pochod prošel v klidu a bez nějakých komplikací.“
Pražský Roma Pride završila ve večerních hodinách ekumenická bohoslužba v
kostele svatého Martina ve zdi. Vedl ji farář Českobratrské církve
evangelické Mikuláš Vymětal, který se s Romy hodně stýkal i během loňských
pochodů nenávisti na Šluknovsku.
„A tam byly skutečně chvíle, kdy jsem se styděl za barvu své kůže, protože
tam romští rodiče vyprávěli, že když vedou své děti do školy, tak bílí
rodiče říkají svým dětem, že se hlavně nemají bavit s Cikánama, a jak
vlastně Romové už od dětství prožívají různé ponižování. Takže jsem dnes
měl velkou radost, když jsem viděl tu romskou mládež, kterou navíc znám i
osobně a kamarádím se s ní, jak jde naším hlavním městem, nese standarty a
skandují Romská hrdost a jsou na sebe hrdí, zpívají pěkné písničky, které my
ani neumíme... Takže akce se mi líbí – jinak bych to nespolupořádal.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Peter Pollák - nový zplnomocněnec pro lidská práva na Slovensku
Od října je novým zplnomocněncem pro lidská práva na Slovensku Peter Pollák
- Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, který je zároveň poslancem Národní
Rady SR. Ještě před svým nástupem na pozici řekl, že plat zmocněnce
poskytne ve prospěch romské komunity na Slovensku. Více v příspěvku
Roberta Hozi.
„Já se nevzdám poslaneckého mandátu. Budu vykonávat jak funkci poslance, tak
i funkci zmocněnce vlády pro romské komunity. Pociťoval jsem potřebu to
udělat, abych se vzdal jednoho platu, který nevyužiji pro osobní potřebu,
ale pro účely spojené s rozvojem romské komunity na Slovensku.“
Peter Pollák zná poměry v romských komunitách ze svého působení na pozici
sociálního pracovníka. Na post zplnomocněnce nastupuje s dlouholetou
praktickou zkušeností, ze které vyplývá jasné předsevzetí.
„Konečně, po 22 letech, budeme upřímně nahlížet na romskou problematiku, a
to ne s cílem získat co nejvíce politických bodů, ale s cílem pomoci
Slovensku a samotným Romům. Problematika se, jak už jsem několikrát řekl,
netýká pouze Romů, ale celého Slovenska. Všichni se tomu musíme věnovat.
Nikdo jiný to za nás nevyřeší, jen my sami. Očekávám, že všichni zodpovědní
lidé, kteří dnes spravují naši zemi, přistoupí k tématu s cílem co nejdříve
ho vyřešit tak, aby nadále netrápilo Slovensko.“
Nový zplnomocněnec vnímá nastávající úkoly jako celoslovenskou
společenskou výzvu.
„Samozřejmě. Budu se snažit pojmout tento problém jako ne jen romský, ale
jako společenský či slovenský. Avšak důležitý je zejména obsah toho, co se
chystáme udělat. Čím lépe a výstižněji ho pojmenujeme, tím snáze se nám bude
řešit. Otevřeně říkám, že není potřeba maskovat se za různé jiné pojmy,
které jsme na Slovensku zkoušeli – např. sociálně vyloučené společenství,
znevýhodnění lidé, nepřizpůsobiví občané apod.“
Novela kompetenčního zákona říká i to, že o přidělování dotací pro
romskou komunitu bude rozhodovat ministerstvo vnitra. Peter Pollák stojí
před nelehkou povinností:
„Celá společnost musí tuto problematiku vnímat jinak než dosud. I média.
Udělám všechno proto, aby investice státu, která bude dnes investicí do
tohoto problému, bude vnímána jako investice do budoucnosti Slovenska.
Jakmile dostaneme Romy na pracovní trh, jakmile budou vzdělaní Romové
schopni uplatnit se, bude z toho mít konkrétní prospěch celá republika.“
Slovenští Romové se mají stát aktivní a plnohodnotnou složkou sociálního
systému Slovenské republiky.
„Jakmile budou Romové součástí sociálního systému jako přispěvatelé, budou z
toho pociťovat přínos všichni lidé. Posuneme se o obrovský krok dopředu a
nebudeme muset už do této problematiky investovat jakoukoliv energii,
finanční prostředky či čas.“
Peter Pollák se ztotožňuje s jedním z principů plánované romské reformy,
a tou je zásada „vyplatí se být slušný“:
„V tom je ukryté vše důležité. Myslím si, že je spravedlivé, aby stát, který
nabízí pomoc lidem v hmotné nouzi, bude rozlišovat svoji pomoc, její objem i
rozsah pro lidi, kteří se chovají zodpovědně vůči svojí rodině, vůči
společnosti i státu. Pomoc by se měla odlišovat od té, které se dostane
člověku, který se chová nezodpovědně. Vůbec to neznamená, že by takový
člověk, který například neposílá svoje dítě do školy, nebude zajištěn, co se
týče základních životních potřeb. To mu garantuje ústava a je to zahrnuto v
rámci dávek v hmotné nouzi, což nechci ani já žádným způsobem měnit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Pořad O Roma vakeren pro Vás chystáme v sobotu na vlnách Českého rozhlasu
Radiožurnálu ve 20:05. Mangav tumenge šukar rati. Hezký večer vám přeje
Iveta Demeterová.
|