Obyvatelům Balkánu hrozí znovuzavedení víz pro cesty do zemí Evropské unie
Vysoký počet nelegálních přistěhovalců a žadatelů o azyl je důvod, proč
některé země Evropské unie chtějí navrhnout obnovení vízové povinnosti pro
země západního Balkánu. Dotčené státy s tím nesouhlasí.
Cestovat po zemích schengenského prostoru bez žádosti o vízum mohou
obyvatelé Makedonie, Černé Hory a Srbska od prosince roku 2009. Několik
měsíců poté povolila Evropská komise užívat stejných výsad i Albánii a Bosně
a Hercegovině.
Francie, Nizozemsko, ale také Německo, Švédsko a Lucembursko si však stěžují
na některé etnické skupiny z balkánských zemí, že zavalují imigrační úřady.
Označují je za falešné žadatele o azyl, protože nesplňují podmínky. Ze
statistik vyplývá, že jde především o Romy a Albánce.
Než imigrační úřady žádosti o azyl zamítnou, tráví žadatelé v zemi několik
měsíců na její náklady. Západoevropské státy proto Radě ministrů vnitra
navrhují opětovné zavedení vízové povinnosti. Především pro Makedonii a
Srbsko, odkud plyne hlavní proud žadatelů o azyl.
„Srbsko je však kandidátská země EU, a zrušení víz by bylo jediným
hmatatelným výsledkem celého úmorného integračního procesu. Mělo by to pak
neblahé důsledky na veřejnost a na celý integrační proces,“ upozorňuje
redaktor Radiožurnálu Martin Dorazín.
Srbský premiér Ivica Dačić upozornil, že si stěžují hlavně země, kterých se
to netýká. Podle něj nejde přitom ani o desetitisíce ale o tisíce lidí.
Navíc podle premiéra je technicky problém těžce řešitelný.
„Říká, že nemůže na hranici zastavovat autobusy a vyhazovat Romy a Albánce
kvůli jejich etnické příslušnosti. Žádá unii, aby mu posílala seznamy lidí,
kteří byli vyřazeni z azylového řízení. Jenže západní země to s odkazem na
ochranu osobních údajů nemohou udělat. Je to takový začarovaný kruh,“
doplňuje Dorazín. Podle premiéra by ale pomohly finance na zmodernizování
hraničního režimu.
Rada ministrů vnitra EU by o návrhu na znovuzavedení víz měla jednat příští
týden.
Obyvatelům Balkánu hrozí znovuzavedení víz pro cesty do zemí Evropské unie.
Podrobnosti zjišťoval Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Poslech v mp3
|