Podzimní sezona je v Muzeu romské kultury věnovaná Slovensku. Kromě výstavy historických fotografií Jozefa Kolarčíka – Fintického nabídne MRK veřejnosti výstavu Romové na Gemeru-Malohontě z produkce Gemersko-malohontského muzea v Rimavské Sobotě.

Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 11. října v 16 hodin v Muzeu romské kultury. Součástí vernisáže bude také křest nově publikovaného Bulletinu Muzea romské kultury. Výstavu bude možné navštívit do 17. února 2013.

Výstava nabízí souhrnný pohled na romské dějiny a kulturu ve slovenské Gemerskomalohontské oblasti. Romské obyvatelstvo se zde začalo usazovat v průběhu 16. a 17. století a výrazně přispělo k formování multietnické a multikulturní podoby regionu. Výstava přibližuje divákům historii romského osídlování Gemeru-Malohontu, vývoj architektury romského obydlí, regionálně specifický výtvarný projev i zvyklosti převládající ve stravování a v odívání. Zvláštní pozornost je na výstavě věnována hudbě a vynikajícím romským hudebníkům v čele se světoznámou Cinkou Pannou.

Exponáty zapůjčené z muzea v Rimavské Sobotě jsou na výstavě doplněny také o předměty ze sbírky Muzea romské kultury. Některé z těchto objektů jsou veřejnosti prezentovány poprvé.

Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Jeho vznik sahá do roku 1882. Od roku 1910 sídlí muzeum v klasicistické budově bývalých dělostřeleckých kasáren. Hlavním cílem muzea je dokumentace přírody a společnosti historického regionu Gemeru a Malohontu. Specializací muzea od roku 1996 je dokumentace hmotné a duchovní kultury Romů v širším regionu.

Ukázka z výstavy:

"Z obce Gemer pochází jedna z prvních známých romských hudebnic Gemeru-Malohontu, Cinka Panna (1711 – 1772), jejíž jméno se díky její hře na housle dostalo i do zahraničních encyklopedií. Z matčiny strany byla pravděpodobně vnučkou prvního známého romského primáše Michala Barny ze Spiše. Cinka Panně se připisuje autorství většího množství skladeb. Údajně složila také melodii, která je u muzikantů v regionu známá jako Cinka Panna nóta. Její vznik se podle ústního podání váže k období, kdy působila jako houslistka na šlechtických dvorech. Jeden hrabě se tehdy do ní zamiloval a požádal ji o ruku, ale ona ho odmítla. Hrabě se styděl, že ho odmítla „cigánka“, jejíž otec byl obyčejný kovář, a doma napsal báseň. Báseň se dostala i do rukou Cinky Panny, která ji zhudebnila, a tak vznikla Cinkla Panna nóta."

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)