Romové na Gemeru-Malohontě je téma nové výstavy v Muzeu romské kultury
Podzimní sezona je v Muzeu romské kultury věnovaná Slovensku. Kromě výstavy
historických fotografií Jozefa Kolarčíka – Fintického nabídne MRK veřejnosti
výstavu Romové na Gemeru-Malohontě z produkce Gemersko-malohontského muzea v
Rimavské Sobotě.
Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 11. října v 16 hodin v Muzeu romské
kultury. Součástí vernisáže bude také křest nově publikovaného Bulletinu
Muzea romské kultury. Výstavu bude možné navštívit do 17. února 2013.
Výstava nabízí souhrnný pohled na romské dějiny a kulturu ve slovenské
Gemerskomalohontské oblasti. Romské obyvatelstvo se zde začalo usazovat v
průběhu 16. a 17. století a výrazně přispělo k formování multietnické a
multikulturní podoby regionu. Výstava přibližuje divákům historii romského
osídlování Gemeru-Malohontu, vývoj architektury romského obydlí, regionálně
specifický výtvarný projev i zvyklosti převládající ve stravování a v
odívání. Zvláštní pozornost je na výstavě věnována hudbě a vynikajícím
romským hudebníkům v čele se světoznámou Cinkou Pannou.
Exponáty zapůjčené z muzea v Rimavské Sobotě jsou na výstavě doplněny také o
předměty ze sbírky Muzea romské kultury. Některé z těchto objektů jsou
veřejnosti prezentovány poprvé.
Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě je pátým nejstarším
muzeem na Slovensku. Jeho vznik sahá do roku 1882. Od roku 1910 sídlí
muzeum v klasicistické budově bývalých dělostřeleckých kasáren. Hlavním
cílem muzea je dokumentace přírody a společnosti historického regionu Gemeru
a Malohontu. Specializací muzea od roku 1996 je dokumentace hmotné a
duchovní kultury Romů v širším regionu.
Ukázka z výstavy:
"Z obce Gemer pochází jedna z prvních známých romských hudebnic
Gemeru-Malohontu, Cinka Panna (1711 – 1772), jejíž jméno se díky její hře na
housle dostalo i do zahraničních encyklopedií. Z matčiny strany byla
pravděpodobně vnučkou prvního známého romského primáše Michala Barny ze
Spiše. Cinka Panně se připisuje autorství většího množství skladeb. Údajně
složila také melodii, která je u muzikantů v regionu známá jako Cinka Panna
nóta. Její vznik se podle ústního podání váže k období, kdy působila jako
houslistka na šlechtických dvorech. Jeden hrabě se tehdy do ní zamiloval a
požádal ji o ruku, ale ona ho odmítla. Hrabě se styděl, že ho odmítla
„cigánka“, jejíž otec byl obyčejný kovář, a doma napsal báseň. Báseň se
dostala i do rukou Cinky Panny, která ji zhudebnila, a tak vznikla Cinkla
Panna nóta."
|