Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství
Při příležitosti vydání knihy „Deset let poté; Historie desegregace Romů ve
školství ve střední a východní Evropě“ (ed. Iulius Rostas) včera Romský
vzdělávací fond v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
uspořádal veřejnou debatu. Knihu, stejně jako řadu výzkumů, na nichž jsou
hlavní teze díla založeny, představil editor Iulius Rostas za přispění Ivana
Veselého a Gwendolyn Albert, kteří se podíleli na zpracování situace v České
republice. V návaznosti na prezentaci knihy proběhla diskuse mezi přítomnými
akademiky, odborníky a aktivisty.
V publikaci představené vydavatelstvím CEU-Press a Romským vzdělávacím
fondem vybraní autoři podrobně analyzovali veřejné politiky a strategie za
uplynulou dekádu a konstatují, že vzdělávací bariéry pro romské děti
zůstávají jedním z hlavních lidsko-právních problémů v současné Evropě.
Kniha samotná se pak soustředí nejen na předchozí iniciativy a aktuální
otázky, ale zejména mapuje a dává do souvislostí institucionální
diskriminaci Romů jako klíčovou výzvu pro Evropu a lidská práva v globálním
měřítku. Kniha sestávající z rozhovorů s významnými politickými aktéry, z
poučených historických a hloubkových politických analýz tak nabízí
nejnovější ucelený přehled v oblasti segregace romských žáků a politických
snah institucionální bariéry ve vzdělání řešit.
Diskuse podnícená publikací se zaměřila na dosavadní pokroky na poli
desegregace romských dětí ve vzdělání. „Omezená schopnost vzdělávacího
systému učinit nezbytné kroky způsobuje, že sociální mobilita romských dětí
v porovnání s jejich vrstevníky stagnuje“, podotkl Ivan Veselý. Podle
Gwendolyn Albert pak česká vláda výrazně zaostává i v naplňování rozsudku
Evropského soudu pro lidská práva: „pouhé přejmenování bývalých zvláštních
škol, jak je zavedl školský zákon z roku 2004, nemůže být považováno za
desegregaci“, zdůraznila.
Vzhledem k tomu, že 13. listopadu letošního roku uplyne už 5 let od vydání
verdiktu ESLP v kauze“ D. H. a ostatní proti České republice“, mohou být
slova Johna Shattucka – bývalého velvyslance Spojených států v ČR a dnešního
prezidenta a rektora Středoevropské univerzity - z předmluvy knihy chápána i
jako podnět pro současnou českou realitu:
„Rozšiřování Evropské unie znamenalo – zejména v rámci přístupových procesů
– zvýšenou pozornost k otázce lidských práv, neboť vlády se snažily vyhovět
závazným požadavkům EU. Avšak, podobně jako Spojené státy v rané fázi hnutí
za občanská práva, vlády jen pomalu proměňují rétorické dodržování lidských
práv ve skutečné politické kroky.“
|