Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Daný člověk naspoří v penzijním fondu za 35 let tolik peněz, které ho udrží v důchodu na průměrné životní úrovni jen 8 měsíců. Kolegyně Iveta Demeterová se Markéty Šichařové, ředitelky nezávislé poradenské společnosti Next Finance zeptala za vás. Jak to bude vypadat: Pětatřicetiletý občan má 25 000 Kč hrubý měsíční příjem, odvádí zdravotní a sociální dávky a dobrovolně vstoupí do druhého pilíře.

„V takovém případě budeme celkem určitě součástí toho tzv. prvního pilíře a následně se můžeme rozhodnout, jestli vstoupíme do druhého a do třetího pilíře. Rozdíl mezi nimi je v zásadě ten, že pokud vstoupíme do druhého pilíře, tak už v něm musíme zůstat, pokud vstoupíme do třetího, tak v něm zůstávat nemusíme. Pokud vstoupíme do druhého pilíře, tak zároveň je tady ještě jeden rozdíl a totiž ten, že v druhém pilíři si budeme odvádět určité procento ze mzdy právě do druhého pilíře, a o to se nám zmenšují příjmy, které dostaneme z prvního pilíře, až budeme v důchodu. Rozhodneme se, že část našeho důchodu nebudeme čerpat z prvního pilíře, ale převedeme si ho do druhého.“

Jak se tedy máme rozhodnout, když opravdu nevíme, co je pro nás rozhodující?

„Záleží na dvou nebo třech věcech. To, jestli je pro nás vstup do druhého nebo i třetího pilíře výhodný, záleží jednak na tom, kolik je nám let, také jaké máme současné a zřejmě i očekávané příjmy, a pak, jestli nás v tom zaměstnavatel nějak podporuje. Samozřejmě, pokud je nám ochoten zaměstnavatel platit třeba obrovské penzijní připojištění a postaví to tak, že buď nám zaplatí penzijní připojištění, nebo nedostaneme nic, potom je logické, že je výhodné se toho účastnit. Nicméně to není případ většiny lidí, takže pro většinu lidí se rozhodování smrskne jenom na otázku věku a na otázku příjmu.“

A jak se mají rozhodnout ti, kteří mají podprůměrné a průměrné platy?

Pro ty se účast v druhém pilíři rozhodně finančně nevyplatí, ti na tom finančně tratí, jak ostatně ukazuje i kalkulačka, kterou představilo samo ministerstvo financí. A tady nutno poznamenat, že i ta kalkulačka, se kterou přišlo ministerstvo financí, s největší pravděpodobností nadhodnocuje výnosy, které mají generovat penzijní fondy. No, a tím třetím faktorem, který vstupuje do rozhodování, je věk. Čím jsme mladší, tím je méně zajímavé účastnit se důchodového systému, a to z toho důvodu, že je to velmi rizikové. Čím jsme mladší, tím nám zůstává delší doba do důchodu, tím pádem delší doba, po jakou mohou penzijní fondy rozhodovat o našich penězích. V podstatě mohou rozhodovat o nás bez nás a my s tím nemůžeme nic dělat.“

1. ledna 2013 nás tedy všechny čeká rozhodnutí, zda ano, či ne. Kdo konkrétně se musí rozhodnout?

„1. ledna se musejí rozhodnout v 6-ti měsíční lhůtě všichni lidé, kteří jsou starší 35 let. Lidé, kterým ještě nebylo 35 let, mají dobu na rozhodování delší, ti si mohou počkat do doby, než dosáhnout věku 35 let. Lidé, kteří jsou starší, se během 6-ti měsíců musí závazně rozhodnout, jestli se chtějí, nebo nechtějí účastnit spoření v druhém pilíři. Pokud se rozhodnou, že se účastnit chtějí, už z něho nemohou nikdy vystoupit. A protože stát zamýšlel vytvořit určitý bič a motivaci, aby se účastnilo co nejvíce lidí, zároveň stát lidi postrašil tím, že pokud by náhodou tu 6-ti měsíční lhůtu propásli, tak už se nemohou zpětně rozhodnout.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.09.2012	S Markétou Šichtařovou o chystané důchodové reformě	O Roma Vakeren

Oľga Bodorová: „Muzeum, v rámci dokumentace romské kultury, ochraňuje a shromažďuje sbírkové předměty, které se týkají romského etnika. Můžeme napočítat na 850 různých předmětů. Buď jsou to různá řemesla, anebo zachycují hudbu, různé hudební nástroje. Takovou raritou jsou například housle zhotovené z několika tisíc zápalek, anebo různé portréty Romů, které lidé, bohužel, v období před 20 lety schovávali někde za skříněmi. Čili v různých starožitnictvích se objevily portréty krásných Romů. Po dobu 16-ti let dokumentace romské kultury se snažilo shrnout sbírky, které jsme tu už měly, zda to byli významní muzikanti, jedna muzikantka Cinka Panna pocházející z Gemeru, anebo desítky romských primášů, hudebníků.

S myšlenkou zdokumentovat hmotnou a duchovní kulturu gemerských Romů přišla bývalá pracovnice muzea, paní Alena Horváthová. Její realizací se zabývala po dobu studií na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitre.

Alena Horváthová: „Přemýšlela jsem nad tím, zda by nebylo vhodné otevřít oddělení romské kultury anebo nějaké jiné informační centrum, které by se zabývalo životem Romů. V rámci toho, že moje škola byla zaměřená na problematiku česko – romského přátelství, přirozeně jsem inklinovala k tomu, abychom se tímto etnikem zabývala i proto, že jsem Romka. První artefakty, které se nakoupily, byly už dneska nežijícího autora Dezidera Fertöa, které jsou velmi vzácné, vyráběl dřevořezby nebo reliéfy ze života Romů. Žil v tomto regiónu, pocházel z Gemerské Vsi.“

Dílo romského řezbáře Dezidera Fertöa zároveň spojuje muzeum v Rimavské Sobotě s Muzeem romské kultury v Brně. Ale aktivity Gemerčanů mezinárodním směrem pokračují dále. Více ředitelka muzea Oľga Bodorová:

Oľga Bodorová: „Pro mě velmi příjemná sbírka romského řezbáře Dezidera Fertö. Byl to v podstatě, dle období, jediný řezbář v Československu. Velmi si ho váží i jediné muzeum romské kultury v Čechách, se kterým naše muzeum spolupracuje. Právě připravujeme 3. ročník mezinárodního semináře o souvislostech romské kultury v muzeích. Pravidelně se do tohoto našeho semináře zapojuje i další muzeum, což bylo vůbec první muzeum na světě, které ukázalo způsob života Romů, a tím je Muzeum Okręgowe w Tarnowie (Okresní muzeum v polském Tarnowě).“

Na závěr je třeba ocenit snahu muzea o podněcování zdravého názorového a kulturního soužití mezi mladou generací.

Oľga Bodorová: „Pomalu se můžeme pochlubit 9. ročníkem výtvarné soutěže Romano dživipen neboli Romský život. Je to taková pravidelná soutěž pro děti, které mají výtvarné nadání. A jedinou podmínkou je, aby jejich výtvarný projev, výkres obsahoval tematiku způsobu romského života na vesnici nebo ve městě. Následně byla podmínka, aby to byly romské, ale stejně tak i neromské děti, aby se vyjádřily, aby ukázaly, jaká je jejich představa romského života.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.10.2012	Romové na Gemeru-Malohontě je téma nové výstavy v Muzeu romské kultury	Zprávy ze života Romů

Kolegyně Iveta Demeterová do studia pozvala koordinátora projektů občanského sdružení Slovo 21 Michala Mika a hlavní koordinátorku projektu Requiem za Osvětim Jitku Jurkovou. Jitka Jurková: „Koncerty jsou jádrem celého projektu Requiem za Osvětim, což je celá série kulturních událostí, které mají upozornit především v kontextu současné rostoucí rasové nesnášenlivosti, kterou můžeme poměrně jasně cítit v mnoha různých ohledech v rámci tematiky holocaustu. Jedním z důležitých aspektů celého projektu je, že na něm hodně participují romské subjekty. A romský holocaust je přeci jenom věc, o které se mluví podstatně méně, než o židovském holocaustu. Velkým přínosem projektu může být upozornění na holocaust Romů, kterému se také přezdívá ‘zapomenutý holocaust‘.“

Kdo přišel s tímto nápadem?

Jitka Jurková: „Skladba Requiem za Osvětim, která bude prezentována v Rudolfinu 4. listopadu, byla rozpracována asi v roce 2008 skladatelem Rogerem Moreno – Rathgrebem, což je nizozemský romský skladatel. Nicméně poté navštívil Osvětim, a tam ho přemohl nával emocí. Zablokoval se a už nemohl psát dál. K tomu, aby skladbu dokončil a mohla být uvedena v dalších evropských metropolích, ho přesvědčil Albert Siebelink, což je iniciátor mezinárodního romského festivalu v holandském Tilburgu.“

Jitko, bylo těžké navázat spolupráci s kolosem, kterým je právě filharmonický orchestr z Frankfurtu nad Mohanem?

Jitka Jurková: „Spolupráci jsme nenavazovali, spolupráci navazoval nizozemský partner, nadace ALFA, která pořádá mezinárodní romský festival v Tilburgu. Samozřejmě není úplně jednoduché koordinovat projekt, na kterém se podílí orchestr, který má hudebníky ze čtyř nebo pěti evropským zemí. Věříme ale, že to dopadne skvěle.“

Říkala jste, že se na projektu podílí vícero romských subjektů. Kdo další kromě sdružení Slovo 21?

Jitka Jurková: „Například Romea, Romano Hangos, Romano voďi. Každopádně je důležité, že jedna ze sólistek projektu je Pavlína Matiová, což je mladá romská zpěvačka. Bude to vlastně poprvé, co romský zpěvák nebo zpěvačka vystoupí v sólovém partu na prknech Rudolfina.“

Michale, jak dlouho připravoval váš tým Requiem za Osvětim?

Michal Miko: „Tým sdružení Slovo 21 připravuje projekt více jak rok a půl. Je to soustavná práce, jak s Pavlínou Matiovou, tak na realizaci a shánění dalších prostředků, aby se koncert mohl uskutečnit a taky aby se mohl uskutečnit doprovodný program, který je velice pestrý. Jelikož je Requiem za Osvětim vzpomínkou na všechny oběti holocaustu, lístky nejsou prodejné, jsou k dostání zcela zdarma a distribučním místem pro vyzvednutí lístku je Rudolfinum.“

A budou pozváni i ti, kteří prošli koncentračními tábory a přežili?

Michal Miko: „Určitě se snažíme kontaktovat přeživší oběti přes Česko-německý fond budoucnosti nebo nadace pro oběti holocaustu.“

Michale, na jakou další zajímavost, mimo filharmonického orchestru, diváky pozvete?

Michal Miko: „Na doprovodný program, který se uskuteční ve dnech od 31. října do 30. listopadu. Veškerý doprovodný program se bude odehrávat ve vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze.“

Jitko, vy jste zmínila i zpěvačku Pavlínu Matiovou...

Jitka Jurková: „Pavlína Matiová je mladá zpěvačka, která teď studuje na Pražské konzervatoři. Studovala klasický zpěv, momentálně studuje jazzový zpěv. Důležité je, že tu roli studuje pod vedením profesorky Evy Zikmundové, což je stálice našeho operního nebe a velká hvězda a jsme rádi, že Pavlínu takhle systematicky už po dlouhé měsíce a měsíce každodenně velice svědomitě připravuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
23.05.2015	Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život	O Roma Vakeren
23.08.2014	Památný den romského holokaustu	O Roma Vakeren
09.08.2014	Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů	O Roma Vakeren
02.08.2014	Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince	O Roma Vakeren
24.08.2013	Postavení Romů za druhé světové války	O Roma Vakeren
10.08.2013	Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi	O Roma Vakeren
26.01.2013	Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi Romy	Zprávy ze života Romů
29.12.2012	Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňů	O Roma Vakeren
19.11.2012	V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustu	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Martina Zuzaňáková: „Tady máme Andreje, ještě finišují, takže jsou ve spěchu. Zůstal tady ještě András Kállai, který spolupracuje s Andrém na instalaci z cihel. To je hodně zajímavý projekt, to by vám mohli popsat.“

Provází mě prostory muzea v mírně uspěchané atmosféře, několik hodin před vernisáží, mluvčí Martina Zuzaňáková. Každý z pěti umělců se inspiroval dojmem z ulice Cejl, ta paří mezi místa označovaná také jako ghetto, kam spadá například i ulice Bratislavská, kde Muzeum romské kultury sídlí. Každý však použil zcela odlišné prostředky, techniku i výraz.

Martina Zuzaňáková: „Třeba Ondrej Gadžor sice pracoval tradiční technikou se dřevem, nahlédnete-li, když se trošku vykloníte, uvidíte člověka v kabátě a klobouku. Když jsme si procházeli Cejl a bavili se o historii, pojal to tak, že v 50. letech, respektive v poválečné historii, sem začali proudit dělníci ze Slovenska. A tohle je jeden z nich, zástupce té komunity. A vybral tedy muže, dal mu klobouk, kabát – takové tradiční romské symboly.“

Dalším z pětice umělců je André J. Raatzsch z Maďarska, který mezi ostatními vyčnívá netradičním projektem:

André J. Raatzsch hovoří, překládá Martina Zuzaňáková: „Nejdříve vykopali na zahradě díru a říkal, že bude vyrábět tradiční metodou valky, nepálené cihly sušené na slunci. Romové na Slovensku se jejich výrobou živili velmi často. Součástí toho projektu byla taky intervence ve městě. André s našimi kolegy šli do města a žádali lidi o jakési poselství nebo přání. Měli na papírek napsat nějaké přání, to přání jsme zalaminovali a vložili do té valky. Poté, co ty valky trochu vyschnuly, roznesli je na určitá místa ve městě. Teď se bude dít to, že se ta cihla, protože není vysušená na slunci, bude vlivem povětrnostních podmínek rozpadat, rozkládat, a nakonec zbude jenom poselství.“

Díla byla vystavena v Brně jen pár dnů, teď cestují spolu s autory po různých zemích, doplňuje Martina Zuzaňáková:

Martina Zuzaňáková: „První zastávka putovní výstavy je v Pécs, v Maďarsku.“

A vrátí se potom ta díla sem? Budeme je ještě moct vidět?

Martina Zuzaňáková: „Budeme, pravděpodobně v dubnu 2013. Uvidíme, co z nich zbude po putovní výstavě. Ale potom bychom je vystavili, a pokud by to šlo, snažili bychom se je rozmístit právě po Cejlu.“

Mluvčí Muzea romské kultury Martina Zuzaňáková mě z chaosu příprav zavedla do klidného provizorního ateliéru romské nevidomé sochařky Boženy Přikrylové:

Martina Zuzaňáková: „To je paní Boženka Přikrylová a pes Sady.

Božena Přikrylová: „Sady, pozdrav!“

Vy teď ještě dotváříte nějakým způsobem ten svůj výtvor?

Božena Přikrylová: „Ano.“

Můžete nám ho popsat? O co jde? Jak vypadá?

Božena Přikrylová: „Je to sloup na náměstí, na nějakém pomyslném náměstí připomínající černou Sáru, patronku Romů, takže je to takové místo, ne vyloženě poutní, to já bych nechtěla, aby to bylo poutní místo, ale spíše náměstí, kde je významný sloup, kde se lidé setkávají a tráví svůj čas. A zároveň to místo nějak oslavují, náměstí Bronxu, protože tohle místo je jenom jakoby spleť ulic, náměstí se sem ani nevešlo. Myslím si ale, že by tady někde nějaké náměstí mohlo být, nějaké takové.“ (směje se)

A na něm takový sloup…

Božena Přikrylová: „A na něm takový sloup, ano.“ (směje se)

Ještě řekněme posluchačům, že pracujete s hlínou. O jakou hlínu se přesně jedná?

Božena Přikrylová: „Je to červená šamotová hlína.“

Jak už bylo řečeno, brněnské Muzeum romské kultury bude usilovat o rozmístění vytvořených soch po ulici Cejl. V dubnu příštího roku, by díla měla být každopádně opět vystavená v muzeu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)