Vyhledávání
8.6.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si opět popovídáme s Markétou Šichařovou o sociální reformě. Můžete se těšit i na rozhovor s prozaikem a hudebníkem v jedné osobě Gejzou Horváthem a podíváme se k našim východním sousedům. Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Vyplatí se vstoupit do druhého pilíře penzijní reformy?
A my se opět vracíme k penzijní reformě s ekonomkou Markétou Šichařovou. Její tým nedávno propočítal, jak si polepší v důchodu člověk, který bude do penzijního fondu odvádět po dobu 35 let jednu dvanáctinu ročního příjmu, tedy jeden měsíční plat. Analytici přitom přihlíželi nejen k inflaci, růstu ekonomiky, ale i k růstu životní úrovně. Zjištění bylo šokující.

Daný člověk naspoří v penzijním fondu za 35 let tolik peněz, které ho udrží v důchodu na průměrné životní úrovni jen 8 měsíců. Kolegyně Iveta Demeterová se Markéty Šichařové, ředitelky nezávislé poradenské společnosti Next Finance zeptala za vás. Jak to bude vypadat: Pětatřicetiletý občan má 25 000 Kč hrubý měsíční příjem, odvádí zdravotní a sociální dávky a dobrovolně vstoupí do druhého pilíře.

„V takovém případě budeme celkem určitě součástí toho tzv. prvního pilíře a následně se můžeme rozhodnout, jestli vstoupíme do druhého a do třetího pilíře. Rozdíl mezi nimi je v zásadě ten, že pokud vstoupíme do druhého pilíře, tak už v něm musíme zůstat, pokud vstoupíme do třetího, tak v něm zůstávat nemusíme. Pokud vstoupíme do druhého pilíře, tak zároveň je tady ještě jeden rozdíl a totiž ten, že v druhém pilíři si budeme odvádět určité procento ze mzdy právě do druhého pilíře, a o to se nám zmenšují příjmy, které dostaneme z prvního pilíře, až budeme v důchodu. Rozhodneme se, že část našeho důchodu nebudeme čerpat z prvního pilíře, ale převedeme si ho do druhého.“

Jak se tedy máme rozhodnout, když opravdu nevíme, co je pro nás rozhodující?

„Záleží na dvou nebo třech věcech. To, jestli je pro nás vstup do druhého nebo i třetího pilíře výhodný, záleží jednak na tom, kolik je nám let, také jaké máme současné a zřejmě i očekávané příjmy, a pak, jestli nás v tom zaměstnavatel nějak podporuje. Samozřejmě, pokud je nám ochoten zaměstnavatel platit třeba obrovské penzijní připojištění a postaví to tak, že buď nám zaplatí penzijní připojištění, nebo nedostaneme nic, potom je logické, že je výhodné se toho účastnit. Nicméně to není případ většiny lidí, takže pro většinu lidí se rozhodování smrskne jenom na otázku věku a na otázku příjmu.“

A jak se mají rozhodnout ti, kteří mají podprůměrné a průměrné platy?

Pro ty se účast v druhém pilíři rozhodně finančně nevyplatí, ti na tom finančně tratí, jak ostatně ukazuje i kalkulačka, kterou představilo samo ministerstvo financí. A tady nutno poznamenat, že i ta kalkulačka, se kterou přišlo ministerstvo financí, s největší pravděpodobností nadhodnocuje výnosy, které mají generovat penzijní fondy. No, a tím třetím faktorem, který vstupuje do rozhodování, je věk. Čím jsme mladší, tím je méně zajímavé účastnit se důchodového systému, a to z toho důvodu, že je to velmi rizikové. Čím jsme mladší, tím nám zůstává delší doba do důchodu, tím pádem delší doba, po jakou mohou penzijní fondy rozhodovat o našich penězích. V podstatě mohou rozhodovat o nás bez nás a my s tím nemůžeme nic dělat.“

1. ledna 2013 nás tedy všechny čeká rozhodnutí, zda ano, či ne. Kdo konkrétně se musí rozhodnout?

„1. ledna se musejí rozhodnout v 6-ti měsíční lhůtě všichni lidé, kteří jsou starší 35 let. Lidé, kterým ještě nebylo 35 let, mají dobu na rozhodování delší, ti si mohou počkat do doby, než dosáhnout věku 35 let. Lidé, kteří jsou starší, se během 6-ti měsíců musí závazně rozhodnout, jestli se chtějí, nebo nechtějí účastnit spoření v druhém pilíři. Pokud se rozhodnou, že se účastnit chtějí, už z něho nemohou nikdy vystoupit. A protože stát zamýšlel vytvořit určitý bič a motivaci, aby se účastnilo co nejvíce lidí, zároveň stát lidi postrašil tím, že pokud by náhodou tu 6-ti měsíční lhůtu propásli, tak už se nemohou zpětně rozhodnout.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.09.2012S Markétou Šichtařovou o chystané důchodové reforměO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Gemersko - malohontské muzeum se od roku 1996 zaměřuje na dokumentaci romské kultury
Gemersko - malohontské muzeum v Rimavské Sobotě vzniklo v roce 1882 a je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Tento rok slaví 130. výročí svého vzniku. Zajímavostí je, že se v roce 1996 začalo zaměřovat na dokumentaci romské kultury. Více v příspěvku Roberta Hozy. Úvodní slovo už má ředitelka muzea Oľga Bodorová.

Gemersko - malohontské muzeum v Rimavské Sobotě (Foto: www.gmmuzeum.sk) Oľga Bodorová: „Muzeum, v rámci dokumentace romské kultury, ochraňuje a shromažďuje sbírkové předměty, které se týkají romského etnika. Můžeme napočítat na 850 různých předmětů. Buď jsou to různá řemesla, anebo zachycují hudbu, různé hudební nástroje. Takovou raritou jsou například housle zhotovené z několika tisíc zápalek, anebo různé portréty Romů, které lidé, bohužel, v období před 20 lety schovávali někde za skříněmi. Čili v různých starožitnictvích se objevily portréty krásných Romů. Po dobu 16-ti let dokumentace romské kultury se snažilo shrnout sbírky, které jsme tu už měly, zda to byli významní muzikanti, jedna muzikantka Cinka Panna pocházející z Gemeru, anebo desítky romských primášů, hudebníků.

S myšlenkou zdokumentovat hmotnou a duchovní kulturu gemerských Romů přišla bývalá pracovnice muzea, paní Alena Horváthová. Její realizací se zabývala po dobu studií na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitre.

Gemersko - malohontské muzeum v Rimavské Sobotě (Foto: www.gmmuzeum.sk) Alena Horváthová: „Přemýšlela jsem nad tím, zda by nebylo vhodné otevřít oddělení romské kultury anebo nějaké jiné informační centrum, které by se zabývalo životem Romů. V rámci toho, že moje škola byla zaměřená na problematiku česko – romského přátelství, přirozeně jsem inklinovala k tomu, abychom se tímto etnikem zabývala i proto, že jsem Romka. První artefakty, které se nakoupily, byly už dneska nežijícího autora Dezidera Fertöa, které jsou velmi vzácné, vyráběl dřevořezby nebo reliéfy ze života Romů. Žil v tomto regiónu, pocházel z Gemerské Vsi.“

Dílo romského řezbáře Dezidera Fertöa zároveň spojuje muzeum v Rimavské Sobotě s Muzeem romské kultury v Brně. Ale aktivity Gemerčanů mezinárodním směrem pokračují dále. Více ředitelka muzea Oľga Bodorová:

Oľga Bodorová: „Pro mě velmi příjemná sbírka romského řezbáře Dezidera Fertö. Byl to v podstatě, dle období, jediný řezbář v Československu. Velmi si ho váží i jediné muzeum romské kultury v Čechách, se kterým naše muzeum spolupracuje. Právě připravujeme 3. ročník mezinárodního semináře o souvislostech romské kultury v muzeích. Pravidelně se do tohoto našeho semináře zapojuje i další muzeum, což bylo vůbec první muzeum na světě, které ukázalo způsob života Romů, a tím je Muzeum Okręgowe w Tarnowie (Okresní muzeum v polském Tarnowě).“

Na závěr je třeba ocenit snahu muzea o podněcování zdravého názorového a kulturního soužití mezi mladou generací.

Oľga Bodorová: „Pomalu se můžeme pochlubit 9. ročníkem výtvarné soutěže Romano dživipen neboli Romský život. Je to taková pravidelná soutěž pro děti, které mají výtvarné nadání. A jedinou podmínkou je, aby jejich výtvarný projev, výkres obsahoval tematiku způsobu romského života na vesnici nebo ve městě. Následně byla podmínka, aby to byly romské, ale stejně tak i neromské děti, aby se vyjádřily, aby ukázaly, jaká je jejich představa romského života.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
05.10.2012Romové na Gemeru-Malohontě je téma nové výstavy v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Requiem za Osvětim zazní i v pražském Rudolfinu
V nejprestižnější pražské koncertní síni – v Rudolfinu se 4. listopadu představí českému publiku hudební dílo Requiem za Osvětim, které složil nizozemský romský umělec Roger Moreno Rathgreb. Filharmonický orchestr z Frankfurtu nad Mohanem, který dílo nastudoval a v němž vystupuje 75 profesionálních romských umělců z Německa, Čech, Maďarska a Rumunska, se v rámci mezinárodního projektu představil už v Amsterodamu, Krakově a Frankfurtu. Cílem je především touto cestou uctít všechny oběti holocaustu. Iniciativu podpořil i Václav Havel.

Premiéra Requiem za Osvětim v Amsterdamu (Foto: auschwitz-requiem.webs.com) Kolegyně Iveta Demeterová do studia pozvala koordinátora projektů občanského sdružení Slovo 21 Michala Mika a hlavní koordinátorku projektu Requiem za Osvětim Jitku Jurkovou. Jitka Jurková: „Koncerty jsou jádrem celého projektu Requiem za Osvětim, což je celá série kulturních událostí, které mají upozornit především v kontextu současné rostoucí rasové nesnášenlivosti, kterou můžeme poměrně jasně cítit v mnoha různých ohledech v rámci tematiky holocaustu. Jedním z důležitých aspektů celého projektu je, že na něm hodně participují romské subjekty. A romský holocaust je přeci jenom věc, o které se mluví podstatně méně, než o židovském holocaustu. Velkým přínosem projektu může být upozornění na holocaust Romů, kterému se také přezdívá ‘zapomenutý holocaust‘.“

Kdo přišel s tímto nápadem?

Premiéra Requiem za Osvětim v Amsterdamu (Foto: auschwitz-requiem.webs.com) Jitka Jurková: „Skladba Requiem za Osvětim, která bude prezentována v Rudolfinu 4. listopadu, byla rozpracována asi v roce 2008 skladatelem Rogerem Moreno – Rathgrebem, což je nizozemský romský skladatel. Nicméně poté navštívil Osvětim, a tam ho přemohl nával emocí. Zablokoval se a už nemohl psát dál. K tomu, aby skladbu dokončil a mohla být uvedena v dalších evropských metropolích, ho přesvědčil Albert Siebelink, což je iniciátor mezinárodního romského festivalu v holandském Tilburgu.“

Jitko, bylo těžké navázat spolupráci s kolosem, kterým je právě filharmonický orchestr z Frankfurtu nad Mohanem?

Premiéra Requiem za Osvětim v Amsterdamu (Foto: auschwitz-requiem.webs.com) Jitka Jurková: „Spolupráci jsme nenavazovali, spolupráci navazoval nizozemský partner, nadace ALFA, která pořádá mezinárodní romský festival v Tilburgu. Samozřejmě není úplně jednoduché koordinovat projekt, na kterém se podílí orchestr, který má hudebníky ze čtyř nebo pěti evropským zemí. Věříme ale, že to dopadne skvěle.“

Říkala jste, že se na projektu podílí vícero romských subjektů. Kdo další kromě sdružení Slovo 21?

Jitka Jurková: „Například Romea, Romano Hangos, Romano voďi. Každopádně je důležité, že jedna ze sólistek projektu je Pavlína Matiová, což je mladá romská zpěvačka. Bude to vlastně poprvé, co romský zpěvák nebo zpěvačka vystoupí v sólovém partu na prknech Rudolfina.“

Michale, jak dlouho připravoval váš tým Requiem za Osvětim?

Michal Miko: „Tým sdružení Slovo 21 připravuje projekt více jak rok a půl. Je to soustavná práce, jak s Pavlínou Matiovou, tak na realizaci a shánění dalších prostředků, aby se koncert mohl uskutečnit a taky aby se mohl uskutečnit doprovodný program, který je velice pestrý. Jelikož je Requiem za Osvětim vzpomínkou na všechny oběti holocaustu, lístky nejsou prodejné, jsou k dostání zcela zdarma a distribučním místem pro vyzvednutí lístku je Rudolfinum.“

A budou pozváni i ti, kteří prošli koncentračními tábory a přežili?

Michal Miko: „Určitě se snažíme kontaktovat přeživší oběti přes Česko-německý fond budoucnosti nebo nadace pro oběti holocaustu.“

Michale, na jakou další zajímavost, mimo filharmonického orchestru, diváky pozvete?

Michal Miko: „Na doprovodný program, který se uskuteční ve dnech od 31. října do 30. listopadu. Veškerý doprovodný program se bude odehrávat ve vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze.“

Jitko, vy jste zmínila i zpěvačku Pavlínu Matiovou...

Jitka Jurková: „Pavlína Matiová je mladá zpěvačka, která teď studuje na Pražské konzervatoři. Studovala klasický zpěv, momentálně studuje jazzový zpěv. Důležité je, že tu roli studuje pod vedením profesorky Evy Zikmundové, což je stálice našeho operního nebe a velká hvězda a jsme rádi, že Pavlínu takhle systematicky už po dlouhé měsíce a měsíce každodenně velice svědomitě připravuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
23.05.2015Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo životO Roma Vakeren
23.08.2014Památný den romského holokaustuO Roma Vakeren
09.08.2014Za holocaustu zahynulo půl milionu RomůO Roma Vakeren
02.08.2014Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
24.08.2013Postavení Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
10.08.2013Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v OsvětimiO Roma Vakeren
26.01.2013Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi RomyZprávy ze života Romů
29.12.2012Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňůO Roma Vakeren
19.11.2012V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští sochaři z pěti zemí vytvořili projekt o tzv. brněnském Bronxu
Pět soch a tvůrčích projektů zobrazuje symbolicky ulici Cejl, která je považována za součást brněnského Bronxu. Pět romských umělců z Polska, Slovenska, Albánie, Maďarska i Česka se totiž sjelo na 3. sochařské sympozium, které pořádalo Muzeum romské kultury. Ještě před vernisáží, minulý pátek, ukázala výsledky sympozia Gabriele Grmolcové mluvčí muzea Martina Zuzaňáková.

3. Sochařské sympozium Socha pro Cejl (Foto: Muzeum romské kultury) Martina Zuzaňáková: „Tady máme Andreje, ještě finišují, takže jsou ve spěchu. Zůstal tady ještě András Kállai, který spolupracuje s Andrém na instalaci z cihel. To je hodně zajímavý projekt, to by vám mohli popsat.“

Provází mě prostory muzea v mírně uspěchané atmosféře, několik hodin před vernisáží, mluvčí Martina Zuzaňáková. Každý z pěti umělců se inspiroval dojmem z ulice Cejl, ta paří mezi místa označovaná také jako ghetto, kam spadá například i ulice Bratislavská, kde Muzeum romské kultury sídlí. Každý však použil zcela odlišné prostředky, techniku i výraz.

Martina Zuzaňáková: „Třeba Ondrej Gadžor sice pracoval tradiční technikou se dřevem, nahlédnete-li, když se trošku vykloníte, uvidíte člověka v kabátě a klobouku. Když jsme si procházeli Cejl a bavili se o historii, pojal to tak, že v 50. letech, respektive v poválečné historii, sem začali proudit dělníci ze Slovenska. A tohle je jeden z nich, zástupce té komunity. A vybral tedy muže, dal mu klobouk, kabát – takové tradiční romské symboly.“

Dalším z pětice umělců je André J. Raatzsch z Maďarska, který mezi ostatními vyčnívá netradičním projektem:

André J. Raatzsch hovoří, překládá Martina Zuzaňáková: „Nejdříve vykopali na zahradě díru a říkal, že bude vyrábět tradiční metodou valky, nepálené cihly sušené na slunci. Romové na Slovensku se jejich výrobou živili velmi často. Součástí toho projektu byla taky intervence ve městě. André s našimi kolegy šli do města a žádali lidi o jakési poselství nebo přání. Měli na papírek napsat nějaké přání, to přání jsme zalaminovali a vložili do té valky. Poté, co ty valky trochu vyschnuly, roznesli je na určitá místa ve městě. Teď se bude dít to, že se ta cihla, protože není vysušená na slunci, bude vlivem povětrnostních podmínek rozpadat, rozkládat, a nakonec zbude jenom poselství.“

Díla byla vystavena v Brně jen pár dnů, teď cestují spolu s autory po různých zemích, doplňuje Martina Zuzaňáková:

Martina Zuzaňáková: „První zastávka putovní výstavy je v Pécs, v Maďarsku.“

A vrátí se potom ta díla sem? Budeme je ještě moct vidět?

Martina Zuzaňáková: „Budeme, pravděpodobně v dubnu 2013. Uvidíme, co z nich zbude po putovní výstavě. Ale potom bychom je vystavili, a pokud by to šlo, snažili bychom se je rozmístit právě po Cejlu.“

Mluvčí Muzea romské kultury Martina Zuzaňáková mě z chaosu příprav zavedla do klidného provizorního ateliéru romské nevidomé sochařky Boženy Přikrylové:

Martina Zuzaňáková: „To je paní Boženka Přikrylová a pes Sady.

Božena Přikrylová: „Sady, pozdrav!“

Vy teď ještě dotváříte nějakým způsobem ten svůj výtvor?

Božena Přikrylová: „Ano.“

Můžete nám ho popsat? O co jde? Jak vypadá?

Božena Přikrylová: „Je to sloup na náměstí, na nějakém pomyslném náměstí připomínající černou Sáru, patronku Romů, takže je to takové místo, ne vyloženě poutní, to já bych nechtěla, aby to bylo poutní místo, ale spíše náměstí, kde je významný sloup, kde se lidé setkávají a tráví svůj čas. A zároveň to místo nějak oslavují, náměstí Bronxu, protože tohle místo je jenom jakoby spleť ulic, náměstí se sem ani nevešlo. Myslím si ale, že by tady někde nějaké náměstí mohlo být, nějaké takové.“ (směje se)

A na něm takový sloup…

Božena Přikrylová: „A na něm takový sloup, ano.“ (směje se)

Ještě řekněme posluchačům, že pracujete s hlínou. O jakou hlínu se přesně jedná?

Božena Přikrylová: „Je to červená šamotová hlína.“

Jak už bylo řečeno, brněnské Muzeum romské kultury bude usilovat o rozmístění vytvořených soch po ulici Cejl. V dubnu příštího roku, by díla měla být každopádně opět vystavená v muzeu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 22. září už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Vyplatí se vstoupit do druhého pilíře penzijní reformy?
Reportáž:  Gemersko - malohontské muzeum se od roku 1996 zaměřuje na dokumentaci romské kultury
Reportáž:  Requiem za Osvětim zazní i v pražském Rudolfinu
Reportáž:  Romští sochaři z pěti zemí vytvořili projekt o tzv. brněnském Bronxu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz