Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Lačho dives the šukar šuniben Romale. Akana adaj tumari relacia „O Roma vakeren“. Dobrý večer a nerušený poslech všem, kteří si naladili romské vysílání Romové hovoří.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Klesl počet romských žáků ve vzdělávacích programech pro postižené
Podíl romských žáků vzdělávaných jako mentálně postižení za poslední dva roky klesl. Zatímco dřív tvořily romské děti 35 procent žáků ve vzdělávacím programu pro postižené, nyní je to více jak 26 procent.
S těmito závěry přišla Česká školní inspekce, která prověřovala praktické, dříve zvláštních školy. V nich by měli končit právě jen školáci s diagnózou lehkého mentálního postižení, často se tam ale dostávají děti jen kvůli špatnému sociálnímu zázemí. Od minulého školního roku ale musejí se zařazením dítěte do praktické školy souhlasit i rodiče.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Na ostravském magistrátu se jednalo o nefunkční kanalizaci v lokalitě Přednádraží
Za klíčové jednání označil aktivista Kumar Vishwanathan včerejší setkání na ostravském magistrátu, kde se řešilo, komu vlastně patří nefunkční kanalizace v lokalit Přednádraží. Nikdo se k ní nehlásí a splašky dál plní sklepení domů, které nájemníci odmítají opustit.
Krátce před polednem účastnící jednání ohlásili, že se našlo provizorní řešení. Odpoledne mluvčí radnice ale informovala, že město žádá o exekuční vystěhování obyvatel a vše se opět dostalo na začátek. Jednání na radnici ze zúčastnila i vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Praze bylo otevřeno nové integrační centrum pro cizince
Za podpory Magistrátu hl. m. Prahy bylo otevřeno nové integrační centrum pro cizince. Svým klientům nabízí ve spolupráci s partnerskými organizacemi sociální a právní poradenství, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace a terénní sociální práci s celými rodinami v jejich přirozeném prostředí. Všechny nabízené služby jsou zdarma. Ředitelem je Zdeňek Horváth, který vystudoval sociální politiku a sociální práci na Filosofické fakultě, pracoval v řadě neziskových organizací a působil v inkluzívním vzdělávání také na ministerstvu školství. Kolegyně Iveta Demeterová se ho zeptala, s jakými problémy se na centrum klienti budou obracet.
„V podstatě nejvytíženější je samozřejmě sociální poradenství. Mnoho cizinců z cílové skupiny má samozřejmě určité socioekomické problémy, které řeší velmi často právě proto, že jsou cizinci a ne právě dobře se orientují v této společnosti, tak s tím potřebují pomoct. Zároveň poskytujeme i právní poradenství, v rámci ktérého je samozřejmě tím nejzásadnějším tématem pobytový zákon, velmi mnoho cizinců z cílové skupiny řeší svůj aktuální pobytový statut a jeho řešení.“
Spolupracujete s cizineckou policií?
„Nedá se říct, že s ní spolupracujeme. Dozjista ji do určité míry jaksi používáme. Nejméně se snažíme oslovovat cílovou skupinu právě v těch místech, kde cizinecká policie působí nebo kde má úřadovny. Samozřejmě, že cizinecká policie je tak trochu represivní složka, zatímco my jsme opravdu integrační složka. Tím nechci říct, že jdeme úplně proti sobě, ale jsme součástí jednoho velkého konceptu. A každý máme svoje místo.
Mohou se na vás klienti obrátit v oblasti ochrany lidských práv, když se střetnou s přímou nebo nepřímou formou diskriminace, když například nemohou nalézt práci?
„Určitě se na nás obrátit můžou. Myslím si, že toto je téma pro právní poradenství. Právě v současné chvíli připravujeme projekt v rámci operačního programu Praha – Adaptabilita, který by se měl přímo zaměřovat na zlepšení postavení cizinců na trhu práce v Praze.“
Hlavní sídlo je zde v Žitné ulici. Kde máte další pobočky?
„Máme pobočku na Praze 14 přímo na radnici, kam mohou samozřejmě klienti docházet. Je tam ambulantně poskytováno právní a sociální poradenství. Nově zřizujeme pobočku na Praze 12 – v Modřanech. Připravujeme otevření v městské části Praha 13. A na Praze 4 by cca koncem srpna, respektive začátkem září měla vzniknout pobočka v rámci objektu v ulici Hvězdova, což je 30 metrů od stanice metra Budějovická. Pro nás je velice důležitá terénní práce. Máme čtyři dvoučlenné týmy, vedoucího pobočky, integračního pracovníka, kteří tráví většinu svého času v terénu komunikací přímo s cílovou skupinou. Myslím, že mně dává poměrně výhodu to, že jsem Rom. Dokážu si tak představit, jak se tady cítí vůči majoritní společnosti, která není vždy úplně pozitivně naladěna. A zde si myslím, že asi všechny výhody toho, že jsem Rom, prostě končí. Asi si úplně neumím představit, jak se cítí člověk, který sem přijde žádat o nějakou pomoc. Přiznám se, že i když samozřejmě mám živé zkušenosti s diskriminací a s netolerancí, necítil jsem se asi nikdy úplně tak, že bych od někoho potřeboval pomoc.“
Máte tady výzdobu obrazů opravdu s velmi zajímavou a pestrou tematikou. Tady je indián nebo...
„To jsou chilští indiáni. Podařilo se nám navázat opravdu dobré vztahy s některými umělci, kteří nám půjčili nebo darovali některá svá díla, jejichž tematika je spojena s cizinci nebo se zahraničím, takže je tady můžeme prostě vystavovat.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
V Brně-Novém Lískovci začala pracovat poradna pro sociálně slabé
V problémovém domě pro sociálně slabé v Brně - Novém Lískovci funguje nově sociálně-právní poradna. Okolí objektu bývalo známé kriminalitou a problémy, které z velké části vyřešily kamery a dozor v rámci projektu s názvem Bezpečná lokalita, bezpečné bydlení. Sociálně právní poradna má být dalším netradičním prostředkem ke zmírnění napětí. Do panelového domu na sídlišti v Novém Lískovci se zajela podíval Gabriela Grmolcová.
Kolik jste už zažila klientů?
/Ivana Kratochvílová/ „Dneska právě první klientku.”
A minule někdo příšel?
/Ivana Kratochvílová/ „Jenom sem nakukovali, co tu je.”
Říka jedna z přítomných sociálně právních poradkyň Ivana Kratochvílová, která je na místě zatím podruhé:
/Ivana Kratochvílová/ „Je vidět, že zatím asi nevědí, o co se zde jedná.”
Vy vlastně sedíte v klubovně, jestli to dobře chápu, protože tady jsou i nějaké obrázky namalované od dětí, takže to slouží i pro děti v jiné té době než jaká je pro sociálně-právní poradnu?
/Ivana Kratochvílová/ „Od 1. října má opět fungovat jako dětská klubovna. Přes prázdniny tady zatím nikdo není.”
/místní žena (1)/ „Je to úplně super. Hned jsem toho využila, už jsem tady dnes podruhé. Jsem s tím velice spokojená, je to dobré pro lidi, kteří nevědí, kam má jít s některými problémy. Na právníky nemám peníze, takže je to dobrý nápad. Myslím, že je tady více lidí, kteří by potřebovali poradit.”
Víte o tom, že je tady sociálně-právní poradna?
/místní žena (2), (3)/ „Ano, víme.”
Co na to říkáte? Myslíte, že toho třeba někdy využijete nebo že je to dobré pro ten dům?
/místní žena (2)/ „Právě jsme hovořily o tom, že bychom se toho zúčastnily, že bychom se tam chtěly podívat.”
A víte třeba, jak tam mají otevírací dobu nebo s čím byste tam přišly nebo tak?
/místní žena (3)/ „Sousedka říkala, že s exekucí...”
Jak jste spokojení s bydlením, když je opravený dům, jsou tady kamery. Vadí vám to třeba nějak, nebo jak to je?
/místní žena (3)/ „Ne, jsme spokojení.”
/místní žena (2)/ „Jsme spokojení. Jsme rádi, i za to, že jsou tu čipy. Ten barák je takový hlídaný. Je to pěkné.”
„Byly tam dotazy třeba z oblasti pracovního práva,” doplňuje šéf poradny v Novém Lískovci David Oplatek: „zaměstanec řešil spor se zaměstnavatelem ohledně ukončení pracovní smlouvy. A byla tam jedna věc ohledně exekucí.”
Proč je tady potřeba poradna. A už máte třeba podobnou zkušenost, že přímo někde v domě, třeba v problémovém domě nebo potenciálně problémovém domě, je takováto poradna?
/David Oplatek/ „Otevření naší pobočky, tohoto kontaktního místa, vnímáme trošičku jako experiment, protože doposavad, vlastně celých 15 let existence poradny, jsme vždy sídlili jenom na jednom místě, na Anenské ulici. Otevřením naší pobočky jsme reagovali na poptávku ze strany městské policie, městské časti Nový Lískovec, protože tento dům na adrese Koniklecová 5 má špatnou pověst. Je tady ubytovna pro přechodný pobyt, jsou tady sociální byty, nejenom v městské části Nový Lískovec, ale i v dalších městských častech, čili koncentrace lidí, kteří jsou v nějaké hmotné nouzi nebo v sociálních problémech, je tady výrazně vyšší než na jiných brněnských lokalitách.”
Městská část společně s policií v domě na Koniklecové zavedla už před třemi lety kamery, čipy, klubovnu pro děti, funci domovníka a většina problémů s výtržnostmi a nepořádkem se vyřešila.
/David Oplatek/ „A dalším z těch kroků je právě otevřením občanské poradny.”
Přeci jenom těch přístupů nebo spíše názory na přístupy k tomuto problému jsou různé. Proč jste zvolili zrovna tento? Někdo by třeba mohl namítat, že ti lidé by se měli o sebe postarat sami, že to není třeba fér vůči ostatním. Jak to vnímáte Vy, proč si myslíte, že tato cesta je správná?
„Poradna nemá řešit za lidi problémy. Má jim podat pomocnou ruku,” říká starostka městské části Nový Lískovec Jana Drápalová: „provést je problémy a vysvětlit jim situaci. V dnešní době je totiž složitá legislativa. V poslední době se několikrát měnil občanský zákoník, třeba v oblasti bydlení. I pro nás na úřadě je někdy docela problém se se všemi těmi novými úpravami legislativy seznámit. A dovedu si představit, že pro lidi, kteří se tomu nevěnují a žijí jiný život, není reálné, že si budou každý týden číst ve sbírce zákonů, o tom, co se zase nového upletlo. Především je to oblast poradenství a podání pomocné ruky lidem, kteří budou sami chtít svoji životní situaci řešit. Kdo nebude chtít svoji životní situaci řešit, toho samozřejmě ani občanská poradna nezachrání.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Pořad O Roma vakeren pro Vás chystáme v sobotu na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnálu ve 20:05. Mangav tumenge šukar rati. Hezký večer vám přeje Tomáš Bystrý.
| 
Související články
Krátce před polednem účastnící jednání ohlásili, že se našlo provizorní řešení. Odpoledne mluvčí radnice ale informovala, že město žádá o exekuční vystěhování obyvatel a vše se opět dostalo na začátek. Jednání na radnici ze zúčastnila i vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková.
„V podstatě nejvytíženější je samozřejmě sociální poradenství. Mnoho cizinců z cílové skupiny má samozřejmě určité socioekomické problémy, které řeší velmi často právě proto, že jsou cizinci a ne právě dobře se orientují v této společnosti, tak s tím potřebují pomoct. Zároveň poskytujeme i právní poradenství, v rámci ktérého je samozřejmě tím nejzásadnějším tématem pobytový zákon, velmi mnoho cizinců z cílové skupiny řeší svůj aktuální pobytový statut a jeho řešení.“
Mohou se na vás klienti obrátit v oblasti ochrany lidských práv, když se střetnou s přímou nebo nepřímou formou diskriminace, když například nemohou nalézt práci?
„Máme pobočku na Praze 14 přímo na radnici, kam mohou samozřejmě klienti docházet. Je tam ambulantně poskytováno právní a sociální poradenství. Nově zřizujeme pobočku na Praze 12 – v Modřanech. Připravujeme otevření v městské části Praha 13. A na Praze 4 by cca koncem srpna, respektive začátkem září měla vzniknout pobočka v rámci objektu v ulici Hvězdova, což je 30 metrů od stanice metra Budějovická. Pro nás je velice důležitá terénní práce. Máme čtyři dvoučlenné týmy, vedoucího pobočky, integračního pracovníka, kteří tráví většinu svého času v terénu komunikací přímo s cílovou skupinou. Myslím, že mně dává poměrně výhodu to, že jsem Rom. Dokážu si tak představit, jak se tady cítí vůči majoritní společnosti, která není vždy úplně pozitivně naladěna. A zde si myslím, že asi všechny výhody toho, že jsem Rom, prostě končí. Asi si úplně neumím představit, jak se cítí člověk, který sem přijde žádat o nějakou pomoc. Přiznám se, že i když samozřejmě mám živé zkušenosti s diskriminací a s netolerancí, necítil jsem se asi nikdy úplně tak, že bych od někoho potřeboval pomoc.“
Kolik jste už zažila klientů?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články