Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný na regionálních stanicích Českého rozhlasu
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Lačho dives the šukar šuniben Romale. Akana adaj tumari relacia „O Roma
vakeren“. Dobrý večer a nerušený poslech všem, kteří si naladili romské
vysílání Romové hovoří.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi
Romové z celé Evropy si připomínají Památný den romského holokaustu.V polské
Osvětimi-Březince se dnes totiž konala vzpomínka na 66. výročí likvidace
tzv. Cikánského tábora.
Centrem piety byla Osvětim-Březinka, muzeum na místě
bývalého vyhlazovacího tábora, kde bylo právě v noci z 2. na 3. srpna 1944
nacisty zplynováno 3000 Romů a Sintů. Památný den romského holokaustu si
dnes připomněla i Česká republika v Letech u Písku položením květin u
pomníku bývalého cikánského tábora v Letech u Písku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem
Kvůli situaci na praktických školách bude jednat ministr školství Petr Fiala
s ombudsmanem Pavlem Varvařovským. Jeho úřad totiž zjistil, že každý třetí
žák bývalých zvláštních škol je Rom.
Ministerstvo tvrdí, že problém řeší a bere vážně. K doporučením veřejného
ochránce práv má ale spíše výhrady. Informuje o tom server iDnes.cz. Ministr
a ombudsman se sejdou 20. srpna.
Podle veřejného ochránce práv se prý z
výzkumu jeho pracovníků potvrdilo, že Romové v Česku nemají stejný přístup
ke vzdělání jako ostatní.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Začala nová kampaň Romové pracují a chtějí pracovat
Romové pracují a chtějí pracovat – to je název nové kampaně, kterou
odstartovala včera brněnská organizace IQ Roma servis. Za cíl si klade
především upozornit na stále se zhoršující postoj české veřejnosti vůči
Romům. Nová kampaň je podle sdružení IQ Roma servis postavena na paradoxech,
vtipu i pragmatické argumentaci šikovných Romů. Tomáš Bystrý se zeptal Petra
Vlasáka, kreativního ředitele reklamní agentury, která podobu kampaně
vymyslela, proč se do nekomerčního projektu zapojila.
„Mně to připadalo správné, protože mám kamarády, kteří jsou Romové, mám
kamarády, kteří jsou černoši, mám kamarády, kteří jsou asiati. A připadá mi,
že všichni mí kamarádi, kromě kamarádů Romů, na tom jsou líp než oni. Říkal
jsem si tedy, že bych možná mohl přispět, abych jim nějak pomohl, aby se jim
lépe dařilo. Nebo konkrétně ne třeba jim, ale jejich kamarádům. Spíš to bylo
taková osobní věc. Plus, samozřejmě v tu chvíli, kdy o tom člověk přemýšlí,
osud vám to přivane. Poznal jsem kolegy z IQ Roma servisu a zjistil jsem, že
oni komunikaci připravují.“
Je to první zkušenost Vaší reklamní agentury v souvislosti s takovým
tématem, jako je romská otázka?
„První zkušenost to určitě je. Není to první sociální kampaň nebo veřejně
prospěšná kampaň, kterou naše agentura dělá. Ale určitě je to první kampaň
tak těžká, jako je romská otázka celá.“ (směje se)
Kdybyste měl prozradit vznik nápadu a poodhalit samotnou realizaci této
kampaně…
„Hodně jsme se o tom bavili a přišli jsme na to, že běžně se o Romech v
souvislosti s prací vůbec nemluví. A našli jsme věty, které padají
nejčastěji, to znamená: něco 'vybílil', něco 'štípnul', někomu 'nařezal'… To
jsou mediální ozvěny, které pořád vnímáte okolo, když se o to téma začnete
trochu zajímat. Žádná jiná slova nepadají. Říkali jsme si: A co kdybychom
vzali věty a slova, které padají a ve společnosti žijí a jsou strašně
zdomácnělá? A co kdybychom takové věty přetočili úplně opačně a použili je
ve prospěch Romů? Potom na stránkách samozřejmě zjistíte, že normálně
fungují. Tak třeba 'Cikánka mi to zas štípla', dovětek – 'Je to skvělá
zahradnice, perfektně mi zastříhala keře.' 'Cikán mi vybílil byt', dovětek –
'Výborně mi vymaloval. Perfektní, ani jedna šmouha.' Nebo 'Cikáni mi zase
nařezali', dovětek – 'Plnou kůlnu dříví, na zimu máme ¬vystaráno.' Nicméně
připadalo mi velice sympatické, že propagujeme běžnou, každodenní,
neglorifikovanou manuální práci Romů, kterou umí, ve které jsou dobří.
Nesoustředíme veškerou pozornost jen na ty zářné příklady slavných,
úspěšných Romů, protože těch je pár. A potom, pro romskou komunitu je to
nedosažitelný cíl, který pro ně v každodenním životě nic neznamená. Zaměřili
jsme se tedy na dennodenní manuální práci Romů.“
Jaké budou konkrétní výstupy té kampaně?
„V současné době se nám rozjede kampaň na trasách pražského metra. Bude tam
250 rámečků, což si myslím, je docela slušný počet na pražské metro. Budeme
sledovat ohlasy, budeme pracovat s publikem, které bude reagovat. Doufáme i
ve spolupráci novinářů a v další fázi kampaně máme připravenou takovou
guerillu v Brně, ale to ještě nemůžu říct, kdy začne. Bude to ale guerilla,
která bude v nadsázce zase nějakým způsobem rozvíjet přímo na ulicích téma
kampaně. A potom jednáme s televizí Nova o případném celoplošném pokrytí,
nějakém partnerství v celoplošné kampani v televizi, to ještě není
uzavřeno.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Co tíží Romy ve Starých Ždánicích na Pardubicku
Ve Starých Ždánicích na Pardubicku trápí obyvatele, že nemají práci a žijí
na hranici životního minima. Tato malá obec sice není na mapě sociálně
vyloučených lokalit, přesto tam jedna fakticky je a narůstají v ní potíže.
Dva menší bytové domy obývá až 30 rodin současně a majitel bytovek dává ruce
pryč od jejich problémů. Natáčel tam kolega Ondřej Wolf.
Měl to být údajně domov pro seniory, teď je z toho, podle místních,
lokalita přezdívaná Bronx. Dvě rekonstruované jednopatrové bytovky se dvorem
připomínají levný pavlačový motel.
(Renata Červeňáková hovoří s manželem Zdeňkem)
Renata Červeňáková s manželem a třemi dětmi obývá relativně slušně
zařízený byt, 2+1…
Renata Červeňáková: „Odvedu nájem 10 000, 2090 platím za elektriku.”
Za tenhle byt platíte 10 000?
Renata Červeňáková: „Ano.“
Nad vodou je drží dávky hmotné nouze a přídavky na děti. Paní Renata, ani
její manžel práci nemají. Nezaměstnanost je tu téměř stoprocentní.
Renata Červeňáková: „Většinou nám nadávají do cikánů.“
A soužití s místními neklape, přiznává žena středního věku, která ještě
před rokem bydlela na ubytovně v Hradci Králové.
Renata Červeňáková: „Jeden pán tady sprostě napadá mou dceru.“
Jak si vysvětlujete, že se k vám místní takto chovají?
Renata Červeňáková: „My se s nimi většinou hádáme, nepereme se, jen
se s nimi hádáme,“ říká obyvatelka domu ve chvíli, kdy na dvůr přijíždí
traktor s cisternou.
Ženy vykřikují:
„Už jedou.“
„To je hovnocuc! To je hovnocuc na ten kanál.“
Ucpaná kanalizace tady ohrožuje celou kanalizační síť v obci.
Milan Ansorge: „Jako obec se k tomu musíme nějakým způsobem
postavit. A aby nám létaly odpadky, pobíhaly po obci krysy, to nejde.
Naléhavý problém přišel řešit nezávislý zastupitel a soused odnaproti
Milan Ansorge.
Milan Ansorge: “Je to docela problém, hlavně pana Faltýnka. Jenomže
mi už ho půl roku uháníme, aby si to vyvezl.“
V obci teď kvůli tomu skloňují jméno Jaroslava Faltýnka. Majitel se prý
málo stará o lidmi předimenzované bytovky, ten ale od problému dává ruce
pryč. Žádost o rozhovor na mikrofon odmítl, náklady spojené s vyčerpáním
ucpané kanalizace a odvozem odpadku prý uhradí, za problémy s komunitou prý
ale nemůže, zmínil se telefonicky:
Jaroslav Faltýnek: „Nemám zájem s Vámi o ničem mluvit. Já nevím, proč
mě sháníte.“
Až na prohřešky proti dobrým mravům a údajné drobné kriminalitě situace v
obci neeskaluje. Mimo jiné i proto, že tu od zimy působí občanské sdružení
Romodrom.
Sofie Dvořáková: „Byli jsme zkontaktováni s lidmi, kteří jsou dotčení
výkonem trestu, to znamená, že mají záznam v rejstříku trestů. Pracujeme
tedy s těmito lidmi a současně s jejich rodinami,“ říká za sociální
službu Sofie Dvořáková z pardubické pobočky.
Sofie Dvořáková: „Tady je nějaký obytný dům, kam je sestěhováno
hodně lidí. Obec musí neustále řešit nějaké problémy, za které ani ti lidé
nemůžou. To, jestli je tady předimenzováno nebo není, není věc těch lidí,
kteří jsou v pozici nájemníků.“
Podle Dvořákové je řešení ždánického problému s vyloučenou lokalitou
během na dlouhou trať.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Mangav tumenge šukar rati. Hezký večer vám přeje Tomáš Bystrý.
| 
Související články
Ministerstvo tvrdí, že problém řeší a bere vážně. K doporučením veřejného
ochránce práv má ale spíše výhrady. Informuje o tom server iDnes.cz. Ministr
a ombudsman se sejdou 20. srpna.
„Mně to připadalo správné, protože mám kamarády, kteří jsou Romové, mám
kamarády, kteří jsou černoši, mám kamarády, kteří jsou asiati. A připadá mi,
že všichni mí kamarádi, kromě kamarádů Romů, na tom jsou líp než oni. Říkal
jsem si tedy, že bych možná mohl přispět, abych jim nějak pomohl, aby se jim
lépe dařilo. Nebo konkrétně ne třeba jim, ale jejich kamarádům. Spíš to bylo
taková osobní věc. Plus, samozřejmě v tu chvíli, kdy o tom člověk přemýšlí,
osud vám to přivane. Poznal jsem kolegy z IQ Roma servisu a zjistil jsem, že
oni komunikaci připravují.“
„Hodně jsme se o tom bavili a přišli jsme na to, že běžně se o Romech v
souvislosti s prací vůbec nemluví. A našli jsme věty, které padají
nejčastěji, to znamená: něco 'vybílil', něco 'štípnul', někomu 'nařezal'… To
jsou mediální ozvěny, které pořád vnímáte okolo, když se o to téma začnete
trochu zajímat. Žádná jiná slova nepadají. Říkali jsme si: A co kdybychom
vzali věty a slova, které padají a ve společnosti žijí a jsou strašně
zdomácnělá? A co kdybychom takové věty přetočili úplně opačně a použili je
ve prospěch Romů? Potom na stránkách samozřejmě zjistíte, že normálně
fungují. Tak třeba 'Cikánka mi to zas štípla', dovětek – 'Je to skvělá
zahradnice, perfektně mi zastříhala keře.' 'Cikán mi vybílil byt', dovětek –
'Výborně mi vymaloval. Perfektní, ani jedna šmouha.' Nebo 'Cikáni mi zase
nařezali', dovětek – 'Plnou kůlnu dříví, na zimu máme ¬vystaráno.' Nicméně
připadalo mi velice sympatické, že propagujeme běžnou, každodenní,
neglorifikovanou manuální práci Romů, kterou umí, ve které jsou dobří.
Nesoustředíme veškerou pozornost jen na ty zářné příklady slavných,
úspěšných Romů, protože těch je pár. A potom, pro romskou komunitu je to
nedosažitelný cíl, který pro ně v každodenním životě nic neznamená. Zaměřili
jsme se tedy na dennodenní manuální práci Romů.“
Měl to být údajně domov pro seniory, teď je z toho, podle místních,
lokalita přezdívaná Bronx. Dvě rekonstruované jednopatrové bytovky se dvorem
připomínají levný pavlačový motel.
Renata Červeňáková: „My se s nimi většinou hádáme, nepereme se, jen
se s nimi hádáme,“ říká obyvatelka domu ve chvíli, kdy na dvůr přijíždí
traktor s cisternou.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články