Vládní zmocněnec pro Romy
Vedení Celostátní asociace Romů České republiky požádalo premiéra
Petra Nečase o zřízení funkce vládního zmocněnce pro romskou
menšinu. Dohlížet by měl na prosazování kroků ke zlepšení
podmínek Romů a jejich soužití s ostatními. S výsledkem pondělní
téměř hodinové schůzky bylo vedení romské organizace spokojeno.
Jednání se dotklo zlepšení vzdělanosti, zaměstnanosti, bezpečnosti
či sociální a bytové situace.
"Zvyklo se říkat romský problém. To není romský problém, to je
problém české společnosti. My jsme občané České republiky,"
uvedl místopředseda Celostátní asociace Romů České republiky
Stanislav Daniel. Podle něj by se proto Romové měli podílet na
řešení všech záležitostí v obcích, krajích i na celorepublikové
úrovni. Samostatný vládní zmocněnec by dohlížel na dodržovaní
práv Romů. Měl by například kontrolovat, jak se vládě daří
prosazovat integraci Romů do společnosti. Šéf Asociace Vladimír
Galbavý si uvědomuje, že je mimo jiné třeba vyřešit, z jakých
prostředků by se úřad financoval:
"Víme, že finanční prostředky nejsou, ale bude se hledat
nějaký zdroj. Důležité je, že byla ochota a vůle jednat o tom.
Naplnit poslání, že to do společnosti něco přinese, aby úřad
eliminoval negativní prvky a jevy, které se ve společnosti
objevují."
První místopředseda Celostátní asociace Romů České republiky Cyril
Koky v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že by úřad vládního
zmocněnce měl fungovat nezávisle na současné zmocněnkyni pro lidská
práva Monice Šimůnkové:
"Je potřeba říci, že agenda vládní zmocněnkyně je velmi
obšírná, zabývá se mimo jiné otázkami seniorů, zdravotně
postižených, dětí, a otázka romských komunit je jednou z
nejpalčivějších v této zemi. Takže my jsme požádali pana premiéra,
aby tuto agendu z působností vládní zmocněnkyně vyňal, a navrhli
jsme mu zřídit tento úřad, který by se touto problematikou zabýval
naplno a intenzívně."
Stanislav Daniel tato slova ještě upřesnil:
"Protože ona toho má opravdu hodně a tato problematika je tak
obšírná, že si zasluhuje samostatného pracovníka na to.
Pravděpodobně v nejbližší době se opět setkáme a upřesníme si, co
by v té funkci mělo být, jaká pravidla, jaké pravomoci by ten člověk
měl mít. V žádném případě by to neměl být řadový pracovník,
který by neměl žádné pravomoci. To by bylo velmi špatné."
A jak byl měl takový úřad vládního zmocněnce pro romskou
problematiku vypadat? Cyril Koky k tomu řekl:
"My jsme panu premiérovi na jednání, které já hodnotím jako
velmi konstruktivní a velmi příjemné, předali určitý nástřel
organizační struktury. Nejednalo by se o megaúřad, který by
zaměstnával stovky lidí a měl milionový rozpočet. Já tomu říkám
miniúřad. Jedním odborem by byla současná vládní agentura, a druhým
odborem by bylo zřízení operačního programu v rámci nového
programovacího období pro strukturální fondy, který by řešil
komplexní programy v rámci sociálního vyloučení v těch lokalitách.
Tento odbor by administroval tyto projekty, monitoroval je, abychom
věděli, kam ty prostředky jdou. Stává se totiž, že tyto prostředky
jsou využity neúčelně. Postaví se parkoviště, a určitě uznáme,
že parkoviště nepotřebují lidé, kteří žijí v nepřijatelných
podmínkách na okraji společnosti."
O tom, kdo by se mohl zmocněncem stát, je předčasné mluvit.
Přesnější obrysy by mohl návrh dostat na případné příští
schůzce u premiéra, uvedli představitelé Celostátní asociace Romů
České republiky.
Premiér Petr Nečas po jednání prohlásil, že "bavit se o někom,
kdo v sobě bude komplexně zahrnovat romskou problematiku, je věc, která
je hodná zamyšlení". Podle něj se mluvilo o zmocněnci i o
ministrovi pro romské záležitosti. Petr Nečas však soudí, že
"ministr není cesta", kterou by vláda šla.
V Česku je podle odhadů asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich
žije v tzv. ghettech. Před šesti lety odborníci napočítali takových
míst, kde je většina dospělých bez práce a rodiny jsou závislé na
dávkách, kolem 300.
|