Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školách
Počet romských dětí v českých speciálních školách je až 35
procent. To je výrazně více, než zastoupení romské menšiny v
populaci. Zjistil to průzkum kanceláře ombudsmana Pavla Varvařovského.
Ve speciálních školách by přitom měly být pouze děti se zdravotním
postižením. Veřejný ochránce práv to považuje za nepřímou
diskriminaci a navrhne ministerstvu školství nápravná opatření.
Většina z dětí je ve speciální škole bez relevantního důvodu.
Pokračuje ombudsman Pavel Varvařovský.
"Je absurdní, že by toto etnikum disponovalo už od začátku
dětmi s lehkým mentálním postižením. To znamená, že to
zařazování se neděje způsobem, kterým se dít má. Jsou tam
zařazovány děti, které tam nepatří. Tím samozřejmě už na
začátku své životní dráhy získávají jistý handicap, poněvadž
bez kvalitního vzdělání je pozdější uplatnění na trhu práce jen
velmi hypotetické."
Návrhy veřejného ochránce práv podpořila i vládní zmocněnkyně
pro lidská práva Monika Šimůnková. Ta řekla, že třetinové
zastoupení romských žáků na speciálních školách je nepatřičné a
že je třeba tento stav změnit. O zařazení dítěte do speciálních
škol rozhoduje v Česku informovaný písemný souhlas rodičů. Jak se
dítě vůbec dostávají do takzvaných praktických škol popsala Petra
Zahradníková, expertka na vzdělávání z organizace Romodrom.
"Dítě takzvaně dlouhodobě neprospívá na základní škole s
tím, že nemá vytvořený individuální vzdělávací plán, takže se
dostává na praktickou školu. Je několik způsobů, jak se to může
stát. I co se týče informovaného souhlasu rodičů - nejsem si tak
jistá, zda ve všech případech bývá informovaný."
Do výzkumu pracovníci kanceláře ombudsmana vybrali 67 škol. V čase
návštěvy výzkumníků bylo ve školách přítomno 2801 žáků a 908 z
nich bylo romského původu. Podle odhadů třídních učitelů je
procento ještě vyšší. Podle Petry Zahradníkové se romské děti
často dostávají do koloběhu, ze kterého je jen velmi těžké
vystoupit.
"Někdy se také stává, že je pro rodiče pohodlnější zařadit
dítě do školy, která je blízko, například vyloučené lokality. Tím
mají možnost dítě tam dopravovat a nezatěžuje rodiče dále i
finančně. Na druhou stranu tam jsou třeba i příbuzní toho žáka,
čili je to takový uzavřený koloběh, který náš systém
podporuje."
Českou republiku za umisťování Romů do praktických - dříve
zvláštních - škol kritizoval Evropský soud pro lidská práva v roce
2007.
"Pokud legislativní a další kroky vlády budou takové, že
zabrání tomu, aby docházelo k segregaci dětí, tak samozřejmě k
ničemu nedojde. Otázkou je, jakým způsobem může řekněme
mezinárodní soud postihnout ČR. jednak to mohou být nějaké řekněme
pokuty, ale sám o sobě do právního systému, jak si myslím, nemůže
zasahovat."
A Petra Zahradníková dodává, že Česká republika ještě neřeší
stejné problémy, jako jiné evropské země.
"Na rozdíl od České republiky je většina evropských států už
velmi multikulturních. Nepotýkají se se vzděláváním
znevýhodněných žáků jen romského etnika. Týká se to všech
imigrantů. Příkladem dobré praxe je Velká Británie, kde funguje
dobré školství. Tam opravdu uplatňují ten multikulturní
přístup."
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články