Vyhledávání
24.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Romský světový festival Khamoro je v ohrožení a vy se dnes dozvíte, zda ministerstvo kultury navýší jeho rozpočet. Vrátíme se k oslavám Mezinárodního dne Romů a představíme vám novou expozici brněnského Muzea romské kultury.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambat. Sam rado hoj san amenca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Festival Khamoro je v ohrožení
Největší romský festival na světě, který v české metropoli už po čtrnácté organizuje Slovo 21 a Studio Production Saga, zápasí s finančními problémy. Jeho pořadatelům prý chybí zhruba milion korun. Na serveru Romea.cz proto aktivisté zveřejnili petici, v níž žádají premiéra a ministryni kultury o navýšení peněz na festival. Nejznatelnější je snížení podpory právě ministerstva kultury. Producentku festivalu Jelenu Silajdžič pozvala k mikrofonu Iveta Demeterová.

Defilé romských hudebníků při festivalu Khamoro (Foto: Jana Šustová) „Situace je kritická od začátku, od prvního ročníku. Nikdy nevíme, jak to zvládneme, když jde o finance. Teď, v roce 2012 je bohužel situace mnohem horší, než byla kdykoli předtím. Je období ekonomické krize, tomu rozumíme. Právě z toho důvodu jsme program koncipovali tak, abychom spolupracovali například s Novou scénou Národního divadla nebo Osmany Laffitou, který všechno, co dělá, dělá sám a připravuje pro Khamoro jako dar. Největší ránu jsme ale dostali od Ministerstva kultury, když jsme se dozvěděli, že odbor pro národnostní menšiny v tomto roce zredukoval prostředky o 54 procent ve srovnání s loňským rokem. Když jde o více než 50 procent, určitě se nejedná o normální škrty, normální redukce. Khamoro prostě dostalo takovou ránu, že nevíme, jak ho uděláme. Doufáme, že bude udělána nějaká korekce a že Ministerstvo kultury podpoří Khamoro vyšší částkou, než tomu je nyní dle rozhodnutí komise, která o tom jednala.“

Přehodnotí tedy dotační komise Ministerstva kultury svůj verdikt ve prospěch festivalu Khamoro? Na tuto otázku mi odpověděla ředitelka odboru regionální a národnostní kultury Zuzana Malcová:

„V žádném případě nepřehodnotí, protože verdikt už je podepsán paní ministryní. Žadatelé o dotace byli seznámeni s verdiktem. Druhou věcí je, zda nám nebudou odebrány povinné rezervy, které si necháváme při každém konkurzu na druhé pololetí pro výjimečné případy. Pokud je vzhledem k vývoji státního rozpočtu nebudeme muset odevzdat, k takovým žádostem, jakými je Khamoro, ale podobných je tam víc, vrátíme v druhém pololetí a budeme navyšovat v případě potřeby některým, kteří nebyli uspokojeni tak, jak si představovali.“

Znamená to tedy, že by finance získali až po ukončení festivalu?

„Je to možné. Musíme totiž povinné rezervy držet do června, respektive července. V té době už víme, jestli nám zůstanou k dispozici. Během prázdnin se pak navyšují oprávněné požadavky.“

Situace stále není jistá. Jak tedy bude producentka festivalu Jelena Silajdžič pokračovat?

„Aby festival Khamoro udržel úroveň, kvalitu, kterou myslíme, že má, prokazuje to už minulých 13 let, veškeré smlouvy s umělci z celého světa, s majiteli prostor, kde se budou konat akce festivalu Khamoro, hotely, letenky, vůbec všechno možné máme podepsané, objednané, rezervované už od ledna tohoto roku. Jinak nedokážeme dát dohromady kvalitní program, protože spolupracujeme s profesionálními umělci, kteří samozřejmě sjednávají své termíny hodně dopředu. Festival bude, zredukovali jsme, co jsme mohli. “

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den Romů na Rajské zahradě
Romové na celém světě oslavili minulou neděli Mezinárodní den Romů. 8. duben totiž připomíná založení prvního romského hnutí – Mezinárodní romské unie. Oslavy Mezinárodní dne Romů ale pokračovaly i tento týden. Konkrétně včera pořádala Městská část Praha 14 happening na Rajské zahradě. Jak to tam vypadalo, zjišťoval přímo na místě Tomáš Bystrý.

Mezinárodní den Romů na Praze 14 (Foto: Petr Axmann) Ačkoliv se jednalo o oslavy Mezinárodního dne Romů, na pódiu, které stálo jen pár metrů od vstupu do metra, nevystupovali zdaleka jen Romové. Šlo totiž o Setkání kultur. Tak se třídenní oslavy, za kterými stály Městská část Praha 14, Hlavní město Praha a občanské sdružení Romea, jmenovaly. Cílem bylo zlepšit dialog nejen mezi Romy a majoritou, ale i dalšími národnostními skupinami. Vysvětluje David Beňák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14.

„Městská část Praha 14 je multikulturní městskou částí a je potřeba sbližovat různé skupiny obyvatel. Hudbu jsme vybírali v kolektivu. Pevně doufám, že jsme vybrali dobře. Začíná skupina Benga Show s Vojtou Lavičkou, máme tu také židovskou kapelu. Tento ročník je jiný v tom, že nejde jen o oslavy Mezinárodního dne Romů, ale zároveň to trochu pojímáme jako setkání kultur.“

Program začal před chvílí. Ačkoli nám meteorologové předpovídali, že bude pršet, tak poměrně svítí sluníčko. Kolik myslíte, že už je tu lidí?

„Odhadem kolem stovky určitě. Pevně doufám, že tím, jak se budeme blížit k šesté hodině, přijde ještě více lidí.“

Respondentka 1: „Vůbec nevím, co se tady děje. Vůbec.“

Mezinárodní den Romů...

Respondentka 1: „To je dneska? Já myslela, že je to 8. července nebo tak někdy.“

8. dubna, už to bylo. Tahle akce ale navazuje.

Respondentka 1: „Aha. Tak to já vůbec nevím. Slyším to poprvé.“

Respondentka 2: „Pokaždé chodím. Hrají hezky. Líbí se mi to. Líbily se mi děti, které tu také vystupovaly. Dobré. Akorát, že to místo tady se mi nelíbí.“

Respondentka 3: „Nádherné. Jsem ráda, že to někde je, alespoň trošku. Mělo by toho být víc.“

Vedle pódia má svůj stánek také občanské sdružení Romea. Jeho dominantou jsou portrétní fotografie. Kolika Romů vlastně? Ptám se Zdeňka Ryšavého:

„Tady v tuhle chvíli máme fotografie čtyř Romů. Celá výstava je složena nejen z této romské části, je tady jen výsek výstavy. Máme v ní příslušníky ukrajinské národnostní menšiny, dále pak cizince z Vietnamu, Mongolska, Mexika nebo Angoly. Výstava má sloužit k určitému odbourávání předsudků.“

Obzvláště oblíbenou atrakcí happeningu bylo věštění z karet. Před stánkem poblíž pódia se celou dobu tvořila fronta lidí, kteří chtěli znát svou budoucnost.

Kolika lidem jste už dneska věštila?

Věštkyně: „Nevím. Asi dvaceti během hodinky. Je to tu ale tak, že mají pouze otázky, nemají kompletní výklady. Tady na to není čas.“

Vy věštíte z klasických tarotových karet?

Věštkyně: „Z tarotových věštím také, ale teď používám klasické karty, které znáte z běžných karetních her, jako je Prší.“

Říká se, že správná věštkyně si má za věštbu účtovat buď peníz nebo nějaký dar. Co dostáváte?

Věštkyně: „Samozřejmě je pravdou, že bych měla něco získat já, za tu ochotu. Při dnešních oslavách to ale nechávám opravdu na lidech. Dneska mi stačí pouze úsměv.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Stálá expozice Muzea romské kultury je koncipována zážitkově
Teď vás zveme do Muzea romské kultury v Brně. Pokud se tam chystáte k návštěvě stálé expozice, která byla ve své konečné podobě otevřena v prosinci, neváhejte s sebou vzít i děti. V muzeu se totiž určitě nudit nebudou. Jak se dozvíte z příspěvku Jany Šustové, výstava je koncipována zážitkově a řadu exponátů si můžete ohmatat a vzít přímo do ruky.

Romská rodina u ohně v expozici Muzea romské kultury (Foto: Jana Šustová) Stálá expozice Muzea romské kultury představuje příběh Romů ve světových dějinách na ploše šesti různě velkých sálů o celkové rozloze 351 metrů čtverečních. Její budování začalo v roce 2005, kdy vznikly první tři sály expozice, a bylo završeno v roce 2012 otevřením dalších tří sálů. Jak říká Lucie Křížová, nové sály mají velmi zajímavé výtvarné a architektonické zpracování:

„Záměrem architekta, který vytvářel tuto expozici, bylo hlavně prožívat celý příběh. Návštěvníci tedy, i když budou pouze procházet a nebudou nutně číst všechny texty, získají celkovou ideu o tom, jak se romská historie vyvíjela, čím vším si Romové museli procházet, čím se živili, co je typické pro komunitu a rodinu a podobně. Je to hodně zážitkově formovaná výstava, určitě si myslím, že je vhodná i pro návštěvu s malými dětmi nebo školními dětmi, protože spousta věcí není ohrazena nějakým sametovým provázkem nebo vitrínou a na spoustu věcí se dá šáhnout, do spousty věcí se dá bušit a podobně. Myslím si, že děti budou určitě spokojené.

Máte tu ještě takové tabulky, některé jsou červené, jiné jsou černé. A tyče. Myslím, že jsou červené. Jaké ty mají význam?

Tabulky s romskými a neromskými hlasy (Foto: Jana Šustová) „To je také součástí interaktivity celé expozice. Jsou to tabulky, které si lidé mohou vzít do ruky a přečíst si je. Asi není v silách návštěvníka přečíst všechny tabulky, je to ale dělané spíš tak, aby si namátkově vzal člověk nějakou tabulku. Tabulky jsou tzv. romské a neromské hlasy. Červené tabulky znázorňují romské hlasy, jsou to vzpomínky Romů k jednotlivým tématům. Tabulka s nějakým vyprávěním je tedy vždy u daného tématu. Pokud se jedná o rodinu, je na tabulce vzpomínka, jak to tradičně fungovalo v rodině jedné konkrétní Romky. Potom jsou tam neromské hlasy, což je pohled majority na Romy, na to, jak to fungovalo, jak se jim žilo společně a podobně.“

V druhém sále jsou po zemi rozsety různé keramické střepy. Jaký mají význam?

Roztančená hospůdka ve třetím sále stálé expozice (Foto: Jana Šustová) „Nejsou jenom v druhém sále. Měly by být k nalezení v celé stálé expozici, pouze to vypadá, že jsou nějak záludně schovány. Jsou nejen v nových třech sálech, které jsme otevřeli v prosinci, ale i ve stávajících sálech, které pojednávají spíše o současnosti. Jsou to tzv. tulácké značky. Ty v životě nejen Romů, ale i jiných kočovníků, sloužily k orientaci v krajině, kdy si zanechávali zprávy o tom, že tady se dá dobře přespat nebo jinde je třeba dát si pozor na četníky a podobně. My jsme se rozhodli, že tulácké značky využijeme v naší expozici, protože velkou část našich návštěvníků tvoří děti, mládež, studenti. A to při návštěvě celých školních skupin, ale i jako jednotlivci. Právě pro tyto návštěvníky jsme připravili pracovní listy. Úkoly, které budou mít v pracovních listech, budou řešit na základě toho, že si budou muset vždy najít příslušnou tuláckou značku. Je to tedy trošku taková bojovka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pater Viktor Tomčányi se už patnáct let věnuje pastorační činnosti
Viktor Tomčányi ze Slovenska se už patnáct let věnuje pastorační činnosti. Působil v Brezně, Krupině, Martině, Slovenské Ľupči a v současnosti ho najdete v obci Nový Tekov nedaleko Levic. Jeho otec sice toužil, aby se z Viktora stal hudebník, ale člověk míní – Pán Bůh mění. Podrobnosti má Robert Hoza.

Viktor Tomčányi (Foto: www.rkfu.sk) „Narodil jsem se v obyčejné romské rodině. Bylo nás doma sedm. A odmalička mě otec vychovával tak, aby ze mě měl muzikanta. Chtěl ze mě houslistu. Jako pětiletý jsem měl malinké housličky, chodili jsme na různá vystoupení. A mé myšlenky se opravdu ubíraly tímto směrem. Jen v mém srdci se odehrávalo něco jiného. Do mého života se dostal takový obyčejný človíček, pan kaplan Dominik Tóth, tehdejší emeritní biskup. Neupoutal mě svou kněžskou činností v kostele. Upoutal mě ale svou lidskostí, zájmem o mě, o Roma. Moje kněžské povolání bylo motivováno tím, že jsem chtěl být tak dobrý člověk jako pan kaplan Dominik.“

Reakce rodičů na synovo rozhodnutí studovat a hlásat Boží slovo byly různé.

„Otec byl smutný, protože ze mě chtěl mít houslistu. Mamince jsem to řekl, až když jsem dostal přihlášku do semináře. Měla z toho radost. Já jsem velmi šťastný, že jsem kněz, protože vězte, že bych každému z vás přál, abyste mohli být se svou maminkou i v hodině její smrti. Když maminka umírala, držel jsem její ruce, zkrvavené od injekcí. Když jsem držel její ruce, poprvé v životě jsem si všiml, že moje ruce jsou tak malé jako její. Když vidím své ruce, vždy myslím na svou maminku, za to, že mě přijala jako šestého, bylo jí už čtyřicet roků, nemusela mě přijmout, za to, že mi dala lásku, ukázala mi, co je život. Obětovala se. Jsem šťastný, že jsem kněz, že jsem ji před smrtí mohl vyzpovídat, zaopatřit. A takto šťastnou jsem ji mohl odevzdat Pánu Bohu, který i mě takto povolal do života. Tak to má být.“

Ve dvaadvaceti letech začal Viktor Tomčányi se studiem teologie v Kněžském semináři svatého Františka Xaverského v Badíně. Jasně viděl kontury zaměření svého studia.

„S tou myšlenkou jsem i studoval, že po skončení semináře bych se věnoval svým, povězme Romům. Romové tehdy do kostela nechodili, protože byli na okraji, vyčlenění z majoritní společnosti. Z různých důvodů, vše má svá pozitiva i negativa. Církev, která má zájem o každého člověka, dělala a dělá postupné krůčky. Řeknu i to, že očišťuje přirozenou víru. Rom má trošku takovou obavu. Musíme říct, že každý národ má pozitiva i negativa. Nám Romům chybí takový ten smysl pro vytrvalost. Potřebujeme někoho, kdo nás bude vytrvale povzbuzovat. I Romové se chtějí začlenit do života společnosti. A úloha církve jako rodiny je opravdu pomoct i Romovi, aby se začlenil do majoritní společnosti, aby se mohlo říct i o Romovi, že je přínosem. A moje osobní zkušenost je přínosem. Proto chodívám i tam, kam nikdo jiný nechodívá, k Romům pod most, chodívám k Romům do různých osad. Někteří říkají, že to nemá smysl. Já říkám, že to má smysl. Protože kdyby si mě nevšiml Dominik Tóth... Všiml si Roma. A vidíte, z toho Roma je dnes kněz.“

Viktor Tomčányi považuje církev za svou velkou rodinu. V praktické pastorační činnosti nezapomíná ani na projev lásky k bližnímu.

„Romové, kteří toto posloucháte, hlavně Romové: Važme si člověka, každý člověk je hodný lásky. 'Lačho lav sar maro', to znamená 'Dobré slovo je jako chléb'. Mějme logiku lásky. Logikou lásky je pomoct člověku, pomoct mu, aby žil jako člověk. Je–li Rom, je jiný než my. Respektujme odlišnost, protože odlišnost má smysl.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.02.2014Nepít a makat, káže romské evangeliumZprávy ze života Romů
25.08.2013Jak se věří za separační zdí?Zprávy ze života Romů
11.08.2013Romové se sešli na pouti ve slovenském GaboltověZprávy ze života Romů
13.01.2013„Romové jsou velmi hladoví po Bohu,“ říká řeckokatolický knězZprávy ze života Romů
05.01.2013Křesťanská víra způsobuje velké změny v životě romských komunitO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 14. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena buteder. Mangav tumenge lačhi raťi the šukar kurkeskero džives.

Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Festival Khamoro je v ohrožení
Reportáž:  Mezinárodní den Romů na Rajské zahradě
Reportáž:  Stálá expozice Muzea romské kultury je koncipována zážitkově
Reportáž:  Pater Viktor Tomčányi se už patnáct let věnuje pastorační činnosti

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz