Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dobrý večer a hezkou Bílou sobotu. Dnes si o Velikonocích budeme povídat s
romským knězem Vojtěchem Vágaiem, pozveme Vás na výstavu o holocaustu Romů a
připomeneme si Mezinárodní den Romů.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar parní
sambat. Kaj pre tumende o Del o vasta te ľikerel. Adadžives palo Patradi
povakerala o rašaj Vojtěch Vágai, džana amenca the dikhen romane fotky the
peske lepereha amaro romano džives. Akana imar romani banda Alom. Sam rado
hoj san amenca.
=[ Reportáž ]=
První kněžské Velikonoce Vojtěcha Vágaie
Vojtěch Vágai mladší oslaví své první Velikonoce v roli kněze. Byl
vysvěcený jako první romský kněz v loňském létě. U Romů není jeho duchovní
cesta obvyklá, přesto Vojtěch pokračuje v rodinné tradici. Jako dítě pomáhal
svému otci při pastorační práci v českokrumlovské farnosti. Více už Mária
Pfeiferová.
„Význam Velikonoc je pro mě zásadní, otevírají totiž cyklus života celého
roku. Jako křesťané si obnovujeme svou víru v Krista, protože byl ukřižován,
pohřben a potom z vstal mrtvých. Velikonoce jsou důležité i proto, že si
během nich uvědomujeme hloubku naší víry a na čem je založená. Vrcholem
Svatého týdne je velikonoční vigilie, při které věřící obnovují svůj křestní
slib. Takže Velikonoce mají pro křesťany dvojí dimenzi – jednak jsou
oslavou, připomínkou událostí, které se staly za života Ježíše, a zároveň je
to událost v životě každého z nás, protože si obnovujeme křestní vyznání a
oslavujeme křest.“
První a zatím také jediný romský kněz Vojtěch Vágai slaví své první
Velikonoce v roli kněze. Velikonoční svátky prožije v bechyňské
římskokatolické farnosti.
„Oslava Velikonoc bude skutečně vypadat jinak vzhledem k mé pozici, nazvěme
ji liturgickou funkcí. Jako kněz se budu více podílet na slavnostech z
liturgického pohledu.“
Vojtěch Vágai je poloviční Rom a nevyrůstal v romském prostředí. Jak
slaví Velikonoce Romové, proto mohl sledovat jenom z dálky nebo to zná z
vyprávění svého otce, prvního romského katolického duchovního, trvalého
jáhna v České republice.
„Nepocházím z romského prostředí jako takového, naše rodina se asimilovala
do českého a přijala spoustu místních tradic a zvyků, proto jsem nikdy neměl
příležitost slavit Velikonoce jako úplný Rom. Ale předpokládám, že Romové,
stejně jako ostatní menšiny v naší zemi, prožívají Velikonoce mimořádně v
tom smyslu, že se u nich doma děje něco zajímavého. Mají zvyky, které jsou
běžné i pro české obyvatelstvo, nejvíce se ale tradice odráží v jejich
jídelníčku. Stejně jako známe různé krajové speciality, mají i Romové svá
jídla, která se uchovala do dnešních dnů a jsou jim vlastní. Tak Romové svým
osobitým způsobem slaví Velikonoce.“
I když je mezi Romy jako oficiální představitel katolické církve jediný,
Romové o Vojtěchovi Vágaiovi vědí a do svých aktivit ho zapojují.
„Bývám zván do romských komunit, na romské festivaly a oslavy, kde se jim
snažím přiblížit. Teď se nacházím v blízkosti farností, kde ani moc romských
obyvatel není, anebo kde Romové nepraktikují víru. Takže tady s nimi nijak
nepracuji, ale na oslavách jim jsem na blízku, bavíme se spolu. Například na
podzim jsem byl na romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce, kde bylo asi
800 Romů z oblasti Moravy.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak si pražští Romové připomenou Mezinárodní den Romů
Zítra Romové na celém světě budou slavit – 8. dubna totiž před
jednačtyřiceti lety vznikla Mezinárodní romská unie. Na počest založení
tohoto hnutí je tento den označován jako Mezinárodní den Romů. Jak si ho
budou připomínat Romové z Prahy, zjišťoval Tomáš Bystrý.
Djelem, Djelem. Píseň, kterou otextoval romský bělehradský hudebník a
politik Jarko Jovanovič, znají Romové na celém světě. A aby také ne! Na
prvním světovém kongresu Mezinárodní romské unie, který se konal v roce 1971
poblíž Londýna, se jeho delegáti shodli, že bude mezinárodní romskou hymnou.
A dohodli se také na dalších podstatných emancipačních záležitostech. Dali
vzniknout mimo jiné mezinárodní romské vlajce, ustanovili první ¨mezinárodní
romskou organizaci IRU a schválili označení „Rom“ na místo „Cikán“,
vysvětluje kolegyně z Českého rozhlasu 6 Jarmila Balážová:
„To asi ví málokdo. Jak dnes vidíme, i mladí Romové občas říkají ‘vždyť my
jsme Cikáni, ani nevíme, kdo vymyslel slovo Romové‘. Takže to je to
historické pozadí. A možná ještě jedna důležitá věc, která se váže k
Mezinárodnímu dni Romů. V posledních deseti letech, kdy se zhoršuje situace
Romů ve střední a východní Evropě a stupňuje se vzájemné napětí v závislosti
na ekonomickém propadu, zejména v posttotalitních státech, se tento den
používá k upozornění na palčivé problémy, ať už jde o holocaust,
sterilizaci romských žen, pravicový extremismus nebo třeba předsudky v
oblasti zaměstnávání,“ říká novinářka Jarmila Balážová.
Samotný Mezinárodní den Romů ale existuje až od roku 1990. Ve Varšavě jej
uznali delegáti čtvrtého romského kongresu IRU na počest toho prvního, který
se konal před 41 lety v Anglii a odstartoval mezinárodní spolupráci Romů. O
Mezinárodním dni Romů se v České republice začalo mluvit až v druhé polovině
90. let. Vědí ale samotní Romové v Česku o existenci tohoto dne?
„Myslím si, že se Mezinárodní den Romů za posledních pět, šest let přeci
jenom v některých kruzích, ale zejména Romů aktivnějších na internetu, stal
známým pojmem. Nemyslím si ale, že všichni znají historické pozadí. A pak je
tu skupinka těch, kteří nejsou tak aktivní na internetu a ti mají dokonce
problém vůbec vědět, že 8. duben je Mezinárodním dnem Romů,“ domnívá se
Jarmila Balážová.
Největší oslavy Mezinárodního dne Romů se každoročně konají v Praze a v
moravské metropoli. Pražské oslavy pořádá sdružení Romea v klubu Cross.
Program nazvaný Ethnic friendly ghettolege nabídne nejenom koncert, ale i
diskuzi na téma Jak se žije veřejně aktivním Romům, nebo promítání
dokumentárních filmů.
„Program bude zaměřen nejenom na Romy, ale bude otevřen široké veřejnosti.
Očekáváme, že přijdou i lidé z majoritní společnosti a z jiných etnických
menšin. V rámci večerní hudební produkce vystoupí legendární kapela Kale,
známý instrumentalista Mario Bihári a nový projekt Bitumen Beat,“ říká
František Bikár z občanského sdružení Romea.
Českým Romům letos k Mezinárodnímu dni Romů popřál i velvyslanec
Spojených státu v Praze a připojila se i vládní zmocněnkyně pro lidská práva
Monika Šimůnková.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Krásné časy - Romové v archivních fotografiích
V rámci oslav mezinárodního dne Romů, který si připomene zítra, se v Domě
národnostních menšin konala tento týden vernisáž výstavy Krásné časy -
Romové v archivních fotografiích. Černobílé fotografie zapůjčilo Muzeum
romské kultury v Brně.
Výstava v Domě národnostních menšin potrvá do 14. dubna a je přístupná
široké veřejnosti. Vstup na ní je zdarma. V úvodu vernisáže připomněl
přítomným význam Mezinárodního dne Romů historik Ladislav Goral, kterého se
Iveta Demeterová zeptala, zda dnešní mladí lidé o svátku Romů vědí.
„Žádný učený z nebe nespadl. Mladým by se mělo připomínat to, co bylo
pozitivní i negativní.“
Výstava je pořádána v rámci Mezinárodního dne Romů. Myslíte si, že dnešní
mladí lidé o svátku vědí?
„Ani náhodou! Ani Romové sami nevědí, co to je Romská unie. Ne všichni,
pochopitelně.“
Když se ohlédnete zpátky, máte možnost srovnání, protože na každého
dopadá ta negativní atmosféra ve společnosti. Myslíte si, že před třiceti
lety byla mezi Romy jiná atmosféra než je dnes?
„Určitě, ale to přinesla doba. Dnes je ekonomická krize, lidé jsou více
naštvaní. Nikdo neví, jestli zítra ještě bude mít práci. Všechno je dražší.
Jak se dnes nadává na komunismus, tak pro Romy to byl zlatý věk. Měli práci,
vydělali si! Je to velký rozdíl a je o čem mluvit.“
Fotografie zachycují Romy v relativně tradiční podobě. Nejen dle úprav
zevnějšku, ale i co do způsobu života a obživy. Znamenal tento z našeho
pohledu romantický svět pro Romy opravdu krásné časy? Na jedné straně mnoho
Romů využívalo svobody kočování, jiní naopak právě v této době nebo již o
něco dříve začínali hledat trvalý domov. Pokoušeli se usadit. Zeptala jsem
se tedy návštěvníků, jak na ně fotografie působí:
„Líbí se mi, vůbec se rád dívám na staré fotografie. Tohle je úplně jiný
svět, než ve kterém jsem se pohyboval já.“
Dokázal byste si představit žít v této době?
„Určitě, jen si neumím představit, že bych byl na nižší funkci v rámci
rodiny.“
Je tady fotografie, která se vám hodně líbí?
„Ano, je to ta fotografie nesmírně seriózně vypadajících Romů před vozem.
Vypadají téměř jako šlechtická rodina před svým kočárem a nedělním výletem.
A fascinující je i hned vedlejší fotografie, na které si u kýblu před stanem
Rom ohnutý nad zrcadlem váže kravatu. To je kouzelné.“
Vy jste mladá, dokázala byste si představit žít v 18. století?
„Kdybych zůstala Romkou, možná by to mělo své kouzlo, a proto ano. Ale jinak
asi ne. Jen pro tu romantiku.“
Výstava je realizována v rámci mezinárodního projektu I am Roma. Hlavním
koordinátorem je Evropská rozvojová agentura. Proč se tato společnost
rozhodla připojit k oslavám svátku Romů, jsem se zeptala Lenky Tykvartové:
„Rozhodli jsme se zejména proto, že jsme součástí mezinárodního projektu I
am Roma: Changing Mindsets, který se snaží zlepšit postavení Romů v Evropě,
ve společnosti. Říkali jsme si, že by v České republice bylo potřeba svátek
trochu připomenout, protože spousta lidí o něm neví.“
Jak na vás působí vystavené fotografie?
„Moc se mi líbí. Musím přiznat, že jsem sama hodně překvapená tím, co
zobrazují, protože toho o romské historii moc nevím. Myslím si, že výstava
rozhodně stojí za návštěvu.“
Co chystáte v rámci projektu I am Roma?
„V polovině dubna to bude aktivita pro děti ze základních škol. V současné
době ještě běží soutěž, kterou máme vyhlášenu pro pražské školáky. Děti
mohou kreslit obrázky na téma rodina mého spolužáka nebo co znám z romské
historie. Souběžně máme doplňkový program pro odborníky na romskou
problematiku v České republice, který probíhá ve spolupráci s Magistrátem
hl. m. Prahy.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nadané Romy podpoří stipendijní program Gendalos
Na jižní Moravě odstartoval charitativní a stipendijní program Gendalos,
který má pomáhat dětem a mladým lidem ze sociálně znevýhodněných rodin více
se vzdělávat. Bude se jednat o dary a finance například na studium vysokých
škol, konzervatoří, jazykových, výtvarných, hudebních a další kurzy. Podpora
je určená těm, kteří by jinak na odpovídající vzdělání nedosáhli. Více už
zjišťovala Gabriela Grmolcová také od samotných uchazečů o stipendium.
„Je mi 17 let. Studuji na gymnáziu, takže jsem si zažádala o kurz
angličtiny, kvůli maturitě, abych u ní neměla tak velký problém,“ říká jedna
z uchazeček o stipendium v rámci nového programu IQ Roma servis Hana
Kakorová.
Podle ředitelky neziskové organizace Kataríny Klamkové jsou děti s velkým
zájmem o vzdělání, ale bez podpory rodiny a prostředí v těžké pozici:
„Ty děti to mají hrozně těžké. Nevyrůstají v motivujícím prostředí. Pohybují
se na ulicích ghetta. Vesměs se to týká všech našich klientů z
jihomoravského regionu. Rodiny se nacházejí v nuzných ekonomických
podmínkách, bytových i finančních. Mnoho z dětí nenavštěvovalo žádné
prestižní školy, ale školy v blízkých lokalitách. Veškerá jejich snaha je
proto naprosto nadprůměrná.“
Ve vzdělání by měl nově pomáhat charitativní a stipendijní program zvaný
Gendalos, neboli zrcadlo, který bude poskytovat hlavně pomůcky či finance na
konkrétní kurzy.
„Ze zhruba 500 mladých klientů jsme vytipovali asi 10 procent, tzn. asi 50
lidí. Všichni mají zvláštní snahu, zvýšenou ctižádostivost. Chceme je tím
více podpořit a dát jim najevo, že snaha se vyplatí. Také jim chceme
poskytnout další možnosti, například aby si mohli zakoupit potřebné školní
pomůcky, jako je počítač a další.“
Cílem je také podpořit talentované děti, například tanečníky nebo
zpěváky.
„Chceme je podporovat, aby se více vzdělávali i v mainstreamových kurzech
hlavního vzdělávacího proudu, tím myslím zejména jazyky, které vládnou
světem, angličtinu a francouzštinu.“
Romské děti ze znevýhodněných lokalit se musí někdy potýkat s takovými
problémy, které si někteří ani neumí představit, říká Katarína Klamková:
„Děti se snaží, ale občas je to boj s větrnými mlýny. Jde proti nim spousta
vrstevníků, puberta, společnost, předsudky. My ty děti, které zabojují a
jdou za svými sny, chceme popostrčit kupředu a povzbudit.“
Příkladem inteligentního dítěte z vyloučené lokality je Hana Kakorová,
kterou jsme slyšeli na začátku reportáže a která se teď chce rozvíjet hlavně
v angličtině. I když zálib má hned několik:
„Mám ráda pizzu, těstoviny, mluvím často o jídle. Jinak je to hudba, tanec a
divadlo. S naší skupinou hrajeme divadlo. Vím, že jazyky jsou v dnešní době
důležité. Když mám mluvit s puberťákem v mém věku anglicky, tak se v klidu
dorozumím. Jenže chci se pořád zdokonalovat a angličtina je důležitá, hlavně
u té maturity.“
Počínání vybraných studentů nebo žáků bude po celou dobu užívání
stipendia pod kontrolou a přísným dohledem pedagogických pracovníků.
Více informací najdete na adrese www.gendalos.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Andrzej Mirga navštívil Slovensko
V ústraní předvolební situace na Slovensku byla přátelská návštěva, poradce
pro záležitosti Sintů při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Koncem února se Andrzej Mirga sešel v Bratislavě se zplnomocněncem vlády
Slovenské republiky pro romskou komunitu Miroslavem Pollákem. Slovo už má
kolega Robert Hoza.
Andrzej Mirga pochází z Polska a na Jagellonské univerzitě v Krakově
vystudoval etnologii. Ve vzpomínané funkci Organizace pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě působí od roku 2007. Obsah přátelského rozhovoru
přiblížil zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romskou komunitu Miroslav
Polák:
„To, co ho hlavně zajímalo, byla strategie integrace Romů do roku 2020,
protože to je momentálně aktuální téma asi po celé Evropě a akorát pobíhá
vyhodnocování těchto strategií. A samozřejmě ho velmi zajímalo, jestli se
spolupracovalo se samotnými Romy, zda to bylo transparentní, jestli proběhla
diskuze a jestli bude následovat nějaký evaluační proces, jak se k
problematice postaví obce a vůbec příprava dokumentů. Zajímal se o to, jaké
šance na zrealizování po volbách mají již započaté práce a kontinuum úřadu
jako takového. My jsme úřad apolitický a vsázíme na odbornost, proto u nás
práce běží bez ohledu na to, jestli volby jsou nebo ne, jestli se střídají
vlády apod.“
Ke strategii integrace Romů do roku 2020 ve Slovenské republice neměl
Andrzej Mirga žádné připomínky.
„Byl překvapený ze spoluúčasti zainteresovaných skupin. Například pasáž o
mimovládních organizacích a jejich úloze být partnerem, čímž samozřejmě
myslím pro Romy, vypracovali Romové sami. Pochopitelně jsme se dohodli tak,
aby to zapadlo velikostí a formou do strategie, ale obsah je jejich dílem.
Když zmíním zákon o partnerství v samosprávě, tak tuto pasáž vypracovalo
sdružení bez obcí Slovenska. A tak jsme postupovali i dále. O kapitolu
věnovanou nediskriminaci se postarali organizace, které jsou renomované na
obhajobu lidských práv. I tento materiál byl předložen k potvrzení Radě
vlády pro lidská práva národnostních menšin. A tak bychom mohli pokračovat.“
Slovenská republika pracuje i na praktickém navázání inkluzívního
vzdělávání. Řešením této problematiky, jak ukazuje medializovaný problém v
obci Šarišské Michaľany, si ale vyžaduje zodpovědný a nezaujatý přístup.
„Obec byla, naposledy ve Varšavě, i za jeho účasti, z podnětu České
republiky i některých dalších zemí, kritizována právě za segregaci ve
školství. Samozřejmě je teď zajímají postupy řešení podobných přístupů.
Problém inkluzívního vzdělávání je aktuální nejen v Čechách, ale i na
Slovensku. Úřad rovněž vytvořil pro Šarišské Michaľany pracovní skupinu a
postupně se hledá řešení tak, aby školství nebylo segregované. Do problému
je zainteresovaný i starosta sousední obce, ze které pochází ty romské děti,
a i komunitní centrum, ve kterém se mají děti ve volném čase možnost
doučovat, anebo kde smysluplně tráví volný čas. Zajímá se i rodičovské
sdružení, zřízené přímo v obci, aby rodiče nemuseli nikam dojíždět.
Vypracovává se systém přestupu dětí mezi třídami tak, aby se ty, které na to
mají, mohly zařadit tam, kde je náročnější úroveň a kde se jim dostane vyšší
kvality výuky.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 7. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese romove.cz.
Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren -
amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero
džives. The žutimmnel tumen o Del.
Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.
| 
„Význam Velikonoc je pro mě zásadní, otevírají totiž cyklus života celého
roku. Jako křesťané si obnovujeme svou víru v Krista, protože byl ukřižován,
pohřben a potom z vstal mrtvých. Velikonoce jsou důležité i proto, že si
během nich uvědomujeme hloubku naší víry a na čem je založená. Vrcholem
Svatého týdne je velikonoční vigilie, při které věřící obnovují svůj křestní
slib. Takže Velikonoce mají pro křesťany dvojí dimenzi – jednak jsou
oslavou, připomínkou událostí, které se staly za života Ježíše, a zároveň je
to událost v životě každého z nás, protože si obnovujeme křestní vyznání a
oslavujeme křest.“
„Nepocházím z romského prostředí jako takového, naše rodina se asimilovala
do českého a přijala spoustu místních tradic a zvyků, proto jsem nikdy neměl
příležitost slavit Velikonoce jako úplný Rom. Ale předpokládám, že Romové,
stejně jako ostatní menšiny v naší zemi, prožívají Velikonoce mimořádně v
tom smyslu, že se u nich doma děje něco zajímavého. Mají zvyky, které jsou
běžné i pro české obyvatelstvo, nejvíce se ale tradice odráží v jejich
jídelníčku. Stejně jako známe různé krajové speciality, mají i Romové svá
jídla, která se uchovala do dnešních dnů a jsou jim vlastní. Tak Romové svým
osobitým způsobem slaví Velikonoce.“
Poslech:
Související články
Djelem, Djelem. Píseň, kterou otextoval romský bělehradský hudebník a
politik Jarko Jovanovič, znají Romové na celém světě. A aby také ne! Na
prvním světovém kongresu Mezinárodní romské unie, který se konal v roce 1971
poblíž Londýna, se jeho delegáti shodli, že bude mezinárodní romskou hymnou.
A dohodli se také na dalších podstatných emancipačních záležitostech. Dali
vzniknout mimo jiné mezinárodní romské vlajce, ustanovili první ¨mezinárodní
romskou organizaci IRU a schválili označení „Rom“ na místo „Cikán“,
vysvětluje kolegyně z Českého rozhlasu 6 Jarmila Balážová:
Výstava v Domě národnostních menšin potrvá do 14. dubna a je přístupná
široké veřejnosti. Vstup na ní je zdarma. V úvodu vernisáže připomněl
přítomným význam Mezinárodního dne Romů historik Ladislav Goral, kterého se
Iveta Demeterová zeptala, zda dnešní mladí lidé o svátku Romů vědí.
Fotografie zachycují Romy v relativně tradiční podobě. Nejen dle úprav
zevnějšku, ale i co do způsobu života a obživy. Znamenal tento z našeho
pohledu romantický svět pro Romy opravdu krásné časy? Na jedné straně mnoho
Romů využívalo svobody kočování, jiní naopak právě v této době nebo již o
něco dříve začínali hledat trvalý domov. Pokoušeli se usadit. Zeptala jsem
se tedy návštěvníků, jak na ně fotografie působí:
„Ano, je to ta fotografie nesmírně seriózně vypadajících Romů před vozem.
Vypadají téměř jako šlechtická rodina před svým kočárem a nedělním výletem.
A fascinující je i hned vedlejší fotografie, na které si u kýblu před stanem
Rom ohnutý nad zrcadlem váže kravatu. To je kouzelné.“
„Je mi 17 let. Studuji na gymnáziu, takže jsem si zažádala o kurz
angličtiny, kvůli maturitě, abych u ní neměla tak velký problém,“ říká jedna
z uchazeček o stipendium v rámci nového programu IQ Roma servis Hana
Kakorová.
Andrzej Mirga pochází z Polska a na Jagellonské univerzitě v Krakově
vystudoval etnologii. Ve vzpomínané funkci Organizace pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě působí od roku 2007. Obsah přátelského rozhovoru
přiblížil zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romskou komunitu Miroslav
Polák:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články