Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„V článku bylo na první pohled hned několik podezřelých věcí. Především v něm vůbec nebylo zmíněno konkrétní místo, kde se měl odehrát údajný sjezd Evropské romské strany, a vůbec, kličkoval v mnoha dalších ohledech. Parlamentní listy vedou dlouhodobou protiromskou kampaň, doprovázenou rasistickými výkřiky politiků a dalších lidí, na které se pravidelně obrací. Proto jim zmíněný článek dobře zapadl do redakční politiky a rády po něm sáhly bez jakéhokoliv dalšího ověřování,“ říká František Kostlán ze serveru Romea.cz, který společně s Patrikem Bangou, administrátorem blogů na IDNES.cz, odhalil nepravdivost článku Václava Prokůpka o Evropské romské straně.

Prokůpek podle slov šéfredaktora Parlamentních listů vedení redakce ujišťoval, že z údajné schůze pořídil audionahrávky i fotografie. Ty ale nikdo doposud neviděl. K článku jako ilustrační fotku Parlamentní listy použily snímek ze schůze úplně jiné politické romské strany. Parlamentní listy se tento týden za zveřejnění článku o romském pokladníkovi omluvily a zprávu dementovaly.

„Abych se přiznal, ocitli jsme se v situaci, kdy nás pan Prokůpek do poslední chvíle vodil za nos. Fotografie nám opravdu na sto procent sliboval, říkal, že je vyvolává apod. My jsme jeho slovům postupem času přestali důvěřovat a proto jsme ve středu dopoledne vydali prohlášení s omluvou. Bylo už jisté, že pan Prokůpek si celou zprávu vymyslel. Následně jsme přišli na to, že zároveň fabuloval i v jednom dalším textu, který nám poslal k uveřejnění a který jsme samozřejmě také stáhli,“ říká redaktor Parlamentních listů Pavel Bláha.

To, že zprávu o neexistující romské politické straně a jejím pokladníkovi převzala od Parlamentních listů i další média aniž by ji ověřila, kritizuje i Barbora Osvaldová, vedoucí Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a zároveň předsedkyně Komise pro etiku při Syndikátu novinářů.

„Myslím si, že se stala chyba, která se bohužel poslední dobou vyskytuje poměrně často. Sice říkáme studentům, že si mají všechno ověřovat ze dvou nezávislých zdrojů, pravdou ale je, že dneska to někteří novináři nedělají, a to je právě případ Parlamentních listů. Můžeme se tím zabývat, problém je ale v tom, že se scházíme jednou za měsíc, a až se v březnu sejdeme, kauza už bude stará. Na současný stav je zapotřebí okamžitá reakce. Na druhou stranu si zatím ale nikdo nestěžoval.“

Autor vymyšleného článku je navíc podle Františka Kostlána ze serveru Romea.cz bývalým kandidátem za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, a to v minulých volbách do poslanecké sněmovny v Olomouckém kraji.

„Na kauze jsme pracovali několik dnů a vyřešili jsme ji díky internetu. Přes několik webových stránek jsme prokázali, že Václav Prokůpek, autor z Parlamentních listů, je bývalým lídrem Dělnické strany sociální spravedlnosti v parlamentních volbách v roce 2010 a že ten samý člověk stál dvakrát před soudem kvůli násilným deliktům.“

Václav Prokůpek, pokud nejde o shodu jmen, skutečně figuruje ve jmenném seznamu voleb do poslanecké sněmovny zveřejněném na internetu. Šéf Parlamentních listů Marek Bláha tuto informaci ale potvrzenou nemá:

„Když jsme pořádali výběrové řízení na pozici krajského redaktora, ověřovali jsme si jeho jméno, protože jsme samozřejmě věděli, že jistý Václav Prokůpek byl v minulosti spojován s Dělnickou stranou. Tento pán nás ale ujišťoval, že ve svém kraji zná minimálně čtyři další Václavy Prokůpky a že on určitě není identickou osobou s tou, na kterou jsme se ptali.“

Jaký je tedy výsledek? Znáte jej?

„Zatím ještě ne stoprocentně.“

Ani po něm nepátráte?

„Pátráme, dokonce zvažujeme i podání žaloby na pana Prokůpka pro poškození dobrého jména a značky média.“

Média, která bez ověření převzala novinářskou kachnu, kritizoval i předseda Strany zelených Ondřej Liška. Společně s více než dvěma stovkami signatářů zaslal jednotlivým šéfredaktorům otevřený dopis. Senátor Jaromír Štětina potom vyzval představitele Parlamentu České republiky, aby se veřejně od serveru Parlamentní listy distancovali.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Čím vším se zabývá firma Trutnovská zeleň?

„Trutnovská zeleň je sociální firma, která se především zabývá zpracováváním dřevního odpadu v lesnictví, sázením stromků, vyžínáním, udržováním zeleně jako takové, ale v lesním hospodářství. Další činností se starost o extravilán a intravilán obcí a měst. Nově jsme teď rozjeli separaci elektroodpadu. S touto úplně novou činností se teprve začínáme na trhu projevovat, bereme ji ale pouze jako doplňkovou, za špatného počasí, abychom nemuseli být v lese, kde by na nás pršelo a chumelilo. Dále bychom rádi s kolegou rozjeli výrobu košťat z březového proutí.“

Mě by zajímali vaši zaměstnanci. Kolik jich máte a jací lidé ve firmě pracují? Ptám se, protože jste držiteli certifikátu Ethic Friendly zaměstnavatel. Jak tedy vypadá složení zaměstnanců třeba právě po národnostní stránce?

„Vytváříme tým asi dvanácti lidí, ale při nárazových pracích je nás i 20 nebo 25. Tito lidé u nás pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Zaměstnáváme především bezdomovce, lidi po výkonu trestu, takové, kteří mají třeba i problém s návykovými látkami. Dále zaměstnáváme romské etnikum, většinou s kriminální minulostí, ty, co už byli odsouzeni nebo mají OPP. Dále k nám chodí lidé se zdravotním handicapem. Tam máme trochu problém, nedávno jsme proto začali spolupracovat s psychiatrickou ambulancí. Lidé se zdravotním znevýhodněním mají většinou problémy s klouby, se zády, což se pro naši poměrně specifickou práci nehodí. Snažíme se proto pro práci získat lidi, kteří jsou nemocní duševně a kteří by ji mohli vykonávat jako pracovní terapii.“

Jakou máte zkušenost se zaměstnáváním Romů?

„Já za sebe mohu říct, že dobrou. Opravdu. Je pravda, že se často střídají, ale myslím si, že se s Romy dá vyjít. Někteří z nich mají své 'roupy', které chtějí za každou cenu prosadit, ale když jim vysvětlíte, že jsou v určité skupině lidí, z nichž každý má svůj názor a že nemohou moc vystrkovat růžky, tak se zklidní a opravdu pracují. U nás fungují skinhead a Rom vedle sebe. Skinhead byl za své názory zavřený, neustále se rval. Dneska normálně pracuje s romskými kluky, baví se, po práci spolu jdou do hospody. Myslím si, že to je obrovský úspěch, že se nám podařilo odbourat velký předsudek obou stran a dokázali jsme, že to přeci jen jde. Pevně věřím, že pokud se k tomu postaví lidé, kteří s tím umí pracovat, tak to vyjde. A já mám naštěstí asistenta, který toto zvládá. Velice klidný kluk, který se snaží lidem maximálně vyjít vstříc, ale za nějakých podmínek. Skončíme dříve, ale bude hotovo. Dostanete odměnu, ale jen bude-li tomu práce odpovídat. Důležité je, že on má ve skupině hlavní slovo, že si neporoučí zaměstnanci.“

Zaměstnanci společnosti Trutnovská zeleň byli před mikrofonem ostýchaví, ale jeden z nich, jménem Milan, se nakonec přece jen trochu rozpovídal:

„Nemohl jsem sehnat práci, jsem po výkonu trestu. Přes jednoho kolegu jsem se dostal sem, vlastně náhodou.“

Bylo těžké po výkonu trestu sehnat práci?

„Hodně těžké. Navíc jsem musel ještě dodělat zbytek veřejně prospěšných prací. Když jsem odcházel z vězení, potkal jsem kolegu, který mě sem dostal. Nejdříve přes veřejně prospěšné práce, až potom jsem dostal nabídku pracovat zde nastálo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.10.2013	Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatel	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšiny	Zprávy ze života Romů
03.11.2012	Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelny	O Roma Vakeren
20.10.2012	Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag	O Roma Vakeren
01.08.2012	"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaň	Zprávy ze života Romů
28.01.2012	Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel	O Roma Vakeren
19.10.2011	Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly ocenění	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí	O Roma Vakeren
23.07.2011	Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světa	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Stále mám před sebou jistý cíl, a to vystudovat sociální pedagogiku. Ráda bych ji zahrnula do svého vzdělání, protože se věnuji práci s dětmi a počítám s tím i do budoucnosti. Pedagogika je práce, která mě nejvíce naplňuje, protože v těchto romských dětech vidím novou a lepší budoucnost Romů. Staré už totiž nikdo nezmění.“

Slova paní Pavly Cickové můžeme vnímat jako poselství budoucnosti. Její příběh může být pro někoho všední, ale pro ni samotnou je určitě vzácný. Dokázala získat vysokoškolské vzdělání ve zralém věku. V dětství o akademickém titulu vůbec nesnila.

„Vyrostla jsem v osadě. Rodiče nám pomáhali, věnovali se nám. Oba dva měli pokrokové názory. Už dokonce moji prarodiče dbali na učení! A vždy snili o tom, že jak já tak moji sourozenci budeme mít vzdělání.“

Pavla Cicková pracovala do roku 1989 v hygienickém průmyslu. Společenská změna vzpomínaného roku nasměrovala život čerstvé matky do nových oblastí. Pracovala jako romská aktivistka, vzdělávala se na funkci lékařské asistentky a na regionálním úřadě veřejného zdravotnictví v Bánské Bystrici působila jako terénní sociální pracovnice.

Další zlom nastal v roce 2004, když si hledala zaměstnání a stala se vychovatelkou na osmiletém internátním Gándího gymnáziu pro nadané romské děti ve Zvoleni. Vedení školy zaujala svým přístupem:

„Přišla jsem tam a viděla jsem nemocné děti. Něco jim tehdy bylo, zdravotní problémy, chlapec a děvčátko, zřejmě nějaké viróza. Tak jsem se nabídla, že bych s nimi zašla k lékaři. A oni hned, že by někoho takového potřebovali. Neměli žádnou pracovnici, která by se dětem věnovala ve chvíli, kdy náhle onemocní. Na internátu jsme děti měli za svoje vlastní, i jsme si je brali domů.“

Nepříjemné události znamenali přesunutí školy ze Zvoleně do Lučence, kde se definitivně dotvořilo profesionální směřování Pavly Cickové. Začala se studiem prvního stupně sociální práce v romské komunitě na pobočce UKF Nitra, které završila absolvováním romských evropských studií v Banské Bystrici.

„Neměla jsem žádné ambice studovat, protože byly nějaké rodinné problémy, nežilo se nám lehce. Moji kolegové v čele s panem ředitelem ale věřili, že když ke mě ty děti tíhnou, tak mám zřejmě nějaké předpoklady a doslova mě přesvědčili, že je škoda pracovat jen jako vychovatelka, že bych mohla i učit, že bych měla studovat. Nakonec mi tedy pan ředitel dal šanci. Navrhl mi, abych učila romský jazyk, protože některé z dětí neměly žádné základy, ovšem pouze pod podmínkou, že začnu studovat.“

V současnosti Pavla Cicková působí na prvním stupni Základní školy Petra Jilemnického ve Zvoleni. Její působení hodnotí zástupkyně ředitelky ZŠ Blanka Šubertová:

„Její pomoci si velmi vážíme, protože nám nesmírně pomáhá při práci se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Práce je to těžká a to, jak ji vykonává, zaslouží obdiv. Má velmi pěkný vztah nejen s dětmi, ale i s rodiči, což pomáhá učitelům při práci. Kromě běžné výuky pracuje se žáky i prostřednictví zájmových kroužků, beseduje hlavně se staršími žáky v odpoledních hodinách, povídá si s nimi o tom, jak by měli vést svůj vlastní život, ukazuje jim pěkné příklady ze života, a to všechno proto, aby tyto děti žily šťastněji než jejich rodiče.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.02.2016	Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské děti	O Roma Vakeren
21.03.2015	Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studia	O Roma Vakeren
28.12.2013	Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovu	O Roma Vakeren
06.11.2013	Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školy	Zprávy ze života Romů
14.09.2013	Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské děti	O Roma Vakeren
02.06.2012	Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osad	O Roma Vakeren
28.04.2012	Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol	O Roma Vakeren
28.04.2012	Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na Slovensku	O Roma Vakeren
07.04.2012	Andrzej Mirga navštívil Slovensko	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Působil jsem tam v letech 2008 až 2010.“

Střední školu jste vystudoval v Kolíně a pak jste měl krátkou pauzu?

„V období mezi Kolínem a policejní akademií jsem studoval sociální pedagogiku na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde jsem nastoupil ihned po maturitě a zůstal jsem tam až do šestého semestru. Studium mě nijak nenaplňovalo, takže hned jak vyšla policejní akademie neváhal jsem a přesídlil jsem do Prahy.“

Končíte bakalářský stupeň policejní akademie. Jaká byla cesta za titulem?

„Rozhodně nebyla lehká. Je to hlavně o vůli, člověk musí chtít studovat, chodit do školy, na přednášky. Prostě mít zájem, cíl, školu dokončit.“

Policejní akademie je pro civilisty a pro policejní složky. Na jakou část jste se přihlásil Vy?

„Já se přihlásil jako civilní student. Poté, co jsem nastoupil do služebního poměru jsem byl brán jako student - policista a tak jsem působil dva roky. Nyní jsem absolvent – civilista.“

Co budete dělat po škole? Čemu se můžete věnovat?

„Hlavní uplatnění je zejména u státní policie, městské policie, na různých složkách v rámci ministerstva vnitra. Existuje názor, že uplatnění by mělo být v rámci veřejné a státní správy jako takové.“

Tomáši, nechystáte se na magisterské studium?

„Určitě. Letos už jsem si podal přihlášku a doufám, že mi to vyjde a že budu moci dosáhnout i toho magisterského titulu.“

Sledujete rád americké detektivky?

„Ano a musím říct, že mám rád i ty starší české detektivky.“

Ptám se záměrně proto, jestli vás nějak neovlivnilo i to, že spolu s hlavním detektivem se v nich často objevuje i kolega tmavé pleti.

„To je zajímavá otázka. Ve skutečnosti jsem se pro policejní akademii rozhodl proto, že už od střední školy jsem měl za nejoblíbenější předmět právo a policejní akademie je i právní škola. Navíc se zde vyučují předměty jako kriminologie, kriminalistika, trestní právo, procesní, hmotné. To jsou asi nejnáročnější předměty a když jimi student projde, může si oddechnout, protože školu úspěšně dokončí.“

U Romů bývá zvykem, že pokud se syn nebo dcera dostanou někam dál, jsou na ně pak v rodině velmi pyšní. Jak je to u vás?

„Tak jak říkáte. Táta i širší část rodiny je na mě pyšná a očekává se ode mne, že se nějak uplatním i po studiu. Což je na jednu stranu příjemné, ale na druhou svým způsobem i nepříjemné. Svému otci, protože on je opravdu velmi cílevědomý a vidí mě hodně vysoko, opakovaně říkám, že pokud se uplatním ve státní správě, na nějaké slušné pozici odpovídající dosaženému vzdělání, budu já osobně spokojený. Jak můj otec, to už nevím. On mě třeba vidí někde …“

Kde například?

„… já nevím, asi v politice! Ale já jsem realista. Vycházím z toho, co se mi nabízí a co je pro mne reálné.“

Bude potom pro vás, jako pro Roma, těžké být absolutně nestranný v situacích, ve kterých obviněným bude Rom?

„Nejde ani tak o situace, o kterých mluvíte, za dva roky působení u policie jsem spíš zažil nechuť kolektivu se mnou nějak spolupracovat. To mě psychicky deprimovalo, takže jsem nakonec služební poměr sám ukončil. Podle mě základem toho být úspěšný v práci a chodit do ní rád je dobrý kolektiv, nadřízený, který s vámi spolupracuje. A to se mě nedostával, proto jsem zažíval nepříjemné pocity.“

A řešil jste, proč tomu tak bylo?

„Řešil jsem to. Bylo to proto, že zejména v terénu jsme zažívali to - já jsem byl například první dva měsíce na kapesních krádežích v Krakovské ulici – že většina potenciálních pachatelů byli Romové. Ať už z Rumunska nebo z Bulharska. A je to nepříjemné, když pak od ostatních kolegů slyšíte věty rasistického charakteru. To je pro vás, pro Roma, opravdu hodně nepříjemné. Oni už třeba nevidí tu moji pozici, že jsem tam jako nováček a cítím se tam jako kůl v plotě, nebo spíš jako pes.“

Existovala mezi vámi a kolegy vzájemná důvěra?

„Důvěra samozřejmě byla. Já jsem byl sice jako nováček pod dohledem, ale myslím si, že důvěra byla, protože jsem splnil podmínky proto, abych tu práci u policie mohl dělat jako jakýkoliv jiný policista.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.04.2014	Romský strážník se v Sokolově osvědčil, městská policie chce zaměstnat dalšího	O Roma Vakeren
20.09.2006	Zástupci menšin v Policii České republiky	Zprávy ze života Romů
15.09.2006	Policie ČR chce mít ve svých řadách příslušníky menšin	O Roma Vakeren
01.09.2006	Pražská městská policie chce mít strážníky z řad příslušníků národnostních menšin	O Roma Vakeren
19.07.2004	Budoucí romští policisté se připravují na střední škole ministerstva vnitra na maturitní zkoušky	Fotoaktuality
15.07.2004	Romům bez maturity se od ledna uzavře možnost práce u policie	Zprávy ze života Romů

Muzeum kultury Romů na Slovensku na nachází v malebném domečku v Martinském skanzenu. Co tu všechno můžeme vidět?

„Máme tu ve sbírkách velmi zajímavé a vzácné předměty, s jejichž nalezením bychom dnes už měly velké problémy. Je to například nádherný stříbrný vajdovský řetěz, anebo tzv. cikánské krosínky, na kterých romské ženy vytvářely jednotlivé součásti oděvu, které potom od nich neromské ženy odkupovaly. Dále tu máme různé nástroje, které používal romský kovář, třeba romské měchy. Často navštěvujeme romské komunity a hledáme zajímavé předměty. Proto jsme velmi vděční za pomoc od samotných Romů, kteří nám mnohokrát přijdou předměty nabídnout nebo nás upozorní na to, kde bychom je mohli nalézt. Anebo potom do terénu chodíme my a sami je sbíráme.“

Vaše expozice znázorňuje kulturu a řemesla v minulosti. Snažíte se nějak prezentovat i to, jak Romové žijí dnes?

„Představitelé romského etnika se i v současnosti snaží o jakousi revitalizaci původních řemesel. Z osobní zkušenosti vím, že se velmi dobře daří například romským kovářům. Proto ani pro nás nebyl problém koupit metlu, kterou dodnes v jistých oblastech vyrábějí romské ženy. Znovu to začaly vyrábět a prodávat. Lidé se to opět naučili, něco se zachovalo a oni se tím znovu živí.“

Jsou pro ně jejich tradice důležité?

„Ano, jsou. Opravdu se velmi zasazují o jejich zachování a šíření. Mladí neuměli romsky. Rozuměli, nebo znali pár slov, ale dnes se čím dál tím častěji setkávám s touhou mladých Romů se jejich jazyk dokonale naučit a používat ho. Velmi populární jsou díla romských umělců, která jsou doopravdy nádherná a která se rovněž snažíme v našem muzeu zachytit a vystavovat.“

Spolupracujete například s romskými muzikanty nebo umělci? Zvete je do skanzenu na různé akce, aby mohli prezentovat svou kulturu, doslova na živo?

„Ano, toto je další z oblastí a jsem ráda, že jste ji připomněla. Romové jsou vynikající hudebníci. V létě, v srpnu, se koná tradiční akce s názvem Poznejme se. Během této akce mají návštěvníci možnost vidět nádherná vystoupení jednotlivých romských skupin. “

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.11.2015	Muzeum kultury Romů na Slovensku se začalo formovat v roce 2002	O Roma Vakeren
31.08.2013	Muzeum kultury Romů na Slovensku uspořádalo prezentaci tradičních prvků romské kultury	O Roma Vakeren
18.02.2012	Jak víme, že Romové přišli z Indie?	O Roma Vakeren
15.10.2011	Muzeum kultury Romů na Slovensku informuje své návštěvníky o romské historii	O Roma Vakeren
20.02.2009	Nově otevřené slovenské Muzeum kultury Romů	O Roma Vakeren