Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„U těch dalších příkladů bude více sloupečků, proto je třeba dát správné znaménko do jednoho sloupce, další do druhého. Můžete začít!“

Testy jsou standardizované, stejně jako způsoby vyhodnocení. K odpovědím se obvykle přičítá daný počet bodů, které se sečtou a podle výsledku se provede hodnocení.

„Pro mě je samozřejmě důležité si navíc se všemi promluvit,“ říká psycholožka Iva Stefanová, která dnes testovala studijní a osobnostní předpoklady uchazečů o studium na vysoké škole z moravskoslezského, olomouckého, plzeňského, ústeckého a středočeského kraje. Ve všech těchto regionech funguje projekt Džado reder, tedy „pokračuj“, už devátým rokem. Podle ředitelky sdružení Slovo 21 Jeleny Silajdžić je úspěšnost absolventů přípravných kurzů při přijímání na vysoké školy až 60 procent:

„Jenomže my nikdy nejsme spokojení, pořád si říkáme, že to může být lepší a ono může. Přišli jsme na to, že existuje spousta studentů, kteří mají potenciál. Mohli by chodit do školy, absolvovat jak střední, tak vysokou. Nejčastěji mají překážky sociálního charakteru. Řada mladých Romů pochází z rodin, které si nemohou dovolit, aby jejich děti chodily na gymnázium, protože to samo o sobě nestačí. Potom musí ještě někam na fakultu a sedm či osm let je pro romskou rodinu, která je na tom sociálně špatně, strašně dlouhé období,“ míní ředitelka sdružení Slovo 21 Jelena Silajdžić.

Přesto se na dnešním setkání objevilo hned několik mladých Romů, kteří se rozhodli pro studium právě gymnázia a pochopitelně by rádi pokračovali dále, na vysokou školu.

„Ne, nejsem jediná Romka. Na gymnáziu se mnou studuje ještě můj bratranec, dokonce jsme ve stejné třídě. On je spíše humanitně zaměřený, zajímá se hlavně o psychologii a chtěl by být psychologem. Já bych ráda studovala chemii - farmacii nebo hutnictví. Moji prapředci nemají žádné vysoké školy, první vysokoškolský titul má až můj táta. On je učitel.“

„Studuji čtvrtým rokem gymnázium a maturity se bojím, hodně. Chtěla bych jít na sociologii a sociální politiku, zkrátka na humanitní vědy.“

„Já jsem na gymnáziu, ve druhém ročníku. Chystám se studovat buď angličtinu nebo žurnalistiku – noviny, média, rádia, třeba i masovou komunikaci. Dneska ty testy byly fajn, i když dlouhé. Pro mě, jako pro typicky vyhraněného humanistu, bylo těžké se soustředit zejména na logiku.“

Radim František Holeček, který už sedm let připravuje mladé Romy z Ústeckého kraje na přijímačky na vysoké školy, zároveň učí na tamní Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Sám přiznává, že každý rok během kurzů narazí na Romy, kteří podle něj mají velkou šanci stát se dobrými vysokoškoláky. A i letos má svého kandidáta:

„Já ho stále jmenuji, dnes je tu také. Je to další vycházející ústecká hvězda, Rudolf Kora, o kterém ještě hodně uslyšíme. Když jsem ho učil, viděl jsem, jak je chápavý. V deváté třídě měl prakticky samé jedničky, učení mu jde samo. Velmi jsem tlačil na to, aby šel na gymnázium. Nakonec na něj nešel, je na stavební průmyslovce, která má ale v Ústí velmi dobré jméno.“

„Žiju jenom s dědou. On je hrozně rád, že jsem teď na stavební průmyslovce. Už jsme spolu mluvili o tom, že bych pak šel na ČVUT. A děda je hrozně rád, že chci něco takového zkusit,“ říká mladý student Rudolf, kterému alespoň vedoucí Centra celoživotního vzdělávání Jana Evangelisty Purkyně Radim František Holeček předpovídá velkou budoucnost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Někteří obyvatelé Nového Boru říkají, že Romové pracovat nechtějí a že dobrovolně žijí výhradně jen ze sociálních dávek.

„Akorát natahují ruku. Dejte, dejte!“

S tím ale nesouhlasí podnikatel Robert Uksa, který ve své sklárně Romy zaměstnává a je s jejich prací spokojený:

„Zaměstnance zásadně nerozděluji podle barvy pleti, ale podle toho, co kdo umí. Sami skláři by se špatným kolegou nedělali. Každý můj zaměstnanec je dobrý a plní svoji normu tak, jak má.“

Řada obyvatel Nového Boru má za to, že Romové nechtějí pracovat. Takže vy to můžete vyvrátit?

„Já si myslím, že to tak není, ale je tu spousta mladých lidí, kteří jsou nezaměstnatelní, protože nemají pracovní návyky.“

S tím souhlasí také starosta Nového Boru Jaromír Dvořák:

„Musím říct, že je-li některým spoluobčanům jasně stanoveno, co mají dělat a je-li jejich práce kontrolována, tedy zda ji vykonali v předepsaném čase, kontroluje-li se jejich docházka, tak musím i některé z nich vyzdvihnout, jejich aktivitu, ochotu spolupracovat. Vidět to bylo například hned po Silvestru, kdy už od rána uklízeli.“

Sama se vydávám do sklárny, abych si ověřila slova Roberta Uksi, který říká, že Romové do práce poctivě chodí.

- Jste rád, že tu práci máte?
„No určitě jsem rád. Moc si toho vážím.“
- A jak dlouho tady pracujete?
„Od roku 2000.“
- To už je jedenáct let ...
„Jedenáct, ano.“
- A jak vás ta práce baví?
„Baví. Nevím, jsem na ni zvyklý.“
- Ono to vypadá na velmi těžkou práci...
„Docela jo, ale když si člověk zvykne...“

- Zeptám se, jste rád, že tady ve sklárně pracujete?
- „Jo.“
- Baví vás ta práce?
- „Jasně.“
- Jak dlouho tu pracujete?
- „No asi 17 let.“
- Takže není pravda, že v Novém Boru práce není? Kdo chce tak si ji - najde?
- „Určitě.“

- Baví vás tady pracovat?
- „Mě? Už tady dělám 28 let!“
- Na Českolipsku je vysoká nezaměstnanost...
- „Víte co? Kdyby lidi chtěli, tak si práci vždycky najdou.“

- Jste rád, že tady ve sklárně máte práci?
- „Jsem.“
- Jak dlouho tu pracujete?
- „Sedm let.“
- A baví vás to?
- „Baví, protože máme dobrého majitele, který nás podporuje a fandí nám. I - lidi tu jsou dobří, vycházíme spolu. Mám dobrou práci a vážím si toho.“

Romové jsou tedy za práci rádi. A za to, že romští zaměstnanci plní své úkoly dobře, je zase rád vedoucí sklářské hutě Libor Tříska.

Můžete mi, jako vedoucí hutě, potvrdit, že tu pracují Romové? A jak jste s jejich prací spokojený?

„Zatím jsme s nimi žádný problém neměli. Nemůžeme si stěžovat, že by třeba nechodili do práce. To někteří z ostatních mají kolikrát více absencí v práci než Romové.“

Řada lidí v Novém Boru říká, že Romové nepracují, že o práci nemají zájem, což tedy u vás ve firmě nelze potvrdit?

„Nemůžeme je všechny házet do jednoho pytle. Všichni nejsou stejní.“

Vy jste prostě ukázkou toho, že pracují a jsou za práci vděční.

„Ano. Pro ty, co jsou u nás zaměstnaní, to platí.“

A jsou tu zaměstnaní dlouhodobě?

„Někteří i přes 10 let.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.09.2014	Nikola Tancošová a její činnost v Novém Boru	O Roma Vakeren
05.03.2013	Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky	Zprávy ze života Romů
14.12.2012	Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činu	Zprávy ze života Romů
10.11.2012	Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů	O Roma Vakeren
01.09.2012	Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centru	O Roma Vakeren
25.08.2012	O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti	O Roma Vakeren
18.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rok	O Roma Vakeren
07.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klid	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nové sály stálé expozice Muzea romské kultury jsou mezi sebou propojeny zvláštními průchody, které jsou rovněž místem pro expozici i prostorem pro zážitek. Jak vypadá přechod z prvního sálu, který je věnován Indii, do sálu druhého, který nás zavádí do Evropy, říká tisková mluvčí muzea Lucie Křížová:

„Ještě než přejdeme do toho druhého sálu, tak se musíme trošičku ohnout, je tam snížený podhled, což je z toho důvodu, aby člověk měl pocit, že tady nastalo nějaké omezení. Při tom putování to samozřejmě nebylo jednoduché, takže člověk jako by se najednou dostává do zúženého prostoru a přechází z té indické části do Evropy. Takže se tam jednak geograficky přesouváme do Evropy a chronologicky do raného středověku a do celého dalšího období středověku a raného novověku. Je tam umístěna mapa, která ukazuje, jak se Romové rozptylovali po Evropě a odkud přišli.“

Druhý sál popisuje řemesla a profese, ve kterých se ve středověku Romové uplatňovali a která byla spojena s kočovným způsobem života.

„Co se týče interiéru, tak hlavním bodem celého toho druhého sálu je kočovnický vůz, opravdu originál ve 100% velikosti, s ukázkou tradičního tábořiště. Takže tam máme takové sochy romské rodiny, která pracuje u táborového ohniště, ten muž je kotlář a žena vaří na ohni.“

Žena má na zádech přivázané dítě tak, jak dodnes v romských osadách na Slovensku nosí ženy na zádech svá nemluvňata a batolata. Popisuje to ředitelka muzea Jana Poláková.

„Říká se tomu zajda, což je vlastně ten přehoz, do kterého se dítě balí. Ale není to označení pouze pro nošení dítěte na zádech, že se nosí v zajdě, ale je to označení pro nošení čehokoliv na zádech. Čili v zajdě se může nosit nákup, dřevo, prakticky cokoliv. Je to pruh látky, který se přehodí, dva cípy nahoře, dva cípy dole, ty horní cípy jsou obvykle delší a zaváží se křížem na hrudníku a dozadu. A ty spodní cípy se zaváží dopředu. Je to vlastně taková plachta, která to dítě pevně drží.“

Ale vraťme se zpět ke kočovným řemeslům a profesím. Jak uvádí Lucie Křížová, ve druhém sále jich je k vidění celá řada a nechybí ani zvukové ukázky:

„Kovářství bylo jedním z nejtradičnějších řemesel, takže tam jsou kovářské výrobky, dále kotlářské výrobky, velké měděné kotle, hrnce, konve a podobně. Dalším velkým odvětvím bylo košíkářství a korytářství. V rámci kovářského řemesla nejsou zajímavé jen samotné výrobky těch kovářů, ale máme tam i části vybavení z kovářské dílny, takže jeden z největších exponátů je obrovský, krásně zdobený a vyřezávaný kovářský měch ke kovářské výhni.“

A také je tam nejstarší sbírkový předmět, který muzeum vlastní. Je jím přenosná kovadlina, takzvaná rohatina, která pochází z roku 1771.

„Je to kovadlina, která je ještě právě ta kočovnická kovadlina, protože to není taková ta klasická kovadlina z kovářských dílen, na které jsme zvyklí, ale je to kovadlina s bodákem, který se zabodával přímo do země, takže i ta kovadlina je taková subtilnější, protože je vyhotovená k tomu, aby se s ní dalo lépe cestovat a aby se to řemeslo dalo provozovat při kočovném způsobu života. A kovadlina ukazuje také to, že romští řemeslníci (nejen kováři ale i jiní řemeslníci) při práci seděli na zemi, což je dalším ukazatelem toho, že Romové pravděpodobně pochází z Indie, protože právě v Indii řemeslníci při práci stále nepoužívají stoly, ale sedí na zemi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V rámci speciálního vzdělávacího programu Prevence onemocnění srdce a cév se uskutečnily v závěru minulého roku v Banské Bystrici a Brezně workshopy pro lékaře a zdravotní sestry, kteří se při poskytování běžné zdravotní péče setkávají ve větší míře s Romy. Hovoří vedoucí odboru epidemiologie Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví Banská Bystrica, doktorka Marie Avdičová:

„Národní program prevence onemocnění srdce a cév se teprve rozbíhá. Věříme, že bude podporován i nadále. Rádi bychom pokračovali v kontinuálním vzdělávání. Chtěli jsme si to vyzkoušet nejdříve v okresech, kde je zmiňovaný problém nejpalčivější. A jestli se projekt osvědčí a bude o něj zájem, poskytneme vzdělávací moduly a budeme pokračovat ve vzdělávacích aktivitách i v dalších okresech.“

Pediatři a lékaři prvního kontaktu pro dospělé absolvovali čtyři vzdělávací školení připravené psychologem. Ty byly zaměřeny na komunikaci mezi lékařem a romským pacientem. Podstatu a konkrétní závěry ze školení přibližuje doktorka Marie Avdičová a Katarína Francisciová z odboru epidemiologie Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví Banská Bystrica.

„Snažíme se, aby lékaři měli více argumentů. Pokud Rom přijde na vyšetření, měl by lékař využít příležitosti, že ho má v ordinaci a intervenovat, působit preventivně.“

Asistentka zdravotní výchovy Dana Maková aktivně působí v Banské Bystrici a v obci Telgárt. Vycházejíc ze svých vlastních zkušeností souhlasí s tím, že Romové též mohou výrazně napomoci zlepšení vlastního zdraví:

„My lidé už jsme takoví, ať Romové nebo ne-Romové. Ke svému zdraví přistupujeme individuálně. Nepředstavujte si, že v romské komunitě proti sobě posadíte romské matky a ty vás budou poslouchat. S nimi musíte komunikovat buď individuálně nebo v rámci běžné komunikace.“

Doktorka Silvie Kontrošová z odboru podpory zdraví Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví Banská Bystrica trvá na dalším šíření zdravotnického vzdělávání v romské komunitě.

„Já bych hlasovala pro to, aby se podobná školení odehrávala pro komunitní centra, v rámci romských komunit. Tam jsou lidé různého vzdělání a o zdravotní problematice nemají ani potuchy. A speciálně pro ně bych školení udělala, aby své práci porozuměli. Ať si každý uvědomí, že na tomto světě jsme jenom jednou a že každý jsme zodpovědní sám za sebe. Požaduji, aby toto naši asistenti říkali romským spoluobčanům.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Já jsem šla studovat obchodní akademii do Českých Budějovic, ale škola mě moc nenadchla, proto jsem si našla jiné záliby, a to právě film, což vedlo k mému dalšímu studiu. Nakonec jsem šla na Vyšší odbornou školu filmovou ve Zlíně. Doporučení jsem dostala od kamarádů, kteří na této škole studovali. Šla jsem na ni a bylo to fajn.“

Vy už jste se před tím o film zajímala?

„Když nám bylo 15, 16 let, trochu jsme si hráli s kamerami. Natáčeli jsme videoklipy pro začínající kapely anebo jsme točili malé, nízkorozpočtové festivaly, které nám nemohly nabídnout nic, než že nás tam nechaly pobíhat s kamerou.“

Jaký obor jste konkrétně vystudovala?

„Vystudovala jsem obor organizace, který zahrnuje produkci a filmovou režii. Filmová režie, kterou bych chtěla dělat, je daleko svobodnější a člověk se při ní může více vyřádit ve své fantazii. Ukazovat lidem pravdu, kterou chce, aby viděli. Je to daleko zábavnější, lepší a zajímavější než obchodní akademie.“

Od doby, kdy jste loni dokončila školu, se pracovní nabídka nenašla?

„Zatím ne, ale já se nedám. Pořád se snažím někam posílat svůj životopis, různě do filmových studií a organizací, ale zatím žádné odezvy.“

Čekáte, že v Praze budou vstřícnější?

„Myslím si, že určitě ano. Český Krumlov je nádherné město, ale pracovních nabídek v něm opravdu moc není. Praha je daleko více otevřená uměleckým profesím, které v Krumlově nemají žádné zastání.“

Kdo vás podporoval ve studiu? Kdo ve vás probudil zájem jít dál?

„Určitě mi hodně pomáhali moji rodiče a potom kamarádi a jiní lidé, kteří už u filmu pracují, kterým se líbily moje práce a tak chtěli, abych v tom pokračovala. A samozřejmě já sama.“

Kdo vás podporuje finančně?

„Trochu ještě tatínek, ale už se víc snažím sama.“

Co jste například natočila?

„Naposledy to byla pohádka. Natočila jsem ji v Českém Krumlově za pomoci mých přátel, kteří se mnou studovali ve Zlíně. Film je teď v postprodukci, začíná se stříhat, dodělávají se efekty.“

O čem ta pohádka byla?

„O malé dívence, která nemá žádné přátele a touží nějaké najít. Seznámí se se skřítkem, který ji vezme do jeho světa, kde společně zažívají různá dobrodružství.“

Až bude pohádka zkompletovaná, co s ní bude dál?

„Ráda bych ji poslala na filmové festivaly v České republice i v zahraničí.“

A jaké jsou vaše další plány?

„Letos bych chtěla zkusit přijímací zkoušky na FAMU a na Vysokou školu filmovou ve Zlíně, obor režie.“

Co všechno obnáší příprava?

„Skládá se test ze všeobecných znalostí o filmu a kultuře a potom se posílají vlastní práce. Nakonec je ústní pohovor, který je asi nejdůležitější.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download