V Česku žije o 332 tisíc lidí víc než před deseti lety. Přibylo lidí hlásících se k moravské národnosti, výrazně však klesla ochota uvádět svou víru a přes 2,7 milionu Čechů odmítlo uvést i svou národnost. Vyplývá to z předběžných výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad.

Důvodem rostoucího počtu obyvatel není vyšší porodnost, ale přistěhovalectví. V Česku nyní žije 117 tisíc Ukrajinců, hned za nimi jsou Slováci a Vietnamci.

Potvrdilo se také, že populace stárne. Přibylo totiž čtvrt milionu lidí starších 65 let, naproti tomu počet dětí mladších 14 let stále klesá a to už od roku 1980. A s přírůstkem dětí to zřejmě v dohledné době nebude lepší, protože lidé stále častěji žijí single. Stoupl také počet rozvodů a s tím klesl počet sňatků.

Podstatnou kapitolou sčítání lidu byla také otázka vzdělání. Lidí s vysokoškolským diplomem je stále víc, ovšem kvalitu jejich znalostí a schopností už statistici posoudit nemůžou.

Z výsledků sčítání také vyplývá, že když už někdo studuje střední školu, tak častěji než dřív zakončí maturitou.

V oblasti vzdělávání se ale za posledních 10 let výrazně rozevřely pomyslné nůžky a přibylo jak vysokoškoláků, tak lidí úplně bez vzdělání.

Lidí zcela bez vzdělání je podle statistiky 47 tisíc. „Sice to zatím není vysoké číslo, ale přece jenom ten trend je poměrně rychle se zvyšující. Byli jsme na to upozorňováni ze strany úřadů práce a ředitelů věznic, že je stále více lidí, kteří mají problémy se čtením a psaním,“ potvrdila předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Lidé odmítají uvést víru i národnost

V dotaznících byly i nepovinné otázky týkající se například náboženství. Lidem se na ně ale chtělo odpovídat méně často než při předchozím sčítání v roce 2001. Jednotlivým církvím moc příznivců nepřibylo, ovšem stoupl počet těch, kteří sice věří, ale k žádné církvi se nehlásí.

„Když se podívám na to číslo 708 000 lidí, kteří prohlásili, že věří v něco, ale odmítají se přiřadit k existujícím, ať už náboženstvím jako myšlence nebo církvi jako organizaci, vzniká tady hypotéza, zda to celkově není narůstající neochota populace komunikovat nejen s úřady, ale i oficiálními strukturami v jiných sférách života,“ přemítá místopředseda úřadu Stanislav Drápal.

Katolický kněz Zbigniew Czendlik, který vede farnost ve východočeském Lanškrouně považuje výsledky průzkumu za signál a výzvu pro sebe samého i pro katolickou církev. „Beru to pochopitelně trochu osobně, bylo by špatné to házet na někoho třetího. Je to zasloužené a já nechci církev nijak omlouvat,“ řekl Radiožurnálu.

Podle něho ke smýšlení lidí mohly přispět mimo jiné i nepopulární mediální kauzy jako spor o katedrálu nebo navrácení církevního majetku: „Lidé se pak jakoby zdrželi se ke katolické církvi přihlásit.“

Naklonění více lidí k víře si však prý musí církev aktivně zasloužit. „Měli bychom si sednout a říct si, co a jak máme dělat, co jsme dělali špatně, jak to můžeme dělat lépe. Tudy vede cesta. A také je důležité, abychom byli my věřící v prožívání víry skutečně opravdoví,“ dodává.

Spíše kuriozitou je pak skutečnost, že se k náboženství rytířů Jedi z filmu Hvězdné války přihlásilo přes 15 tisíc Čechů. Svou roli sehrála i recesistická akce na internetu a sociálních sítích. K romské národnosti se přitom hlásí jen 5000 lidí, dalších 8000 se pak považuje za Romy i Čechy zároveň.

Počet lidí žijících v samostatné domácnosti se zdvojnásobil

Zveřejněné údaje zároveň potvrzují, že stále více lidí žije v samostatné domácnosti, bez rodiny nebo partnera – i když partnerské vztahy udržují. Od roku 1995 se počet takových domácností zdvojnásobil.

Podle sociologa Marcela Tomáška z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy tento stav neodpovídá ve všech ohledech často používanému termínu ‚singles‘.

To, že lidé žijí sami, je prý přirozený vývoj, není to ani otázka nějakého výběru nebo deklarace. „Po roce 1989 se výrazně změnily hodnoty. Svoboda před rokem 1989 představovala jen založení rodiny a zalezení do rodinného kouta. Dnes lidé využívají jiné možnosti a partnerský život je jednou dílčí parketkou vedle jiných – kariéry, trávení volného času, společenské angažovanosti, sebevzdělávání, cestování,“ vysvětluje Tomášek.

Předběžné výsledky sčítání lidu shrnul v Odpoledním Radiožurnálu Jan Herget

Poslech

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2012	Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnost	O Roma Vakeren
26.03.2011	Sčítání lidu a romská národnost	O Roma Vakeren
26.03.2011	Na cestě se sčítací komisařkou a její romskou asistentkou	O Roma Vakeren
21.03.2011	Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnosti	Zprávy ze života Romů
25.02.2011	Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivisté	Zprávy ze života Romů
15.02.2011	Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?	Zprávy ze života Romů
29.01.2011	Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytů	O Roma Vakeren
03.12.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren