Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes si popovídáme o Strategii boje proti sociálnímu vyloučení a další
informace o situaci v Novém Boru nám přinese kolegyně Šárka Škapiková. A
chybět nebude ani portrét další romské osobnosti i celá řada romských písní,
které vám, jak pevně věříme, zpříjemní dnešní O Roma vakeren.
Bacht tumenge savorenge. Mangav tumenge šukar adventos. Adadžives šunena
nevipena andalo foros Nový Bor, pale peskeri buči amenge phenela Pavol
Berky, šunena romaní paramisa the džana amenca andre Brno kaj hin amaro
romano muzeum. Som rado hoj san amenca.
=[ Reportáž ]=
Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita
Vláda v září schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Dokument
obsahuje víc než stovku opatření a navrhované kroky mají zabránit vzniku
ghett v česku. Iveta Demeterová se zeptala ředitele Agentury pro začleňování
Martina Šimáčka, jak se vlastně pozná vyloučená lokalita.
„Většinou jde o oblasti, kde žijí na jediném místě koncentrováni chudí lidé.
Často dlouhodobě nezaměstnaní. Samozřejmě ale není předpokladem sociálního
vyloučení nebo sociálně vyloučené lokality pouze prostorová izolace, to
znamená místo někde na okraji města, barák v polích za městem. Celá řada
takových lokalit je i uprostřed měst, a jsou vlastně izolovány spíše
kulturně nebo sociálně. Co je ale důležitější než to, jestli dokážeme
takovou lokalitu pojmenovat 'sociálně vyloučená', anebo nikoliv, je
především, jak se daří lidem, kteří tam žijí. Jestli mají skutečně šanci na
plnohodnotné vzdělání, skutečně mají šanci na zaměstnání a jestli se
zapojují do společnosti. Pokud tomu tak není, je to místo pro naši práci.“
Je pravdou, anebo předsudkem, že v takových místech žijí převážně Romové?
„Už šetřením G&C, Ivana Gabala pro ministerstvo práce se prokázalo, že
70 – 80 procent obyvatel vyloučených lokalit jsou Romové. Mám za to, že čím
dál více lidí, cizinců, ale i lidí z majoritní populace, se v důsledku
chudoby propadá do vyloučených lokalit.“
V září vláda schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Tento
dokument přichystala Agentura pro sociální začleňování. Obsahuje více než
stovku opatření. Když teď zpětně popřemýšlíte, myslíte si, že by se do té
strategie vešlo ještě něco, co už tam zpětně nejde zapsat?
„Bezpochyby. Tato strategie je, dle mého soudu, velice dobrá. Obsahuje
skutečně opatření, která mají velký potenciál změnit podmínky pro život
nejen v sociálně vyloučených lokalitách, ale pro všechny lidi, kteří jsou
dlouhodobě nezaměstnaní nebo mají problémy se vzděláváním. Ohlédnu-li se ale
zpět, myslím si, že celá řada opatření nám tak trochu propadla sítem
vyjednávání. Některá jsme nemohli zapracovat do strategie třeba proto, že s
tím resorty nesouhlasily. Na druhou stranu, tak, jak je strategie sestavena,
je nejucelenějším dokumentem, který zatím česká vláda schválila. Například v
oblasti vzdělávání má velký potenciál změnit podmínky pro vzdělávání
sociálně znevýhodněných dětí, tedy především romských dětí.“
Vy vidíte závažný problém českého školství v tom, že budoucí pedagogové
nejsou připraveni na situaci, do které se dostanou ve školách, vlastně ve
vzdělávání vůbec... Znáte to ze své praxe?
„Mimo jiné ze své praxe. Samozřejmě to není poznatek pouze z mé praxe.
Celkem dobře se ví, že zejména základní školy běžného hlavního vzdělávacího
proudu nejsou připraveny. Mám za to, že průprava nebo příprava budoucích
pedagogů musí být nejenom o tom, co ve škole učit, ale především jak to
učit. To znamená, že pedagogové musejí dostat základ pro to, aby si dokázali
poradit s dětmi v situacích, kdy třeba nezvládají výuku, kdy mají problémy s
učivem, kdy se třeba cítí vystrčení z kolektivu, kdy dítě selhává v běžném
sociálním kontaktu ve třídě.“
Alfou a omegou stále zůstává práce, bydlení vzdělávání. Teď se zeptám
prakticky: Co nejvíce trápí ředitele Agentury pro sociální začleňování?
„Myslím si, že agentura by si zasloužila jistou důvěru v to, že cíl, kterého
chce dosáhnout, to znamená začleňování především Romů vyloučených ze
společnosti, že v těch těžkých podmínkách, které panují, k tomu skutečně
dostává veškerou podporu a že se stává nikoli pilotním projektem, ale
institucí ve veřejné správě. Zatím jsme odborem na Úřadu Vlády ČR. Myslím
si, že by do budoucna bylo šikovné, abychom stáli na vlastních nohách a měli
možnost pracovat. Neukotvení agentury nebo tedy definitivní neukotvení
agentury je tím, co mě ještě trochu trápí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Situace v Novém Boru stále není úplně klidná
V Novém Boru není stále úplně klidná atmosféra. Tamní Romové mají za to, že
starosta nevede město dobře a chtějí, aby odstoupil. Vedení města naopak
říká, že se problémy soužití majority a minority řešit snaží. Reportáž o
aktuální situaci v Novém Boru připravila Šárka Škapiková.
Nový Bor je stále rozdělený na dva tábory – proromský a protiromský. Řada
lidí má za to, že problematika soužití majority a minority je dlouhodobým
problémem města:
„Je to tady opravdu rok co rok, léta letoucí,“ popisuje místní obyvatelka,
která se právě vrátila z dlouhodobého pobytu v cizině a dodává, že z návratu
je jí smutno:
„Je to smutné. Říkala jsem si, že jsme sice byli rádi, že jsme se vrátili,
ale i tak mám sto chutí zase někam odjet. I když to není řešení. Člověk
opravdu chtěl být doma. Není to ale jen Nový Bor. Opravdu bych nechtěla být
ani nikde jinde tady v Čechách. Celé Čechy mi přijdou někde mimo. Je to
škoda.“
Měla jste teď možnost žít nějakou dobu na Západě, ve Velké Británii.
Mohla byste situaci tam a tady srovnat?
„Myslím si, že problémy jsou všude. Mají tam přistěhovalce, musejí to s nimi
řešit. Jsou tam samozřejmě i jiné národnosti. Když se tam něco stalo, tak
okamžitě přijeli policisté a řešili to. Byli obětaví. Bylo na nich vidět, že
tu práci opravdu dělají.“
S tím ale nesouhlasí Robert Uxa. Je majitelem sklářské firmy a ve svém
podniku Romy zaměstnává:
„Jsou lidé, kteří chtějí pracovat a nezáleží na barvě pleti. U mě pracuju
spousta lidí s tmavší barvou pleti. A problém s nimi žádný nemám. Jsem s
nimi absolutně spokojený.“
Mnoho místních lidí ale nevěří, že většina Romů pracovat a začlenit se do
společnosti opravdu chce.
„Jsem rok a půl nezaměstnaný. A chodím do herny?!? Nechodím!“ - jeden z
místních obyvatel naráží na problematiku heren. Romové souhlasí s tím, že
hazard a herny jsou zlem, které může za kriminalitu ve městě:
„Tím pádem je tu vysoká kriminalita, jak se všeobecně říká. Je to tady
špatné. Automaty by tu vůbec neměly být,“ říká Ladislav Balog a dodává, že
problémem jsou také ubytovny: „Jde mi hodně o severní ubytovny. My platíme
nájem z toho, co bereme na živobytí. A nemáme, jak dál žít. A to se netýká
pouze mě, ale dalších 50-ti až 60-ti rodin.“
S tím, že v Novém Boru jsou problémy, o kterých Romové hovoří, souhlasí i
starosta Jaromír Dvořák a říká, že město je chce řešit:
„Je potřeba najít programy, které jsou dostatečně efektivní, zejména pro
mládež, která je silně ohrožena tím, že například žije na dávkách,
nevzdělává se, a konec konců všechno tohle působí na kriminální činy. A
netýká se to jenom romské mládeže. Je to celospolečenský problém.“
Pamětníci říkají, že dříve tak špatná situace v Novém Boru nebyla:
„Řekl bych, že atmosféru nenávisti, určitého rasistického pohledu na
společnost, jsem dříve nezažil. I když tu incidenty byly i dříve, nějaká ta
rvačka nebo zlodějna. Myslím si ale, že tohle už opravdu zachází dost
daleko.“
A podle Romů zašla situace tak daleko kvůli vedení radnice. Místní Romové
chtějí na příštím zastupitelstvu města prý vyzvat starostu, aby odstoupil,
jak říká Miroslav Tancoš:
„Je to špatné. Pan Dvořák by měl podat demisi. Měl by ve funkci skončit. Dál
takhle prostě nechceme žít. Oni nás mezi sebou opravdu nechtějí. Není tu ani
politická, ani občanská vůle celou situaci řešit.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Slovensko připravuje Strategií pro integraci Romů do roku 2020
Státy Evropské unie mají ještě do konce roku 2011 poslat do Bruselu návrhy
svých národních "Strategií pro integraci Romů do roku 2020". Za Slovensko
návrh připravuje Úřad zplnomocněnce vlády SR pro romskou komunitu. Postupně
jsou s dokumentem obeznámeny důležité instituce, organizace a sdružení. V
těchto dnech byl návrh poslán do Kanceláře slovenské předsedkyně vlády Ivety
Radičové. Podrobnosti má Robert Hoza.
Koncem listopadu byli představitelé Sdružení měst a obcí Slovenska
obeznámeni s návrhem strategie Slovenské republiky pro integraci Romů do
roku 2020. Podnět k vypracování strategie vzešel z institucí Evropské unie.
Hovoří zplnomocněnec Vlády Slovenské republiky pro romské komunity Miroslav
Polák:
„Nejvyšší instituce Evropské unie, to znamená Evropská komise, Rada Evropy i
Evropský parlament byly ty, které doporučily členským státům, aby
vypracovaly takové strategie. Doporučení byla vyhlášena v létě tohoto roku.
Strategie mají být odevzdány do konce roku.“
Projektů, strategií, koncepcí bylo vypracováno už poměrně hodně. Co vedlo
kompetentní orgány k zadání vypracování zmiňované strategie pro každý
členský stát Evropské unie?
„Problém soužití většiny s menšinou, například slovenskou s romskou, českou
s romskou, je jedno kde, ve kterém státě, je už tak vážný, že přesáhl už i
hranice příslušných států. Nehledě na to, že situace v členských státech je
odlišná. Jiné problémy asi mají Švédi a jiné my. Důkazem toho, že to
přerostlo hranice, jsou události z loňského roku, ale i dřívější. Byly to
události typu deportace Romů z Francie. Dostalo se to na půdu Evropské unie.
Dostalo se to do Bruselu. Do toho všeho přišla tato rozhodnutí, v nichž byla
vytipována čtyři hlavní oblasti, ke kterým by se strategie každého státu
měla vyjádřit – vzdělání, zaměstnanost, zdraví a bydlení.“
Vláda Slovenské republiky schválila už v srpnu revidovaný národní akční
plán Dekády začleňování romské populace 2005 – 2015 na roky 2011 – 2015.
Miroslav Polák hodnotí dokument kladně:
„Máme čerstvě to, co po nás teď žádá Evropská unie. V podstatě bychom si
mohli udělat přestávku a odevzdat jim tento dokument. Je ovšem vypracován
pouze do roku 2015 s tím, že samozřejmě teď těžko zvládneme napsat akční
plán na rok 2018, když ještě ani nevíme, jak dopadne ten do roku 2015.“
K návrhu strategie Slovenské republiky pro integraci Romů do roku 2020
zaujali představitelé MOSu konstruktivní postoj. Upozorňují na
neoddělitelnou odpovědnost státu.Výkonný místopředseda sdružení Měst a obcí
Slovenska Jozef Turčány:
„Z tohoto pohledu jsme stále upozorňovali a upozorňujeme, promítli jsme to
také do návrhů této strategie, aby se nezapomnělo na to podstatné, že
zodpovědnost za vývoj Slovenské republiky jako takové, ale i v těchto
komunitách, má Slovenská republika, tedy stát. Města a obce jsou partnerem,
který některé oblasti celostátní politiky mohou pomoct zabezpečovat,
například politiku bydlení, politiku získávání pracovních návyků, ale
zodpovědnost v těchto kompetencích má a stále mít bude stát, tedy Slovenská
republika.“
Státní a komunální politika by si přitom neměly odporovat. Opět Jozef
Turčány:
„Aby byly mezi sebou provázány tyto oblasti politiky, aby se odstranily
rezortní pohledy, aby se odstranily pohledy nadřazenosti nebo podřazenosti
jednotlivých rezortů, aby tyto oblasti byly sladěny organizačně, ale i
finančně. To je druhá důležitá oblast, ve které, podle našeho názoru, nyní
proces nefunguje, nebo nefunguje dobře. Třetí důležitou věcí je, že nesmíme
zapomenout na to, co je nazýváno občanským principem, který říká, že
marginalizovaná romská nebo jiná komunita sice určitá specifika má, stále
jsou to ale občané Slovenské republiky.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mikuláš se svým doprovodem přišel i mezi děti z klubu Muzea romské kultury
V pondělí přišel Mikuláš s čerty a andělem také mezi děti z klubu Muzea
romské kultury, které žijí v okolí muzea v takzvaném brněnském Bronxu.
Muzejní pedagogové se jejich život snaží zpestřit mnoha zajímavými
aktivitami a také jim pomáhají s přípravou do školy. Atmosféru mikulášské
besídky i podrobnosti o činnosti dětského klubu Muzea romské kultury nám
přiblíží Jana Šustová.
Přednáškový sál Muzea romské kultury se v pondělí zaplnil dětmi a jejich
rodiči. Nejprve si společně s muzejními pedagogy promítli fotografie z
letního tábora, který byl letos poprvé pobytový a ne pouze příměstský. A
hned poté se do sálu vřítilo pět strašidelných čertů a za nimi přišel
toužebně očekávaný Mikuláš s andělem. Některé děti, které Mikuláš obdaroval,
mu za to zarecitovaly báseň nebo zazpívaly píseň.
Dětský zpěv: Čertíku Bertíku, co to v pytli máš.
Informace o pestré činnosti muzejního klubu pro děti mi řekla pedagožka
Julie Svatoňová.
Jaké dárečky jste připravili na Mikulášské besídce pro děti, které
navštěvují váš klub?
„Byly to nějaké dobroty, které jim určitě udělaly radost. Měli jsme pro ně
také dárečky od Dopravního podniku města Brna nebo od paní Dany Teinitzer -
Sarköziové, která nám pomohla pro děti utvořit pestřejší balíček.“
Určitá skupina dětí dostala dárky navíc. Co to bylo za děti?
„Byly to děti, které pravidelně docházejí na naše doučování, jsou svědomité,
dobře se učí. Rozhodli jsme se tedy odměnit je ještě něčím navíc.“
Co to konkrétně bylo?
„Tři naše nejlepší holčičky dostaly tajné zápisníky a nějaké gelové fixy,
které jim udělaly radost. Ostatní děti také dostaly například diáře nebo
gelové fixy, které upotřebí ve škole.“
Jak často doučování bývá?
„Doučování probíhá každý den, celý týden. Je to rozvrhnuté tak, aby každé
dítě mělo doučování minimálně jednou týdně. Děti, které byly zvlášť oceněny,
tedy děti z projektu REF, který tu máme, chodí každý den.“
Co si máme představit pod výrazem 'Projekt REF'?
„Jedná se o projekt podporovaný maďarskou nadací Roma Education Fund,
podporuje děti, které se rozhodly odejít ze segregovaných škol na školy
nesegregované, to znamená na školy, kde nejsou naprostou většinou žáků
romské děti.“
Kolik takových dětí máte?
„V tomto projektu v současné době podporujeme 33 dětí.“
Jak se jim v nových školách daří?
„Máme určitě děti, které jsou velmi šikovné. Snažíme se je podporovat ve
všech směrech. Myslíme si, že se jim daří dobře. A bude se jim dařit čím dál
tím lépe.“
Dnes jste na mikulášské také děkovali jedné mamince. Co dělá pro tyto
děti?
„Tato maminka se nám rozhodla pomoci s ranním doprovázením dětí do škol,
které jsou vzdálené, nejsou v této lokalitě a ona se nabídla, že nám pomůže
děti ráno do školy zavést, aby naši zaměstnanci, kteří se jim věnují
odpoledne, na ně měli více času právě odpoledne, a nemuseli s nimi jezdit
ráno.“
Letošní rok ve vašem klubu přinesl jednu novinku. Tou bylo, že jste letos
nepořádali tábor příměstský, ale s dětmi jste přímo někam vyjeli...
„Byli jsme na táboře, který byl uspořádán v Brtnici u Jihlavy, na místní
faře. Jednalo se o tábor, který trval celkem šest dní.“
Co všechno bylo na programu tábora?
„Program byl hodně barvitý. Vzali jsme děti na výlet do historie, do
středověku. Rozdělili se do čtyř šlechtických rodů. A na programu byly různé
výlety, pátrací hry, šifrované zprávy, hledání skrytého pokladu, ale také
různé hry na fyzičku, na výdrž, ale i hry zaměřené třeba na stavění týmového
ducha.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romský student se dostal do finále soutěže Top Style Designer
Teď nahlédneme do světa módy. V únoru bude v Brně finále soutěže Top Style
Designer, do které se hlásí nadějní módní návrháři z celého světa. Proč o
tom ale mluvíme v romském vysílání? Jedním ze sedmi finalistů je totiž i
romský student módní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Pavol
Berky. Nejen o finále prestižní soutěže s ním mluvil Tomáš Bystrý.
Co všechno musí mladý začínající návrhář udělat pro to, aby se dostal do
finále soutěže jako je Top Style Designer?
„Především už musí mít hotovou nějakou kolekci, se kterou by se tam chtěl
přihlásit. Samozřejmě jsou tam podmínky i ze strany organizátorů. Kolekce
musí obsahovat minimálně deset outfitů. Musí se odevzdat portfolio se vším,
co po nás žádají. Konkrétně moje kolekce byla už prezentována i v jiném
pořadu Českého rozhlasu. Možná už ji dříve někdo i viděl. Nese název XY.“
Proč právě tento název?
(Směje se) „Popisuji tuto kolekci jako poměrně hodně nezařazenou. Jedná se o
dámskou kolekci, nejsou v ní ovšem obsaženy pouze ženské prvky. Podtext
kolekce je hodně na bázi mužské individuality a takové té, ani snad ne
drsnosti, ale muž se do konceptu kolekce jakoby vkrádá. Proto jsem hledal
název, který by vystihoval takovou tu oboupohlavnost a neurčitost. Proto
název XY.“
Pojďme si říct, jak se mladý romský návrhář dostal k tomuto oboru. Co
nebo kdo Vás přivedl k návrhářství jako takovému?
„Módě a navrhování se věnuji, dá se říci, od dětství. Už jako malý jsem si
kreslil nejrůznější návrhy a náčrtky. Střední školu jsem absolvoval v
Trenčíně, jednalo se o obor Navrhování a modelování oděvů, tam mě to v
maturitním ročníku chytilo a řekl jsem si, že tohle je ten obor, kterému
bych se rád věnoval i nadále.“
Co je typické pro návrháře Pavla Berkyho? Jaké látky, styl, střih?
„Mám rád čistou módu. Nemám rád zbytečnou dekorativnost. Mám rád čisté
barvy. Nejsem zarytým minimalistou, nemám ale rád ani věci, které jsou
zbytečně přeplácané. Když tvořím nějaký model nebo nějakou kolekci, vždy se
tam snažím vmísit podtext nějakých etnických vlivů. Dokonce i tato moje
kolekce, se kterou se hlásím na soutěž Top Style Designer, má určité prvky z
primitivních afrických kultur.“
Co romské tradiční prvky v módě?
„Tohoto tématu se zatím trošku bojím. Mám to v hlavě už hodně dlouho, zatím
k tomu ale mám, dá se říct, jakýsi respekt. Je to totiž hodně osobní téma,
které bych nechtěl podat příliš povrchně, ale nejprve si ho v hlavě ucelit.“
Zmínil jste studium na střední škole. Pokud mám správné informace, už
tehdy jste měl své módní přehlídky. A z jedné takové Vás dokonce
diskvalifikovali kvůli docela úsměvné záležitosti. I když tenkrát to možná
tolik úsměvné nebylo...
„Už asi podesáté tedy zopakuji tuto historku (směje se). Přihlásil jsem se
na soutěž mladých začínajících návrhářů. V den, kdy se měla přehlídka
předvádět, vyměnili modelku, na kterou jsem šaty připravoval. Byla tam tedy
nějaká úplně jiná, které samozřejmě model úplně neseděl. Když přišla na
předváděcím molu před porotu, vršek šatů z ní spadl a ona se ocitla před
porotou úplně nahá. Možná to byl pěkný pohled. Především ale
diskvalifikovali mě jako návrháře.“
Doufejme, že v únoru se to nestane.
„Také doufám!“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 10. prosince už patří minulosti. Naladit si nás
můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás
také na internetové adrese romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat.
Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a
Jaroslav Sezemský.
|