Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Většinou jde o oblasti, kde žijí na jediném místě koncentrováni chudí lidé. Často dlouhodobě nezaměstnaní. Samozřejmě ale není předpokladem sociálního vyloučení nebo sociálně vyloučené lokality pouze prostorová izolace, to znamená místo někde na okraji města, barák v polích za městem. Celá řada takových lokalit je i uprostřed měst, a jsou vlastně izolovány spíše kulturně nebo sociálně. Co je ale důležitější než to, jestli dokážeme takovou lokalitu pojmenovat 'sociálně vyloučená', anebo nikoliv, je především, jak se daří lidem, kteří tam žijí. Jestli mají skutečně šanci na plnohodnotné vzdělání, skutečně mají šanci na zaměstnání a jestli se zapojují do společnosti. Pokud tomu tak není, je to místo pro naši práci.“

Je pravdou, anebo předsudkem, že v takových místech žijí převážně Romové?

„Už šetřením G&C, Ivana Gabala pro ministerstvo práce se prokázalo, že 70 – 80 procent obyvatel vyloučených lokalit jsou Romové. Mám za to, že čím dál více lidí, cizinců, ale i lidí z majoritní populace, se v důsledku chudoby propadá do vyloučených lokalit.“

V září vláda schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Tento dokument přichystala Agentura pro sociální začleňování. Obsahuje více než stovku opatření. Když teď zpětně popřemýšlíte, myslíte si, že by se do té strategie vešlo ještě něco, co už tam zpětně nejde zapsat?

„Bezpochyby. Tato strategie je, dle mého soudu, velice dobrá. Obsahuje skutečně opatření, která mají velký potenciál změnit podmínky pro život nejen v sociálně vyloučených lokalitách, ale pro všechny lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo mají problémy se vzděláváním. Ohlédnu-li se ale zpět, myslím si, že celá řada opatření nám tak trochu propadla sítem vyjednávání. Některá jsme nemohli zapracovat do strategie třeba proto, že s tím resorty nesouhlasily. Na druhou stranu, tak, jak je strategie sestavena, je nejucelenějším dokumentem, který zatím česká vláda schválila. Například v oblasti vzdělávání má velký potenciál změnit podmínky pro vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, tedy především romských dětí.“

Vy vidíte závažný problém českého školství v tom, že budoucí pedagogové nejsou připraveni na situaci, do které se dostanou ve školách, vlastně ve vzdělávání vůbec... Znáte to ze své praxe?

„Mimo jiné ze své praxe. Samozřejmě to není poznatek pouze z mé praxe. Celkem dobře se ví, že zejména základní školy běžného hlavního vzdělávacího proudu nejsou připraveny. Mám za to, že průprava nebo příprava budoucích pedagogů musí být nejenom o tom, co ve škole učit, ale především jak to učit. To znamená, že pedagogové musejí dostat základ pro to, aby si dokázali poradit s dětmi v situacích, kdy třeba nezvládají výuku, kdy mají problémy s učivem, kdy se třeba cítí vystrčení z kolektivu, kdy dítě selhává v běžném sociálním kontaktu ve třídě.“

Alfou a omegou stále zůstává práce, bydlení vzdělávání. Teď se zeptám prakticky: Co nejvíce trápí ředitele Agentury pro sociální začleňování?

„Myslím si, že agentura by si zasloužila jistou důvěru v to, že cíl, kterého chce dosáhnout, to znamená začleňování především Romů vyloučených ze společnosti, že v těch těžkých podmínkách, které panují, k tomu skutečně dostává veškerou podporu a že se stává nikoli pilotním projektem, ale institucí ve veřejné správě. Zatím jsme odborem na Úřadu Vlády ČR. Myslím si, že by do budoucna bylo šikovné, abychom stáli na vlastních nohách a měli možnost pracovat. Neukotvení agentury nebo tedy definitivní neukotvení agentury je tím, co mě ještě trochu trápí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nový Bor je stále rozdělený na dva tábory – proromský a protiromský. Řada lidí má za to, že problematika soužití majority a minority je dlouhodobým problémem města:

„Je to tady opravdu rok co rok, léta letoucí,“ popisuje místní obyvatelka, která se právě vrátila z dlouhodobého pobytu v cizině a dodává, že z návratu je jí smutno:

„Je to smutné. Říkala jsem si, že jsme sice byli rádi, že jsme se vrátili, ale i tak mám sto chutí zase někam odjet. I když to není řešení. Člověk opravdu chtěl být doma. Není to ale jen Nový Bor. Opravdu bych nechtěla být ani nikde jinde tady v Čechách. Celé Čechy mi přijdou někde mimo. Je to škoda.“

Měla jste teď možnost žít nějakou dobu na Západě, ve Velké Británii. Mohla byste situaci tam a tady srovnat?

„Myslím si, že problémy jsou všude. Mají tam přistěhovalce, musejí to s nimi řešit. Jsou tam samozřejmě i jiné národnosti. Když se tam něco stalo, tak okamžitě přijeli policisté a řešili to. Byli obětaví. Bylo na nich vidět, že tu práci opravdu dělají.“

S tím ale nesouhlasí Robert Uxa. Je majitelem sklářské firmy a ve svém podniku Romy zaměstnává:

„Jsou lidé, kteří chtějí pracovat a nezáleží na barvě pleti. U mě pracuju spousta lidí s tmavší barvou pleti. A problém s nimi žádný nemám. Jsem s nimi absolutně spokojený.“

Mnoho místních lidí ale nevěří, že většina Romů pracovat a začlenit se do společnosti opravdu chce.

„Jsem rok a půl nezaměstnaný. A chodím do herny?!? Nechodím!“ - jeden z místních obyvatel naráží na problematiku heren. Romové souhlasí s tím, že hazard a herny jsou zlem, které může za kriminalitu ve městě:

„Tím pádem je tu vysoká kriminalita, jak se všeobecně říká. Je to tady špatné. Automaty by tu vůbec neměly být,“ říká Ladislav Balog a dodává, že problémem jsou také ubytovny: „Jde mi hodně o severní ubytovny. My platíme nájem z toho, co bereme na živobytí. A nemáme, jak dál žít. A to se netýká pouze mě, ale dalších 50-ti až 60-ti rodin.“

S tím, že v Novém Boru jsou problémy, o kterých Romové hovoří, souhlasí i starosta Jaromír Dvořák a říká, že město je chce řešit:

„Je potřeba najít programy, které jsou dostatečně efektivní, zejména pro mládež, která je silně ohrožena tím, že například žije na dávkách, nevzdělává se, a konec konců všechno tohle působí na kriminální činy. A netýká se to jenom romské mládeže. Je to celospolečenský problém.“

Pamětníci říkají, že dříve tak špatná situace v Novém Boru nebyla:

„Řekl bych, že atmosféru nenávisti, určitého rasistického pohledu na společnost, jsem dříve nezažil. I když tu incidenty byly i dříve, nějaká ta rvačka nebo zlodějna. Myslím si ale, že tohle už opravdu zachází dost daleko.“

A podle Romů zašla situace tak daleko kvůli vedení radnice. Místní Romové chtějí na příštím zastupitelstvu města prý vyzvat starostu, aby odstoupil, jak říká Miroslav Tancoš:

„Je to špatné. Pan Dvořák by měl podat demisi. Měl by ve funkci skončit. Dál takhle prostě nechceme žít. Oni nás mezi sebou opravdu nechtějí. Není tu ani politická, ani občanská vůle celou situaci řešit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.09.2014	Nikola Tancošová a její činnost v Novém Boru	O Roma Vakeren
05.03.2013	Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky	Zprávy ze života Romů
14.12.2012	Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činu	Zprávy ze života Romů
10.11.2012	Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů	O Roma Vakeren
01.09.2012	Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centru	O Roma Vakeren
25.08.2012	O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti	O Roma Vakeren
18.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rok	O Roma Vakeren
07.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klid	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Koncem listopadu byli představitelé Sdružení měst a obcí Slovenska obeznámeni s návrhem strategie Slovenské republiky pro integraci Romů do roku 2020. Podnět k vypracování strategie vzešel z institucí Evropské unie. Hovoří zplnomocněnec Vlády Slovenské republiky pro romské komunity Miroslav Polák:

„Nejvyšší instituce Evropské unie, to znamená Evropská komise, Rada Evropy i Evropský parlament byly ty, které doporučily členským státům, aby vypracovaly takové strategie. Doporučení byla vyhlášena v létě tohoto roku. Strategie mají být odevzdány do konce roku.“

Projektů, strategií, koncepcí bylo vypracováno už poměrně hodně. Co vedlo kompetentní orgány k zadání vypracování zmiňované strategie pro každý členský stát Evropské unie?

„Problém soužití většiny s menšinou, například slovenskou s romskou, českou s romskou, je jedno kde, ve kterém státě, je už tak vážný, že přesáhl už i hranice příslušných států. Nehledě na to, že situace v členských státech je odlišná. Jiné problémy asi mají Švédi a jiné my. Důkazem toho, že to přerostlo hranice, jsou události z loňského roku, ale i dřívější. Byly to události typu deportace Romů z Francie. Dostalo se to na půdu Evropské unie. Dostalo se to do Bruselu. Do toho všeho přišla tato rozhodnutí, v nichž byla vytipována čtyři hlavní oblasti, ke kterým by se strategie každého státu měla vyjádřit – vzdělání, zaměstnanost, zdraví a bydlení.“

Vláda Slovenské republiky schválila už v srpnu revidovaný národní akční plán Dekády začleňování romské populace 2005 – 2015 na roky 2011 – 2015. Miroslav Polák hodnotí dokument kladně:

„Máme čerstvě to, co po nás teď žádá Evropská unie. V podstatě bychom si mohli udělat přestávku a odevzdat jim tento dokument. Je ovšem vypracován pouze do roku 2015 s tím, že samozřejmě teď těžko zvládneme napsat akční plán na rok 2018, když ještě ani nevíme, jak dopadne ten do roku 2015.“

K návrhu strategie Slovenské republiky pro integraci Romů do roku 2020 zaujali představitelé MOSu konstruktivní postoj. Upozorňují na neoddělitelnou odpovědnost státu.Výkonný místopředseda sdružení Měst a obcí Slovenska Jozef Turčány:

„Z tohoto pohledu jsme stále upozorňovali a upozorňujeme, promítli jsme to také do návrhů této strategie, aby se nezapomnělo na to podstatné, že zodpovědnost za vývoj Slovenské republiky jako takové, ale i v těchto komunitách, má Slovenská republika, tedy stát. Města a obce jsou partnerem, který některé oblasti celostátní politiky mohou pomoct zabezpečovat, například politiku bydlení, politiku získávání pracovních návyků, ale zodpovědnost v těchto kompetencích má a stále mít bude stát, tedy Slovenská republika.“

Státní a komunální politika by si přitom neměly odporovat. Opět Jozef Turčány:

„Aby byly mezi sebou provázány tyto oblasti politiky, aby se odstranily rezortní pohledy, aby se odstranily pohledy nadřazenosti nebo podřazenosti jednotlivých rezortů, aby tyto oblasti byly sladěny organizačně, ale i finančně. To je druhá důležitá oblast, ve které, podle našeho názoru, nyní proces nefunguje, nebo nefunguje dobře. Třetí důležitou věcí je, že nesmíme zapomenout na to, co je nazýváno občanským principem, který říká, že marginalizovaná romská nebo jiná komunita sice určitá specifika má, stále jsou to ale občané Slovenské republiky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Nové domy v osadě Breznica postavili místní Romové	O Roma Vakeren
15.08.2015	Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémy	O Roma Vakeren
06.06.2015	Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomoc	O Roma Vakeren
30.05.2015	Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na Slovensku	O Roma Vakeren
14.03.2015	Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?	O Roma Vakeren
04.10.2014	Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská Lupča	O Roma Vakeren
08.09.2014	„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osadě	Zprávy ze života Romů
02.08.2014	Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou	O Roma Vakeren
06.04.2014	Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydlení	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Přednáškový sál Muzea romské kultury se v pondělí zaplnil dětmi a jejich rodiči. Nejprve si společně s muzejními pedagogy promítli fotografie z letního tábora, který byl letos poprvé pobytový a ne pouze příměstský. A hned poté se do sálu vřítilo pět strašidelných čertů a za nimi přišel toužebně očekávaný Mikuláš s andělem. Některé děti, které Mikuláš obdaroval, mu za to zarecitovaly báseň nebo zazpívaly píseň.

Dětský zpěv: Čertíku Bertíku, co to v pytli máš.

Informace o pestré činnosti muzejního klubu pro děti mi řekla pedagožka Julie Svatoňová.

Jaké dárečky jste připravili na Mikulášské besídce pro děti, které navštěvují váš klub?

„Byly to nějaké dobroty, které jim určitě udělaly radost. Měli jsme pro ně také dárečky od Dopravního podniku města Brna nebo od paní Dany Teinitzer - Sarköziové, která nám pomohla pro děti utvořit pestřejší balíček.“

Určitá skupina dětí dostala dárky navíc. Co to bylo za děti?

„Byly to děti, které pravidelně docházejí na naše doučování, jsou svědomité, dobře se učí. Rozhodli jsme se tedy odměnit je ještě něčím navíc.“

Co to konkrétně bylo?

„Tři naše nejlepší holčičky dostaly tajné zápisníky a nějaké gelové fixy, které jim udělaly radost. Ostatní děti také dostaly například diáře nebo gelové fixy, které upotřebí ve škole.“

Jak často doučování bývá?

„Doučování probíhá každý den, celý týden. Je to rozvrhnuté tak, aby každé dítě mělo doučování minimálně jednou týdně. Děti, které byly zvlášť oceněny, tedy děti z projektu REF, který tu máme, chodí každý den.“

Co si máme představit pod výrazem 'Projekt REF'?

„Jedná se o projekt podporovaný maďarskou nadací Roma Education Fund, podporuje děti, které se rozhodly odejít ze segregovaných škol na školy nesegregované, to znamená na školy, kde nejsou naprostou většinou žáků romské děti.“

Kolik takových dětí máte?

„V tomto projektu v současné době podporujeme 33 dětí.“

Jak se jim v nových školách daří?

„Máme určitě děti, které jsou velmi šikovné. Snažíme se je podporovat ve všech směrech. Myslíme si, že se jim daří dobře. A bude se jim dařit čím dál tím lépe.“

Dnes jste na mikulášské také děkovali jedné mamince. Co dělá pro tyto děti?

„Tato maminka se nám rozhodla pomoci s ranním doprovázením dětí do škol, které jsou vzdálené, nejsou v této lokalitě a ona se nabídla, že nám pomůže děti ráno do školy zavést, aby naši zaměstnanci, kteří se jim věnují odpoledne, na ně měli více času právě odpoledne, a nemuseli s nimi jezdit ráno.“

Letošní rok ve vašem klubu přinesl jednu novinku. Tou bylo, že jste letos nepořádali tábor příměstský, ale s dětmi jste přímo někam vyjeli...

„Byli jsme na táboře, který byl uspořádán v Brtnici u Jihlavy, na místní faře. Jednalo se o tábor, který trval celkem šest dní.“

Co všechno bylo na programu tábora?

„Program byl hodně barvitý. Vzali jsme děti na výlet do historie, do středověku. Rozdělili se do čtyř šlechtických rodů. A na programu byly různé výlety, pátrací hry, šifrované zprávy, hledání skrytého pokladu, ale také různé hry na fyzičku, na výdrž, ale i hry zaměřené třeba na stavění týmového ducha.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co všechno musí mladý začínající návrhář udělat pro to, aby se dostal do finále soutěže jako je Top Style Designer?

„Především už musí mít hotovou nějakou kolekci, se kterou by se tam chtěl přihlásit. Samozřejmě jsou tam podmínky i ze strany organizátorů. Kolekce musí obsahovat minimálně deset outfitů. Musí se odevzdat portfolio se vším, co po nás žádají. Konkrétně moje kolekce byla už prezentována i v jiném pořadu Českého rozhlasu. Možná už ji dříve někdo i viděl. Nese název XY.“

Proč právě tento název?

(Směje se) „Popisuji tuto kolekci jako poměrně hodně nezařazenou. Jedná se o dámskou kolekci, nejsou v ní ovšem obsaženy pouze ženské prvky. Podtext kolekce je hodně na bázi mužské individuality a takové té, ani snad ne drsnosti, ale muž se do konceptu kolekce jakoby vkrádá. Proto jsem hledal název, který by vystihoval takovou tu oboupohlavnost a neurčitost. Proto název XY.“

Pojďme si říct, jak se mladý romský návrhář dostal k tomuto oboru. Co nebo kdo Vás přivedl k návrhářství jako takovému?

„Módě a navrhování se věnuji, dá se říci, od dětství. Už jako malý jsem si kreslil nejrůznější návrhy a náčrtky. Střední školu jsem absolvoval v Trenčíně, jednalo se o obor Navrhování a modelování oděvů, tam mě to v maturitním ročníku chytilo a řekl jsem si, že tohle je ten obor, kterému bych se rád věnoval i nadále.“

Co je typické pro návrháře Pavla Berkyho? Jaké látky, styl, střih?

„Mám rád čistou módu. Nemám rád zbytečnou dekorativnost. Mám rád čisté barvy. Nejsem zarytým minimalistou, nemám ale rád ani věci, které jsou zbytečně přeplácané. Když tvořím nějaký model nebo nějakou kolekci, vždy se tam snažím vmísit podtext nějakých etnických vlivů. Dokonce i tato moje kolekce, se kterou se hlásím na soutěž Top Style Designer, má určité prvky z primitivních afrických kultur.“

Co romské tradiční prvky v módě?

„Tohoto tématu se zatím trošku bojím. Mám to v hlavě už hodně dlouho, zatím k tomu ale mám, dá se říct, jakýsi respekt. Je to totiž hodně osobní téma, které bych nechtěl podat příliš povrchně, ale nejprve si ho v hlavě ucelit.“

Zmínil jste studium na střední škole. Pokud mám správné informace, už tehdy jste měl své módní přehlídky. A z jedné takové Vás dokonce diskvalifikovali kvůli docela úsměvné záležitosti. I když tenkrát to možná tolik úsměvné nebylo...

„Už asi podesáté tedy zopakuji tuto historku (směje se). Přihlásil jsem se na soutěž mladých začínajících návrhářů. V den, kdy se měla přehlídka předvádět, vyměnili modelku, na kterou jsem šaty připravoval. Byla tam tedy nějaká úplně jiná, které samozřejmě model úplně neseděl. Když přišla na předváděcím molu před porotu, vršek šatů z ní spadl a ona se ocitla před porotou úplně nahá. Možná to byl pěkný pohled. Především ale diskvalifikovali mě jako návrháře.“

Doufejme, že v únoru se to nestane.

„Také doufám!“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.02.2012	Vítězem prestižní soutěže Top Styl Designer je romský student Pavol Berky	O Roma Vakeren