Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Do Nového Boru se vrátili po několika týdnech těžkooděnci a další policejní posily. Město totiž zažilo o uplynulém víkendu dva útoky, z nichž jeden policie vyhodnotila jako rasově motivovaný. Více českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková:

„V pátek 28. října vyjela policejní hlídka do Smetanovy ulice v Novém Boru, kde skupinka mladých lidí napadla osmnáctiletého mladíka a patnáctiletou dívku. Mladík při útoku utrpěl zlomeninu nosu a otřes mozku, dívka povrchové poranění na hlavě. My jsme v této souvislosti zahájeny úkony trestního řízení pro výtržnictví a dnes mohu doplnit, že útok bereme jako útok s rasovým podtextem.“

Ve městě po útocích opět zavládla atmosféra plná strachu a sociálního napětí podobná situaci, která v Novém Boru panovala po tzv. mačetových útocích v letošním srpnu. Místní Romové tehdy nechtěli za násilná napadení přijmout zodpovědnost. Dnes už ale říkají, že kriminální a násilné činy je potřeba jednoznačně odsoudit a řádně potrestat, ať už je spáchá kdokoliv. Dále člen občanského výboru Za soužití bez násilí a rasové nesnášenlivosti Štefan Gorol:

„Žádná rvačka není dobrá. Ať se jedná o mladistvé či dospělé. Tady se porvali mladí lidé a my to odsuzujeme. Byl to Čech a chlapec ze smíšeného manželství. Kdybych ho potkal někde venku, ani nepoznám, jestli je nebo není Rom. Zkrátka je to neštěstí, které odsuzujeme. Hlavně ať je zachována spravedlnost,“ říká Štefan Gorol a dodává, že každý trestný čin musí být potrestán a řešen policií, a to bez výhrady. Rozhodně by jej neměli soudit lidé sami, mohou se pak vytvářet zbytečné rasové předsudky.

S napjatou situací v Novém Boru se snaží něco udělat také vedení města. Starosta Jaromír Dvořák říká, že je potřeba proti násilí ve městě bojovat. V minulých dnech obešel ve městě školy, kde požádal o spolupráci mladou generaci.

„Nadiktuji vám číslo městské policie. Prosím, vyndejte si mobily a uložte si ho.“

Žáci si číslo zapsali a vyslechli si i starostovy prosby, které říkají, ať lidé před rasovými a agresivními útoky nezavírají oči a snaží se policii pomáhat. Pro spolupráci všech lidí ve městě je také Pavel Danys, zakladatel a mluvčí občanského výboru Za soužití bez násilí a rasové nesnášenlivosti:

„Hlavním úkolem výboru je zprostředkování komunikace mezi oficiálními místy a lidmi „na ulici“, kde se mluví úplně jinak než na tiskové konferenci. V tom je naše budoucnost. Ze strany Romů zájem p spolupráci je,“ říká Pavel Danys a dodává, že Nový Bor by se měl především oprostit od neustálého používání slova rasismus. Podle Pavla Danyse není problémem barva pleti, ale zkrátka nedůvěra mezi lidmi. Ať už jsou takzvaně černí nebo bílí.

„Připravujeme společné shromáždění občanů z Nového Boru, na které budou pochopitelně pozváni i Romové. Bude to jakýsi veřejný Hyde Park. Naší snahou je, aby si lidé do očí řekli názory, které tutlají doma nebo anonymně uvádějí na diskusních fórech na internetu. Chceme najít společné řešení a začít něco dělat, protože situaci nevidíme jako jednorázovou záležitost, kterou vyřeší těžkooděnci. Chceme pomoci městu i sami sobě k větší důvěře. Nechceme používat slovo rasismus, jedná se více o nedůvěru a ta se nedá odstranit náhle.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.09.2014	Nikola Tancošová a její činnost v Novém Boru	O Roma Vakeren
05.03.2013	Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky	Zprávy ze života Romů
14.12.2012	Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činu	Zprávy ze života Romů
10.11.2012	Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů	O Roma Vakeren
01.09.2012	Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centru	O Roma Vakeren
25.08.2012	O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti	O Roma Vakeren
18.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rok	O Roma Vakeren
07.08.2012	Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klid	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Série patnácti velkoformátových fotografií vznikala 3 roky. Nejdříve fotograf Jiří Zerzoň dokumentoval stav vyloučených lokalit před rekonstrukcí tamních domů, pak pro srovnání nafotil snímky opravených nemovitostí i blízkého okolí. A podle svých slov je rád, že mohl poskytnout pohled na romská ghetta bez stereotypního náboje.

„Můžeme některé fotografie ukázat a vyložit si je tak, že Romové jsou těmi nejhoršími, ale já po zkušenostech z vyloučených lokalit mohu říci, že skutečně nemůžeme všechny házet do jednoho pytle. Ve vyloučených lokalitách nežijí jenom Romové, jsou mezi nimi i bílí. A kolikrát si říkám, že to, co vidím u bílých, mě občas docela zaráží. Připravovali jsme článek ohledně bývalého ghetta v Karviné. Zvenku vypadalo příšerně. Zaklepali jsme na dveře, otevřela nám dívka, Romka, a já se nestačil divit, jaký měli v domácnosti pořádek. Opravdu tak čisto, že by se mnozí jiní za své domovy měli stydět“, popisuje Jiří Zerzoň, autor fotografické výstavy nazvané Proměny v Moravskoslezském kraji.

Původně zhotovil jednotlivé snímky na zakázku pro realitní společnost RPG Real Estate, která vlastní zhruba šest tisíc bytů právě ve vyloučených lokalitách v Moravskoslezském kraji.

„Mám radost, že opravdu zachytil změny – domy, jak vypadaly dříve, byty, které byly nelegálně obývány bezdomovci a narkomany,“ říká Stanislav Svoboda ze společnosti RPG Real Estate.

Autor výstavy se zabývá především dokumentární fotografií a i přesto, že snímky z jeho nejnovější výstavy nafotil primárně na zakázku, snažil se do nich vložit svůj subjektivní pohled.

„Kdybych to nedostal jako zakázku, vůbec nevím, jestli bych to fotil. Z fotografického pohledu mi téma připadá laciné – nafotím Romy a udělám si na nich jméno. Právě proto jsem nikdy do podobných lokalit nechodil a nefotil jsem je. Ne že bych jimi opovrhoval, ale jelikož jsem reportážní fotograf, zaměřoval jsem se spíše na focení každodenního života. Do těchto lokalit mě nikdy ani vítr nezavál. Fotil jsem tělesně postižené sportovce, postižené lidi. Možná i právě proto mě nové téma chytlo. Říkal jsem si: ‚Nikdy jsi to nedělal, tak bys to měl zkusit. A jestli je to líbivé nebo subjektivní, to už musí posoudit diváci.‘ Na 15 panelech je jenom velký výřez. Museli jsme k výběru fotografií na výstavu přistupovat tak, že jsem nemohl použít všechny fotky, které by se líbily mně. Něco bylo jasně dané – stav před, stav v průběhu, stav po. Alespoň na velkých fotografiích jsem se snažil zachytil můj subjektivní pocit z daných lokalit tak, jak v nich lidé žijí.“

A fotografickou výstavu si pochválila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která nad celou akcí převzala záštitu:

„Mně v paměti určitě utkvěla fotografie, která ukazuje srovnání. Sálá z ní pocit, že ti lidé si nastalé změny dokáží vážit právě proto, že se v ní osobně angažovali, vložili kus sebe. Uvědomují si, že mít hezký byt bez špíny, kde se všem žije dobře, není zadarmo a že to stojí vlastní úsilí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
22.06.2011	Na lepší podmínky Romů v ghettech šlo loni přes 37 milionů korun	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Hlavním úkolem projektu FemRrom je vytváření nových pracovních míst pro romské ženy, zvyšování míry jejich zaměstnanosti a kvalifikace. Za tímto účelem projekt nabízí kvalifikační kurzy a také ateliéry, ve kterých mohou romské ženy využít poradenských služeb. Hlavním partnerem projektu je rumunské Ministerstvo práce, rodiny a sociální ochrany a mezi dalších osm partnerů patří například Národní agentura pro Romy či společnost Pakiv, která má sídlo ve městě Alba Iulia. A právě pracovnice společnosti Pakiv Ilona Gănănău mi o projektu řekla další podrobnosti.

„Tisíc romských žen by mělo využít možnosti získat odbornou kvalifikaci. Dvě stě žen romského původu by mělo být umístěno na trhu práce naším prostřednictvím. Mělo by být vytvořeno sto pracovních míst. V rámci tohoto projektu bude vyučeno 1200 žen v různých řemeslech, snažíme se naučit je jejich tradiční řemesla, jako je zlatnictví, krejčovství, ale vyškolíme je i pro práci v turistickém ruchu. V tom budou ty ženy kvalifikovány podle svého přání. Týká se to žen ve věku od 16 do 59 let.“

V rámci projektu by také mělo vzniknout pět družstev pro romské ženy.

„V rámci těchto družstev se spolčí pět romských žen za účelem společného podnikání. Předloží finanční návrh, aby mohly začít podnikat v jedné z pěti oblastí. My jsme teď ve fázi, kdy jsme dali dohromady těch pět žen, které budou součástí řídící rady tohoto projektu. Poté, co budou podnikatelské plány schváleny, přijmou dalších 15 žen do těchto družstev, ve kterých budou pracovat, vyrábět a prodávat svoje výrobky. Ženy většinou tíhnou ke květinářství a zlatnictví. Máme tři družstva. Teď jsme na úrovni předkládání záměrů. Máme jeden na květinářství a další na zlatnictví v oblasti Târgu Carbuneşti [Tyrgu Carbunešť].“

Paní Ilonu Gănănău z pobočky společnosti Pakiv ve městě Târgu Jiu [Tyrgu Žiu] jsem potkala na podzimních Dnech romské kultury u kláštera Bistriţa. Spolu s kolegyněmi tam prezentovala projekt FemRrom v informačním stánku.

„Sem jsme přijeli, protože tento projekt musí být propagován při třiceti různých příležitostech. A tak jsme využili Dnů romské kultury a umístili jsme tady náš stánek, abychom rozšířili povědomí o našem projektu a přilákali jeho potenciální účastnice. Schválně používám ženský rod, protože provádíme pozitivní diskriminaci na základě pohlaví.“

Určitě také stojí za zmínku, zda ve společnosti Pakiv pracují vedle sebe Romové i Rumuni.

„I Romové i Rumuni. Zaměstnanci nejsou pouze Romové. Ti i ti. Ale víc je tam Romů než Rumunů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.06.2008	Zklamání rumunských Romů ze Západu	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Nová italská vláda bojuje proti zločinu, což tvrdě postihne i běžné italské domácnosti	Zprávy ze života Romů
30.09.2005	Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkách	O Roma Vakeren

„Velkoobchodní areál SAPA je zároveň kulturním centrem 60 tisícové vietnamské komunity. Najdete tam buddhistickou svatyni, mateřskou školu, školu pro výuku českého jazyka a angličtiny pro dospělé... A to vše si Vietnamci realizují sami, bez jakékoli pomoci státu. Pochopitelně se nepříjemné tlaky všech velmi citelně dotýkají. Osobně, když sleduji zprávy v tisku a sdělovacích prostředcích, mi vadí jedna věc. Opět se hledá skrytý nepřítel a momentálně jím jsou Vietnamci. Při všech těch raziích v SAPě nikdy neobjevili jedinou rostlinku marihuany, varnu pervitinu nebo jiných drog.“

Jak se podle vás tedy společnost k vietnamské menšině chová?

„Tak, jak byla po léta vychovávána. Dá se říct, že se o nás v zahraničí dobře ví, že cizince nemáme rádi. Já zastávám názor ten, že je potřeba vážit si pracovitých. To je hlavní věc a říkám ji i Vietnamcům. O slušné, pracovité, nadané, dobře se učící Vietnamce ve školách máme zájem, ale o kriminálníky nikoliv. A pokud je někde předpoklad či podezření, nebo informace o závažných trestných činech Vietnamců, ať okamžitě policie koná! Ne, že se to bude půl roku propírat v novinách a z celé komunity se budou dělat kriminálníci. To je lež. Ubližuje to vietnamským dětem a slušným Vietnamcům a ty já budu vždycky bránit.“

Myslíte si, že se nenávist vůči Vietnamcům stupňuje?

„Já bych to nazval periodami.“

Vraťme se k městečku SAPA v pražské Libuši, které se má změnit. Bude přístupné i ostatním lidem nebo pouze vietnamské společnosti?

„Prosím vás, SAPA vůbec není uzavřená, to je naprostá lež. Stačí, když se tam kdokoli z vás novinářů nebo občanů přijde podívat. Nedávno jsem to sledoval – během jedné hodiny do SAPy přijelo 80 procent aut českých občanů, českých firem. Takže jezdí tam nakupovat všichni. Potkal jsem tam i turisty z Německa, obědvali tam turisté z Polska. Jde zkrátka o následující. V SAPě se má postavit celý buddhistický chrám, což by pro návštěvníky Prahy byla obrovská atrakce, navíc kousek od metra. V areálu je pět krásných restaurací, prodejna letenek, mateřská škola, základní škola, čili tržnice s obchody je pouze malou součástí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
10.12.2010	Je vietnamská komunita opravdu uzavřená?	O Roma Vakeren

„Podíváme-li se na romštinu z pohledu lingvistického, vyskytují se v České republice mluvčí centrálních dialektů nebo jejich potomci, které rozdělujeme na severocentrální a jihocentrální skupiny. Mluvčí jsou také někdy označováni jako slovenští nebo maďarští Romové. To jsou největší skupiny, které v České republice žijí. Lidé, kteří k nám přišli po druhé světové válce a patří mezi tradiční usedlou romskou populaci.“

K dalším patří Romové olašští. Jaký je mezi nimi rozdíl?

„Nejvíce olašských Romů jsou mluvčí tzv. lovárského dialektu. Jejich migrační historie je stejná jako u slovenských Romů, tedy přišli po druhé světové válce z území Slovenska, na rozdíl od slovenských nebo maďarských Romů, ale patří mezi tradiční kočovné skupiny. V České republice kočovali do roku 1958, resp. 1959. To jsou tedy dvě nejvýznamnější, početně největší skupiny Romů u nás.

Dále u nás žijí potomci českých a moravských Romů. Ti představují autochtonní romskou populaci České republiky, původní skupiny, které byly na našem území z velké části vyvražděny za druhé světové války. Tedy potomci přeživších. Stejně tak je to s Romy, které označujeme jako Sinty (Sintí), nebo někdy se uvádí němečtí Romové. Ti mají opět stejnou historii, tzn. patří mezi původní romské obyvatelstvo a během druhé světové války byli zavlečeni do koncentračních táborů, z nichž se vrátil jen velmi malý počet.

Potom tu samozřejmě žijí Romové z dalších skupin, například Kalderaši. Tady se ale už jedná o novodobé migranty z Rumunska, z Balkánu obecně, atd.“

Romistika se vyučuje na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Co tu na studenty čeká?

„V prváku je to určitě velmi intenzivní kurz romštiny. Na znalosti slovenské romštiny je v podstatě založeno celé studium. Proto vyžadujeme, aby se naši studenti s jazykem seznámili co nejdříve a velmi brzy jej sami začali aktivně používat.“

Je o romštinu zájem?

„Jak pozorujeme v posledních letech na našem semináři romistiky, hlásilo se vždy přibližně 40 lidí. Romština se samozřejmě neučí jen u nás, ale i na univerzitě v Pardubicích. Tam kurz musí absolvovat studenti sociální antropologie. Dále, a to je myslím v České republice dost ojedinělé, existují kurzy romštiny pro veřejnost, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)