Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám přineseme aktuální informace ze včerejší celostátní konference v Brně. Řekneme vám také, co obsahuje prohlášení bývalých poslanců Romské občanské iniciativy k situaci Romů nejen na severu Čech, a seznámíme vás s výsledky výzkumů Světové banky, které se věnovaly stereotypům vůči Romům. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.
Bacht tumenge savorenge, so šunen amaro romano O Roma vakeren. Adadžives amenca džana pre romani konferenci andre foros Brno. Povakerela amneca o Zdenku Guži the Karel Holomek zhe džaha andre romano muzeum pre Slovensko. Mangav tumenge šukar šuniben.
=[ Reportáž ]=
Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenci
Teď se věnujme včerejší konferenci v Brně. Představitelé romských organizací se tam domluvili na vytvoření organizace, která by za jejich minoritu jednala s vládou, parlamentem, kraji a městy. Více už Gabriela Grmolcová.
Celostátní romskou konferenci zahájila na brněnském výstavišti státní hymna a poté vystoupení tanečního souboru.
„Dámy a pánové, vítejte na slavnostním a oficiálním zahájení celostátní romské konference roku 2011.“
Akce se zúčastnila více než stovka Romů z celé České republiky. Jednalo se zejména o zástupce významných rodin, skupin a vzdělaných Romů v různých postaveních. Organizaci chtějí založit proto, že se za posledních dvacet let s problematikou spojovanou hlavně s jejich minoritou nic nezměnilo. Více doplňuje Stanislav Daniel ze Sdružení Romů a národnostních menšin v Hodoníně:
„Tak, jak je velké množství politických stran, je i velký počet romských sdružení. Představa mnohých romských představitelů spočívala v založení spolku s cílem starat se o část komunity nebo jenom o svou rodinu, o své blízké. Jenže tak to nejde. Musíme se starat o všechny.“
Na konferenci zaznívala konkrétní možná řešení pro situaci nepřizpůsobivých, ale také kritické hlasy do vlastních řad. Jediným řešením je dostatek práce, myslí si jeden z účastníků Julius Lévai:
„Podnikám a vím, že bez práce zkrátka nejsou koláče. Lidé musí změnit náhled na svůj život.“
S tím souhlasí i romský aktivista ze Šluknovka Robert Ferenc:
„Já si myslím, že se vše pořád opakuje. Víceméně jsem neslyšel nic nového. Jediné, co by nám na Šluknovsku pomohlo, je práce. Tím by se situace zlepšila, ničím jiným. Práce pro všechny, nejenom pro Romy.“
V rámci konference zazněly i již známé návrhy, které z nějakého důvodu politici nerealizují. Například podmíněnost sociálních dávek veřejně prospěšnými pracemi nebo vyplácení dávek takzvanému zvláštnímu příjemci, což například znamená přímou platbu nájmu, která má zamezit neplatičství. Konkrétnější doporučení, jak řešit situaci sociálně slabých, zveřejní až utvořená organizace, která si chce na pomoc pozvat i odborníky z jiných koutů republiky. Doplňuje Stanislav Daniel:
„Nějaké návrhy samozřejmě máme, ale o nich bych opravdu mluvil až po vzniku organizace. Nejprve musí zasednout organizační výbor, musí se vytvořit stanovy a dohodnout způsob, jakým chceme situaci řešit a s kým. Věřím tomu, že jednotlivé rezorty, kterých se to bude v prvé části týkat, nám vyjdou vstříc. Jinak pohled na nás bude velmi špatný, soužití se nezlepší a to nikdo z nás nechce. Ani Romové, ani majoritní společnost.“
Nová organizace vybraných Romů, kteří chtějí systémovým způsobem pomoci sociálně slabým, má vzniknout do konce tohoto roku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku
Řeč bude ale o setkání bývalých poslanců ROI, a to právě teď. Ti se sešli minulý týden a představili společné prohlášení k situaci Romů v ČR. Podle nich by vláda měla skoncovat se sociálním inženýrstvím, pomocí kterého je dosud tak zvaný „romský problém“ uchopován. Já jsem oslovila Zdeňka Gužiho, někdejšího poslance České národní rady, a zeptala jsem se ho, zda je vhodnější, aby současnou situaci Romů řešili na politickém poli právě samotní Romové.
„Určitě ne, ale vcítit se do situace a vědět, proč je třeba něco dělat a prosadit, je pouze v Romech. Od té doby, co jsme jako poslanci skončili, nebyla projevena žádná aktivita. Situace se vyvíjela samovolně bez politické regulace. Jako bývalí poslanci přeci jen máme něco za sebou a trochu rozumíme legislativě. Proto jsem se rozhodl svolat ostatní, protože máme i morální povinnost se k problémům zásadně vyjádřit.“
Jednání se zúčastnil i Karel Holomek, předseda občanského sdružení Společenství Romů na Moravě, který byl po roce 1990 dva roky poslancem České národní rady za Občanské hnutí:
„Domníváme se, že až doposud integrace Romů neprobíhala úspěšně. Zásadní chybu vidíme v tom, že Romové byli stále vnímáni jako asociální skupina, ne jako národ. A pouhým tímto konstatováním se mění celá koncepce integrace. Další příčinou nezdaru byla neschopnost vlády postavit se k problematice tak, aby svůj vlastní program, který přijala a má na stole už od roku 2000, dokázala naplnit reálnými kroky.“
V prohlášení jsou body, které považujete za nezbytné. Co bude po prohlášení následovat?
„Pokud by to mělo být jako vždy – a to není nikdy vyloučeno – nebude následovat nic a prohlášení se bude pokládat za zcela plané. Podstata věci spočívá v tom, že my jsem už alarmujícím způsobem deprimováni současným vývojem, který celou společnost tlačí dolů. Neexistuje žádná záruka, že situace nebude dále pokračovat. My, jako lidé, kteří věci rozumí a pochází ze středu komunity, věnovali se jí se vší vehemencí a profesionalitou, chceme pouze říct, k jakému jsme dospěli názoru. To by snad mohlo být vnímáno jako dostatečný důvod k tomu, aby se řada lidí konečně chytla za nos a opravdu si uvědomila, že bude muset pravděpodobně změnit přístup, jednání i program.“
Jistě jste zaznamenal snahy o vznik nové romské strany. Jak se k tomu stavíte?
„Vůči této záležitosti jsem dost skeptický, zejména jde-li o parlamentní volby. Pokud by byl program koncipován v úzkém koridoru romské problematiky, nemá šanci na získání větší voličské základny ve společnosti. Ani tu není dostatek Romů. To nemusí být jediným důvodem, proč by politická strana mohla být přijata. Pokud by do budoucna vychovávala romské politiky ... problematika Romů a jejich soužití je prubířským kamenem demokracie. Čili vychovávat lidi, kteří by dokázali spolupracovat s jinými politickými stranami a doporučovali jim kvalitní romské politiky, kteří by se dostali na přední místa kandidátních listin i do parlamentu, čímž by naplnili volání, které se v našem prohlášení objevuje – volání po účasti na politické moci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky
Seznámíme vás s výsledky výzkumů Světové banky, které se věnovaly stereotypům v přístupu a předsudkům vůči Romům. Ty jsou velmi rozšířené, a nezřídka dokonce ovlivňují tvorbu zákonů a nastavování různých priorit. Přitom veřejnou politiku je potřeba budovat na základě důkazů, a ne na základě dojmů, stereotypů nebo předsudků. Jak výsledky výzkumů Světové banky dopadly, zjišťovala Jana Šustová.
Světová banka byla založena v roce 1944 a od té doby bojuje proti chudobě a za ekonomický rozvoj. Mimo jiné se zabývá také otázkami začlenění Romů do společnosti. Na to, co by v této oblasti mohlo nejvíce pomoci, jsem se zeptala Kataríny Mathernové, odborné poradkyně Světové banky pro Evropu a střední Asii.
„Podle mého jsou naprosto klíčové dvě věci. Za prvé je potřeba zavést povinné předškolní vzdělávání dětí od tří do šesti let. To může přinést výsledky nejen v dlouhodobém horizontu, ale i v krátkodobém. Lidé budou mít práci, protože školky bude potřeba nejdříve postavit, potom je udržovat, uklízet, topit v nich, vařit a učit. Navíc by se projekt mohl financovat z evropského fondu.“
Nejdůležitější věc ke změně však vidí Katarína Mathernová ještě jinde:
„Největší výzva, kterou vidím nejen v Čechách, ale i na Slovensku nebo v Rumunsku, možná o něco méně v Bulharsku, je otázka změny názoru. Veřejná debata je bohužel často vedená na základě mýtů, pocitů a stereotypů.“
Velmi rozšířeným předsudkem například je, že většina Romů žije ze sociálních dávek. Výzkum Světové banky však ukázal něco jiného – řekněme si příklad z balkánských zemí:
„V Bulharsku, Rumunsku a Srbsku ze sociálního systému žije od 12 do 25 procent Romů. Maxima 25 procent bylo dosaženo v Srbsku, v Bulharsku to bylo 12 a Rumunsku tuším 16 procent. Tedy realita je naprosto odlišná od obecného povědomí lidí.“
Dalším častým předsudkem je, že Romové nemají zájem o vzdělání. A jak na tom Romové jsou podle výzkumu Světové banky?
„To je jeden z mých nejoblíbenějších předsudků! Slýchávám o tom jak u nás doma, tak v zahraničí - romská kultura je prostě jiná, oni děti do školy posílat nechtějí! Právě probíhá projekt, ve kterém v pěti zemích monitorujeme a evaluujeme předškolní vzdělávání. Týká se to Makedonie, Slovenska, Rumunska, Bulharska a Maďarska. A na otázku, zda by Romové chtěli dát své děti do školy a zda si myslí, že by jim to zlepšilo život, tak pro odpověď ano se vyjádřilo v nejnižší hodnotě 90 procent rodičů. Tolik tedy statisticky, rigorózně provedený výzkum. Nejvyšší hodnota byla 98 procent. Tedy ať nemluví dojmy a pocity, raději naslouchejme faktům.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Co si myslí páťáci o aktuální situaci na Šluknovsku?
Slíbili jsme vám ještě názor dětí na aktuální dění u nás i ve světě. O čem jsi tentokrát mluvil, Tomáši, s žáky 5.A ze Základní školy na pražském Žižkově? --- Na rozdíl od předchozích debat jsme byli poměrně vážní, protože jsme diskutovali o současné situaci na severu Čech.
Kevine, sledoval jsi, co se děje na severu Čech?
„Ano, sledoval. Je to blbý, protože člověk ani nemůže vyjít z baráku, třeba se kouknout na fotbal.“
Proč si myslíte, že tyhle demonstrace vůbec jsou a jsou k něčemu dobré?
„Oni si myslí, že Romové jsou špinaví, jenže všichni nejsou stejní.“
„Třeba si myslí, že nikdo z nás nechodí do školy nebo že chodíme za školu, že na to zkrátka nemáme. Ale někdo na to třeba má! I Češi někdy zameškají školu, nejsme to jenom my.“
„Rodiny jsou stejné, existují lidé zlí a hodní.“
„Všichni jsme stejní. Není jeden takovej a druhej makovej. Všichni jsme podle mě stejní.“
Kdo by podle vás mohl situaci vyřešit? Dá se vyřešit?
„Asi prezident?“
A co by měl udělat?
„Měl by zrušit demonstrace, aby byla republika normální, žádný rasismus a tak. Abychom byli rodina.“
Sice je to za dlouho, ale až jednou budete mít vy děti, myslíte si, že se vyhrocená situace zlepší? Že to bude jiné?
Všichni: „Ne.“
„Nezmění se nic, bude to pořád stejné.“
„Tak já nevím, že. Já neumím předpovídat budoucnost. Nevím, co bude třeba za dvacet let.“
A co by sis přála?
„Aby to skončilo a bylo všechno normální.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Muzeum kultury Romů na Slovensku informuje své návštěvníky o romské historii
Za první písemnou zmínku o přítomnosti Romů na území Slovenska je považována zpráva o potulujících se Romech rychtáře ze Spišské Nové Vsi z roku 1322. Nejstarší zprávy o usazování romských rodin na okraji slovenských měst pocházejí ze 16. století. Jednalo se hlavně o rodiny kovářů a hudebníků. Tyto ale i další informace prezentuje Muzeum kultury Romů na Slovensku v Martině, které navštívil náš spolupracovník Miroslav Strelec.
Romano Drom – Cesta Romů. Tak zní název stálé expozice muzea. Její podstatná část se zaměřuje na tradiční kulturu a způsob života Romů. Pozornost je například věnována stravování či odívání. O tom, kolik druhů oblékání znaly v minulosti romské ženy na Slovensku nám pověděla etnografka
Hana Zelinová:
„Existovaly dva způsoby. První oděv je rekonstrukcí a je sestaven na základě fotografií. Ukazuje především vkus romských žen. Látky, ze kterých si oděv šily, byly většinou květované a dozdobené různými volány. Samozřejmou součástí oděvu romských žen byly šátky.“
Expozice má kromě jiného ambice představit nejčastější způsoby získávání obživy Romů, tedy hlavně kovářské práce a muzikantství. Připomíná nejvýznamnější romské interprety:
„Mezi Romy představují olaští Romové specifickou skupinu. Oni vlastně ztělesňují představy o romském způsobu života, protože to byli Romové, kteří skutečně kočovali s vozy. Mají i svou osobitou hudební kulturu, která se nespoléhala na hudební nástroje, ale spočívala v rytmickém předvádění hudebních zvuků. V první skupině romských hudebníků mají původ takové výjimečné osobnosti jako Cinka Panna.“
První slovenská primáška Cinka Panna se hudbě začala věnovat pod vlivem rodinného prostředí. Byla velmi slavná a žádaná. S kapelou koncertovali po celém Uhersku, Polsku, Rumunsku i na evropských královských dvorech. Stala se námětem mnohých legend, básní a písní, divadelních her a dokonce i filmového zpracování v roce 2008. Pochována je ve své rodné obci Gemer tak, jak vystupovala – jako primáška v mužském převleku s fajfkou. Na Slovensku je jedinou Romkou, která má v současné době pomník. Není ale jedinou romskou hudebnicí, o které se v Muzeu romské kultury na Slovensku dozvíte. Další jména doplní etnografka Hana Zelinová:
„Virtuózní houslista Ján Biháry, primáš Jozef Piťo, který působil v Martině, dále například Jožko Piťa, který byl rovněž primášem, ale i upravovatelem lidových písní. Romové žili ve svém vlastním světě, který dodnes svou volností upoutává. Jejich strava byla velmi jednoduchá. Tím, že nevlastnili půdu, byli často odkázáni na to, co získali výměnou za různé činnosti, které vykonávali pro majoritní obyvatelstvo. Za typické jídlo Romové dodnes považují goju, což jsou vlastně plněná střeva doplněná dobře ochucenými bramborami. Z dalších jsou to moučné placky, kterým se romsky říká marikľa.“
Expozice představuje romský původ a dějiny od odchodu z indické pravlasti až po příchod do Evropy. Hana Zelinová přidává legendu o příchodu Romů na svět:
„Jednou večer dostal Bůh dobrý nápad. Řekl si, stvořil jsem slunce, měsíc, jen člověka ještě potřebuji. Vzal těsto a hlínu a vytvořil malého človíčka. Vložil jej do pece upéct. Jenže trochu zaspal a když se probudil, co nespatřil. Člověk celý černý. Stvořil jsem černocha! Příště už ale nezaspím. Uhnětl tedy další těsto a jen co ho vložil do pece, rychle jej vytáhl ven. Bylo jako tvaroh, celé bílé. Stvořil jsem bělocha! Vzal tedy těsto potřetí a začal péct třetího člověka. Nic neuspěchal ani nezaspal, pečlivě na něj dával pozor. A když ho vytáhl, co nevidí – pěkného člověka jsem upekl! Není ani černý, ani bílý. Roma stvořil nejlépe.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 15. října už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.
Ještě než se rozloučíme, řekneme vám, kdo správně odpověděl na soutěžní otázku z minulého O Roma vakeren. Ptali jsme se vás, kolik členů má skupina Gipsy Kings. Správná odpověď, Iveto, je?
Kapela má deset členů. Z těch, kteří správně na otázku odpověděli, jsme vylosovali Andreu Tomášovovou. Do Brna na koncert Gipsy Kings tedy pojede Andrea Tomášová.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.
| 
Celostátní romskou konferenci zahájila na brněnském výstavišti státní hymna a poté vystoupení tanečního souboru.
Poslech:
Související články
„Určitě ne, ale vcítit se do situace a vědět, proč je třeba něco dělat a prosadit, je pouze v Romech. Od té doby, co jsme jako poslanci skončili, nebyla projevena žádná aktivita. Situace se vyvíjela samovolně bez politické regulace. Jako bývalí poslanci přeci jen máme něco za sebou a trochu rozumíme legislativě. Proto jsem se rozhodl svolat ostatní, protože máme i morální povinnost se k problémům zásadně vyjádřit.“
Světová banka byla založena v roce 1944 a od té doby bojuje proti chudobě a za ekonomický rozvoj. Mimo jiné se zabývá také otázkami začlenění Romů do společnosti. Na to, co by v této oblasti mohlo nejvíce pomoci, jsem se zeptala Kataríny Mathernové, odborné poradkyně Světové banky pro Evropu a střední Asii.
Kevine, sledoval jsi, co se děje na severu Čech?
Romano Drom – Cesta Romů. Tak zní název stálé expozice muzea. Její podstatná část se zaměřuje na tradiční kulturu a způsob života Romů. Pozornost je například věnována stravování či odívání. O tom, kolik druhů oblékání znaly v minulosti romské ženy na Slovensku nám pověděla etnografka
Hana Zelinová:
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články