Vyhledávání
31.5.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta
17-10-2011 - Richard Samko

Před sedmdesáti lety přibyl první transport pražských židovských občanů na Radegastské nádraží do Lodže. Další dorazily do tzv. litzmannstadtského ghetta ve dnech 22. a 27. října. a 1. a 4. listopadu l941. Celkem tak z Protektorátu bylo posláno do tamního ghetta na základě rozkazu Reinharda Heydricha, který se ujal měsíc předtím úřadu zastupujícího protektora, 5000 osob.

Most přes tzv. árijskou ulici v Lodži (Foto: Archiv města Lodž) Tyto transporty byly zařazeny v rámci vysídlování německých, rakouských a lucemburských občanů z Říše, kteří podle norimberských zákonů byli označeni za Židy. Pro dvacet tisíc obyvatel lodžského ghetta neznalé tamního prostředí byly podmínky zvlášť šokující. Navíc polská ortodoxní židovské komunita, která zde žila již v předválečné době, byla svou tradicí a způsobem života vzdálena západoevropskému pojetí židovství. To vše vyvolávalo traumatizující prostředí zejména u těch, kteří se přes noc z evropské civilizace dostali do středověkých podmínek. Ze záznamů jednoznačně vyplývá, že transporty nebyly dostatečně vybaveny na takový život, navíc v době, kdy začalo zimní období. Nelze se proto divit, že v takových životních podmínkách mnozí příchozí spáchali raději sebevraždu.

Z německých dokumentů vyplývá, že ještě před příchodem transportů ze západu do Lodže bylo na nejvyšších místech rozhodnuto o tzv. konečném řešení židovské otázky. V opuštěném zámečku v Chelmnu nedaleko Lodže byla využita zkušenost uplatňovaná již v Sovětském svazu – uzavřené nákladní automobily, v nichž byly oběti zadušeny výfukovými plyny. Začátkem prosince 1941 byla vražedná mašinérie uvedena do provozu, a podle odhadů nacisté tam zavraždili na 200 tisíc lidí, převážně Židů, ale i 5000 Romů a pravděpodobně také 82 dětí z Lidic.

Tímto způsobem se německá správa zbavovala z jejich hlediska neproduktivních osob a naživu zůstali jen ti, kteří byli schopni otrocké práce. Ghetto se přeměnilo v jakýsi pracovní tábor s více než padesáti tisíci dělníků, kteří pracovali převážně pro vojenské potřeby. Ti se doslova hroutili na svých pracovištích v důsledku vyčerpání. Správa ghetta nikdy Židům nepřidělila více potravin než bylo bezpodmínečně nutné a tato situace znamenala pro většinu osazenstva ghetta pozvolné umírání. Podle záznamu provedeného z října 1943 zbylo z pražských transportů z původních 5000 už jen 1624 osob. Před postupující sovětskou armádou bylo v červnu 1944 zahájeno vyklízení celého ghetta, hlavně do Osvětimi-Birkenau. Tam bylo převezeno 65.000 osob, z nichž 20 000 bylo určeno ke „zničení prací“. Zbývající Židé byli přímo z ramp odvedeno do plynových komor. Z našich pěti tisíc zavlečených občanů přežilo válku pouhých 277.

V rámci 70. výročí deportací Židů z prostoru Velkoněmecké říše do Lodže se konala velká výstava „Tvář ghetta“ v nacionálně socialistickém dokumentačním centru v Kolíně nad Rýnem. Vystavené snímky byly vybrány z 12 tisíc fotografií, které byly nalezeny v roce 2006 ve státním muzeu v Lodži. Jde o nejúplnější soubor ze života v ghettu, který se těsně před osvobozením Lodže podařilo židovským fotografům ukrýt před nacisty. Soubor představuje fotografie, které po čtyři léta zaznamenávali.

U nás proběhly různé vzpomínkové akce uspořádané v Terezíně a v pražském židovském muzeu. Česká historiografie bohužel ještě mnohé dluží, pokud jde o židovskou genocidu. Není probádán fakt, že se neodehrávala mimo rámec protektorátní společnosti. Stále se u nás projevuje jakýsi ostych zabývat se nepohodlnými skutečnostmi, které svědčí o tom, že se tehdejší protektorátní úřady a vláda podílely na protižidovských opatřeních. Řadou zákonů a nařízení vyčlenila židovskou komunitu na okraj společnosti. Vláda ani protektorátní prezident nepodali jediný protest proti genocidě židovských spoluobčanů a nesnažili se nijak ulehčit jejich tragický osud. Toto ovzduší má počátek už v době druhé republiky a za války pak dosáhlo vražedných rozměrů, kdy stálo osmdesát tisíc životů nevinných obětí. Je úkolem historiků, ale i politiků zaujmout k tomu stanovisko, tím spíše, že v současné době znovu prosakují na veřejnost různé antisemitské názory. Stačí připomenout aféru Ladislava Bátory nebo vystoupení Jaroslava Doubravy, kdy v plénu senátu předčítal z podvodného antisemitského textu Protokolů sionských mudrců.

To si uvědomují i v Německu, kde tamní státní zástupci otevřeli stovky pozastavených vyšetřování osob podezřelých z nacistických zločinů, kteří se vyhnuli spravedlnosti. Z téže země vyšel projekt Güntera Demniga „Kameny zmizelých“- Stolpersteine, kde jména obětí holocaustu jsou jako dlažební kostky umístěny u domovů zahynulých. První kameny, podobně jako v řadě evropských zemích, můžete najít i na našich ulicích. Bylo by více než symbolické, kdyby na tyto kameny hrazené ze soukromých prostředků, z nichž každý stojí 95 euro, přispěla i naše republika. Připomenulo by to našim současníkům, kolik obětí stálo období triumfu hnědého moru.



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz