Značná část Romů stále žije v podmínkách sociálního vyloučení, uvádí vládní
zpráva
Vláda ve středu 12. října 2011 vzala na vědomí každoročně připravovanou
Zprávu o stavu romské menšiny v České republice, kterou jí předložila
zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Zpráva mimo jiné potvrzuje,
že v klíčových oblastech života Romů nedošlo ke zlepšení a významná část z
nich v České republice stále žije v podmínkách takzvaného sociálního
vyloučení, odloučeni od základních společenských zdrojů.
„Varující je především to, že tento stav stále ve velké míře dopadá i na
děti vyrůstající v nepodnětném a znevýhodňujícím prostředí sociálně
vyloučených lokalit. Podle zprávy České školní inspekce z loňského roku až
35 procent z nich končí v praktických nebo speciálních školách a tím se
snižuje, ne-li zcela zamezuje jejich šance na úspěch na pracovním trhu,“
uvádí jeden ze závěrů zprávy zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
„V uplynulém roce se uskutečnila i řada pozitivních opatření vedoucích k
úspěšnějšímu zapojení Romů do společnosti, jako například zvýšení počtu
asistentů pedagogů na školách, zvýšení počtu přípravných ročníků na školách,
efektivnější fungování Agentury pro sociální začleňování nebo úprava
pietního místa v místě bývalého romského shromažďovacího tábora v Letech u
Písku. Nicméně s ohledem na uvedené negativní trendy je nutné ještě zvýšit
úsilí o integraci vyloučených Romů a předcházet jejich dalšímu sociálnímu
propadu,“ konstatuje dále vládní zmocněnkyně, jež je též výkonnou
místopředsedkyní Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Vznik sociálně vyloučených lokalit je v řadě míst zapříčiněn kromě samovolné
migrace i řízenou politikou obcí. „Některé obce a města si vytvořily
fungující systém vytěsňujících mechanismů v oblasti bytové a sociální
politiky, který umožňuje vytlačit takzvané nepřizpůsobivé a nepohodlné osoby
na okraj či za hranice obce,“ uvádí se ve zprávě. Odhady odborníků hovoří o
tom, že sociálně vyloučených lokalit mohou být v současnosti v České
republice více než čtyři stovky.
Zpráva za rok 2010 se nevěnuje aktuálním událostem na Šluknovsku, ale
shrnuje prohlubující se napětí mezi většinovou společností a romskou
menšinou, které se projevovalo již v předešlých letech. Dokument připomíná
výsledky loňského výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd, ve kterém tři
čtvrtiny dotazovaných uvedli, že cítí k Romům silné nesympatie. V žebříčku
oblíbenosti menšin v něm Romové skončili na posledním patnáctém místě.
Zpráva také upozorňuje na výrazné zbrzdění aktivit vedoucí k podpoře
zavádění inkluzivního vzdělávání do českého školství, které má mimo jiné
vést k tomu, aby se do běžných škol ve větší míře zapojovaly i děti s
různými druhy znevýhodnění, včetně romských dětí přicházejících do škol z
odlišného sociokulturního prostředí. Právě podporu vzdělávání zpráva
opakovaně uvádí jako jednu z hlavních možností vedoucích k úspěšnému
zapojení Romů do společnosti.
V dalších oblastech, kterým se zpráva věnuje, se zmiňuje o situaci Romů v
oblastech bydlení a zaměstnanosti. I v loňském roce přetrvával stav, při
kterém je řada Romů vystavena diskriminačním praktikám ze strany
pronajímatelů a realitních kanceláří. Ti poté bydlí v místech s nízkou
kvalitou bydlení, která má negativní vliv na zdraví nebo předškolní přípravu
dětí a nebo platí na ubytovnách nebo soukromým majitelům předražené částky
za nájem, což vede k jejich zadlužování.
Návrhům vedoucím ke zmírnění sociálního vyloučení v České republice se
věnuje vládou nedávno přijatá Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v
letech 2011-2015. Tu připravila vládní Agentura pro sociální začleňování a
vládě ji předložila zmocněnkyně pro lidská práva.
|