Podle dnešní Mladé fronty Dnes policie opět zkoumá případ
bezpečnostní agentury ABL. Tu vlastnil politik Věcí veřejných Vít
Bárta. Podle listu firma ABL sledovala některé osoby a regionální
politiky během loňského roku. Například Jiřího Štylera z městské
části Praha 11, který vede opoziční politické hnutí. Podle listu
patří k největším kritikům vedení zdejší radnice, kterou ovládá
ODS. V červnu 2010 před jeho domem brutálně napadl. O případ se
začal nedávno zajímat zvláštní Útvar pro odhalování
organizovaného zločinu. Ten podle listu získal sérii fotek a zpráv
firmy ABL o monitorování pohybu Jiřího Štylera z roku 2010. Podle
vyšetřovatelů detektivové sledovali Štylera od loňského února a
skončili až v září. Dosud se vědělo jen to, že ho sledovala ABL v
roce 2006 a 2007, píše deník. On sám tvrdí, že jeho sledování
agenturou může souviset se zakázkami, které radnice Prahy 11 uzavírá
právě s firmou ABL. Podle listu jí radnice zaplatila až 30 milionů
korun. Z dalších dokumentů je patrné, že ABL stejně důkladně
sledovala dalšího aktivistu Štylerova hnutí, píše dnešní Mladá
fronta Dnes.
Do Česka přichází iTunes, vymodlený "zachránce hudby". Tak
zní titulek Mladé fronty Dnes k článku, ve kterém deník shrnuje
nástup webu, který bude nabízet ke stažení placenou hudbu. Deník
konstatuje, že Čechům se zatím za hudbu platit nechce a společnostem,
která CD s nahrávkami vydávají, tak uniká mnoho peněz. Tento portál
ovšem nezůstane jediný, v pondělí se rozjíždí další projekt pod
názvem MusicJet. Odborníci listu řekli, že každý z nich bude určený
pro jiného posluchače a neměli by tedy být v přímé konkurenci.
ITunes nabídnou rychlost a technologickou vyspělost, velký výběr a
nejrůznější marketingové akce, píše deník Mladá fronta Dnes. Je
ovšem otázka, zda to bude na resuscitaci trhu stačit. "Propad trhu
s fyzickými nosiči to asi úplně dorovnat nemůže, ale mohlo by jej to
alespoň částečně substituovat," říká Petr Čáp ze
společnosti Sony Music. Celkově se v hudebním průmyslu v České
republice v loňském roce utržilo 357 milionů korun. V roce 2000 to byla
asi jedna miliarda korun. Digitální prodej, tedy stahování z internetu,
tvořilo loni pouze sedm procent tržeb. Celosvětově je to asi 29
procent, cituje deník Mladá fronta Dnes statistiku mezinárodní
organizace IFPI, která sdružuje hudební vydavatelství.
Českému zemědělství škodí nadměrná byrokracie, tvrdí agrární
analytik Petr Havel v komentářové rubrice Lidových novin. Negativní
dopady byrokracie na podnikání jsou přitom mnohem větší, než si
dokážeme představit, píše v komentáři Petr Havel. Od vzniku
Anytibyrokratické komise na ministerstvu zemědělství došlo alespoň ke
klasifikaci povinností zemědělců. Náklad na byrokracii v minulosti
vyčíslili také němečtí farmáři. Ti zjistili, že kvůli
přehnanému papírování se jim ztrácejí desítky milionů eur ročně,
což je ušlá práce za hodiny při psaní nejrůznějších grantů. Petr
Havel upozorňuje, že proti sobě jdou často i jednotlivé zákony nebo
vyhlášky. To se pak dotýká například péče o českou krajinu.
Zemědělci se podle komentáře v Lidových novinách nepotýkají jenom s
legislaviou z vlastního resortu, ale třeba i z oblasti zdravotnictví
nebo hygieny. Příkladem je dostupnost sociálního zařízení, které by
paradoxně mělo být na každém poli, zakončuje svůj komentář na
stránkách Lidových novin Petr Havel.
Peníze z hazardu půjdou častěji na konta dobročinných organizací,
píší Hospodářské noviny. Ministerstvo financí podle listu chystá
sérii žalob, která by pomohla rozkrýt ty nejzávažnější případy
zneužití prostředků na dobročinné účely z loterií. Podle listu to
slíbil Karel Korynta, který má na ministerstvu financí na starosti
loterie. Podle Hospodářských novin zákon dává privilegium, v rámci
kterého nelze dohledat peníze a zejména to, kam směřují. Chybou je
podle Korynty z ministerstva financí i to, že někdy peníze končí u
úzké skupiny lidí a užitek z nich nemají všichni. "Když
píšete, že hazard dává peníze na komerční muzikály nebo
automobilovým závodníkům, tak si dovedu představit, že by peníze
šly na veřejně prospěšné účely nějakému masovému sportu, kde by
měly lepší využití," řekl Hospodářským novinám Karel
Korynta.
Romové chtějí pracovat, tvrdí v Hospodářských novinách hudebník a
novinář Vojtěch Lavička. Xenofobie se podle něj šíří i do míst,
kde by ji člověk nečekal, a prostesty jsou i v místech, kde se dříve
nic nedělo, tvrdí v rozhovoru pro list. Nevěří, že na Šluknovsku je
situace tak kritická, jak ji popisují média. Problémy tam podle něj
dělá jen pár lidí. Zhoršuje se ovšem situace v ghettech. Čím dál
víc se rozrůstají a hlavní vinu na tom podle Vojtěcha Lavičky mají
města. Ta pronajala prostory soukromníkům a ti chtějí za pronájmy
více peněz, takže lidé je neuplatí a musí jich bydlet více v jednom
bytě. Koncept agentury pro začleňování je chybný, připouští
Lavička v Hospodářských novinách. Podle něj by pomohlo více lidí v
terénu a nikoli v Praze na Úřadu vlády. Většinu prostředků mají
Romové z brigád, které sami najdou, ovšem často na černo. Tento typ
zaměstnávání je přitom výhodný pro obě strany, říká Vojtěch
Lavička deníku Hospodářské noviny.
Na český trh přichází nová droga s názvem fentanyl, která je až
čtyřicetkrát silnější než heroin. Tvrdí to deník Právo. Úřady
ve spojistosti s touto látkou evidují už tři úmrtí. List se opírá o
tvrzení protidrogové centrály, podle které se droga distribuuje
především na severní Moravě. Poprvé ji zaznamenali před dvěma lety,
teď už ale nejde v tomto regionu o náhodný výskyt, píše list. Droga
se dováží z pobaltských zemí, především z Estonska. Riziko
předávkování je u fentanylu velmi vysoké a stačí jen nepatrné
množství, píše list. Zatím ale nejsou informace o tom, že by se
látka vyskytovala na trhu masivně. Při prodeji může hrozit i záměna
s heroinem, který je slabší než tato nová droga, cituje zdroj z
národní protidrogové centrály deník Právo.
Armáda v letech 2006 až 2007 nakoupila předražené čtyřkolky. Podle
dnešního vydání deníku E15 si vojenská policie pořídila osm
čtyřkolových motocyklů CAN-AM Bombardier 800MAX za deset milionů
korun. Jedna čtyřkolka spolu s dodatečným vybavením stála jeden
milion a 250.000. U internetových prodejců se ceny výrobků této
kategorie pohybují kolem 300.000 až 400.000 korun, píše E15 s
odvoláním na zprávu protikorupční policie. "Při analýze
systému armádních zakázek jsme jako jednu z černých děr, kam mizely
rozpočtové prostředky, identifikovali pracoviště nákupčích
vojenské policie. Uzavřeli řadu obchodů přes zprostředkovatelské
firmy," konstatoval v deníku E15 dnes už bývalý zástupce
ředitele Úřadu pro dohled nad akvizicemi Jaroslav Štefec.
|
|
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články