Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat
V sobotu proběhly v severočeském Varnsdorfu další protiromské
demonstrace. Několik set lidí tu protestovalo proti rostoucí
kriminalitě ve městě a proti zneužívání sociálních dávek.
Dožadovali se také odstoupení vedení radnice. Průvod městem a kolem
romských ubytoven tu hlídalo na sedm set policistů včetně
těžkooděnců. Ke srážkám, kdy policie musela proti demonstrantům
použít i vodní dělo, však tentokrát nedošlo. Příští demonstrace
se ale podle účastníků už přesunou do hlavního města. Co tuto
výbušnou situaci vyvolalo? A kdy vlastně vznikla? Radio Praha vám v
tomto týdnu bude přinášet pohledy různých stran. Nejprve je tu pohled
starosty Varnsdorfu Martina Louky:
"Já se domnívám, že to není najednou, že to postupně
eskalovalo. V poslední době, kdy tu došlo k trestným činům, které
rozbouřily veřejné mínění, ta situace ale v podstatě nastala. Našel
se tu člověk, který začal postupně svolávat shromáždění, a k tomu
se začali přidávat nespokojení varnsdorfští občané."
Nespokojení varnsdorfští občané ale nejsou nějaká hrstka. To je v
podstatě tisíc lidí. To znamená, že tu ve městě už musela být dost
velká frustrace?
"Dá se předpokládat, že to tu bylo delší dobu a teď to
nějakým způsobem dozrálo. A lidé to dávají na náměstích a na
ulicích znát."
Jak tu situaci řešíte?
"My teď především spolupracujeme s dalšími starosty ze
Šluknovského výběžku. Naše požadavky jsme se snažili předat v
podobě Desatera Šluknovského výběžku a s tímto Desaterem se už
začíná pracovat i v těch nejvyšších kruzích."
Můžete to Desatero alespoň trošku přiblížit?
"Jsou to požadavky, které by dokázaly ovlivnit kvalitu života v
našem regionu. Požadujeme tam zachování stávajícího stavu
policistů, požadujeme policisty do hlídkové služby na silnicích a na
ulicích. Požadujeme změnu rozpočtového určení daní ve prospěch
menších měst a obcí na úkor těch čtyř největších měst. Část
těchto příjmů použijeme na zvýšení zaměstnanosti v našich
obcích, protože nezaměstnanost je tu jedním z velkých
problémů."
Jak je tu vysoká?
"Tady se v některých obcích pohybuje až přes dvacet procent. To
se netýká jenom nezaměstnanosti Romů. Týká se to nezaměstnanosti
všeobecně. A vlastně dochází k tomu, že ty protesty dnes nebudou
jenom nenávistná sdělení proti minoritě, ale je to nespokojenost s
nastavením sociálního systému. Naučili jsme se rozdávat a přijímat
peníze bez práce. To je, na co si lidé stěžují. Pokud za mnou přijde
paní a ukáže mi svůj měsíční příjem a k tomu měsíční výdaje
v podobě různých poplatků a zjistím, že má asi dva tisíce korun na
měsíční živobytí, a ona sama pak poukazuje na výši dávek, které
jsou získávány bez jakéhokoliv přičinění a bez práce, pak
začínám rozumět, proč mi ta paní v závěru řekne: příští sobotu
půjdu znovu!"
Jedním z opatření je to, že lidem, kteří nebudou pracovat ve
veřejně prospěšných pracích, se odeberou dávky. Budete vy jako
město mít vůbec dost míst pro veřejně prospěšné práce, abyste
mohli splnit tuto podmínku?
"Možná že nepůjde jen o místa, protože práce je samozřejmě
dostatek. Spíš půjde o peníze, které budou požadovány na obcích.
Dosud byly veřejně prospěšné práce hrazeny státem, v tuto chvíli se
ale část této povinnosti přenáší na obec."
A teď si představme situaci po 1. lednu, kdy Romové řekněme nebudou
chodit na veřejně prospěšné práce a dávky se jim odeberou. Nebude
pak ta situace ještě horší, ještě napjatější?
"Může se to samozřejmě projevit určitou hladovostí po
penězích, a tím pádem i zvýšenou kriminalitou. To nebezpečí tu je.
Jednáme s policií o zajištění bezpečnosti ve městě."
Co ale řekněme pozitivní opatření nebo pokud použiji pojem
pozitivní diskriminace? Jak se na to díváte?
"Obyvatelé, kteří jsou v ulicích, to v tuto chvíli vnímají
trošku jinak. To znamená, že jakákoliv podpora této minority je pro
ně v podstatě nepřijatelná. Obecně se snažíme o to, protože velice
úzce spolupracujeme s vládní Agenturou pro sociální začleňování,
aby byly uplatňovány zásady, které oni uplatňují. Ať už je to
zásada prostupného bydlení nebo další zásady, které vedou k
začlenění."
|