Vyhledávání
5.6.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes nám svůj názor na aktuální situaci na Šluknovsku řekne advokátka Klára Samková. Představíme vám také Jana Koru, který si otevřel vlastní salon pro psy, a pojedeme se podívat na výstavu do Brna. Samozřejmě nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar rati. Adadžives amenca džana palo than Šluknovsko. Povakerela amenca Klára Veselá, sar stradelas buči amenge phenela Jan Kora the amenca džana andre Brno.


=[ Reportáž ]=
Situace na Šluknovsku pohledem právničky Kláry Samkové
Část současných problémů Šluknovska, kde vládne velké napětí ve vztazích mezi starousedlíky a Romy, má sociální kořeny. K jejich řešení by přispělo například zvýšení počtu pracovních míst či dostupnější bydlení pro sociálně slabé. Tento týden se na tom shodli členové občanské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková a ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Jaký má na situaci názor právnička Klára Samková, zjišťovala Marie Vrábelová.

Protiromská demonstrace ve Varnsdorfu (Foto: ČTK) V současné době se postoj společnosti vůči Romům přiostřuje. Myslíte si, že jde spíše o sociální nebo rasistický problém?

„Ani jeden, ani druhý. Osobně jsem přesvědčena, že se jedná o skrytý národnostní problém, který je řešen nesprávným postupem, názory a nástroji jako problém sociální. Samozřejmě určité sociální prvky nalezneme, ale situaci nevyřešíme zabýváním se sociálními nástroji. K problému se musí přistupovat komplexněji, a to z hlediska národnostního.“

Ale atmosféra je rok od roku horší – jaké z ní vidíte východisko?

„V prvé řadě je tu zrušení Asociace pro sociální začleňování ve vyloučených lokalitách, zrušení celé současné struktury pro řešení takzvané romské otázky s cílem přiznání Romům jejich postavení jako národnostní menšiny se všemi právy, která z toho vyplývají. V momentě, kdy se jim tato práva umožní realizovat, vezmou si Romové na sebe s radostí i povinnosti. O tom jsem hluboce přesvědčena.“

„Kriminalita, která je samozřejmě neakceptovatelná a neomluvitelná, má svoje kořeny. Nejde o to, že by nějaké etnikum bylo kriminálně založeno. Vše má své sociální příčiny, nikoli ve smyslu sociálního postavení, spíše v sociologickém smyslu. Svým způsobem chápu i lidi, kteří protestují na straně majoritní většiny a vůbec je nepovažuji za rasisty. Je zřejmé, že politika a nástroje, které vláda v uplynulých dvaceti letech zvolila, jsou nefunkční. Každý má podle mého právo protestovat proti tomu, aby vláda plýtvala i nadále svými prostředky a pokračovala v nefunkčních prostředcích. Což se nyní přesně děje.“

„Na druhou stranu se nejedná pouze o problém Romů, ale jsou v něm obsaženy i problémy majoritní společnosti. Já o Romech vždycky říkám, že jsou ‚předzvěstí‘. Právě v jejich komunitě se – jako v nějakém pilotním projektu – objevují problémy, kterým posléze musí čelit i majorita. Řadu let je v romské komunitě známo, že vzdělání není zárukou získání zaměstnání. To je folklór majoritní společnosti. Dnes se v celoevropském měřítku ukazuje, že největší problém s nezaměstnaností mají lidé okolo padesáti let, zejména absolventi vysokých škol. Romové to už před řadou let vycítili a zjistili, že tudy cesta nevede. Dočkali se za to obrovského pohrdání a nařčení z toho, že nemají zájem o vzdělání. Přitom oni pouze nemají zájem o nefunkční cesty. To, že majoritní společnosti trvá, než na to přijde také, je její chyba.“

Jak byste hodnotila média za to, jak informují o Romech?

„Nerada bych říkala, že je to jednostranné. Média problému ale příliš nerozumí. Referují o tom, co se děje na povrchu a co je hned vidět. A informují o tom správně. Povinností vlády je nastavit parametry tak, aby negativní jevy byly eliminovány.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
28.04.2012Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útokuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Příběh Jana Kory
Nezaměstnaných Romů prudce přibývá - jen jeden z deseti má podle odborníků práci. Ocitají stále více na okraji společnosti. Romy při hledání práce handicapuje vzdělání a předsudky. Ale to se těžko dokazuje. To jsou slova Jana Kory, který byl ještě před půlrokem v evidenci Úřadu práce. K mikrofonu ho pozvala Iveta Demeterová.

„Musel jsem docházet do zaměstnání, která mi nabídli, bylo jich asi 35. Z toho mne nepřijal ani jeden zaměstnavatel. A co bylo horší, rovnou mi dávali razítka s tím, že místo je obsazeno. I přesto, že jsem je ubezpečoval, že pracovat potřebuji. Vždy se jednalo o práce odpovídající mému vzdělání, tedy v ekonomické sféře. Ve většině případů mě ani nepustili na pohovor či vůbec do kanceláře. Rovnou mezi dveřmi razítko 'nejste přijat'.“

Co se stalo, že se situace změnila?

„Domluvil jsem se s kamarádem, který je prestižní kadeřník. Věděl, že mám dobré manažerské schopnosti. Udělali jsem pár akcí na internetu a v dubnu jsem otevřeli velký salón v Panské ulici.“

Stal jste se tedy spolumajitelem kadeřnictví. U Vás je ale rovněž zajímavé, že se nevěnujete pouze lidem, ale stříháte i pejsky?

„Ano. Tím jsem se zabýval vždycky, různě při zaměstnání, ve volných chvílích. Od mých patnácti let se věnuji kynologii. Jezdil jsem po výstavách, vždy jsem měl výstavní psy, i dnes.“

Kolik máte psích klientů?

„170.“

Setkal jste se u majitelů i s nedůvěrou?

„Samozřejmě. Jedna paní řekla, že ke mně psa vůbec nedá. Tak jsem jí řekl, že se může otočit a jít, že já bych jí psa také nestříhal, protože je špinavý. Novou klientelu z nedostatku času ani nenabírám. Většinou se jedná o stálou klientelu nebo zákazníky na doporučení. Moji klienti ví, jak žiji nebo čím se zabývám a nevadí jim to. Pokud jsem ale například pořádal nějakou akci na internetu, kde přicházeli noví klienti, bylo jich zhruba 100, tak u poloviny jsem se setkal s nedůvěrou. Takže tyto jsem eliminoval rovnou v prvopočátku a psa jsem jim nevzal.“

Oni se s Vámi telefonicky domluvili, přišli za Vámi a když jste jim otevřel, rovnou řekli „děkujeme“ a odešli?

„To se stalo asi ve dvou případech.“

Neláká Vás pozice manažera na nějakém ekonomickém postu?

„Velice, ale to bych v této republice musel skočit do vápna.“

Vy máte hodně negativních zkušeností.

„Ano, hodně.“

Na první pohled nevypadáte jako člověk, který by se nechal odradit, dokážete se ubránit. Co ale ti, kteří se setkávají s podobnými situacemi jako Vy a neumí to, chybí jim potřebné argumenty?

„Myslím si, že okamžitě hází flintu do žita. Pak se stáhnou a nedělají už vůbec nic. Jsou na úřadu práce, potom na sociálce. Pořád mi nejde do hlavy otázka, kterou všechna média řeší, a tím je zneužívání dávek. Já vůbec nevím, co to je. Občané, kteří přijdou o práci, musí splňovat určitá kritéria. Jestliže Rom nemá vzdělání, pouze základní školu – za totality v každé kuchyni pracovaly hlavně Romky, uklízely, vařily - dnes je tam nenajdete. Když se dnes Romka přijde zeptat na práci, je automaticky špatná. Tedy, co jí zbývá, než být na podpoře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava Peskere Jakhenca představuje fotografie romských autorů z Řecka
Peskere Jakhenca - Svýma očima – tak se jmenuje nová výstava v brněnském Muzeu romské kultury. Expozice je netradiční v tom, že fotografie pořizovali sami Romové z Řecka. Většinou je totiž život této komunity zpodobňován profesionálními umělci z majoritní společnosti. O výstavě má více informací Gabriela Grmolcová.

Foto: Maria Vogiatzi Pro většinovou společnost je obrázek romského života stále exotickým tématem a fotografové v něm pořád hledají zejména tradiční kulturu, mystický svět, barevnost a odlišnost, o které si majorita často vytváří představy jen na základě několika málo informací. Ty pak mohou vést k zevšeobecňování mnoha aspektů života a kultury Romů. A právě chybějící pohled z vnitra měl doplnit projekt jednoho z řeckých fotografů. Na zahájení výstavy, která je výsledkem tohoto projektu, nechyběla hudba Řeků žijících v Brně.

Foto: Dionyssia Athanasiou „Celý fotografický projekt trval čtyři roky. Během této doby proběhly čtyři fotografické workshopy v délce 6 měsíců, kterých se zúčastnilo 50 mladých Romů z okolí Athén ve věku 18 až 24 let,“ říká kurátorka výstavy Lenka Grossmannová.

„Hlavními kurátory a fotografy, kteří celý projekt vedli, byli fotografové Stelios Efstathopoulos a Nicos Panayotopoulos. Cílem projektu bylo ukázat, jak Romové fotí a vidí svoji komunitu. Odtud název Svýma očima. Fotografie s romskými tématy jsou často vytvářeny pomocí klišé. Profesionální fotograf přijede do romské osady či komunity, stráví s nimi krátký čas a vytvoří obraz, který předává majoritní společnosti. Autoři výstavy se proto skutečně snažili odstřihnout klišé a vytvořit nový pohled na samotnou komunitu.“

Foto: Koula Dimitriou Na výstavě je k vidění padesát černobílých i barevných fotografií, které jsou výběrem celé čtyřleté práce. Fotky jsou téměř na profesionální úrovni a mají zajímavou atmosféru.

„Autoři jsou různí, ale výstava je výjimečná právě tím pohledem z druhé strany. Tím, že byla vedena profesionály, je velmi čistá, fotograficky vytříbená. Opravdu je vidět, že autoři byli nějakou dobu vedeni. Zajímavý je také rozsah témat – od subjektivních portrétů po reportáž či dokument. Například ležící žena v polostínu. Autoři pracují se světlem, se stínem... Opravdu si myslím, že obrazy jsou vytříbené, kvalitní a vypráví příběh, který bychom možná viděli podobně, ale protože jej vytvořili lidé, kteří v komunitě žijí, má velkou vypovídající hodnotu.“

Foto: Voula Lazaropoulou Vyvstává některé z témat nad ostatní nebo se skutečně jedná o různá témata?

„Pojítkem může být možná rodina nebo komunita. Museli bychom dát pryč pár fotografií, například zátiší, které nepatří úplně do konceptu. Potom by ale opravdu vyniklo téma společenství, komunity, radosti, doplněné velkou hloubkou.“

Výstava fotografií řeckých Romů s názvem Svýma očima, o kterém jsem mluvila s kurátorkou Lenkou Grossmannovou, potrvá v Muzeu romské kultury do 15. ledna příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zpěvák Jan Bendig na Slovensku dokončuje své první album
Na Slovensku teď v poslední době tráví většinu času mladý zpěvák Jan Bendig. V těchto chvílích dokončuje své první album, které má k posluchačům dorazit už na konci září. Tomáš Bystrý Honzu oslovil na jednom romském festivalu v Banské Bystrici.

Jan Bendig (Foto: Jana Šustová) „Jsem tu skoro každý den. Nedaleko Bratislavy, v Seredi, spolupracuji s Jimmem Cimbalou a natáčím konečně vlastní CD, které vyjde teď v září a bude se jmenovat Sweet 17. Snad se bude lidem líbit. Obsahuje tři různé styly. Čtyři písničky jsou balady v angličtině, čtyři písně v r'n'b, rovněž anglicky, a čtyři písně poprock v češtině. Podle mě se lidé mají na co těšit.“

Kdo Ti skládal hudbu, texty?

„Různě. Pomáhal mi Petr Syrotek, Jimmy Cimbala, skládám i já. Shrneme vše dohromady a vznikne skladba, která se líbí jak mně tak jim. Anglické písničky dáváme otextovat výbornému textaři, který žil několik let v Americe. Ve finále mu pošleme celou skladbu, jestli mám dobrou výslovnost.“

Jak Honza Bendig skládá písničky?

„Nedokáži si představit den bez diktafonu. Když jdu po ulici, tak si pořád zpívám, každý den. Za celý svůj život jsem nezažil den bez zpěvu. Pro sebe si improvizuji a pak to natočím na diktafon. Sednu si s tím ke klavíru a co vznikne, okamžitě natočím ve studiu jako pracovní verzi. Pak zbývá jen dodělat text a upravit hudbu do finální podoby. První píseň, kterou jsem tu dnes zpíval, se jmenuje Never give up...“

Ta také bude na novém cédéčku?

„...ano, akorát bude trochu pozměněná (zpívá). Dokonce jsem k ní složil i text. Tenkrát jsem ještě moc anglicky neuměl. Zdál se mi sen o tom, jak zpívám někde na koncertě a zpíval jsem tuto, úplně neznámou píseň. Ráno jsem se probudil a ona mi pořád zněla v hlavě. Okamžitě jsem ji natočil na diktafon, sedl ke klavíru a vznikla skladba. Moje úplně první písnička, kterou jsem složil i s textem. Ostatní už se mi otextovat nepodařilo, ale hudbu skládám pořád. Never give up se mi líbí ze všech nejvíc, protož e jsem do ní dal kus sebe. I text, i když není v angličtině úplně dokonalý. Schválně jsem ho nechal v původní podobě. Pro mě je ta skladba originální.“

Je pravdou, že nejvíce času Ti teď zabírá nahrávání nového cédéčka?

„Ano. Ovšem nejenom cédéčko, je tu i natáčení nového videoklipu k singlu Sweet 17, který rovněž zanedlouho vyjde. Pak je tu natáčení filmu Školní výlet. Prázdniny jsem si skoro vůbec neužil, ale našel jsem si čtyři volné dny, abych jel s mladším bráškou na tábor a trochu si to vynahradili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.06.2015Česko-anglická pěvecká kariéra Jana BendigaO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
02.08.2014Prázdninové plány a nové album Jana BendigaO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.07.2010Se zpěvákem Janem Bendigem o životě a hudební kariéřeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Soud u olašských Romů
Minulý týden jsme vám přiblížili námluvy a svatbu u Olašských Romů. Dnes si povíme o olašském soudu. O svých soudech (tzv. krisi) si myslí, že jim pomáhají udržovat pořádek a spravedlnost v komunitě a proto věří, že jen díky jim přežili až do dnešní doby. První otázka Ivety Demeterové na Josefa Takyho, ale směřovala ještě k manželství. Jsou u olašských Romů častá smíšená manželství?

„Nebývalo to, ale dnes se k tomu dochází. Olašští Romové už nejsou jako před třiceti, čtyřiceti lety čistokrevní, ale míšení. Olah dnes běžně žije s bílou nebo Cigánkou...“

Stává se často, že by si ne-Rom vzal olašskou ženu?

„Málokdy.“

Olašští Romové o sobě neradi mluví, neradi na sebe všechno říkají.

„To je pravda. Olaši oproti Romům svoje tradice ještě jakž takž drží. Dokud je mezi nimi stará generace. Většinu problémů stále řeší rada starších nebo ti, kteří jsou k tomu vyvolení.Cigánský soud je stejný zákon, jako kdyby Vás odsoudil klasický soudce.“

Znamená to, že obviněný, který je souzen romským soudem a je mu uložen trest, ho musí dodržet a i širší komunita se dozví, co provedl a jak byl potrestán?

„Jakoby byl vyloučen z komunity. Žádný olašský Rom se s ním nemůže bavit. Nikdo, ani jeho rodina, maximálně doma manželka a děti, ale bratranci, sestřenice, blízká rodina, vůbec nikdo. Kdo by to porušil, byl by rovněž vyloučen z romského olašského života.“

Bývá uložený trest ohraničen nějakou dobou?

„Určitě. Pokud se zjistí, že se polepšil a že už nedělá problémy. To je různé, záleží na tom, co udělal. Stává se, že obdrží roční trest a protože se polepší, je mu zkrácen na půl roku.“

Jak vyloučení vypadá? Opravdu se s takovým člověkem přeruší veškeré kontakty?

„Potkáte-li ho ve městě, nesmíte se s ním bavit. K žádnému Romovi si nesmí přisednout. Nemůže se zúčastnit žádných oslav, svateb, křtin ...“

A co kdyby se dostal do potíží a potřeboval pomoct?

„Tak pomohli by mu, ale neznamená to, že by dále mezi Romy nepykal za to, co provedl. Tradice je zákon, to by si potom každý mohl dělat, co chce.“

A Vy se opravdu bojíte romského soudu?

„Jistě. Každý normální Olah se ho bojí. Víte co to je, když se s Vámi nikdo nemůže bavit, ani kamarád? Kdo Vám zbude?“

Jak se v olašské romštině označuje romský soud?

„Romane krisi.“

Kdo vybírá radu starších?

„Ti, co jsou starší a nejvznešenější mezi ostatními.“

Co to znamená?

„Udělali něco pro Romy, přinesli mezi ně dobro, něco dokázali.“

Tedy vlastně respektovaní muži. Musí to být jenom muži?

„Jedině muži.“

Žena do rady starších nezasedne?

„Ne.“

Proč?

„Žena má být u kuchyně a ne mezi chlapama.“

Nemá právo rozhodovat?

„Ne, na to jsou určeni muži.“

A jaké záležitosti soud řeší?

„Hlavně aby nebyly problémy a všichni se chovali kulturně. Často se řeší nevěra. Kvůli ní je mezi Olahy nejvíce problémů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.11.2012Ostrou hádku znepřátelených romských klanů v budově soudu vyřešila až policieZprávy ze života Romů
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
10.09.2011Tradiční svatba v podání olašských RomůO Roma Vakeren
29.01.2011Jazyk olašských RomůO Roma Vakeren
14.08.2009Olašští Romové v ČeskuO Roma Vakeren
31.07.2009Olašští Romové si stále udržují své tradiceO Roma Vakeren
31.10.2003Olašští Romové se rozloučili se svým baronemO Roma Vakeren
06.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
18.04.2003Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 17. září už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar raťi.The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Situace na Šluknovsku pohledem právničky Kláry Samkové
Reportáž:  Příběh Jana Kory
Reportáž:  Výstava Peskere Jakhenca představuje fotografie romských autorů z Řecka
Reportáž:  Zpěvák Jan Bendig na Slovensku dokončuje své první album
Reportáž:  Soud u olašských Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz