Josef Mlejnek: Přizpůsobivost v nedbalkách
Standardní vyjádření takzvaného bílého Čecha na adresu Romů zní: „Nejsem rasista, mně na nich nevadí, že jsou tmaví, vadí mi, že nepracujou, kradou a fetujou, a ještě pobírají sociální dávky.“ Čemuž odpovídá i rozšířený eufemismus „nepřizpůsobiví“. Média tak například pomocí tohoto „politicky korektního“ newspeaku informují o tom, že skupina rozhořčených občanů obklopila ubytovnu „nepřizpůsobivých“ lidí.
Nechci zlehčovat problémy obyvatel Šluknovska ani jiných podobných lokalit, jejich nespokojenost i obavy chápu. A těžko jim též vyčítat jejich slovník či emoce, když se v tomto ohledu vlastně příliš neliší od populace žijící v oblastech blahobytnějších a méně problematických.
Ale pokud situace zašla až tam, kam na Šluknovsku, má na tom velký podíl právě i dlouhodobý latentní protiromský rasismus většinové české společnosti. Jeho kořeny sahají hluboko do minulosti, avšak po listopadu ho jen málokdo identifikoval jako nějaké vážné nebezpečí. A někteří, jako například Jiří Čunek, si s ním dokonce vědomě pohrávali v očekávání růstu volebních preferencí.
Ale zpět k terminologii. Jsou-li Romové „nepřizpůsobiví“, znamená to, že by se měli někomu či něčemu přizpůsobit. Patrně většinové populaci, a patrně v tom, že chodí do práce, udržují pořádek a čistotu a nájem platí ze mzdy. V tom jim však nyní brání řada překážek, za které zdaleka nemohou jenom oni sami.
Zejména bludný kruh: práci nedostaneš, poněvadž jsi nepřizpůsobivý, v jehož důsledku zůstává dotyčný frustrovaným jedincem na sociálních dávkách a ostatní pouze utvrzuje ve stereotypu, který chtěl ziskem zaměstnání překonat.
Jakákoliv skupina lidí na okraji, bez ohledu na barvu pleti, se ocitá v sevření podobných bludných kruhů a je většinovou společností vnímána podobně negativně jako Romové u nás. Příkladů ze světa by se dalo snést habaděj.
Jednoduché řešení však neexistuje, a tudíž nelze očekávat, že zaberou dosavadní jednoduché recepty prosazované českými vládními garniturami všech barev a odstínů: pár terénních pracovníků a případná větší přísnost ve vyplácení dávek, podmíněných například posíláním dětí do školy. Navíc, tolik omílané zneužívání sociálních dávek nepředstavuje makroekonomický problém, který by sám o sobě ruinoval státní rozpočet. Což politici dobře vědí, leč před televizními kamerami na to rádi zapomínají.
Že si Češi postoj k Romům formují na základě převzatých averzí a stereotypů a nikoliv vlastních názorů odvozených z přímé zkušenosti, lze snadno doložit. Kolik procent populace má osobní bezprostřední zkušenost s takzvanou romskou nepřizpůsobivostí?
Jinak řečeno, kolik bílých Čechů žije v okolí romského ghetta? Procento? Pět procent? Víc než pět procent určitě ne. Pokud tedy v sociologických průzkumem soustavně vyjadřovalo odpor k Romům daleko více než pět procent Čechů, znamená to, že v úvodu citovaná česká mantra „Nejsem rasista, ale...“ kulhá na obě nohy.
Vadí tedy bílým Čechům hlavně barva kůže či odlišné fyziognomické rysy? Spíše ne, zdroj českého rasismu je opravdu sociální. Avšak spočívá v sociálním postavení normálního občana, malého českého člověka, jak se také říká.
Ušlápnuté zamindrákované bytosti, jež musí v práci držet ústa a krok a celý život se nechtěně přizpůsobovat věcem a manýrům, které se jí pranic nelíbí. A když porovná vlastní život s hrdiny všemožných filmů, televizních seriálů nebo hvězdami showbyznysu, nutně si musí uhnat komplex méněcennosti.
Přizpůsobivý Čech je tedy vlastně – i když nepřiznaně – rád, shledá-li, že je ještě někdo pod ním. Právě v konfrontaci s lidmi na dně podvědomě buduje svou identitu, výš si netroufá. I těmto sociopsychologickým zákonitostem většinového českého života by se měli Romové trvale přizpůsobit?
Celý příspěvek najdete zde: www.rozhlas.cz/radio_cesko/analyzy/_zprava/945436
| 
Nechci zlehčovat problémy obyvatel Šluknovska ani jiných podobných lokalit, jejich nespokojenost i obavy chápu. A těžko jim též vyčítat jejich slovník či emoce, když se v tomto ohledu vlastně příliš neliší od populace žijící v oblastech blahobytnějších a méně problematických.
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články