Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám představíme nový klip občanského sdružení IQ Roma Servis, který
chce upozornit na to, že Romové pracují a pracovat i chtějí. Seznámíme vás s
ojedinělým projektem Občanského sdružení Jekhetani Luma - Společný svět,
který přichází s další nabídkou pomoci některým romským rodinám s
předškoláky. A určitě si počkejte na rozhovor s Marcelem Cichým, který se v
loňských komunálních volbách dostal jako jediný Rom do zastupitelstva v
Trmicích.
Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesantna
manuša. Adadžives tumenge phenaha palo nevo klipos palo Roma. Prindžarena
buči savi kerel o Marcel Cichý. U povakerela namažeros palo banda Sabrosa.
The mukaha predal tumende romane gila. Šukar šuniben.
=[ Reportáž ]=
Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí
Od září poběží v televizi nový spot, který má bourat obecně zažité předsudky
o tom, že Romové nepracují a pracovat nechtějí. Spot má název Neviditelní a
je součástí projektu Ethnic Friendly zaměstnavatel, jehož iniciátorem je
občanské sdružení IQ Roma servis z Brna. Podrobnosti má Jana Šustová.
Jedoucí taxík, který řídí neviditelný řidič, anebo koště s lopatičkou,
které ovládají neviditelné ruce – to jsou úvodní scény spotu, jehož heslem
je „Romové pracují a chtějí pracovat“. Skutečnost je však taková, že Romy,
kteří pracují jako taxikáři, uklízeči či v jiných profesích, veřejnost často
nevidí – nebo nechce vidět. O cílech spotu Neviditelní hovoří výkonná
ředitelka občanského sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková:
„Cílem je poukázat na frustrující a skeptické názory části české populace,
která neustále vidí Romy stereotypně. Podle většiny jsou Romové jen na
sociálních dávkách, neplatí daně, žijí z cizích peněz a nepracují,
nepracují, nepracují. Jenže zcela upřímně - sama mám v práci minimálně
čtvrtinu romských spolupracovníků, strašně schopných. Mám řadu romských
kamarádů, kteří pracují v těžkých pracovních pozicích, vstávají v pět ráno
na směnu. Pracují hodně tvrdě, to já si oproti nim žiji pohodlně. Takových
lidí znám hodně. Když jdete ráno po Brně, nevidíte při úklidu ulic jiné lidi
než Romy. Nás přímo bytostně štve, že to ostatní lidé nevidí. A klip
Neviditelní toto znázorňuje – Romové se mohou snažit, jak chtějí, ale pořád
to nebude vidět. Není to dobré pro psychiku, není to dobré ani pro mladou
generaci. Takto se zdravé sebevědomí nebuduje. Chceme zkrátka upozornit na
pravdu, která v české společnosti je, tedy že Romové pracují a chtějí
pracovat a potřebují dostat od skeptiků a cyniků šanci.“
Jediní Romové, kteří jsou ve spotu vidět, jsou muzikanti.
„Tím trochu poukazujeme na známe klišé. Když už se něco dobrého o Romech
řekne, tak že tedy umí tančit a zpívat. To se obecně akceptuje. Ale nic
jiného. Nic dalšího pozitivního o Romech nikdo neřekne, ještě tak hudba nebo
tanec, to jim jde. Na to jsme chtěli poukázat, že to není to jediné. Je
fajn, že umí tančit, to ostatním tak nejde, ale zároveň umí i věci, které
zvládáme i my.“
Spot vytvořila reklamní agentura Ogilvy a režíroval ho Vít Karas. Už nyní
je jeho půlminutová verze k dispozici na internetu a po prázdninách poběží
zkrácená dvaceti pětivteřinová verze v České televizi.
„Největším úspěchem je, že spot přijala Česká televize. Přeci jen je trochu
úderný, ne jen obecně charitativní. Určitě vyvolá diskuzi, už teď ji
vyvolává. Poběží tedy v České televizi v rámci charitativního partnerství,
tzn. zdarma. Připraveno je asi 100 vysílacích spotů pro různé vysílací
kanály ČT, od září do konce roku. Zároveň bude k vidění na několika
internetových kanálech, od Romey, IQ Roma servisu, Muzea romské kultury...
prostě přes různé spřátelené kanály. YouTube, Facebook atd. A uvidíme, co v
roce 2012. Určitě, bude-li spot úspěšný, bychom rádi navázali spolupráci s
jinou televizí nebo jiným způsobem. Ať je k užitku.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Mladé Boleslavi startuje projekt Nová šance pro romské děti
Projekt Mladoboleslavského sdružení, který pomohl začlenit romské
předškoláky do mateřských škol, sice pomalu končí, ale občanské sdružení
Jekhetani Luma – přichází s novou formou pomoci. V Mladé Boleslavi startuje
nový projekt s tzv. kaucemi. O jakou novinku se jedná, zjišťovala u
ředitelky sdružení Martiny Brzobohaté redaktorka Jana Huzilová.
Projekt, který pomohl začlenit romské předškoláky do mateřských škol,
sice pomalu končí, ale občanské sdružení Jekhetani Luma (Společný svět)
přichází s novou formou pomoci.
„Jednou z novinek je získání finančních prostředků na zaplacení kauce pro
děti ve školkách. Když dítě nastupuje do školky, rodiče za něj musí zaplatit
vratnou kauci, jakousi zálohu na stravné,“ řekla nám ředitelka sdružení
Martina Brzobohatá a doplnila další informace:
„Někdy se stane, že sice pomůžeme získat ve školce místo, rodiče ale nemají
momentálně na zaplacení kauce. Mají třeba více dětí nebo jsou ve finanční
tísni. Pokud se jedná o předškoláky, tak každý týden nebo měsíc, kdy se dítě
systematicky nepřipravuje na školu, je velkou ztrátou. Proto nabízíme
rodinám, které jsou ve finanční tísni, to, že za ně můžeme kauci okamžitě
zaplatit a domluvíme se s nimi, kdy nám ji doplatí.“
Proč se sdružení rozhodlo pro tuto formu pomoci?
„Z minulosti máme zkušenosti, že se v několika případech podařilo získat
místo ve školce, ale rodiče na kauci šetřili i několik měsíců. Záloha se
pohybuje od 600 do 1200 Kč a pro některé rodiny je opravdu nemožné tuto
částku ihned vydat z rozpočtu. Dítě pak šlo úplně zbytečně o dva a půl
měsíce později do školky, než by mohlo jít,“ prozradila Martina
Brzobohatá a doplnila, kolik romských dětí se do mateřských škol už podařilo
umístit:
„Nejedná se o desítky, ale spíše o jednotlivce. Zatím všechny děti, které se
podařilo do školek dostat, buď docházejí do školky nebo právě nastupují do
první třídy základní školy, což je další věc, o kterou usilujeme - dostat
děti na základku a ne do školy praktické, dříve zvláštní,“ dodala
ředitelka sdružení Martina Brzobohatá a doplnila, že projekt s kaucemi je v
Mladé Boleslavi ojedinělým:
„Nevíme o tom, že by někde někdo něco podobného vyzkoušel. Pokud to bude mít
kladnou odezvu, budeme metodiku nabízet dalším organizacím.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Marcelem Cichým o novinkách v Trmicích
Marcel Cichý vystudoval střední průmyslovou školu v Ústí nad Labem, následně
pak romistiku na Filozofické fakultě UK. Po říjnových komunálních volbách
vloni získal mandát pro následující období v třítisícové obci poblíž Ústí
nad Labem v Trmicích. Tomáš Bystrý se člena trmického zastupitelstva Marcela
Cichého mimo jiné zeptal, co se od podzimních voleb v městě podařilo udělat
pozitivního.
„Snad se nám podaří ve větší míře podpořit místní fotbalový klub v Trmicích,
kde hraje hodně romských kluků. Úřad na rozdíl od nás nevidí tu mamutí
službu, kterou fotbalový klub dělá. Kluci chodí na pravidelně tréninky a
mají úspěch – každý rok postupují, jak mladší tak starší žáci. Dále se
snažíme spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování. Trmice do
lokalit vhodných k začlenění patří. Jednáme s koordinátorem pro Ústecký kraj
a vymýšlíme vhodné projekty. Znovu narážíme na to, že jsme v opozici a i
když z našeho volebního klubu vycházejí dobré nápady, jsou záměrně
bojkotovány nebo nejsou podpořeny. Až mi někdy přijde, že ostatním
zastupitelům nejde o Trmice, ale spíš o vlastní vyniknutí.“
Jakým způsobem v Trmicích Agentura pro sociální začleňování v romských
lokalitách pomáhá?
„Momentálně sestavila strategický plán. Já jsem proti němu měl velké
výhrady, nepřišlo mi, že by nám přinesl něco, o čem v Trmicích nevíme a že
by nám jakýmkoliv způsobem radil. V tuto chvíli agentura připravuje první
projekty.“
Jak moc velká vyloučená lokalita v Trmicích je?
„Trmice mají okolo 3 tisíc obyvatel, z toho cca 900 Romů.“
Všichni žijí ve vyloučené lokalitě?
„Trmice jsou poměrně rozlehlé městečko, takže ne úplně všichni žijí v
ulicích, které by se daly označit za vyloučené.“
Jaká máte v souvislosti s agenturou očekávání?
„Vzhledem ke spolupráci, která panuje... pan Lesák, který ji zastupuje, je
velice moudrý pán, i tak je ale znát, že naráží na příkazy ze shora. Trmice
jsou velmi blízko Ústí nad Labem, teprve před 20 lety se město
osamostatnilo. Hned na začátku Ústí jsou Předlice, kde dnes bydlí snad už
jenom Romové, kteří se pomalu začínají stěhovat do Trmic. Například pomocí
lidí, kteří zkupují domy a pronajímají je za neskutečně velké peníze. Tím se
dostávají do tíživých situací.“
Jak je možné, že město dovolí prodat domy, které jsou v mnohdy dezolátním
stavu, těmto, řekněme bossům?
„Většina domů byla v soukromých rukou. I to ale zazlíváme městu, protože by
mělo mít přehled o tom, které domy jsou na prodej.“
Pokud byste před příchodem do zastupitelstva věděl, jaká je na úřadě v
Trmicích situace, šel byste do toho znovu?
„Po každém zastupitelstvu si říkám: ‚Do čeho jsem to šel!‘. Na druhou stranu
je to obrovská zkušenost. Získáte přehled, kontakty, které můžete předávat
dál, což dělám. Snažím se práci pro místní a vůbec pro zastupitelstvo dělat
co nejlépe, tzn. že se před každým sezením připravuji. Nechci si to jenom
odsedět a občas zvednout ruku pro nebo proti či se zdržet hlasování. O tom
to není. Nicméně, šel bych do toho znovu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 19.12.2015 | Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy
a obcemi | O Roma Vakeren |
| 28.11.2015 | Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel | O Roma Vakeren |
| 14.11.2015 | Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro
sociální začleňování | O Roma Vakeren |
| 03.10.2015 | Žáci trmické základní školy se zúčastnily kreativních dílen | O Roma Vakeren |
| 06.06.2015 | Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek | O Roma Vakeren |
| 27.05.2015 | Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2015 | Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2015 | Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér | Zprávy ze života Romů |
| 15.05.2015 | Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců | Zprávy ze života Romů |
| 11.05.2015 | Většina úředníků z Agentury pro sociální začleňování vstoupila do stávky | Zprávy ze života Romů |
| 07.05.2015 | Většina Agentury pro sociální začleňování jde do stávky, nechtějí
Dienstbiera za šéfa | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2014 | O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří
nenávistným fámám | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2014 | Trmice na Ústecku mají nové vedení. Romské sdružení bude předsedat
kontrolnímu výboru | O Roma Vakeren |
| 05.07.2014 | Agentura pro sociální začleňování začne působit v devíti nových městech a
obcích | O Roma Vakeren |
| 14.06.2014 | Terénní sociální pracovníci pomáhají nezaměstnaným v Trmicích | O Roma Vakeren |
| 10.06.2014 | Streetworkeři si v Trmicích získali důvěru | O Roma Vakeren |
| 12.04.2014 | Byznys s dotovaným bydlením v Trmicích komplikuje snahu o sociální
začleňování | O Roma Vakeren |
| 27.02.2014 | V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním
znevýhodněním | Zprávy ze života Romů |
| 08.02.2014 | Agentura pro sociální začleňování začne pracovat i v Ostravě a dalších
městech | O Roma Vakeren |
| 31.01.2014 | Agentura pro sociální začleňování začne spolupracovat s Ostravou i Příbramí | Zprávy ze života Romů |
| 11.12.2013 | Vláda přijala sedm opatření pro předcházení sociálním nepokojům | Zprávy ze života Romů |
| 27.11.2013 | Zpráva o stavu romské menšiny: Roste počet sociálně vyloučených lokalit i
nezaměstnanost mladých Romů | Zprávy ze života Romů |
| 27.09.2013 | Agentura pro sociální začleňování nabízí obcím a městům spolupráci od
července 2014 | Zprávy ze života Romů |
| 26.09.2013 | Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na
získání kvalitnějšího bydlení | Zprávy ze života Romů |
| 03.07.2013 | Ubytovny nemohou dlouhodobě řešit situaci sociálně slabých, uvádí výzkum | Zprávy ze života Romů |
| 11.04.2013 | Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování
Romů v médiích | O Roma Vakeren |
| 09.04.2013 | Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum | Zprávy ze života Romů |
| 31.01.2013 | Prohlášení Agentury pro sociální začleňování k situaci v ubytovně v Ústí nad
Labem, která bude dnes uzavřena | Zprávy ze života Romů |
| 06.12.2012 | Agentura pro sociální začleňování bude působit v 17 nových městech a obcích | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2012 | Martina Bajgera znají v Trmicích zdaleka nejen Romové | O Roma Vakeren |
| 02.10.2012 | Seminář o zkušenostech se sociálním bydlením ve Francii a v Česku | Zprávy ze života Romů |
| 29.08.2012 | Vláda zřídila pracovní skupinu pro řešení krizí v regionech | Zprávy ze života Romů |
| 22.08.2012 | Agentura pro sociální začleňování: šance na práci pro 500 nezaměstnaných
lidí ze severu Čech | Zprávy ze života Romů |
| 23.06.2012 | Jak si vede Agentura pro sociální začleňování? | O Roma Vakeren |
| 04.02.2012 | Agentura pro sociální začleňování ukončila svou činnost v Chomutově a
Duchcově | O Roma Vakeren |
| 10.12.2011 | Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita | O Roma Vakeren |
| 12.10.2011 | Značná část Romů stále žije v podmínkách sociálního vyloučení, uvádí vládní
zpráva | Zprávy ze života Romů |
| 07.09.2011 | Starostové Šluknovska vidí řešení v napjaté sociální situaci ve vytváření pracovních příležitostí | Zprávy ze života Romů |
| 31.08.2011 | Vyostřená situace na Šluknovsku | Zprávy ze života Romů |
| 29.08.2011 | Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevuje | Zprávy ze života Romů |
| 29.07.2011 | Obrnice schválili plán a vize řešení sociálního vyloučení a zlepšení života
v obci | Zprávy ze života Romů |
| 02.07.2011 | Jak hospodaří Agentura pro sociální začleňování | O Roma Vakeren |
| 30.06.2011 | Agentura pro sociální začleňování odchází po třech letech ze šesti měst | Zprávy ze života Romů |
| 21.06.2011 | Havířov chce zlepšit podmínky bydlení a zaměstnanost sociálně vyloučených | Zprávy ze života Romů |
| 18.06.2011 | Město Trmice chce zlepšit život lidí ze sociálně vyloučených lokalit | O Roma Vakeren |
| 13.06.2011 | Trmice se snaží pomoci lidem z ghett | Zprávy ze života Romů |
| 25.05.2011 | Trmičtí zastupitelé schválili plán na podporu sociálního začleňování | Zprávy ze života Romů |
| 25.05.2011 | Práce agentury pro začleňování Romů čelí na severu Moravy kritice | Zprávy ze života Romů |
| 25.05.2011 | Zájem měst o práci agentury pro sociální začleňování je velký. Z některých
lokalit ale odejde | Zprávy ze života Romů |
| 23.05.2011 | V Česku přibývá chudinských ghett | Zprávy ze života Romů |
| 14.05.2011 | O práci Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách | O Roma Vakeren |
| 06.05.2011 | Bílina usiluje o zmírnění sociálního vyloučení | Zprávy ze života Romů |
| 28.04.2011 | Agentura pro sociální začleňování vydala souhrnnou zprávu
o činnosti v roce 2010 | Zprávy ze života Romů |
| 30.03.2011 | Teplá a Toužim se dočkají řady nových sociálních služeb | Zprávy ze života Romů |
| 25.02.2011 | O spolupráci s agenturou pro začleňování Romů zatím projevily zájem dvě
desítky obcí | Zprávy ze života Romů |
| 10.02.2011 | Jáchymovští zastupitelé schválili plán začleňování
sociálně slabých pro nejbližší tři roky | Zprávy ze života Romů |
| 03.02.2011 | Agentura pro sociální začleňování prodlouží působení v šesti pilotních
lokalitách | Zprávy ze života Romů |
| 03.02.2011 | Agentura pro sociální začleňování Romů omezuje působnost | Zprávy ze života Romů |
| 02.02.2011 | Agentura bojující s romskými ghetty končí ve velkých městech | Zprávy ze života Romů |
| 17.01.2011 | Obce a města se mohou hlásit ke spolupráci s Agenturou pro sociální
začleňování | Zprávy ze života Romů |
| 15.01.2011 | Bilance a plány Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách | O Roma Vakeren |
| 16.11.2010 | Roudnická pobočka Naděje spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování
při Úřadu Vlády ČR | Zprávy ze života Romů |
| 14.06.2010 | Romové z Neškaredic mají šanci na kvalitnější život | Zprávy ze života Romů |
| 14.06.2010 | Vláda se poradí, jak pomoci nepřizpůsobivým občanům | Zprávy ze života Romů |
| 30.04.2010 | Ohlédnutí za dvouletým působením Agentury pro sociální začleňování v
romských lokalitách | O Roma Vakeren |
| 23.04.2010 | Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním
vyloučením | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Scházejí se zástupci obcí, které se budou podílet na projektech integrace
Romů | Zprávy ze života Romů |
| 04.03.2010 | V rámci činnosti Agentury pro sociální začleňování bude spolupracovat Český
západ s městem Toužim | Zprávy ze života Romů |
| 12.02.2010 | Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti
Janov | O Roma Vakeren |
| 12.02.2010 | S integrací Romů v Havířově a Bruntále pomohou vládní experti | Zprávy ze života Romů |
| 10.02.2010 | V Česku žijí desítky tisíc sociálně vyloučených lidí, především Romů | Zprávy ze života Romů |
| 05.02.2010 | Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o
spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 19.01.2010 | O spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování se hlásí 40 obcí | Zprávy ze života Romů |
| 05.10.2009 | V Česku přibývá lokalit, kde sílí sociální napětí | Zprávy ze života Romů |
| 04.04.2008 | Jak postupuje práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách | O Roma Vakeren |
| 15.02.2008 | Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách má nastartovat integraci Romů z ghett do společnosti | O Roma Vakeren |
| 15.02.2008 | Co bude náplní práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách? | O Roma Vakeren |
| 05.02.2008 | Agentura proti vzniku a šíření ghett začne fungovat v březnu | Zprávy ze života Romů |
| 09.11.2007 | Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit | O Roma Vakeren |
| 19.10.2007 | Nové agentury pomohou s řešením situací v sociálně vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 15.09.2007 | Sociální dávky za práci | Zprávy ze života Romů |
| 27.07.2007 | Příští rok by měla začít pracovat agentura pro odstraňování sociálního vyloučení | O Roma Vakeren |
| 26.07.2007 | Rozhovor s Ivanem Gabalem | Zprávy ze života Romů |
| 29.06.2007 | Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení by měla řešit problém sociálně vyloučených komunit | O Roma Vakeren |
| 27.06.2007 | Řešení romské problematiky | Zprávy ze života Romů |
| 09.03.2007 | Romští představitelé kritizují plán na zřízení agentury, zajišťující zlepšování podmínek Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 18.07.2003 | Rozhovor s prvním Romem, který v ČR vystudoval obor romistika | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Hudební skupinu Sabrosa tvoří tři dívky z romské osady
Na první pohled působily skromně, nenápadně, nevýrazně. Na ulici byste tyhle
tři romské dívky nejspíš minuli bez povšimnutí… Ale jakmile by vzaly do
rukou kytary a začaly by zpívat, neodtrhli byste od nich oči. Podobně jako
porota, fascinovaná jejich vystoupením na Česko Slovensko má talent.
Řeč je o hudební skupině Sabrosa – to jsou tři dívky z romské osady. Bohužel
hra na kytary a zpěv temperamentních romských písní je nakonec do finále
nedovedla. Děvčata v současné době zpívají na festivalech, kde mají velký
úspěch. Iveta Demeterová se byla podívat na jejich vystoupení na Romské
písni v Rožnově pod Radhoštěm. Na podiu zrovna zpíval Antonín Gondolám a ona
oslovila Františka Gálla, který děvčatům dělá manžera.
Sabrosa je mladá romská dívčí skupina. Sestavu tvoří Julka Coreňová a
sestry Aneta a Jana Duždovy. Aneta je sólová zpěvačka, Julie s Janou hrají
na kytary, perkusi, bonga a zpívají vokály. Manažerem skupiny je František
Gall. Pod jeho vedením dívky začaly vystupovat na folklorních festivalech po
celém Slovensku.
„Naše spolupráce trvá minimálně pět let. Pracoval jsem v Raslavicích, odkud
děvčata pocházejí. Dělal jsem stavbyvedoucího. Zaměstnával jsem i Romy,
jejich bratry. Asi po půl roce mě chlapci pozvali k nim do ulice. Bylo to
poprvé, kdy jsem navštívit cigánskou osadu. A tam na lavičce seděla Jana,
hrála na kytaru, a Aneta. Vůbec jsem je neznal, ale krásně hrály a zpívaly.
Nádhera. Řekl jsem jim: ‚Děvčata, hrajete fantasticky! Tady na lavičce je
vás škoda!‘ Odpověděly mi po cigánsku (smích), řekly: ‚Co ty, gadžo, co tu
chceš?‘ Nevěřily mi. Ale řekl jsem jim, že pokud budou trénovat, možná
natočíme cédéčko. A tímto dnem začala naše spolupráce.“
Přesedlal jste na hudbu nebo současně vykonáváte i svoji profesi?
„Při stavařině se věnuji děvčatům. Holky se dostaly do povědomí asi před
rokem během vystoupení v Česko Slovensko má talent. To nás posunulo hodně
dopředu. Na naši hudbu jsou dobré ohlasy. Zabírá nám to obrovské množství
času a peněz. Bez nich by to nešlo, protože každá zkouška, vystoupení, každá
cesta vyžaduje hromadu financí, které je třeba sehnat. Jako stavbař získávám
část ze stavby, ale už oslovujeme i sponzory atd. Hledáme nějakého
generálního sponzora, který by nás zastřešil. Jako skupina víme, co chceme,
víme, co zpíváme a myslím si, že lidem se to líbí. Abychom se stali
profesionály, musíme na sobě pracovat, jak děvčata, tak i já. Jana s Julkou
jsou muzikantky. Když jsem je poznal, říkal jsem jim, aby hlavně neměly v
šestnácti děti, to hned máte po životě. Trochu se naplňují moje slova, že
pomalu půjdou nahoru, ale budou mít peníze, protože svým zpěvem a hraním se
mohou uživit.“
Hudební talent zdědily po rodičích. Sabrosa hraje a zpívá staré cikánské
písně o lásce, smutku, žalu, ale i o radosti ze života. I takto se
prezentovaly na soutěži Česko Slovensko má talent.
„Kdyby nebylo té soutěže, tak nejsme tolik známé. Lidé o nás vědí a my jsme
rády, že nás zvou na vystoupení a všelijaké festivaly.“
Jano, jak si zvykáte na vaši stoupající popularitu?
„Je to příjemné, těší nás to.“
Máte trému, když vystupujete?
„Ano. Máme trému.“
Julko, jak vás berou v Raslavicích?
„Berou nás, i když ne ve smyslu, jakože jsme skupina. U nás to tak není.
Když hrajeme jinde, vidíme, jak se lidé baví, jako třeba dneska, ale u nás
se to tak nebere.“
Je pro vás důležitá reakce publika? Aby byl potlesk, lidem se to líbilo a
tančili?
„Určitě ano. Když se baví lidé, bavíme se i my, protože je dobrá nálada.“
V roce 2009 skupina vydala svoje první CD s názvem Dromeha džav – Idem si
svojou cestou. V roce 2010 následovalo druhé CD Predal Thumende - Pre Vás.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme Komunitní centrum Duhovka v obci Obrnice
Komunitní centrum Duhovka je jedinou organizací v obci Obrnice, která nabízí
smysluplné trávení volného času pro děti a mládež. Snahou je, aby centrum
postupně sloužilo všem věkovým kategoriím, všem lidem v obci, tedy lidem z
různých etnik, a mělo skutečně pestrou nabídku činností - odtud také název
Duhovka.Více už ředitel komunitního centra Petr Svašek v příspěvku Ivety
Demeterové.
„Občanské sdružení bylo založeno v červenci roku 2007. V roce 2008 jsme
otevřeli komunitní centrum, které je primárně zaměřeno na práci s dětmi, ale
i na práci s rodinami.“
Jaká věková kategorie dětí do vašeho sdružení na volnočasové aktivity
dochází?
„Jde především o školní děti, tzn. ty, které navštěvují místní základní
školu od první do deváté třídy. Pracujeme ale i se staršími, zejména s těmi,
které mají zájem o tanec nebo hudbu.“
S jakými problémy se tady děti potýkají nejvíce?
„Problémů, které děti řeší, je více. Jde o problémy ve škole, s tím jim
pomáháme. Máme přizpůsobený program – každý den se dětem věnujeme přípravou
do školy. Dále často řeší narušené vztahy, sociální problémy, proto pomáháme
i rodinám. Snažíme se pracovat i s rodiči, ne každý si ovšem nechá pomoct.“
S čím se Duhovka, jako neziskový sektor, nejvíce potýká?
„Zhruba s tím, co ostatní neziskové organizace – s nedostatkem financí pro
naši činnost. Dále jsme vděčni obci za její pomoc, protože bez ní by naše
komunitní centrum nemohlo vůbec existovat.“
Chodí sem jenom romské děti, nebo i neromské?
„Je to namíchané. Děti nemají žádný problém spolu vycházet. Zhruba 60
procent jsou romské děti a zbytek je z majoritní společnosti.“
Co připravujete pro děti na letní období?
„Stejně jako v minulých letech to bude příměstský tábor, kde děti mohou
prožít něco jiného než během školního roku. V rámci tábora se dostanou i
mimo obec, poznávají kraj, ve kterém žijí, práci různých profesí, nejenom
přírodu, ale i historické památky.“
Svou činností je Duhovka známá nejen v Obrnicích. Jak hodnotí práci
sdružení a svého ředitele, mi odpověděly kolegyně Petra Svaška:
„Děti k nám rády chodí. V Obrnicích máme veliký ohlas. Každé začínající
sdružení musí počítat s mravenčí prací a přesvědčit lidi v okolí, že pro ně
chce něco udělat.“
„Právě proto, že není Romem, je to dobré. Když se ukáže Rom, že je
cílevědomý a že se na něj lidé mohou obrátit a že nejedná ve vlastní
prospěch, bude mít větší podporu. Okolo sebe máme málo Romů, kteří by chtěli
něco dokázat. Jednou jsme jednoho měli, ten ale ukazoval jen sám sebe a
hodně lidí na to doplácelo. Potřebujeme lidi, kteří opravdu budou chtít, za
nás Romy, něco dělat. Věřím tomu, že právě Rom dostane velikou šanci. Sami
to vidíte – v Bydžově a jinde co se děje. Romy nikde nikdo nebere. Myslím
si, že každý Rom bude oceněn a mravenčí prací se někam dostane a lidé ho
stoprocentně budou podporovat.“
Foto: www.duhovka.estranky.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 30. července už patří minulosti. Naladit si nás
můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás
také na internetové adrese romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat.
Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar nilaj. The
žutinel tumen o Del.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a
Jaroslav Sezemský.
| 
Jedoucí taxík, který řídí neviditelný řidič, anebo koště s lopatičkou,
které ovládají neviditelné ruce – to jsou úvodní scény spotu, jehož heslem
je „Romové pracují a chtějí pracovat“. Skutečnost je však taková, že Romy,
kteří pracují jako taxikáři, uklízeči či v jiných profesích, veřejnost často
nevidí – nebo nechce vidět. O cílech spotu Neviditelní hovoří výkonná
ředitelka občanského sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková:
„Cílem je poukázat na frustrující a skeptické názory části české populace,
která neustále vidí Romy stereotypně. Podle většiny jsou Romové jen na
sociálních dávkách, neplatí daně, žijí z cizích peněz a nepracují,
nepracují, nepracují. Jenže zcela upřímně - sama mám v práci minimálně
čtvrtinu romských spolupracovníků, strašně schopných. Mám řadu romských
kamarádů, kteří pracují v těžkých pracovních pozicích, vstávají v pět ráno
na směnu. Pracují hodně tvrdě, to já si oproti nim žiji pohodlně. Takových
lidí znám hodně. Když jdete ráno po Brně, nevidíte při úklidu ulic jiné lidi
než Romy. Nás přímo bytostně štve, že to ostatní lidé nevidí. A klip
Neviditelní toto znázorňuje – Romové se mohou snažit, jak chtějí, ale pořád
to nebude vidět. Není to dobré pro psychiku, není to dobré ani pro mladou
generaci. Takto se zdravé sebevědomí nebuduje. Chceme zkrátka upozornit na
pravdu, která v české společnosti je, tedy že Romové pracují a chtějí
pracovat a potřebují dostat od skeptiků a cyniků šanci.“
Jediní Romové, kteří jsou ve spotu vidět, jsou muzikanti.
„Největším úspěchem je, že spot přijala Česká televize. Přeci jen je trochu
úderný, ne jen obecně charitativní. Určitě vyvolá diskuzi, už teď ji
vyvolává. Poběží tedy v České televizi v rámci charitativního partnerství,
tzn. zdarma. Připraveno je asi 100 vysílacích spotů pro různé vysílací
kanály ČT, od září do konce roku. Zároveň bude k vidění na několika
internetových kanálech, od Romey, IQ Roma servisu, Muzea romské kultury...
prostě přes různé spřátelené kanály. YouTube, Facebook atd. A uvidíme, co v
roce 2012. Určitě, bude-li spot úspěšný, bychom rádi navázali spolupráci s
jinou televizí nebo jiným způsobem. Ať je k užitku.“
Poslech:
Projekt, který pomohl začlenit romské předškoláky do mateřských škol,
sice pomalu končí, ale občanské sdružení Jekhetani Luma (Společný svět)
přichází s novou formou pomoci.
„Snad se nám podaří ve větší míře podpořit místní fotbalový klub v Trmicích,
kde hraje hodně romských kluků. Úřad na rozdíl od nás nevidí tu mamutí
službu, kterou fotbalový klub dělá. Kluci chodí na pravidelně tréninky a
mají úspěch – každý rok postupují, jak mladší tak starší žáci. Dále se
snažíme spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování. Trmice do
lokalit vhodných k začlenění patří. Jednáme s koordinátorem pro Ústecký kraj
a vymýšlíme vhodné projekty. Znovu narážíme na to, že jsme v opozici a i
když z našeho volebního klubu vycházejí dobré nápady, jsou záměrně
bojkotovány nebo nejsou podpořeny. Až mi někdy přijde, že ostatním
zastupitelům nejde o Trmice, ale spíš o vlastní vyniknutí.“
Řeč je o hudební skupině Sabrosa – to jsou tři dívky z romské osady. Bohužel
hra na kytary a zpěv temperamentních romských písní je nakonec do finále
nedovedla. Děvčata v současné době zpívají na festivalech, kde mají velký
úspěch. Iveta Demeterová se byla podívat na jejich vystoupení na Romské
písni v Rožnově pod Radhoštěm. Na podiu zrovna zpíval Antonín Gondolám a ona
oslovila Františka Gálla, který děvčatům dělá manžera.
„Naše spolupráce trvá minimálně pět let. Pracoval jsem v Raslavicích, odkud
děvčata pocházejí. Dělal jsem stavbyvedoucího. Zaměstnával jsem i Romy,
jejich bratry. Asi po půl roce mě chlapci pozvali k nim do ulice. Bylo to
poprvé, kdy jsem navštívit cigánskou osadu. A tam na lavičce seděla Jana,
hrála na kytaru, a Aneta. Vůbec jsem je neznal, ale krásně hrály a zpívaly.
Nádhera. Řekl jsem jim: ‚Děvčata, hrajete fantasticky! Tady na lavičce je
vás škoda!‘ Odpověděly mi po cigánsku (smích), řekly: ‚Co ty, gadžo, co tu
chceš?‘ Nevěřily mi. Ale řekl jsem jim, že pokud budou trénovat, možná
natočíme cédéčko. A tímto dnem začala naše spolupráce.“
„Kdyby nebylo té soutěže, tak nejsme tolik známé. Lidé o nás vědí a my jsme
rády, že nás zvou na vystoupení a všelijaké festivaly.“
„Občanské sdružení bylo založeno v červenci roku 2007. V roce 2008 jsme
otevřeli komunitní centrum, které je primárně zaměřeno na práci s dětmi, ale
i na práci s rodinami.“
„Problémů, které děti řeší, je více. Jde o problémy ve škole, s tím jim
pomáháme. Máme přizpůsobený program – každý den se dětem věnujeme přípravou
do školy. Dále často řeší narušené vztahy, sociální problémy, proto pomáháme
i rodinám. Snažíme se pracovat i s rodiči, ne každý si ovšem nechá pomoct.“
„Je to namíchané. Děti nemají žádný problém spolu vycházet. Zhruba 60
procent jsou romské děti a zbytek je z majoritní společnosti.“
„Děti k nám rády chodí. V Obrnicích máme veliký ohlas. Každé začínající
sdružení musí počítat s mravenčí prací a přesvědčit lidi v okolí, že pro ně
chce něco udělat.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články