Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Snímek Cigán je o Romech i ne-Romech. Hrají v něm i romští neherci, kteří v romské osadě nikdy nebyli. Kolega Ľuboš Kasala se setkal s některými protagonisty dětských postav.

Představuji hlavní dívčí postavu a bratra hlavního představitele, Martinku Kotlárovou a Martina Hangurbadže. Jak jste se k filmování Cigána dostali?

Martin: „V Kežmaroku je romská škola, do které přišel pan režisér, scénárista a kameraman. Jeden z knězů jim poradil, že je u nás také pastorační centrum, kde se Romové scházejí. Takže tam zašli a vybrali nás s tím, že se ozvou, což splnili. Pozvali nás na casting, vyzkoušeli a řekli, že jsme vybráni jako herci do filmu Cigán.“

Je to Vaše první zkušenost před kamerou a s filmováním?

Martina: „Dokud jsem zkušenost neměla a viděla herce jenom v televizi, vypadalo vše snadně. Ale vůbec to není pravda. Klimatické podmínky, zima, vůbec všechno, co jsme prožívali .. pochopitelně byly i hezké zážitky. Od každého trošku.“

Martin: „Já si říkal: ‚No, kamera – zapne se tlačítko a nahrává se!‘ Ale před kamerou je velká tréma a strach. Nevíš, co máš dělat. Potom ti to režisér poví, nějak to uděláš, ale nevíš, jestli správně nebo špatně. To se dozvíš až na premiéře.“

Vy nežijete v romské osadě, také jste byli jen návštěvníky osady v Rychnave, kde se film natáčel. Oba jste samozřejmě Romové, ale i tak - bylo to pro vás překvapení?

Martina: „Rychnavu neznám, viděla jsem ji poprvé. Myslela jsem si, že místní Romové jsou stejní jako my, ale oni žijí úplně jinak. Byl to zvláštní pocit vidět, že i když jsou trochu jiní, jsou více milí, lidštější. Rychle jsme mezi ně zapadli.“

Co si myslíte, že je potřeba k tomu, aby si Romové a bílí rozuměli? Pomůže film k tomu, aby většinová společnost lépe rozuměla Romům a naopak?

Martina: „Myslím, že ano. Je to film o realitě, mohl by pomoci.“

Martin: „Určitě, protože tento film nebyl natočen jen o Romech, ale je i o tom, jak je vidí ti, kteří nežijí v osadách. O tom, jak žijí skuteční Romové z osad.“

Paní Mirka Jarábeková hrála mámu hlavního chlapeckého představitele. Čím jste v civilu?

„Já jsem úplně obyčejný člověk. Tady u Maryši, ona má v Detve otevřené komunitní centrum, pracuji jako dobrovolnice u malých dětí. Z toho důvodu bylo pro mě natáčení velmi dojemné, plakala jsem nad osudy těch dětí. Těžko by se našel někdo, kdo by u nich založil podobné centrum, něco je naučil. Možná by pak samy učily zase své rodiče, jak žít lépe.“

I pro Vás to byla první zkušenost s filmováním?

„Ze začátku to bylo těžké. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ani jsem si nevěřila, že bych to mohla zvládnout. Ale vždycky, když jsme s Jankem hráli, bylo to, alespoň pro mne, jako doopravdy – jako bych byla jeho pravá máma.“

Sám se řadím k většinové společnosti, která zná život Romů jen z televizní obrazovky. Případně z vlaku, když jedeme na východ a vidíme odpadky, děti, chudobu. Opravdu se tam žije tak, jak vidíme ve filmu?

„I já jsem ze středního Slovenska a také jsem si neuměla představit, co to je cigánská osada. Také to znám spíš z televize. Oni jsou skutečně velmi chudí, nemají pomoc, vodu... ale byla jsem překvapená, jak mají čistě vyprané prádlo, že vodu berou ze studní, že měli v rámci aktivačního programu pořádkové služby, které ale se zrušením programu zmizely. Nikdy jsem tam neviděla větší kontejner, kam by odpadky mohli dávat. Možná, kdyby jim je tam někdo dal, udržovali by si sami pořádek. Mají to těžké. Nežije se jim lehce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.07.2011	Film Cigán získal v Karlových Varech dvě ocenění nestatutárních porot	O Roma Vakeren
14.07.2011	Oceňovaný film Cigán měl slovenskou premiéru u osady, kde byl natočen	Zprávy ze života Romů
12.07.2011	Karlovarské návraty: Martin Šulík získal za film Cigán Zvláštní cenu hlavní poroty	Zprávy ze života Romů
06.07.2011	Na karlovarském festivalu sklidil velký potlesk Cigán	Zprávy ze života Romů

Tomáš Bystrý měl na telefonu výkonného ředitele sdružení Romea Zdeňka Ryšavého, stejně tak i právničku ze sdružení In Iustitia Kláru Kalibovou. Jen dodáváme, že na třetí lince měl být i šéf Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Martina Linharta, ten se však s odkazem na tiskové prohlášení odmítl k záležitosti jakkoliv vyjadřovat.

„My jsme odpověď na otevřený dopis z 8. července, který jsme adresovali Ministerstvu vnitra, konkrétně Odboru bezpečnostní politiky, dodnes nedostali. Dostali jsme se pouze k tiskovému prohlášení, ale pokud někomu píšete dopis, předpokládáte, že vám odpoví.“

Jako jeden z hlavních důvodů, proč jste se rozhodli s Ministerstvem vnitra dále v boji proti extremismu nespolupracovat, uvádíte, že spolupráce s ministerskými úředníky a policisty do konce loňského roku byla přínosná, letos se ale jejich přístup podle vás změnil k horšímu, a to zejména při posledních akcích krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti a také Dělnické mládeže. V čem, podle Vás, policie na těchto akcích nejvíce selhala?

„Já Vás trochu opravím. My jsme spolupráci nepřerušili, jen společně s In Iustitia a Amnesty International od začátku června žádáme o schůzku u ministra vnitra. A teď k Vaší otázce. Vývoj byl postupný. Od začátku působení Task Force C jsme spolu s ostatními organizacemi žádali, aby pracovní skupina dostala nějakou formu, abychom přesně věděli, na čem budeme pracovat a co by - třeba za dva roky - mělo být výstupem. Nepodařilo se. Na schůzkách jsme většinou poslouchali, jak neziskové organizace prezentují svoje projekty, jak se prezentuje ministerstvo. Ke konkrétní práci na nějaké oblasti jsme se nedostali. V roce 2011 došlo ke dvěma problematickým zásahům policie, a to v Novém Bydžově a Krupce. Novému Bydžovu jsme věnovali celé jedno sezení Task Force C a nenašli jsme s policií a ministerskými úředníky společnou řeč. Kritizujeme především to, že policie nepostupuje při shromáždění neonacistů tvrdším způsobem proti těm, kteří porušují zákon. V momentě, kdy se tak děje, policie říká, že z taktických důvodů nemusí zasáhnout hned, ale zasáhne až poté. Když má někdo vlajku rozpuštěné Dělnické strany, někdy se proti němu okamžitě zasáhne, jinde se to nechá být.“

Souhlasila by s těmito posledními slovy Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia?

„Prakticky ano. Ještě bych doplnila, že jsme sice z Task Forcu neodešli – samotnou otázkou ale je, zda skupina vůbec existuje v té podobě v jaké existovala například v červnu. Ministerstvo vnitra se chystá pořádat semináře, na které by měla mít přístup i média, čímž se naprosto ničí potenciál, který pracovní skupina měla. Skutečnost, že například Romea ukončuje spolupráci s Task Forcem – my to rovněž zvažujeme. Nejde o rebelii nebo projev bezbřehého aktivismu. Je to znamení, že se něco nedaří. My intenzivně zvažujeme, jestli se dále podílet.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
03.01.2015	V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a toleranci	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
21.09.2013	Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!	O Roma Vakeren
29.12.2012	Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové	O Roma Vakeren
23.08.2012	Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech	O Roma Vakeren
02.03.2012	Zpráva vnitra: pravicoví extremisté by mohli přejít i k teroristickým útokům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zdeněk Ryšavý: „To nebyla naše tisková prohlášení, jednalo se o komentáře jednotlivých osob. Každý má v demokratické společnosti právo na svůj názor, neuveřejňovali jsme ani žádné lživé informace. Nicméně nám řekl, že pokud budeme tímto způsobem dále pokračovat, tak s námi ukončí spolupráci.“

Poslední věc, kterou bych rád zmínil, je zpráva o extremismu pro rok 2010. Kláro Kalibová, vidíte v ní nějaké slabá místa?

Klára Kalibová: „Určitě v ní jsou pasáže, na které jsme upozorňovali dopředu a mělo by se na nich ještě pracovat. Například zde chybí jakýkoli závazek Ministerstva vnitra k ochraně obětí trestné činnosti z nenávisti, což je klíčové. Dále je zarážející, že zpráva uvádí etnicitu pachatelů. To je v České republice protiústavní. Proto je nezbytné na pochybení a nedostatky upozorňovat. Byli jsme stejně jako kolegové z ostatních neziskových organizací a akademické sféry připraveni pracovat na problematice, která se dotýká řady jednotlivců i celých skupin obyvatel žijících v České republice, o extremismu, resp. o projevech politického radikalismu v České republice, které denně ohrožují desítky tisíc obyvatel. A to nejen Romů, ale i migrantů a osob z majority. Ministerstvo vnitra by jednoznačně mělo zodpovědět otázku, zda je pro ně i nadále boj s extremismem skutečnou prioritou nebo zda pouze formálně plní svoje závazky.“

Zdeněk Ryšavý by něco ke zprávě o extremismu pro rok 2010 doplnil?

Zdeněk Ryšavý: „Já s tím mohu jenom souhlasit. My jsme na zprávu spolu s In Iustitia a Amnesty International reagovali společným prohlášením a vytýkali jsme přesně to, co zmínila Klára Kalibová. Tedy to, že je uvedena etnicita pachatelů a že se extremistických trestných činů dopouštějí pravicoví a levicoví radikálové a Romové. Já bych po Ministerstvu vnitra chtěl statistiku, kolik Romů provedlo nějaký extremistický čin, kolik jich evidují. Jestli o nich píší, musí je evidovat. Jak řekla Klára Kalibová, je to protiústavní.“

Usilovali jste o to, aby mohla být zpráva vašimi občanskými sdruženími projednána? Původně tomu tak, podle mých informací, nebylo.

Klára Kalibová: „Nebylo. Oproti loňskému roku, kdy jsme měli možnost zprávu vidět ještě před vládním projednáváním, jsme ji letos nedostali. Což opět považuji za projev zhoršení vztahů, pokud ne rovnou potrestáním celého Task Force C. Proto jsme si zprávu vyžádali a nakonec ji i dostali, ovšem až v době, kdy už prakticky nebylo možné, aby se k našim připomínkám jakkoli přihlédlo. Tedy ano, zprávu jsme dostali, ale na naši žádost.“

Zdeněk Ryšavý: „My jsme ji nedostali ani v momentě, kdy ji schválila vláda. Museli jsme si ji vyžádat na tiskovém oddělení a ještě nám to bylo vytýkáno. Opravdu je velká škoda, že se nedá využít potenciálu lidí, kteří tam jsou. Dal by se udělat velký kus práce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
03.01.2015	V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a toleranci	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
21.09.2013	Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!	O Roma Vakeren
29.12.2012	Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové	O Roma Vakeren
23.08.2012	Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech	O Roma Vakeren
02.03.2012	Zpráva vnitra: pravicoví extremisté by mohli přejít i k teroristickým útokům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Je letní sezóna festivalů a každý organizátor akce chce pro své publikum to nejzajímavější, co diváka osloví. Nejinak tomu bylo i na romském festivalu v Karviné. S velkým potleskem byl přivítán Patrik Žiga. Narodil se v roce 1996 v Levoči. Talent u něj objevil jeho děda Ladislav Žiga, který také hraje na saxofon. Patrik se svou hrou začal v 11 letech. Na veřejnosti se poprvé objevil ve 12 letech. Měl možnost společně si zahrát s Felixem Slováčkem, Mariánem Čekovským nebo Beátou Dubasovou. V současnosti navštěvuje Základní školu v Bystranoch a základní uměleckou školu ve Spišskej Novej Vsi. Jeho přáním je vystudovat konzervatoř a být úspěšným. Když vzal Patrik poprvé do ruky dědečkův hudební nástroj bylo jisté, že je výjimečný.

„Vzal jsme saxofon, foukl jsem a protože jsem pro to měl cit, poslali mne do hudební školy.“

Někdo z vaší rodiny je muzikantem? Rodiče nebo prarodiče?

„Děda, otec, bratranec...“

A plánuješ do budoucna další hudební nástroj?

„Jo. Například klarinet, klavír a tak.“

Co všechno obnáší příprava ke hře na saxofon?

„Musím umět noty, stupnice, akordy.“

To ale znamená, že musíš hodně zkoušet, zatímco tvoji vrstevníci si hrají venku. Nevadí ti to?

„Ne, nevadí.“

Jak je možné, že malému čtrnáctiletému chlapci nevadí, že si nehraje s dětmi venku a raději zkouší?

„Tak někdy si hraju, ale trénovat musím.“

Kde všude už jsi svoji hru prezentoval?

„Poprvé v romské SuperStar, podruhé na Mini Talentu a potřetí v Česko Slovensko má talent.“

Kam tě soutěže posunuly?

„Lidé mi hodně volali, měl jsem koncerty ve škole, v Redutě ...“

Zvykáš si na popularitu? Jaké to je?

„Dobré. Už jsem si trochu zvykl.“

Co plánuješ po základní škole?

„Jít na konzervatoř a stát se profesionálem.“

Už jsi se setkal s mnohými slavnými osobnostmi. Kdo na tebe nejvíce zapůsobil?

„Felix Slováček, Aby Migga... Také ti, co byli na Česko Slovensko má talent – Lucie Bílá, Jan Kraus, Jaro Slávik. V showbyznysu se musím snažit, nehrát jen staré písničky dokola, ale hrát i nové a moderní, aby se to lidem líbilo.“

Máš trému?

„Nemám. Hraju, jako bych byl doma v dětském pokoji.“

Patrik má jednu sestru a čtyři bratry. I oni se věnují hudbě. Patrik je ale zatím převyšuje obrovským talentem a pílí. Rodiče se svým dětem věnují a chtějí, aby z nich něco bylo.

„Když mu bylo 10 let, začal hrát na saxofon. Já byl také muzikant, ale ne tak známým jako Patrik. Tedy když poprvé fouknul do saxofonu, poznal jsem, že má talent. Potom jsem ho naučil jednu písničku a dědeček mi tenkrát řekl, ať ho dám do umělecké školy, že uvidíme, co z toho bude. Ujal se ho pan Trpák, sedmdesátiletý učitel, zdraví mu už neslouží, ale patří mu dík a klobouk dolů před ním. Vytáhl Patrika na dnešní úroveň – dostal se například do televize, kde mohl ukázat svůj talent.“

Jak byste reagoval, kdyby ho to najednou v pubertě přestalo bavit?

„Mohu slíbit, rovnou tady před Patrikem, že z něj něco bude. A ať poslouchá nebo ne, rodiče musí ctít,“ dodává Patrikův otec Štefan Žiga.

Další informace o Patriku Žigovi najdete na jeho stránce www.patrikziga.com

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Firma má název Wistron InfoComm. Jedná se o velkou výrobní společnost, která vyrábí hardware, například LCD monitory, LCD televize, servery. Máme i divizi evropského opravárenského střediska. Celkový počet zaměstnanců je momentálně 2.500. Tedy velká společnost, velmi multikulturní. Zaměstnáváme 126 různých národností a co se týče romské etniky, vůbec ji neodlišujeme od ostatních. Oni totiž splývají s našimi ostatními kolegy. Ani nedokáži spočítat, kolik romských občanů mezi námi pracuje.“

Dalo by se i přesto říct, co Romové ve vaší firmě zhruba dělají a jaké mají profese?

„Romové pracují na pozicích operátora výroby, tzn. že se spolupodílí na výrobě finálního produktu, tedy jestli to bude LCD televize nebo počítač. Dále máme romské kolegy ve skladu i v pozicích nižšího managementu, například vedoucí týmu skladníků.“

Existují společenské předsudky říkající, že Romové nechtějí pracovat. Jaké jsou zkušenosti u vás ve firmě?

„Jako personální manažerka vnímám dva přístupy k zaměstnání ze strany Romů. Někteří přijedou třeba v BMW, žádají pouze razítko s tím, že pracovat nechtějí. Druhá skupina lidí skutečně vyjádří při úvodním osobním pohovoru zájem o práci a udělá vše proto, aby u nás příležitost dostala. Těm tleskáme a přijímáme je bez jakýchkoli komplikací.“

Jak jste potom spokojeni s jejich prací?

„Spokojeni jsme. Nemohu říct ani zlomek negativního hodnocení.“

Jak jste se dozvěděli o certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel a co vás inspirovalo k tomu ucházet se o něj?

„Na to bych velmi ráda odpověděla. V Brně fungujeme od roku 2007 a od stejného roku zastáváme a naplňujeme zásady, které řeší značka Ethnic Friendly zaměstnavatel. Bylo mi líto, že mě zástupci IQ Roma oslovili až v roce 2011 s tím, zda se nechceme zúčastnit tohoto certifikátu. Vysloveně jsem do telefonu vykřikla: ‘No ano! Konečně! Však mi to děláme celou dobu!‘“

Z jakých zemí pochází vaši zaměstnanci?

„Z Afriky, například z Angoly, nebo z Malajsie, z Číny, z Filipín, z Tchaj-wanu, to jsou naši chlebodárci. Máme i zaměstnance ze zemí bývalého sovětského svazu, tzn. z Gruzie, Arménie, Uzbekistánu, Kazachstánu. Zaměstnáváme i spoustu slovenských občanů, aniž bych tedy říkala, že to jsou cizinci. Máme zaměstnance z Anglie... Snad kromě Aljašky a Jižní Ameriky jsou u nás všelijaké národnosti a když uděláme analýzu demografického složení, jedná se o 126 zemí světa.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.10.2013	Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatel	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšiny	Zprávy ze života Romů
03.11.2012	Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelny	O Roma Vakeren
20.10.2012	Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag	O Roma Vakeren
01.08.2012	"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaň	Zprávy ze života Romů
25.02.2012	Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadi	O Roma Vakeren
28.01.2012	Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel	O Roma Vakeren
19.10.2011	Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly ocenění	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)