Žhářský útok v Býchorech měl rasový podtext, potvrdila policie
Žhářský útok v Býchorech na Kolínsku měl podle policie rasový podtext. Muži,
který měl pravděpodobně vhodit louč do objektu, hrozí za pokus o těžké
ublížení na zdraví až 12 let vězení. Zbylým třem byla včera z pokynu krajské
státní zástupkyně změněna právní kvalifikace. Jsou podezřelí z přečinu
násilí proti skupině obyvatel, za což jim hrozí maximálně tříleté vězení.
Soud má ještě dnes rozhodnout, zda pošle mladíky do vazby.
„Policisté tento případ kvalifikovali takto, protože měli k dispozici
výpověď svědků, že bylo na místě slyšet, jak tito čtyři muži vykřikovali
rasově motivované názory proti Romům. Dnes odpoledne bude rozhodovat okresní
soud v Kolíně o uvalení vazby na všechny čtyři muže,“ řekla středočeská
policejní mluvčí Soňa Budská.
Podle svědků postávala v noci z neděle na pondělí před domem v Býchorech
skupina lidí, která pokřikovala rasisticky motivovaná hesla, a vzápětí někdo
do jednoho z bytů otevřeným oknem hodil zapálenou louč.
Obyvatelům se podařilo oheň uhasit. Nikomu se nic nestalo. Z útoku jsou
podezřelí čtyři muži ve věku 20 až 25 let, které policie zatkla v úterý. V
případě, že by je soud uznal vinnými, mohli by ve vězení skončit na 5 až 12
let.
Při podobném útoku v roce 2009 byla ve Vítkově těžce popálená dvouletá
Natálka. Trojici extremistů, která za útokem stála, poslal soud za mříže na
22 let a jednoho na 20 let. Ani ne rok po vítkovské kauze vzbudil pozornost
i podobný útok na domek Romů v ostravské osadě Bedřiška. Důvodem útoku ale
nebyl rasismus, nýbrž sousedské spory.
Podle Kláry Kalibové z hnutí Tolerance hrají poměrně negativní roli v tom,
že může docházet k nápodobě podobných útoků, média: „Je důležité, aby média
informovala vyváženým způsobem a aby přihlédla k tomu, že lidé, kteří byli
vystaveni nějakému trestnému činu, jsou bezprostředně po tom útoku velmi
zranitelní.“
„V České republice máme kolem tří set rasisticky a podobně motivovaných
trestných činů za rok. Je to ale pouze zlomek, neboť poškození nechodí na
policii, protože k ní nemají důvěru. Obdobné je to i v jiných evropských
zemích,“ říká Kalibová.
„Je možné postupovat způsobem, že budou podporovány preventivní programy,
které nás naučí žít s lidmi, kteří se nějakým způsobem liší,“ míní Kalibová.
Klára Kalibová z hnutí Tolerance ve Světě o jedné na Rádiu
Česko.
Poslech
|