Soud žháře z Býchor, kteří ohrozili romskou rodinu, do vazby neposlal
Čtveřice mužů, kteří v pondělí zaútočili na romskou rodinu v
Býchorech na Kolínsku, bude vyšetřována na svobodě. Ve středu o tom
rozhodl soud. Neshledal důvody, aby byla na útočníky uvalena vazba.
Policie přitom soudí, že útok byl rasově motivovaný.
Býchory jsou malá obec nedaleko Kolína ve středních Čechách, známá
snad jen tím, že se tu v r. 1914 narodil slavný dirigent Rafael
Kubelík. Žije tu necelá pětistovka obyvatel. Od tohoto pondělí se ale
o Býchorech mluví a píše v souvislosti se žhářským útokem, který
měl s největší pravděpodobností rasový podtext. Skupina čtyř
mladíků ve věku 20 až 25 let totiž krátce po pondělní půlnoci
vhodila do bytu, který tu obývá romská rodina se dvěma dětmi,
zapálenou tyč. Jeden ze členů rodiny byl v té době ještě vzhůru a
hořící tyč uhasil. Nikomu se tak naštěstí nic nestalo a škoda na
majetku představuje asi stokorunu. Vzhledem k rasovému podtextu jde ale o
velmi vážný čin, za který pachatelům hrozilo až dvanáct let
vězení. Policie je dopadla už v pondělí odpoledne. Krajská státní
zástupkyně ale třem ze čtyř mužů snížila trestní kvalifikaci.
Trojice nově čelí obvinění z násilí proti skupině obyvatel a
jednotlivci, a hrozí jí tak tresty od šesti měsíců do tří let.
Původní obvinění z pokusu o těžké ublížení na zdraví zůstává
jen čtvrtému muži. A ve středu soud rozhodl, že mladíky nepošle do
vazby a budou vyšetřováni na svobodě. Pro romskou rodinu, na kterou
zaútočili, je soudní rozhodnutí nepochopitelné a zatím se obává do
svého bytu vrátit. Romské organizace vyzývají k důkladnému
vyšetření celé kauzy.
A co si o zatím posledním žhářském útoku na Romy myslí odborník
na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně?
"Je to jeden z prostředků, kterými si vynucuje svoje zájmy část
české extremistické pravice. Vychází ze silných protiromských
předsudků, které jsou jednak přítomny v české společnosti, a jednak
je v té vyhraněné extremistické podobě artikuluje část lidí,
kteří se hlásí k extremistickým ideologiím."
A Jan Charvát z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze k
tomu pro Český rozhlas uvedl:
"Tady je zapotřebí si uvědomit, že v prostředí neonacistických
a fašizujících skupin existuje velmi dlouhodobá tendence k tomu se
minimálně verbálně přihlašovat ke všem možným agresivním
útokům. Představa o žhářských útocích je tam všeobecně
přítomná."
Podle Miroslava Mareše je ale v tomto případě třeba ocenit práci
policistů, kteří mladíky dopadli během několika hodin:
"Policie relativně rychle zakročila. A to je myslím také
důležitý odstrašující prvek, že policie dokáže najít pachatele
těchto žhářských útoků. Ale to, proč se tak děje, je zakořeněno
mnohem hlouběji v mezietnickém napětí v naší společnosti. A to sama
policie řešit nemůže."
K zřejmě nejznámějšímu žhářskému útoku na Romy došlo v r. 2009
v severomoravském Vítkově, kdy tehdy dvouletá Natálka utrpěla
popáleniny na více než 80 procentech těla. Soud za to útočníky
poslal na 20 a 22 let do vězení. Rozsudek měl mít podle odborníků i
odstrašující sílu, aby od podobných útoků odradil další
extremisty. Jan Charvát vysvětluje, proč to v tomto případě selhalo:
"Tady je třeba opět rozlišit dvě skupiny lidí, kteří se
pravidelně dopouštějí těchto útoků. Na jedné straně máme lidi,
kteří připravují cíleně, dlouhodobě a vědomě tyto aktivity. Těch
ve skutečnosti v neonacistickém prostředí tolik není a domnívám se,
že na ně mohl mít tento rozsudek poměrně výrazný vliv. A pak je tu
ta druhá skupiny, která je početnější. To jsou lidé, kteří
útočí často pod vlivem alkoholu, za nějakých konkrétních podmínek.
Na ty je samozřejmě dopad takového rozsudku velmi diskutabilní,
protože oni většinou nepřemýšlejí o tom, co vlastně dělají. Velmi
často si neuvědomují v pravém smyslu celkový dosah toho, co udělali
nebo co můžou způsobit. Takže tam je to problematické."
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články