Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Odel si tu mensa“ – „Pán s vámi“. Takto zaznamenala vatikánská televize pozdrav papeže Benedikta XVI. téměř dvěma tisícům romských poutníků. Dvě třetiny z nich byli Romové z Itálie. Do vatikánské auly Pavla VI. se ale k hlavě katolické církve dostali i Romové z České republiky a Slovenska. Z Čech a Moravy do Vatikánu dorazily jen dva manželské páry, slovenští Romové se k papeži dostavili ve větším počtu. Mezi nimi byla i řádová sestra Atanázia, civilním jménem Mária Holubová, která se věnuje pastoraci Romů na východním Slovensku. Po například Rakušance Ceije Stojce, která byla v devíti letech se svou dvou set člennou rodinou deportována do koncentračních táborů, promluvila přímo k papeži. Jak se na setkání s hlavou katolické církve připravovala?

„Připravit se bylo velmi těžké, o setkání jsme věděli jen asi měsíc dopředu. Rozhodně jsme se ale těšili. Měla jsem za úkol podat svědectví o svém povolání, tedy o profesi řeholní sestry romského původu. Skutečně to pro mě bylo výjimečné. Byl to nezapomenutelný zážitek, protože být takto blízko Svatému otci – to se nedá popsat. Od papeže se nám dostalo nádherného gesta. Když jsem se ptala jedné řeholní sestry, která pracuje v Římě v papežské radě, říkala mi, že to byl přímo Svatý otec, kdo vydal prvotní impuls k našemu setkání. Sice si původně představoval menší skupinu, okolo 40 Romů, ale během příprav se počet rozrostl na 1500 – 2000 Romů! On ale vůbec nebyl proti.“

Ve svém proslovu pak papež Benedikt XVI. navázal na slova svého někdejšího předchůdce Pavla VI., který v roce 1965 Romům vzkázal, že nejsou na okraji církve, ale v jejím středu, v jejím srdci. Připomněl také osobu blahoslaveného Zefiryna, který by podle papežových slov měl Romům ukazovat cestu a měl by být pro ně vzorem. Benedikt XVI. před romskými poutníky také připomněl genocidu Romů během 2. světové války a vyzval Evropu, aby nezapomněla a aby Romy do budoucna od všeho trýznění ochránila.

„Svatý otec světu velmi krásně připomněl, že my, Romové, jsme stále tu, že jsme v pohybu, počítá se s námi a církev nás má ráda,“ říká řádová sestra Atanázia, která působí mezi Romy ve východoslovenském Bardějově, kde na místním romském sídlišti stojí kostel Zefiryna Jiméneze Mally, španělského Roma, kterého v roce 1997 papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.

„Blahoslavený Zefirýn mi přirostl k srdci. Již dvakrát jsem byla ve Španělsku, v místech, kde působil, kde prožil velkou část svého života a kde byl umučen, tedy ve městě Barbastro,“ říká romská řeholnice Atanázia.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.09.2009	Romské sdružení žádá audienci u papeže, do jeho plánu se už nevejde	Zprávy ze života Romů
25.08.2009	Židé a hinduisté žádají papeže, aby v Česku mluvil o Romech	Zprávy ze života Romů

Jako sociálně vyloučené lokality jsou v Trmicích označovány ulice V Jílovišti a Horská. Podle starostky Jany Oubrechtové už to ale neplatí.

„Myslím si, že dnes mezi sociálně vyloučené lokality trochu patří ulice Na Pískách a Souběžná. V těchto oblastech je velká koncentrace romských rodin, do značné míry migrujících - přicházejí k nám z jiných částí republiky.“

Jednou z priorit je vyřešení bytových problémů. Ze stovky městských bytů určí radnice několik, které budou fungovat jako sociální pro rodiny v nouzi. Lidé by pak měli mít možnost přestěhovat se po čase do lépe zařízených bytů. Pravidla pro sociální byty radnice připraví do konce roku. Město také podle starostky zvažuje nákup některých činžovních domů.

„Chceme i trochu kontrolovat složení nájemníků. V současné době máme zmapovány tři až čtyři domy. Na nákup bychom chtěli využít dotační titul ministerstva, který je určen na nákup podobných nemovitostí. Město by tedy nemělo být zatíženo žádnou finanční částkou.“

Dalším problémem je nezaměstnanost. Lidé ze sociálně vyloučených lokalit by mohli získat práci u tzv. malých technických služeb. Vedení radnice nyní zvažuje, jaká právní forma by byla pro tuto společnost nejvhodnější. Z počátku by se o údržbu zeleně, městských domů a čistotu ve městě staralo až sedm lidí. Poté by se firma mohla dále rozšiřovat. Radnice rovněž nabídne dva asistenty. Jak řekla Jana Oubrechtová, jeden z nich by fungoval jako pomyslná spojka mezi dětskou lékařkou a rodinami:

„Zdravotní asistent by docházel do rodin, upozorňoval by na povinná očkování, preventivní prohlídky a pomáhal by v komunikaci mezi rodinou a lékařem.“

Podobnou roli by zřejmě hrál asistent pro jednání s policií a úřady. Proč město takové lidi potřebuje?

„V Trmicích máme určité procento lidí, kteří jsou bohužel stále negramotní. Mají-li vyplnit například žádost na úřad práce, na sociální odbor a jiné, jsou s tím velké problémy. Terénní asistent by jim mohl být nápomocen.“

Strategický plán myslí i na děti a mládež. V městském nebytovém prostoru v blízkosti hřiště chce radnice zřídit fitt centrum pro mládež od 15 let. Na předškoláky se pak zaměří sdružení Romano jasnica. Už nyní provozuje klub pro děti a mládež od šesti let a připravuje jeho rozšíření. Klub pro děti od tří let by měl podle ředitele sdružení Martina Cichého fungovat jako rodinné centrum.

„Jeden pracovník by se věnoval dětem, druhý matkám a řešili by konkrétní problémy. Potřebovali bychom zvětšit stávající prostory, které jsou momentálně kapacitně napnuté. Bohužel město Trmice nemá moc volných prostor, spíš to zatím vypadá na pronájem od soukromých osob. Předpokládáme, že bychom centrum mohli otevřít v květnu 2012.“

Romano jasnica chce také rozšířit nabídku motivačních kurzů pro děti, které končí povinnou školní docházku. Při kurzech zjišťují, co by mohly v budoucnosti dělat, co obnáší jimi vybraná profese i cesta k ní.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
03.10.2015	Žáci trmické základní školy se zúčastnily kreativních dílen	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
11.05.2015	Většina úředníků z Agentury pro sociální začleňování vstoupila do stávky	Zprávy ze života Romů
07.05.2015	Většina Agentury pro sociální začleňování jde do stávky, nechtějí Dienstbiera za šéfa	Zprávy ze života Romů
26.11.2014	O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámám	Zprávy ze života Romů
08.11.2014	Trmice na Ústecku mají nové vedení. Romské sdružení bude předsedat kontrolnímu výboru	O Roma Vakeren
05.07.2014	Agentura pro sociální začleňování začne působit v devíti nových městech a obcích	O Roma Vakeren
14.06.2014	Terénní sociální pracovníci pomáhají nezaměstnaným v Trmicích	O Roma Vakeren
10.06.2014	Streetworkeři si v Trmicích získali důvěru	O Roma Vakeren
12.04.2014	Byznys s dotovaným bydlením v Trmicích komplikuje snahu o sociální začleňování	O Roma Vakeren
27.02.2014	V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním	Zprávy ze života Romů
08.02.2014	Agentura pro sociální začleňování začne pracovat i v Ostravě a dalších městech	O Roma Vakeren
31.01.2014	Agentura pro sociální začleňování začne spolupracovat s Ostravou i Příbramí	Zprávy ze života Romů
11.12.2013	Vláda přijala sedm opatření pro předcházení sociálním nepokojům	Zprávy ze života Romů
27.11.2013	Zpráva o stavu romské menšiny: Roste počet sociálně vyloučených lokalit i nezaměstnanost mladých Romů	Zprávy ze života Romů
27.09.2013	Agentura pro sociální začleňování nabízí obcím a městům spolupráci od července 2014	Zprávy ze života Romů
26.09.2013	Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na získání kvalitnějšího bydlení	Zprávy ze života Romů
03.07.2013	Ubytovny nemohou dlouhodobě řešit situaci sociálně slabých, uvádí výzkum	Zprávy ze života Romů
11.04.2013	Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiích	O Roma Vakeren
09.04.2013	Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum	Zprávy ze života Romů
31.01.2013	Prohlášení Agentury pro sociální začleňování k situaci v ubytovně v Ústí nad Labem, která bude dnes uzavřena	Zprávy ze života Romů
06.12.2012	Agentura pro sociální začleňování bude působit v 17 nových městech a obcích	Zprávy ze života Romů
10.11.2012	Martina Bajgera znají v Trmicích zdaleka nejen Romové	O Roma Vakeren
02.10.2012	Seminář o zkušenostech se sociálním bydlením ve Francii a v Česku	Zprávy ze života Romů
29.08.2012	Vláda zřídila pracovní skupinu pro řešení krizí v regionech	Zprávy ze života Romů
22.08.2012	Agentura pro sociální začleňování: šance na práci pro 500 nezaměstnaných lidí ze severu Čech	Zprávy ze života Romů
23.06.2012	Jak si vede Agentura pro sociální začleňování?	O Roma Vakeren
04.02.2012	Agentura pro sociální začleňování ukončila svou činnost v Chomutově a Duchcově	O Roma Vakeren
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
12.10.2011	Značná část Romů stále žije v podmínkách sociálního vyloučení, uvádí vládní zpráva	Zprávy ze života Romů
07.09.2011	Starostové Šluknovska vidí řešení v napjaté sociální situaci ve vytváření pracovních příležitostí	Zprávy ze života Romů
31.08.2011	Vyostřená situace na Šluknovsku	Zprávy ze života Romů
29.08.2011	Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevuje	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	S Marcelem Cichým o novinkách v Trmicích	O Roma Vakeren
29.07.2011	Obrnice schválili plán a vize řešení sociálního vyloučení a zlepšení života v obci	Zprávy ze života Romů
02.07.2011	Jak hospodaří Agentura pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
30.06.2011	Agentura pro sociální začleňování odchází po třech letech ze šesti měst	Zprávy ze života Romů
21.06.2011	Havířov chce zlepšit podmínky bydlení a zaměstnanost sociálně vyloučených	Zprávy ze života Romů
13.06.2011	Trmice se snaží pomoci lidem z ghett	Zprávy ze života Romů
25.05.2011	Trmičtí zastupitelé schválili plán na podporu sociálního začleňování	Zprávy ze života Romů
25.05.2011	Práce agentury pro začleňování Romů čelí na severu Moravy kritice	Zprávy ze života Romů
25.05.2011	Zájem měst o práci agentury pro sociální začleňování je velký. Z některých lokalit ale odejde	Zprávy ze života Romů
23.05.2011	V Česku přibývá chudinských ghett	Zprávy ze života Romů
14.05.2011	O práci Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách	O Roma Vakeren
06.05.2011	Bílina usiluje o zmírnění sociálního vyloučení	Zprávy ze života Romů
28.04.2011	Agentura pro sociální začleňování vydala souhrnnou zprávu o činnosti v roce 2010	Zprávy ze života Romů
30.03.2011	Teplá a Toužim se dočkají řady nových sociálních služeb	Zprávy ze života Romů
25.02.2011	O spolupráci s agenturou pro začleňování Romů zatím projevily zájem dvě desítky obcí	Zprávy ze života Romů
10.02.2011	Jáchymovští zastupitelé schválili plán začleňování sociálně slabých pro nejbližší tři roky	Zprávy ze života Romů
03.02.2011	Agentura pro sociální začleňování prodlouží působení v šesti pilotních lokalitách	Zprávy ze života Romů
03.02.2011	Agentura pro sociální začleňování Romů omezuje působnost	Zprávy ze života Romů
02.02.2011	Agentura bojující s romskými ghetty končí ve velkých městech	Zprávy ze života Romů
17.01.2011	Obce a města se mohou hlásit ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
15.01.2011	Bilance a plány Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách	O Roma Vakeren
16.11.2010	Roudnická pobočka Naděje spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu Vlády ČR	Zprávy ze života Romů
14.06.2010	Romové z Neškaredic mají šanci na kvalitnější život	Zprávy ze života Romů
14.06.2010	Vláda se poradí, jak pomoci nepřizpůsobivým občanům	Zprávy ze života Romů
30.04.2010	Ohlédnutí za dvouletým působením Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách	O Roma Vakeren
23.04.2010	Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
05.03.2010	Scházejí se zástupci obcí, které se budou podílet na projektech integrace Romů	Zprávy ze života Romů
04.03.2010	V rámci činnosti Agentury pro sociální začleňování bude spolupracovat Český západ s městem Toužim	Zprávy ze života Romů
12.02.2010	S integrací Romů v Havířově a Bruntále pomohou vládní experti	Zprávy ze života Romů
12.02.2010	Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti Janov	O Roma Vakeren
10.02.2010	V Česku žijí desítky tisíc sociálně vyloučených lidí, především Romů	Zprávy ze života Romů
05.02.2010	Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o spolupráci	Zprávy ze života Romů
19.01.2010	O spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování se hlásí 40 obcí	Zprávy ze života Romů
05.10.2009	V Česku přibývá lokalit, kde sílí sociální napětí	Zprávy ze života Romů
04.04.2008	Jak postupuje práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách	O Roma Vakeren
15.02.2008	Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách má nastartovat integraci Romů z ghett do společnosti	O Roma Vakeren
15.02.2008	Co bude náplní práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách?	O Roma Vakeren
05.02.2008	Agentura proti vzniku a šíření ghett začne fungovat v březnu	Zprávy ze života Romů
09.11.2007	Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit	O Roma Vakeren
19.10.2007	Nové agentury pomohou s řešením situací v sociálně vyloučených lokalitách	O Roma Vakeren
15.09.2007	Sociální dávky za práci	Zprávy ze života Romů
27.07.2007	Příští rok by měla začít pracovat agentura pro odstraňování sociálního vyloučení	O Roma Vakeren
26.07.2007	Rozhovor s Ivanem Gabalem	Zprávy ze života Romů
29.06.2007	Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení by měla řešit problém sociálně vyloučených komunit	O Roma Vakeren
27.06.2007	Řešení romské problematiky	Zprávy ze života Romů
09.03.2007	Romští představitelé kritizují plán na zřízení agentury, zajišťující zlepšování podmínek Romů v Česku	O Roma Vakeren

Jak školy hledáte a podle čeho je vybíráte?

„My školy nehledáme, náš projekt funguje na dobrovolné bázi. Na internetu je vystavena výzva a školy se nám hlásí samy. V opačném případě by nebyla naplněna vize o tom, že škola musí mít v prvé řadě vůli něco změnit, mít inkluzívní politiku. Škola se nám přihlásí a my s ní navážeme spolupráci.“

Musí zařízení splňovat nějaké podmínky?

„Ano, máme stanovené podmínky potřebné pro získání certifikátu. Rozdělujeme je do tří kategorií: povinné, doporučené a výběrové. U povinných vyžadujeme jejich úplně splnění. Samozřejmě, pokud je škola schopna si obhájit výjimku, uznáme ji. Může to být třeba nějaká specifická situace v regionu. U výběrových podmínek škola sbírá námi stanovený počet bodů. Kritéria jsou obodována podle náročnosti, samotný výběr je na škole. Nejvíce hodnotíme aktivity typu integrace dítěte z praktické, speciální školy do běžné základní školy, která se o certifikát hlásí. Doporučená kritéria jsou tak trochu z dnešního pohledu nadstandardní, i když pro inkluzívní školu by se mělo jednat o naprosto samozřejmé aktivity. Patří sem například působnost školy coby komunitního centra pro danou obec či nabídka pomoci s domácími úkoly po vyučování. Škola by měla nabízet přípravné třídy pro žáky, kteří například neměli možnost navštěvovat školku.“

Co plyne pro školu z toho, že získala certifikát?

„Tuto otázku dostáváme často. Jedná se o kvalitativní označení dané školy. Náš certifikát je poměrně prestižní záležitostí. Z praxe a rozhovorů s řediteli vím, že pro školu a celý pedagogický sbor je certifikát velkým oceněním jejich práce a snahy. Oni samozřejmě ví, že dělají něco navíc, co dnes málokterá škola pro své žáky dělá. Ačkoliv by bylo vhodné, aby se takto chovala každá škola. Aby každá byla inkluzívní a férová.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Spojili jsme se se společností IILE a Rugbyovým Clubem Kralupy nad Vltavou, kteří nás požádali, zda bychom mohli začlenit některé z našich sociálně slabších rodin do jejich týmu. Nejprve jsme tedy rodiny, které do Charity docházejí, včetně dětí, s projektem seznámili a potom se uspořádala společná akce, kde si děti mohly vyzkoušet, co to ragby vlastně je, jak vypadá trénink a ostatní věci s tím spojené. Většina lidí má zažitý předsudek, že ragby je tvrdý sport a hlavně maminky se zpočátku hodně děsily. Já sama jsem se také nejprve vylekala. Ale chce to opravdu se na vlastní pohled přesvědčit, že dětské ragby je o něčem jiném. Jak nám říkal vedoucí Rugbyového Clubu Kralupy nad Vltavou, důležitá je rodinná atmosféra. Kroužek není jenom o tom, přivést do něj dítě a pak si ho zase vyzvednout. S týmem spolupracuje a žije celá rodina.“

V čem by podle Vás mohlo ragby pomoci při integraci minoritní a majoritní společnosti?

„Začleňování našich dětí do skupiny dětí z majority a získávání nových dovedností a zkušeností. Děti vlastně přijdou do úplně jiného kolektivu, vyjdou z pomyslné ulity a zjistí, že mají šanci uchytit se i někde jinde.“

S univerzitními studenty, kteří se účastní sociálních projektů, přijel už podruhé profesor Gary Pletcher, který u studentů rozvíjí nejenom kritické myšlení, ale i sociální rovnost a spravedlnost, etické chování a multikulturní vidění světa. Zeptala jsem se ho, zda jsou v Americe podobné projekty běžnou praxí:

„Určitě ano. V Texasu pracujeme s podobnými projekty, většinou se ale nejedná o ragby, ale spíše o fotbal, americký fotbal, baseball. Spolupráce s ragbyovým klubem začala při loňské návštěvě a zdá se, že by tu tento sport mohl fungovat. Jedná se o místní klub, který zde má své zázemí, takže proč ne. Zdá se, že ragby má na víc než třeba fotbal či jiné sporty.“

Rugby Club v Kralupech nad Vltavou působí ve městě už několik let a stále hledá nové žáky. Jedná se o komplexní sport. Každý hráč je závislý na činnosti ostatních – sám málokdy dokáže vybojovat míč či se rozhodnout bez přímé podpory ostatních. Hraje se rukama i nohama. Hráč míč může nosit rukama i kopat. Jak říká předseda klubu Pavel Hrubý, je dobré začít již od útlého věku:

„Začínáme s dětmi od tří let, kdy v podstatě jenom běhají s balónem. Zvykají si na to, že míč může být i šišatý. Zrovna v ragby se snadno stírají rozdíly v původu nebo v zázemí hráčů. Děti se při něm naučí čestnosti, odvaze, získají vyšší sebevědomí, protože i dvaceti kilový kluk může zastavit padesátikilového.“

Co v ragby znamená termín „třetí poločas“ a co je jeho filozofií?

„Je to čas po utkání, kdy oba týmy ještě zůstávají na hřišti nebo v klubovně, sejdou se u jídla, u pití a probírají například zápas. Třetí poločas je součástí i mezinárodních utkání, je zakódovaný a pořád se dodržuje.“

Je ragby finančně náročné?

„Nemyslím si. Dítě, které chce hrát ragby, potřebuje v podstatě jenom tenisky, oblečení a může hrát.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Kdy se letos uskuteční Tábor paměti Romů?

Jako obvykle bude i letos v červenci, vyjedeme 21. července a čtyři dny budeme navštěvovat místa spojená s utrpením Romů. Letos při tom odhalíme pomník, který vytvořila Margorzata Mirga, Romka, která vystudovala Akademii výtvarných umění v Krakově. Ten pomník odhalíme v jednom z míst, kde byli zavražděni Romové.

Kde to bude?

Ten pomník bude v lese u obce Borzęcin v Malopolském vojvodství, protože náš tábor putuje malopolskými cestami. V okolí Tarnowa je nejvíc míst spojených s utrpením Romů, která jsou nějak zpietněna, tzn. že tam jsou nějaké pamětní desky, kříže či pomníky. V minulém roce jsme vytvořili Malopolskou stezku martyrologie Romů, která zahrnuje všechna ta místa. Začíná v Tarnowě v Etnografickém muzeu, které jako první na světě vytvořilo expozici věnovanou Romům. A jedna z částí té expozice je zasvěcená martyrologii Romů. A místem, které tu stezku zakončuje, je tábor Osvětim – Březinka, kde je několik artefaktů spojených s martyrologií Romů. Na hlavním pomníku je deska v romštině připomínající památku Romů. Na místě, kde byl cikánský rodinný tábor (Familien Lager), byl postaven pomník, a v minulém roce byla také odhalena pamětní deska u pátého krematoria. A před několika lety byla ve 13. bloku tábora Osvětim vytvořena velká stálá expozice, která má název Holocaust Romů a Sintů.

A Tábor paměti Romů také putuje do Osvětimi?

Ne, to je příliš daleká cesta, protože během toho tábora putujeme s koňmi, takže denně můžeme ujet zhruba 30 km. Pohybujeme se v nejbližším okolí Tarnowa, zhruba v okruhu 40 km, kde těch míst je vícero. A stále navštěvujeme stejná místa. Ze samé podstaty toho putování vyplývá, že je těžké překonávat větší vzdálenosti, protože to je logisticky komplikovaný projekt. Takového projektu se zúčastňuje několik stovek osob, třeba v minulém roce to bylo přes 300 lidí, kteří sice neputují po celý čas, ale bivakují s námi v táboře, a je náročné zajistit jim stravu, toalety, bezpečí atd. Nemyslím si, že bychom někdy putovali v nějakém jiném terénu, jen na tomto území.

Kolik celkem ujedete kilometrů?

Celkově to putování zahrnuje přibližně 150 km, každý den je to něco kolem třiceti či více kilometrů. První den ujedeme tak kolem čtyřiceti kilometrů, druhý den také čtyřicet a v ostatní dny něco málo přes dvacet kilometrů. Jsou to takové vzdálenosti přizpůsobené výdrži koní.

Jedou všichni účastníci na vozech s koňmi?

Ne, to není možné, protože na takový vůz se vejde jen několik lidí. Ostatní jedou svými auty. Na vozech putuje jen několik desítek lidí a těch tři sta lidí, o kterých jsem mluvil, jsou ti, kteří večer přijíždějí do tábořiště, jsou tam s námi, ale neputují, protože je celkem namáhavé putovat několik hodin denně v žáru slunce. Takže s táborem systematicky putuje několik desítek osob – tak padesát až osmdesát.

Co všechno je na programu toho putování?

Především navštěvujeme místa, kde byli zavražděni Romové, tedy konkrétně ta, kde jsou pochováni. Někdy to totiž jsou odlišná místa – Romové byli například zavražděni v lese, ale později byli jejich ostatky exhumovány a přeneseny na hřbitov. Máme svého katolického kněze, který je hodně spojen s Romy a který se modlí na těch místech, kde jsou hroby a místa svázaná se smrtí Romů. Romská kapela na těch místech hraje smutné melodie, modlíme se a večer při ohni Romové vzpomínají na dávný tradiční život, na svou historii, povídáme si a to je vlastně zvláštností romské kultury, že u hrobů se pláče, vzpomíná se na zemřelé, ale potom se tančí, zpívá a lidé se baví ve smyslu zásady, že život běží dál, že na mrtvé je třeba vzpomínat, ale my se radujeme z toho, že dnes žijeme... Také se slouží mše. V jednom dni pozveme všechny obyvatele z okolí, na kočovném voze postavíme oltář, kněz slouží mši a je to v takové pěkné lesní scenérii. Také při tom probíhají křty, které jsou dopředu připravené v matrikách farností. Kněz křtí dětí, probíhají romské svatby, a v táboře ožívají staré tradice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.05.2011	Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského holocaustu	O Roma Vakeren
28.02.2011	Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta paměti	Zprávy ze života Romů
12.06.2009	Vydejte se na cestu Polskem s Táborem romské paměti	O Roma Vakeren
04.06.2004	Seznámení s historií polských Romů	O Roma Vakeren
26.05.2004	Výstava dokumentuje život a historii polských Romů	Fotoaktuality