V těchto dnech začíná v tuzemsku kampaň s názvem Odsouzeni.cz. Jde o projekt Iniciativy za rozvoj náhradní rodinné péče, která se snaží rozpoutat diskusi o dětech bez rodiny. V Česku je na 11 tisíc dětí odkázaných na výchovu v ústavech a za tento nelichotivý počet naši zemi dlouhodobě kritizuje Evropský soud pro lidská práva.

Dnešní státní systém péče o ohrožené děti není zaměřen preventivně, řekla Rádiu Česko Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky:

„Současný systém řeší až následné kroky, které se dějí, když rodina nějakým způsobem selže. Nicméně rodina, když selhává, většinou je to proces dlouhodobý a pokud by v průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy přicházejí signály z více stran, do toho nějakým způsobem státní systém zasáhl tak, aby té rodině bylo pomoženo, ještě než dojde k té krizové situaci, kdy je potřeba zasáhnout, tak by spousta dětí ještě dnes vyrůstala ve svých rodinách.“

Prevenci by se měly zabývat na radnicích v odborech sociálně-právní ochrany dětí. „Sociální pracovníci, kteří zde pracují, mají velmi omezené pravomoci a jsou velmi přetíženi. Takže pokud by v našem státě byla posílena více pravomoc, nebo dalo by se více investic do služeb pro neziskový sektor, tak si myslím, že právě tyto dva systémy spolu můžou velmi dobře kooperovat a ten výsledný bonus pro tu ohroženou rodinu by byl jenom kladný,“ upozornila Lexová.

Asociace náhradních rodin chce zefektivnit pomoc rodinám, u kterých hrozí zbytečné odebrání dítěte. Za to Českou republiku kritizují evropské instituce, kterým se zejména nelíbí odebírání dětí z rodin z materiálních důvodů, jako jsou důvody bytové nebo sociální. Pomoci lze finančně nebo poradenstvím

Přechodní pěstouni v nemilosti státu

V Česku se podle asociace také nevyužívá institut přechodné pěstounské péče.

„Má to pomoci k tomu, aby dítě, které na přechodnou dobu nemůže vyrůstat ve své rodině, muselo být umisťováno do pobytových zařízení, do ústavních zařízení, ať už je to kojenecký ústav anebo potom dětské domovy. Takové dítě, když matka se rozhodne, že dítě předá k adopci, tak je automaticky umístěno v dnešní době do kojeneckého ústavu anebo do Klokánku, kde je mu poskytnuta maximální možná péče v rámci možností,“ upřesnila Lexová s tím, že děti z ústavů trpí citovou deprivací, kterou si pak nesou celý život.

Institut lze také využít, když rodiče odejdou do vězení nebo na léčení a jejich potomek pak musí do dětského domova:

„Za tu dobu se zpřetrhají rodinné vazby a mnohokrát rodiče po návratu už nejsou schopni navázat na ty zpřetrhané vztahy. Pokud by dítě bylo po tu přechodnou dobu v té pěstounské rodině, tak si myslím, že ty vazby by nebyly tak zpřetrhané, že ten návrat toho dítěte zpátky do té své původní biologické rodiny byl jednodušší,“ uzavřela Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky.

Kampaň Odsouzeni.cz. U telefonu je Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky.

Poslech

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	V kojeneckých ústavech přibývá romských dětí	O Roma Vakeren
16.08.2014	Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkou	O Roma Vakeren
06.08.2011	Projekt Romské dítě v neromské rodině pomáhá dětem s přijetím vlastní identity	O Roma Vakeren
26.02.2010	Adoptivní rodiče a pěstouni romských dětí se setkali v Jedličkově ústavu	O Roma Vakeren
08.05.2009	Výstava současného umění Rodinná pohoda	O Roma Vakeren
28.12.2008	Manželé Striovi a romské děti v náhradní rodinné péči	Zprávy ze života Romů
05.10.2008	Romské děti v náhradní rodinné péči	Zprávy ze života Romů
30.08.2008	Adopce romských dětí	Zprávy ze života Romů
25.01.2008	Romské děti v náhradní rodinné péči se potřebují vyrovnat se svou identitou	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)