Úřady nevyužívají institut přechodné pěstounské péče, tvrdí asociace
náhradních rodin
V těchto dnech začíná v tuzemsku kampaň s názvem Odsouzeni.cz. Jde o projekt
Iniciativy za rozvoj náhradní rodinné péče, která se snaží rozpoutat diskusi
o dětech bez rodiny. V Česku je na 11 tisíc dětí odkázaných na výchovu v
ústavech a za tento nelichotivý počet naši zemi dlouhodobě kritizuje
Evropský soud pro lidská práva.
Dnešní státní systém péče o ohrožené děti není zaměřen preventivně, řekla
Rádiu Česko Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky:
„Současný systém řeší až následné kroky, které se dějí, když rodina nějakým
způsobem selže. Nicméně rodina, když selhává, většinou je to proces
dlouhodobý a pokud by v průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy přicházejí
signály z více stran, do toho nějakým způsobem státní systém zasáhl tak, aby
té rodině bylo pomoženo, ještě než dojde k té krizové situaci, kdy je
potřeba zasáhnout, tak by spousta dětí ještě dnes vyrůstala ve svých
rodinách.“
Prevenci by se měly zabývat na radnicích v odborech sociálně-právní ochrany
dětí. „Sociální pracovníci, kteří zde pracují, mají velmi omezené pravomoci
a jsou velmi přetíženi. Takže pokud by v našem státě byla posílena více
pravomoc, nebo dalo by se více investic do služeb pro neziskový sektor, tak
si myslím, že právě tyto dva systémy spolu můžou velmi dobře kooperovat a
ten výsledný bonus pro tu ohroženou rodinu by byl jenom kladný,“ upozornila
Lexová.
Asociace náhradních rodin chce zefektivnit pomoc rodinám, u kterých hrozí
zbytečné odebrání dítěte. Za to Českou republiku kritizují evropské
instituce, kterým se zejména nelíbí odebírání dětí z rodin z materiálních
důvodů, jako jsou důvody bytové nebo sociální. Pomoci lze finančně nebo
poradenstvím
Přechodní pěstouni v nemilosti státu
V Česku se podle asociace také nevyužívá institut přechodné pěstounské péče.
„Má to pomoci k tomu, aby dítě, které na přechodnou dobu nemůže vyrůstat ve
své rodině, muselo být umisťováno do pobytových zařízení, do ústavních
zařízení, ať už je to kojenecký ústav anebo potom dětské domovy. Takové
dítě, když matka se rozhodne, že dítě předá k adopci, tak je automaticky
umístěno v dnešní době do kojeneckého ústavu anebo do Klokánku, kde je mu
poskytnuta maximální možná péče v rámci možností,“ upřesnila Lexová s tím,
že děti z ústavů trpí citovou deprivací, kterou si pak nesou celý život.
Institut lze také využít, když rodiče odejdou do vězení nebo na léčení a
jejich potomek pak musí do dětského domova:
„Za tu dobu se zpřetrhají rodinné vazby a mnohokrát rodiče po návratu už
nejsou schopni navázat na ty zpřetrhané vztahy. Pokud by dítě bylo po tu
přechodnou dobu v té pěstounské rodině, tak si myslím, že ty vazby by nebyly
tak zpřetrhané, že ten návrat toho dítěte zpátky do té své původní
biologické rodiny byl jednodušší,“ uzavřela Jana Lexová z Asociace
náhradních rodin České republiky.
Kampaň Odsouzeni.cz. U telefonu je Jana Lexová z Asociace náhradních
rodin České republiky.
Poslech
|