Koncem července se v rumunském městě Timišoara uskutečnil 4. ročník Mezinárodního festivalu romského umění (International Romani Art Festival). Stejně jako v předchozích letech jeho pořadatelé zamířili i letos s jedním koncertem také do místní věznice, kde si odsouzení tentokrát mohli poslechnout hudbu romské skupiny Nadara. Novináře na vězeňský dvůr doprovázela inspektorka Magdalena Radu, tisková mluvčí Věznice v Timišoře, které jsem se zeptala na význam takovéhoto koncertu i na celkovou situaci ve věznici.

Vyslechli jsme si koncert ve vězení. Jaký je Váš názor na podobné akce?

Máme velkou radost, že jsme mohli i tento rok přivítat už čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu romského umění (International Romani Art Festival). Každý rok máme hosty z řad organizátorů a alespoň jednu dvě kapely, které nám a odsouzeným zahrají a zazpívají. Pokaždé také vystoupí naše taneční skupiny. Loni jsme tu měli pěvecké soubory s romskou hudbou. Je to pro nás kulturní událost a jsme rádi, že ji můžeme u nás uvést, protože nás těší každá příležitost, kdy můžeme pozvat někoho zvenčí – z řad občanské společnosti nebo my můžeme někde předvést koncerty či představení, které připravujeme s pomocí vězeňského oddělení sociální reintegrace vězňů.

Jaký význam mají pro odsouzené tyto akce?

Tyto akce jsou důležité. Snažíme se je pořádat co nejčastěji, protože jsou součástí kulturní osvěty pro osoby zbavené svobody. Stejně tak pořádáme představení našich skupin v domovech důchodců a v rámci festivalů, které se odehrávají v Timišoaře v průběhu roku. Účastníme se také s tanečními soubory a uměleckými dílnami festivalu „Plai“. Znamená to pro ně možnost strávit hodnotné chvíle spolu se soubory pozvanými zvenčí nebo sami vytváří kulturní či multikulturní událost, protože se nacházíme v části Rumunska, o němž se dá říct, že multikulturalita je tu doma.

Máte nějaké taneční a pěvecké kroužky?

Ano, ve vězeňské hale je klub, kde se schází vězeňský divadelní soubor, který se každý rok účastní Divadelního festivalu pro osoby zbavené svobody, jenž se odehrává vždy na podzim v Bukurešti. Trénují tu také dvě taneční skupiny Věznice v Timišoaře: jedna nezletilých a mladistvých a druhá dospělých. Stejně tak existuje kroužek, který se zabývá vydáváním vězeňského časopisu. Máme také vězeňskou televizi PS 7 jako Popa Šapka 7 – to je adresa věznice. Účastníme se i kulturních akcí mimo vězení, ale rovněž zveme různé organizace: neziskové organizace, státní a soukromé instituce, které mají chuť k provozování kulturních aktivit s osobami zbavenými svobody.

Můžete mi říct, jestli tady ve vězení máte hodně Romů?

Ano, je tady hodně osob zbavených svobody z řad romského etnika, ačkoliv to zprvu nijak nezdůrazňují, ale během jejich věznění to vyjde najevo, protože se zapisují a účastní různých námi pořádaných programů, které jim připadají užitečné a pomáhají jim nejen po dobu pobytu ve vězení, ale i posléze i po propuštění.

Máte zvláštní programy pro romské vězně?

Nejen pro ně. Tyto programy jsou určené pro všechny odsouzené. Ale když se pořádá nějaký festival nebo se jedná o zvláštní programy na úrovni místních komunit, tak se jich účastníme a všichni mohou profitovat z toho, co jim daná komunita nabízí.

Mají Romové v Rumunsku nějaké specifické problémy s kriminalitou?

To se nedá tak říct. Myslím si, že problémy jsou v každém etniku. Nemůžu říct, že by byla úroveň kriminality u Romů vyšší.

Máte tady ve vězení i kostel. Jak je využíván?

Máme tu kapli, kde se slouží během roku běžné bohoslužby jako v každém jiném kostele, ale i bohoslužby při zvláštních příležitostech. Máme kněze-faráře, kterého posílají z metropole pokaždé, když je potřeba a na každotýdenní bohoslužby. Měli jsme tu vězeňského farního kněze, ale bohužel nás před dvěma lety navždy opustil. Je však pravidelně nahrazován knězi posílanými z metropole. Takže nám tu nechybí ani morální a náboženská útěcha. Pravoslavná církev i ostatní církve – katolická a letniční – nabízí odsouzeným různé aktivity. Každá z nich má programy přizpůsobené potřebám osob zbavených svobody. Pořádají třeba setkání, kde distribuují pomoc, balíčky, dárky vězňům a jejich rodinám. Společně organizujeme Velikonoce, i katolické Velikonoce… Máme tu také muslimy. Jak jsem Vám už říkala, tady je multikulturalita doma.

Ostatní církve také mají bohoslužby v tomto kostele?

Obvykle, když se odsouzení chtějí zúčastnit jiných než pravoslavných bohoslužeb, účastní se jich v příslušné komunitě. Tyto osoby jsou eskortovány do letničních kostelů nebo jinam, to záleží… Nebo přicházejí organizované náboženské skupiny sem do vězení. Nahlásí nám, kdy chtějí mít s odsouzenými morálně-náboženské setkání, a my je přijmeme, jak se sluší a patří.

A mají úspěch?

Ano, mají velký úspěch, hlavně díky tomu, že jsou vnímaví, mají moc hezké programy a jsou k odsouzeným vstřícní. Znají jejich potřeby, problémy a nedostatky. Obvykle se spojí a ruku v ruce pomáhají.

Která církev je nejúspěšnější? Rumunsko je pravoslavná země…

Ano. Pravoslavná církev má tady největší úspěch, jak už jste říkala. Většina lidí je pravoslavných.

Nevím, jak je to v Rumunsku, ale v České republice, na Slovensku, ve Francii atd. má u Romů velký úspěch letniční církev.

Ano, i ti mají svoje představitele, kteří pracují s osobami zbavenými svobody v našem vězení a mají tady svoje akce.

Máte zde také nějaké sociální pracovníky?

Poskytujeme sociální služby v rámci oddělení výchovy a psychosociální asistence, kde pracují vychovatelé, psychologové a sociální asistenti, kteří se zabývají specifickými problémy během období pobytu vězení. Při odchodu na svobodu pak pomáhají vyřešit záležitosti s doklady a jiné věci související s návratem propuštěných do komunity, rodinnými problémy atd. To je různé.

Jaké vzdělání musí mít tito vychovatelé a sociální pracovníci?

Všichni mají vysokou školu a postgraduální vzdělání v oborech jako sociální práce, psychologie nebo pedagogika – pokud pracují ve vzdělávacím úseku. Každý zastává pozici podle své vysokoškolské a postgraduální specializace.

Myslíte, že pobyt tady může odsouzené opravdu změnit?

Já jsem o tom přesvědčená, protože jsem toho byla svědkem. Pracuji ve věznici sedm let a mnohokrát jsem slyšela slova odsouzených, že je zdejší pobyt změnil, že zcela změnili svůj náhled na život a že by chtěli dělat něco lepšího, až se dostanou ven. Je to mj. efekt psychologického poradenství a programů psychosociální asistence. Účastní se také školního vzdělání – ti, kteří se během školní docházky nedostali příliš daleko. Mají možnost účastnit se rekvalifikačních kurzů, na jejichž konci dostanou diplom akreditovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, na němž se však nepíše, že tyto kurzy absolvovali ve vězení. Takže mají stejné příležitosti jako ti venku.

Jaké rekvalifikační kurzy nabízíte?

V rámci pracovního vzdělání a rekvalifikace nabízíme různé kurzy – v oboru stavebnictví, např. v materiálech PVC a to, co se žádá na trhu, což je v současné době třeba tepelná izolace oken. Máme také kurzy číšník-kuchař, kurzy informatiky atd. Záleží, po čem je poptávka na trhu.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.06.2011	Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana Ghiţă	O Roma Vakeren
15.08.2008	Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikum	O Roma Vakeren
15.08.2008	Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písně	O Roma Vakeren
15.08.2008	Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru	O Roma Vakeren
23.07.2008	Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!	Zprávy ze života Romů
12.10.2007	Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlících	O Roma Vakeren
05.10.2007	S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštině	O Roma Vakeren
05.10.2007	Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro děti	O Roma Vakeren
03.10.2007	Fotografie od romských dětí z Rumunska	Fotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)