Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se vydáme do Let u Písku, kde Romové uctili památku obětí holocaustu.
Představíme vám mladého Roma, který vystudoval Katolickou teologickou
fakultu Univerzity Karlovy. Řekneme vám také o kampani Diakonie
Českobratrské církve Evangelické a samozřejmě nabídneme celou řadu romských
písní z tuzemska i ze zahraničí, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma
vakeren.
Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna reporta palo than Lety u
Písku. Adadžives prinžadena ternes Romes savo pes sikhavel andre Katolickou
teologickou fakultu, the mukaha munenge amare šukar giľa.
=[ Reportáž ]=
Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína
Minulý pátek se naše kolegyně Iveta Demeterová zúčastnila pietního aktu
věnovaného romským obětem nacismu, který se konal na pohřebišti bývalého
koncentračního tábora v Letech u Písku. Na této akci, kterou každoročně
pořádá Výbor pro odškodnění romského holokaustu, se tak jako obvykle setkaly
oběti a jejich pozůstalí i osobnosti českého politického, kulturního a
náboženského života. A opět volali po odstranění vepřína, který stojí v
bezprostřední blízkosti památníku.
Památku romských obětí holocaustu si na místě bývalého pracovního tábora
v Letech u Písku připomnělo na 150 lidí. Na pietním aktu znovu zazněla výzva
k odstranění nedalekého vepřína. Pietní místo v Letech bylo loni oficiálně
zpřístupněno veřejnosti. Vznikl tu přírodní amfiteátr a tři dřevěné ubikace.
V jedné z nich je stálá expozice přibližující život Romů v táboře. V úvodu
všechny pozdravil Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského
holocaustu v České republice:
„Dámy a pánové. Je to právě 17 let, co zde bývalý prezident Václav Havel
odhalil pomníček, 17 let, co se svět o tomto místě dozvěděl.“
Piety se také zúčastnil americký velvyslanec Norman Eisen, podle kterého
je nutné připomínat Romy, kteří během druhé světové války zahynuli, ale také
zlepšit postavení dnešních Romů ve společnosti.
„Lačho ďives – dobrý den! Jak mnozí z vás víte, většina mé rodiny byla během
války vyvražděna na základě nacistické doktríny. Moje matka byla jedna z
mála šťastných, kteří přežili Osvětim.
Členové mé vlastní rodiny trpěli v koncentračním táboře, takže znám bolest
této generace Romů. Nyní je ale důležité si nejenom připomenout a pamatovat,
ale rovněž udělat něco pro zlepšení současného postavení Romů. Rád budu
spolupracovat se všemi Čechy, kteří chtějí ukončit diskriminaci Romů,“ řekl
na závěr Eisen.
 Mezi přítomnými byli i potomci zemřelých, kteří každoročně uctívají
kyticí a vzpomínkou památku svých blízkých.
„Zahynula zde moje maminka, můj otec i sourozenci. Nemůžu mluvit dál. Když
sem přijedu, vždycky brečím ...“
„Mně tu zemřel děda. A mého strýce ke konci odvezli do Osvětimi, kde
zahynul. Táta byl Němec, Sinto, máma byla pravá česká Růžičková. Já jsem v
táboře nebyl, ale už jsme měli čísla do posledního vypraveného transportu.
Táta tenkrát potkal známého policistu, byl smutný a říkal mu, že jedeme do
koncentráku. On by nás sem teda tatínek stejně nepustil, raději by celou
rodinu otrávil a sebe nakonec. Opravdu. Tátu by nikdo nedonutil.“ - Kolik
Vám tenkrát bylo? „Tři.“
„Já tu měla rodiče. Máma zde nechala miminko, zabili jí ho, ona jediná se
vrátila, táta taky, ale ...“
- Jezdíte každý rok?
„Jezdím. Hodně mi ale vadí ten prasečák, ostatně jako všem.“
Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který hájí zájmy romských obětí
nacismu a pozůstalých, vznikl v roce 1998. Na prvním místě bylo a je
odstranění vepřína. Ten ale stále zůstává na svém místě. Romské sdružení
Fórum proto přítomné seznámilo s výzvou „Zrušte vepřín!“. Více už Ondřej
Giňa mladší, člen výkonného výboru Romské sdružení Fórum:
„Výzva má jediný cíl – oslovit širokou veřejnost jak u nás doma tak i v
zahraničí. Chceme tímto způsobem poukázat na to, že usilujeme a trváme na
změně. Požadujeme, aby z místa romského utrpení za druhé světové války byl
odstraněn nechvalně známý vepřín a na jeho místě byl vystavěn důstojný
památník.“
Jistě jsou ve hře peníze. Jak se bude řešit finanční stránka?
„Finanční stránka věci je na státu a naší společnosti. My přeci nemůžeme
financovat odstranění vepřína. Morální odpovědnost za to, co se tu v
historii stalo, nese český stát. Oni prasečák vystavěli a je tedy
bezpodmínečnou povinností státu, bez ohledu na peníze, vepřín odstranit.“
Souvisí vaše výzva i s finanční sbírkou?
„To je hluboký omyl a hodně nemorální záležitost – aby Romové zahajovali
akce typu sbírka na odstranění něčeho, co sami nezpůsobili. Umírali zde naši
lidé. Někdo je sem přivezl a utýral k smrti. A my teď máme sbírat peníze,
abychom vykoupili vepřín? Myslím, že to Romům nepřísluší. V rámci kampaně
trváme na tom, aby všichni pozůstalí po obětech romského holocaustu zde v
Letech byli odškodněni. Obětem byl zabaven majetek, přišli o všechno, co
měli, a nikdo jim ztráty nikdy nevynahradil.“
Co pro Vás jako pro mladého člověka toto místo symbolizuje?
„Nejen připomínku toho, čím Romové v období druhé světové války prošli.
Vlastně je i určitým mementem a výzvou do budoucnosti, protože to, co se
dnes ve společnosti vůči Romům děje, je obdobné událostem let 1938-39, kdy
se k moci dostali nacisté. Situace je nebezpečně zaměřená na určitou skupinu
obyvatel, a to zkrátka připustit nemůžeme.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na kněze
Začátkem března zemřel první římskokatolický romský duchovní v České
republice Vojtěch Vágai, který v roce 1993 přijal jáhenské svěcení a poté
působil v Českém Krumlově a okolních farnostech. V jeho duchovních šlépějích
jde i jeho nejstarší syn Vojtěch, který bude brzy vysvěcen na kněze. Zatím
má za sebou jáhenské svěcení a minulý pátek vedl bohoslužbu slova při
pietním aktu v Letech u Písku. Hovořila s ním Jana Šustová.
Váš tatínek byl první romský jáhen v České republice?
„Můj otec byl první romský duchovní v ČR.“
Jak začala jeho duchovní dráha?
„Již od dětství chodil do kostela v Českém Krumlově, což bylo jeho rodné
město. On se s tou farností sžil, ministroval tam, snažil se být aktivní a
opravdu poctivě žít svůj vztah s Bohem.“
Kde poté vystudoval a kde působil jako jáhen?
„Po převratu dostal možnost začít teologický kurz na Teologické fakultě v
Českých Budějovicích. Po jeho absolvování v roce 1993 byl vysvěcen na
trvalého jáhna, tzn. duchovního, který má rodinu. Od mých tří let jsme
bydleli ve Větřní u Českého Krumlova na faře a tatínek působil jako kaplan v
Českém Krumlově.“
Co všechno jeho práce obnášela?
„Práce trvalého jáhna je především charitativního rázu. Měl na starosti
postižené, nemocné, navštěvoval je v nemocnici se svatým přijímáním nebo
docházel k nim domů. Po převratu začal také organizovat tábory, které se
zabývaly integrací romských dětí mezi ostatní. Dále vedl bohoslužby slova,
udílel svátosti, křtil, oddával a pohřbíval.“
Vy jste se rozhodl jít v jeho šlépějích, už jste jáhnem – kdy jste se
rozhodl pro tuto dráhu?
„Ano, jsem také jáhnem s tím rozdílem, že směřuji ke kněžství. Dá-li Bůh,
měl bych být 25. června vysvěcen na kněze. Můj vztah s Bohem je do značné
míry ovlivněn prostředím, ve kterém jsem odmala vyrůstal. O svém budoucím
povolání jsem poprvé začal přemýšlet na střední škole. Vystudoval jsem
Teologickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a jáhnem jsem již osmým
měsícem.“
Kde budete vysvěcen a kdo Vás bude světit?
„Mělo by k tomu dojít 25. června v klášterním kostele Panny Marie na
Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích otcem biskupem Jiřím Paďourem.“
Kde momentálně působíte a jak se změní toto místo po Vašem vysvěcení?
„Působím ve Strakonicích a je plánováno, že budu ustanoven kaplanem v
Táboře.“
Je v Táboře romská komunita chodící do kostela?
„To zatím nevím, ale určitě v každém větším městě je romská komunita.“
Stýkáte se s Romy ve větší míře?
„Romové do kostela samozřejmě chodí a jelikož sám mám romské příbuzné, mohu
v tomto ohledu říct, že se s nimi stýkám. Ale že bych vyvíjel nějaké
zvláštní aktivity, to zatím ne. Beru je ale stejně jako ostatní lidi, sám
jsem napůl Rom, tedy spíš spolu vycházíme. Neseparuji je od ostatních.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu
seniorů
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu
seniorů. Upozorňuje v ní na to, že senioři jsou dnešní společností a médii
přehlíženi a dlouhodobě podhodnocováni. Více pověděl Marii Vrábelové ředitel
diakonie David Šourek.
„Diakonie má poměrně velmi široké spektrum. Poskytuje speciální služby, ale
i některé další projekty. Pracuje s Romy, pracuje s lidmi sociálně
vyloučenými, se sociálně slabými rodinami, pracujeme také s cizinci, s
lidmi, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodňováni ve společnosti. Tedy je to
jeden z výrazů našeho poslání, abychom i menšinám a lidem, kteří nejsou
stejní jako my, naslouchali a pomáhali jim tak, aby mohli žít spokojeně a
kvalitně.“
Proč jsou podle Vás Romové vyloučeni ze společnosti?
„Za prvé je tu otázka přijímání a potom je tu začarovaný kruh, ve kterém se
pohybujeme. Otázka přizpůsobivosti a nepřizpůsobivosti, ze které vychází
diskuze o toleranci vůči odlišnostem. Když jsem pracoval jako ředitel
jednoho diakonického střediska, tak jsem Romy často zaměstnával a hodně jsem
s nimi diskutoval. Proto si uvědomuji, že pohledy na věc jsou různé,
dvoustranné. Nevím, jestli existuje jiné řešení, než abychom se navzájem
respektovali, oboustranně se snažili pochopit a nevnucovali většinový názor
menšinám. Na druhou stranu je potřeba říct, že je oprávněné očekávat od
menšin, aby se ještě více nevyčleňovaly, ale naopak se snažily přizpůsobit
pravidlům většinové společnosti v rámci, který je možný. Ať se to týká Romů,
ale i cizinců a dalších menšinových skupin. Když si budeme vzájemně
naslouchat a budeme se snažit pochopit na místo odsuzování se, můžeme
nacházet řešení přijatelné pro všechny, které nás postupně dovede k lepšímu
vzájemnému spolužití, tak jak to ostatně všichni potřebujeme.“
V poslední době jste se zaměřili především na seniory. Jsou mezi nimi i
Romové?
„I Romové jsou senioři. Rozdíl je u nich v pevnějších rodinných vazbách. V
tomto ohledu je třeba si romské komunity vážit, jak je schopna se o své
seniory postarat. Mnohem lépe, než jak jsme zvyklí z většinové společnosti.
Na druhou stranu, společnost se vyvíjí a tyto uzavřené komunity, které
dávají velký důraz na mezigenerační soužití a rodinný život, se proměňují.
Takže i Romové – senioři jsou skupinou, které se musíme věnovat. Diakonie
pomáhá všem bez rozdílu. Snaží se pomáhat těm, o které nikdo jiný moc
nestojí. Romové tedy u nás, v našich zařízeních, nejsou vyloučenou skupinou.
Pakliže romský senior potřebuje pomoct, rádi mu jí poskytneme.“
Informace o kampani Otevřeno seniorům najdete na adrese
www.otevrenoseniorum.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vyšší a Střední policejní škola v Holešově uvítá studenty z řad
národnostních menšin
A teď seznámíme žáky devátých tříd základních škol s informací o studiu na
Vyšší a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Holešově. Po jejím
úspěšném ukončení mohou její absolventi pracovat jako policisté nebo se
uplatnit v dalších bezpečnostních sborech. Na podrobnosti se Iveta
Demeterová zeptala koordinátora projektů Stanislava Daniela.
„Jedná se o projekt, který je rozdělen na dvě části, ale jeho podstatou je
vzdělávání žáků z národnostních menšin na vyšší a střední policejní škole
ministerstva vnitra v Holešově. Projekt je určen žákům z devátých tříd,
kteří po úspěšném zvládnutí přijímacího řízení nastoupí ke čtyřletému
maturitnímu oboru s názvem Bezpečnostně-právní činnost.“
Vaši školu celkem navštěvuje 12 národnostních menšin. Ty jsou rozděleny
do jednotlivých tříd, kam chodí s majoritou?
„Ne že by se jednalo o dvanáct národnostních menšin, ale jsou to žáci
hlásící se k národnostním menšinám. Počet žáků z těchto národnostních skupin
je 41. Celkem máme 310 studentů. Žáci z menšin jsou skutečně rozděleni do
jednotlivých tříd tak, jako ostatní.“
Z čeho se skládají přijímací zkoušky?
„Obsahují klasický všeobecný test a potom testy z fyzické zdatnosti.“
Existuje u vás nějaká příprava k přijímacímu řízení?
„V rámci projektu. Pro děti, které se rozhodnou u nás studovat, probíhají
před přijímacím řízením čtyři setkání. Jedno z nich je v rámci dne
otevřených dveří, který je speciálně pro příslušníky národnostních menšin.
Další setkání se odehrávají například v Ostravě, Brně, Olomouci, Holešově.
Děti jsou na ně podle regionů zvány a pedagogové tam s nimi opakují a
doplňují učivo deváté třídy základní školy.“
Co je cílem celého projektu?
„Úspěšné dokončení čtyřletého maturitního studia a následně získání
zaměstnání u policie, případně dalších bezpečnostních složek. Samozřejmě i
studium na vysokých školách. Hlavním smyslem je ale podpora vzdělání a větší
integrace do společnosti.“
Jakou má u vás žák po dokončení střední školy záruku, že opravdu najde
práci?
„Záruka nemůže být úplná. Budeme-li se bavit o práci u policie, splní-li náš
student podmínky výběrového řízení platné pro policii, bude přijat. Uchazeč
ale může být nemocný, neudělá psychologické testy - potom se nemůže k
policii dostat. V podstatě jsme určitě jedinou školou v republice, která
rodičům při různých setkáních sděluje, že skutečně budeme nápomocni při
získání zaměstnání. Náš zájem o studenty nekončí získáním maturity, snažíme
se jim i poté pomáhat při hledání práce.“
Kde všude se absolvent může uplatnit?
„U policie, všech bezpečnostních složek, kdekoliv ve státní správě.“
Z řad národnostních menšin převažují chlapci nebo děvčata?
„To je 50 na 50.“
Nacházíme se v době krize, propouštění, každý se o svou práci bojí. Co
bude s vašimi žáky?
„Zcela jistě máte na mysli stop stav u policie. Ještě za pana ministra Johna
a bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů existovala jasná dohoda o
tom, že pokud naši absolventi splní podmínky výběrového řízení, budou u
policie přijati.“
Myslíte si, že na odděleních jsou připraveni na kolegy z řad
národnostních menšin?
„Před spuštěním projektu proběhlo několik jednání, na kterých policejní
prezident či ministr vnitra informovali o aktivitě naší školy. Útvary tedy
jsou připraveny na to, že budoucí policisté – naši absolventi – budou u nich
zaměstnáni.“
Informace o škole najdete na stránce www.spshol.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Smlouva uzavřená po telefonu je platná
Možná se vám to už stalo. Někdo vám zavolal na mobil a nabízel výhodné
zboží, či služby. Když souhlasíte, je takto uzavřená smlouva po telefonu
platná i když později o její výhodnosti pochybujete. Marii Vrábelové to
potvrdil právní poradce Miroslav Huml.
„Písemná smlouva má být vystavena například pro prodej nemovitosti nebo
pracovní úvazek. V ostatních případech nám stačí ústní dohoda, a to i
prostřednictvím telefonu.“
Jak postupovat v případě, že objednané zboží nevyhovuje mým představám?
„Právo odstoupit od smlouvy je do 14 dnů od doručení zboží. Pokud tedy po
rozbalení balíčku vidím, že zboží je jiné, mohu svého práva využít. Zboží
ale musím vrátit na své vlastní náklady.“
A co když se rozmyslím, že to zboží vlastně vůbec nechci a nevyzvednu si
jej?
„Pak se vystavujete smluvní pokutě, která může ve všeobecných smluvních
podmínkách společnosti být. Spotřebiteli by mohly nastat komplikace, pokutu
by od něj prodávající mohl vymáhat soudní cestou. Doporučoval bych proto si
zboží převzít a ihned po převzetí, nerozbalené, vrátit ve zmíněné lhůtě 14
dnů, což je ve většině případů možné.“
Obrací se na Vás lidé s podobnými zkušenostmi?
„Bohužel ano. Samozřejmě se více jak o prodej výrobků jedná o prodej služeb,
například paušály na mobilní telefony. Jedna klientka se dokonce díky
neuváženému uzavírání smluv po telefonu dostala do situace, kdy v určité
chvíli disponovala třemi různými paušály. Vlastnila tři SIM karty a pouze
jeden telefonní přístroj. Problém byl v tom, že ani od jedné ze smluv nešlo
rozumně odstoupit, protože výpovědní lhůty měla dávno promlčené. Prodávající
rovněž používají nejrůznější triky, jak lidi přimět, aby se 14 denní
výpovědní lhůtě vyhnuli. V jednom případě prodávající přišel za klientkou
domů, přesvědčil ji, že je od operátora, od kterého již měla zakoupený
telefonní přístroj a oznámil jí, že jí ho přišel vyměnit. Paní mu to
umožnila, on zapojil nový telefon do zásuvky a řekl, že je u něj třeba
pořádně dobít baterii a že se na něj nesmí 14 dní sahat. Klientka tedy až po
14 dnech, kdy přístroj aktivovala, zjistila, že je registrován u úplně jiné
telefonní společnosti. Za dva měsíce obdržela dvojí fakturu – od původního
operátora, jehož přístroj si nikdo neodnesl, a i od toho nového. Bohužel, i
takové věci se dějí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 21. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese www.romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma
bisteren - amenca pes dodžanena butheder.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Tomáš Bystrý a
Jaroslav Sezemský.
| 
Památku romských obětí holocaustu si na místě bývalého pracovního tábora
v Letech u Písku připomnělo na 150 lidí. Na pietním aktu znovu zazněla výzva
k odstranění nedalekého vepřína. Pietní místo v Letech bylo loni oficiálně
zpřístupněno veřejnosti. Vznikl tu přírodní amfiteátr a tři dřevěné ubikace.
V jedné z nich je stálá expozice přibližující život Romů v táboře. V úvodu
všechny pozdravil Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského
holocaustu v České republice:
Piety se také zúčastnil americký velvyslanec Norman Eisen, podle kterého
je nutné připomínat Romy, kteří během druhé světové války zahynuli, ale také
zlepšit postavení dnešních Romů ve společnosti.
Mezi přítomnými byli i potomci zemřelých, kteří každoročně uctívají
kyticí a vzpomínkou památku svých blízkých.
Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který hájí zájmy romských obětí
nacismu a pozůstalých, vznikl v roce 1998. Na prvním místě bylo a je
odstranění vepřína. Ten ale stále zůstává na svém místě. Romské sdružení
Fórum proto přítomné seznámilo s výzvou „Zrušte vepřín!“. Více už Ondřej
Giňa mladší, člen výkonného výboru Romské sdružení Fórum:
„Finanční stránka věci je na státu a naší společnosti. My přeci nemůžeme
financovat odstranění vepřína. Morální odpovědnost za to, co se tu v
historii stalo, nese český stát. Oni prasečák vystavěli a je tedy
bezpodmínečnou povinností státu, bez ohledu na peníze, vepřín odstranit.“
Co pro Vás jako pro mladého člověka toto místo symbolizuje?
Poslech:
Související články
Váš tatínek byl první romský jáhen v České republice?
„Po převratu dostal možnost začít teologický kurz na Teologické fakultě v
Českých Budějovicích. Po jeho absolvování v roce 1993 byl vysvěcen na
trvalého jáhna, tzn. duchovního, který má rodinu. Od mých tří let jsme
bydleli ve Větřní u Českého Krumlova na faře a tatínek působil jako kaplan v
Českém Krumlově.“
„Diakonie má poměrně velmi široké spektrum. Poskytuje speciální služby, ale
i některé další projekty. Pracuje s Romy, pracuje s lidmi sociálně
vyloučenými, se sociálně slabými rodinami, pracujeme také s cizinci, s
lidmi, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodňováni ve společnosti. Tedy je to
jeden z výrazů našeho poslání, abychom i menšinám a lidem, kteří nejsou
stejní jako my, naslouchali a pomáhali jim tak, aby mohli žít spokojeně a
kvalitně.“
„Jedná se o projekt, který je rozdělen na dvě části, ale jeho podstatou je
vzdělávání žáků z národnostních menšin na vyšší a střední policejní škole
ministerstva vnitra v Holešově. Projekt je určen žákům z devátých tříd,
kteří po úspěšném zvládnutí přijímacího řízení nastoupí ke čtyřletému
maturitnímu oboru s názvem Bezpečnostně-právní činnost.“
Existuje u vás nějaká příprava k přijímacímu řízení?
„Záruka nemůže být úplná. Budeme-li se bavit o práci u policie, splní-li náš
student podmínky výběrového řízení platné pro policii, bude přijat. Uchazeč
ale může být nemocný, neudělá psychologické testy - potom se nemůže k
policii dostat. V podstatě jsme určitě jedinou školou v republice, která
rodičům při různých setkáních sděluje, že skutečně budeme nápomocni při
získání zaměstnání. Náš zájem o studenty nekončí získáním maturity, snažíme
se jim i poté pomáhat při hledání práce.“
„Zcela jistě máte na mysli stop stav u policie. Ještě za pana ministra Johna
a bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů existovala jasná dohoda o
tom, že pokud naši absolventi splní podmínky výběrového řízení, budou u
policie přijati.“
„Písemná smlouva má být vystavena například pro prodej nemovitosti nebo
pracovní úvazek. V ostatních případech nám stačí ústní dohoda, a to i
prostřednictvím telefonu.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články