Maďarským Romům nahánějí hrůzu pochody extremistů
Pravicoví radikálové jsou v Maďarsku již několik let na vzestupu a místní
romské populaci to nahání stále více a více strachu. Vláda premiéra Viktora
Orbána raději přivírá obě oči a tiše toleruje fakt, že pravicové bojůvky na
mnoha místech vytlačily policii a v regionech postižených vysokou
kriminalitou velmi svérázně suplují zákonnost. V reportáži o tom píše
německý týdeník Spiegel.
Před více než rokem se Orbánova konzervativní strana Fidesz dostala k moci s
pomocí populistických hesel o razantním navýšení policejní přítomnosti v
ulicích. Orbán bezprostředně po jmenování přislíbil dramatické zlepšení
bezpečnosti do dvou týdnů. „Po dvanácti měsících to však vypadá, že jeho
vláda nemá věci tak docela ve svých rukou,“ míní magazín. Policie i soudy
podle reportáže nebezpečně ztrácejí kontrolu nad narůstajícími pravicovými
bojůvkami a polovojenskými gangy. Během posledních měsíců extrémisté
opakovaně pochodovali na východě Maďarska na protest proti takzvané
„cikánské kriminalitě“. Na některých místech se pustili i do místních
policistů, kteří nyní raději zůstávají stát stranou nepokojů. Romský
aktivista Aladár Horváth řekl týdeníku, že v zemi sílí atmosféra
připomínající občanskou válku a propagaci rasismu.
Situace je zvlášť otřesná ve vesnici Gyöngyöspata. Radikálové jí nedávno
prošli, a zbyli po nich tři těžce zranění Romové. Podle maďarské agentury
MTI vesnici během pochodu nakvap opustilo na sto Romů. Orbánův kabinet
přesto tvrdí, že nejde o nijak závažný problém. Během parlamentní debaty
členové Fideszu připustili, že pravicový extremismus je problém, zároveň
však obvinili socialisty a zelené z „protinárodní propagandy“. Opozice podle
nich zneužívá Gyöngyöspaty k poškozování reputace Maďarska v zahraničí.
Ministr vnitra Zoltán Balog, zodpovědný také za romskou problematiku,
nebezpečí pravicových sil také zlehčuje, připouští však, že vláda začala
problému věnovat pozornost s velkým zpožděním.
Už na počátku března vpadla do obce radikální skupina Szeb Jövöért, v
překladu „lepší budoucnost“, což je historický pozdrav maďarských fašistů.
Kolem Velikonoc zase podnikala ve vesnici „cvičení“ skupina Véderö. Policie
jí sice zakázala do katastru obce vstup, ale dvě třetiny ze 450 romských
obyvatel vesnici stejně raději opustily. Nebezpečný víkend přečkali Romové v
rekreačním středisku u Budapešti. Jejich exodus sponzoroval americký
podnikatel v součinnosti s Mezinárodním červeným křížem. Vláda, včetně
ministra vnitra, přitom v debatách o těchto incidentech běžně označuje
aktivity neonacistů termínem „víkendové manévry.“
Podle Aladára Horvátha je to důkaz, že kabinet přestal jevit o některé
regiony zájem a přenechal je extrémistům. „Pro Romy v těchto enklávách
přestal existovat zákon. Policie nekoná a oni si připadají zcela bezbranní,“
řekl Spiegelu aktivista. Gyöngyöspata je přitom podle magazínu jen špičkou
ledovce celonárodní krize. Většina skupin radikálů se organizuje podobně
jako Maďarská garda, nechvalně proslulé polovojenské křídlo pravicové strany
Jobbik, která loni ve volbách získala 17 procent hlasů. Garda až do svého
zákazu v roce 2009 přilákala tisíce členů. V černých uniformách začala
pochody proti romské kriminalitě, což jí vyneslo značné sympatie neromského
obyvatelstva.
Naopak pro Romy měly tyto pochody velmi deprimující účinky. V obci
Tátarszentgyörgy poblíž metropole zapálili extrémisté v roce 2009 romský
dům, a pak zastřelili prchajícího muže a jeho syna. Manželku a matku
zabitých stačili jen postřelit. Pachatelé sice už v létě 2009 putovali za
mříže, během svého řádění však stačili zabít šest náhodně vybraných Romů a
dalších 55 zranili při žhářských útocích. V Budapešti s nimi právě probíhá
přelíčení. Strach z pochodů však po vražedném řádění zesílil. Jobbik navíc
dál těží z loňského dubnového úspěchu a ve východních částech Maďarska
získal v komunálních volbách až 30 procent hlasů.
Například v 13tisícovm městečku Tiszavasvári získal extrémistický kandidát
na starostu Erik Fülöp 53 procent hlasů. V Jobbiku se od té doby hovoří o
tomto městě jako o „metropoli hnutí“, což je další neblahá historická citace
– stejně říkali ve 30. letech minulého století němečtí nacisté Mnichovu.
Devětadvacetiletý Fülöp je právník, a otevřeně mluví o tom, že
maďarsko-romská koexistence je velmi obtížná. Za peníze daňových poplatníků
zřídil v obci Národní gardu, která svým názvem i činností připomíná válečný
režim Miklóse Horthyho. Šéf Jobbiku,. třiatřicetiletý Gábor Vona, vlastním
jménem Gábor Zázrivecz, si vysloužil pochopení i u ministerstva vnitra,
protože prý chce za každou cenu pomoci policistům v terénu. Starosta Fülöp
říká, že Gardy se nikdo nemusí bát, s výjimkou těch, kdo se dopouštějí
kriminálních skutků.
|