Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Jedná se o akci Židovského muzea a Nadačního fondu obětem holocaustu. A já zde mám tu čest, již po třetí, číst jména romských obětí.“

Vy se kromě této příležitosti pravidelně setkáváte 13. května v Letech u Písku. Koná se akce i letos?

„Ano.“

V Letech je nově vybudovaný památník. Co říkáte na to, že v jeho blízkosti nadále zůstává sporný vepřín?

„Jistě víte, že naše sdružení je vesměs složeno z bývalých vězňů koncentračních táborů a pozůstalých po obětech holocaustu. Pochopitelně se nám umístění vepřína nelíbí. Od roku 1998 usilujeme o jeho přemístění. Bohužel se nám to ale nedaří. Poslední dobou máme navíc obavy, protože struktura vlastnictví firmy je neprůhledná, akcie jsou neveřejné, že se jedná o politickou věc, a proto se zrušení vepřína nedaří.“

Jak památník v současné době vypadá? Jste s ním spokojen?

„Se současnou úpravou památníku spokojeni jsme, místo se provzdušnilo. Pořád ale nelze mluvit o důstojné, pietní úpravě. Hlavně proto, že o 200 metrů dál je zmíněný vepřín. Pokud tam zavítáte mimo 13. května, kdy ve vepříně v rámci pietního aktu vypínají větrání, nemůžete kvůli zápachu na místě normálně vydržet.“

Prohlížela jsem si webové stránky památníku Lidice, kde se nachází Vaše rubrika o holocaustu. S čím přesně nejste spokojen?

„S texty na informačních tabulích, které jsou rozmístěny jak na naučné stezce tak v replikách původních ubikací. My jsem na nich nespolupracovali, protože jsme dopředu věděli, že organizace dotované státem by naši pravdu nechtěly slyšet a zveřejnit ji. Což se ostatně stalo. Umístěné texty se zkrátka zakládají na polopravdách, jsou zavádějící. Nevím, jestli na nich spolupracovalo i Muzeum romské kultury, ale to je rovněž organizace dotovaná státem. Naše sdružení zaslalo paní Šimůnkové z úřadu pro lidská práva při Úřadu vlády opravný materiál, ve kterém jsme upřesnili, co se nám na textech nelíbí. Očekáváme, že dojde k nápravě.“

Je holocaust Romů součástí dnešní výuky na školách?

„Teprve se s tím začíná. Iniciativu v tomto směru vyvíjí Muzeum romské kultury. I my jsme se chtěli podílet. Vytvořili jsme převratnou výstavu, která ukazuje Romy - ty, co v koncentračním táboře skutečně byli - z doby před transporty. Jejich normální, ničím se neodlišující život.“

Jak jsou informovaní mladí Romové?

„Bohužel špatně. Já třeba pocházím z linie tradičních českých Romů. Naše komunita se nerada na veřejnosti ukazuje, vzhledem k tomu, čím vším si v Čechách prošla.“

Není to právě vina i chybně fungujícího informačního kanálu? Například ve školách?

„Stát, zejména o romském holocaustu, nerad informuje nebo nechce informovat. Nevím. Svou roli sehrává i spoluúčast občanů na pronásledování Romů v době protektorátu.“

Jaké osobnosti Vám přislíbily účast na letošním setkání v Letech?

„Zástupci významných velvyslanectví, lidé činní v kultuře, očekáváme účast některých poslanců, senátorů ...“

Pravidelně bývá přítomen kněz – bude tak i letos?

„Ano, bude to romský duchovní pan Vágaj, jáhen ze Strakonic.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Jistě. Můžu říct, že jakási vnitřní evoluce, hudební i lidská, probíhá u celé kapely. Romano Hip Hop bylo jedinečné i načasováním. Podobné album už nikdy nezopakujeme. Pro mě je Desperado v řadě věcí lepší. Vývoj zkrátka pociťujeme všichni.“

V každém z Vašich singlů jste dokázal skloubit prvky tradiční hudby s jinými žánry. Je to těžké?

„Nesmírně. U prvního alba jsme inspiraci čerpali hlavně z východoslovenské tradiční romské hudby, která má svoje jasné mantinely – a mol, c mol, d mol – i melodie je jasně vymezená. To po 6 letech už nelze opakovat. Člověk může přejít třeba k balkánské hudbě, ale to je hodně těžké. Tato hudba, i když zní skvěle a báječně se na ní paří, má svá pravidla a omezení. Hlavně akordově a melodicky.“

Vaše texty jsou romsky, česky, přidáváte anglická slova, dokonce někdy němčinu. Mám správný pocit, že se pokaždé jedná o příběh, poselství, kterým vždycky chcete něco říct?

„Určitě. Já ani poloprázdné texty nemám rád. Pochopitelně dovedeme napsat i ironii, jak se říká ‘vodrhovačku‘, na koncerty, aby se lidé pobavili. Osobně ale preferuji texty, které obsahují tzv. message. Mimochodem, já jsem míval kapelu s názvem Syndrom Snopp, kterou jsme teď po letech obnovili a už jsme ohlásili comeback. Zřejmě v září budeme vydávat nové album. S ní jsem se naučil pravý hip hop. Ten by měl vždycky předávat nějaký vzkaz. Podstata hip hopu mě nikdy neopustila, to je pro mě pravý rap.“

A co Gipsy.cz?

„Gipsy.cz je samozřejmě priorita! Mně jen prostě chyběl hip hop. Dneska už ten styl vypadá pochopitelně jinak, 6 let je dlouhá doba, jsou tu noví mc, má to nový zvuk... ale právě proto jsme se rozhodli, že se vrátíme. Gipsy.cz je pro mě hlavní kapela, ta, která jezdí koncerty, je známá, funguje. Syndrom Snopp je v současnosti, stejně jako můj sólový projet Autentik, dobrovolná záležitost. Tam se prostě vybiju, vyřvu, užiju si legraci. Nesmírně se těším na pravý underground. Myslím, že je úplně běžné fungovat ve více kapelách. Syndrom Snopp tedy není kapela, spíš hiphopové seskupení - jsme dva.“

Radku, dokážete si představit, že byste se živil něčím jiným?

„Dokážu, docela dobře. Já jsem byl odjakživa IT, stejně jako můj bratr Patrik. Letos dokonce nastupuji do školy, kde budu studovat IT technologie a dodělávat si střední vzdělání, protože chci jít ostatním Romům příkladem. Ukázat, že vzdělání je nutnost. Ať už jste slavní, úspěšní, bohatí – vzdělání není o tom, že máte papír, ale o tom, že vám to skutečně něco přináší. Třeba znalosti, které by vám bez něj chyběly. Takže pro mě je to IT. Hudbou se živím, myslím, že i dlouhodobě budu. Zatím v tom nevidím problém.“

Další část rozhovoru jsme věnovali lásce a z toho, co jsme se dozvěděli, jistě Radkovy fanynky nadšené nebudou.

Věříte v lásku na první pohled?

„Asi jo. Svou současnou snoubenku, už ne přítelkyni, jsem poznal tak, že vždycky když se objevila, úplně se mi zastavil čas. Prostě jsem na ni musel zírat. Takže věřím, jinak to snad ani nemá smysl.“

Kde jste se spolu seznámili?

„To bylo zajímavé. Když jsem se s bývalou přítelkyní nastěhoval do jednoho bytu, tak ta současná byla naší sousedkou ve vedlejším baráku. Hned první den, když jsme s kamarádem stěhovali nábytek, tak jsem ji z okna zahlédl. A okamžitě jsem věděl. Bylo to zvláštní, s předchozí partnerkou jsem byl tehdy ani ne půl roku a potom s přestávkami tři roky. A já najednou tu druhou všude potkával. A přál jsem si ji potkávat, vždycky když jsem šel domů. Nikdy jsme si ale nic neřekli. Ona zírala na mě, já na ni. Teprve po třech letech jsme se odhodlali k pozdravu.“

Pozdravili jste se a byla z toho láska.

„Ne. Pak jsme se další rok jenom zdravili. A teprve potom. Ona přišla tuším na Febiofest a já pochopil, když jsem jí tam pod tím pódiem viděl, že mi tím dává najevo, že má zájem. Hned jsem se toho chytil a v podstatě už druhý den jsme do toho skočili.“

Stálo za to si počkat.

„Určitě. Je to úžasná holka. Navzájem si věříme. Pravděpodobně má nějaké romské předky, protože její táta je hrozně tmavý. Opravdu si rozumíme úplně ve všem. Její rodina je napůl česká, napůl maďarská.“

Když je Vám ve všem oporou, je i Vaší kritičkou?

„Rozhodně, tou největší. Podporou je mi hlavně mezilidskou. Díky ní a její rodině poznávám, kde ty priority v životě opravdu jsou. Láska, mezilidské vztahy, dobré pocity, užít si život. Všechno ostatní není podstatné.“

Zasnoubili jste se, což znamená, že by měla následovat svatba. Kdy?

„Asi bych to měl tajit, i když vlastně proč... příští rok, tuším v červnu, by to mělo vypuknout. Už to plánujeme teď.“

A chystáte menší komorní rodinnou oslavu, nebo to bude velká akce Gipsy.cz?

„Řeknu to stručně romsky: ‚Jak budou love, no!‘ Když bude na velkou svatbu, uděláme velkou. Hlavně ale tak, abychom na ni nikdy nezapomněli. Otázkou zůstává, koho pozvat. Jestli to udělat více veřejné... nevím, jestli o to stojím. Pro mě je důležité, že si vezmu holku, kterou miluju a že budeme mít krásné zlaté prstýnky. No, o tom to je! Vždyť jsem Cigán, ne?“ (smích)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.09.2013	Skupina Gipsy.cz vydala nové album Upgrade	O Roma Vakeren
11.12.2012	Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkou	Zprávy ze života Romů
16.06.2011	Radoslav Banga jde příkladem mladým Romům	Zprávy ze života Romů
25.06.2010	Nový singl Gipsy.cz: Aha!	O Roma Vakeren
29.08.2008	Gipsy.cz, romská identita a patálie s "bílou paní"	O Roma Vakeren
15.08.2008	Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikum	O Roma Vakeren
19.06.2008	Česká streetparty v Bruselu	Zprávy ze života Romů
13.06.2008	Česko se představuje v Bruselu - po včerejší streetparty dnes vystoupí skupina Gipsy.cz	Zprávy ze života Romů
22.05.2008	Nové album skupiny Gipsy.cz s názvem Reprezent bude od pondělí v prodeji v digitální verzi	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Marina Obradovic se narodila ve Francii, ale její fascinace Romy a romskou kulturou má své kořeny v bývalé Jugoslávii, odkud pocházejí její rodiče a kam jako dítě jezdila na prázdniny k babičce. Vzpomíná na to následovně:

„Poprvé jsem Romy potkala v Bělehradu v bývalé Jugoslávii, protože jich tam žije mnohem více než ve Francii. Ve Francii jsem předtím romskou komunitu nepotkala, protože pocházím ze severu Francie, ale v Srbku jsem se s nimi setkávala na trhu, kam jsem chodila s babičkou, nebo když jsem se procházela po městě, byli to vždy právě oni, kdo se snažil nejvíc upoutat moji pozornost, protože jsou hodně živí, veselí a mají hodně energie. A já jsem na ně byla hodně zvědavá, protože mají také pověst, která vzbuzuje strach, ale nevím proč z nich lidé mají strach. Každopádně to jsou lidé, které obklopuje tajemství.“

Marina Obradovic vystudovala fotografii a malbu na Akademii výtvarných umění (École des beaux-arts) v Paříži. Zhruba ve svých 25 letech začala fotografovat Romy v bývalé Jugoslávii a od roku 1991 jezdí do Rumunska, kde je romská populace ještě početnější. V roce 2000 dokonce se svým pětiletým synem rok cestovala po středovýchodní Evropě v obytném karavanu. A právě z jejích cest pocházejí díla, která jsou nyní vystavena v Muzeu romské kultury v Brně.

„Fotografie pocházejí z let 1991 až 2009. Je zde 17 velkoformátových fotografií, ty nejmenší mají rozměry metr krát metr, jiné mají rozměr metr dvacet krát metr dvacet a jiné mají 90 cm na 130 cm. Jsou to černobílé fotografie pořízené klasickým fotoaparátem, které jsou vytištěny na velká bavlněná plátna. Většinou se jedná o fotografie z Rumunska, jedna je ze Srbska a jedna z Maďarska. Pocházejí z více cest, které jsem podnikla. A potom jsou tam barevné fotografie, které vznikly při jedné konkrétní cestě, na kterou jsem se vydala s vlámskou malířkou Geertje Vangenechten, která potřebovala, aby ji při práci doprovázel nějaký fotograf. A pak jsem přivezla také koláže a malby na fotografiích, které jsou ovlivněné vším tím, co mohu vidět ve východních zemích.“

Co se týče koláží, jedná se o černobílé fotografie, které jsou doplněny malbou, zdobnými kovovými předměty, textilem, výstřižky nebo nápisy. O námětech svých fotografií Marina Obradovic říká:

„Mám hodně fotografií Romů a vesničanů z východních zemí. Nejsou to etnografické fotografie, ale jsou značně ovlivněny klasickými fotografiemi, na nichž se hodně pózuje. V domech vesničanů totiž často visí velmi jednoduché portréty, na nichž lidé pózují. Takže mám představu portrétu, skoro až starobylé malby, je to něco velmi klasického.“

Při své práci klade Marina Obradovic velký důraz na komunikaci s člověkem, kterého fotografuje. Snímky, které vzniknou tajně, aniž by člověk věděl, že je fotografován, považuje za ukradené obrázky:

„Nikdy nepoužívám zoom a nikdy nefotografuji lidi, když o tom neví – to mě nezajímá. Co mě zajímá je setkávat se s lidmi a fotografování je dobrou záminkou k setkávání. Často pracuji s fotoaparátem 6 x 6 Rolleiflex, takže objektiv není před mým obličejem, protože fotoaparát se drží níž a člověk se tak zároveň může dívat i na ty lidi. Žádám je, aby pózovali, jsem při tom umělecky ovlivněna ikonami a freskami z pravoslavných chrámů. A navíc je pravda, že se ráda setkávám s lidmi, jsem jimi přitahována. Fotografuji lidi, kteří mě přitahují, se kterými mám chuť se seznámit, na které jsem zvědavá, chci vědět, jak žijí, co si myslí, jak vidí společnost... To je to, co mě zajímá.“

Výstavu „…a jejich stíny tančí dál“ pořádá Muzeum romské kultury ve spolupráci s Francouzskou aliancí v Brně a jedná se vůbec o první výstavu Mariny Obradovic v České republice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z minulého dílu jsme se mohli dozvědět něco nového z romské gramatiky. Dnes Vám představíme části lidského těla, romské přísloví a také si vyslechnete báseň z tvorby Ivety Kokyové na téma, jak upadají kulturní vzorce v romské komunitě.

Začali bychom částmi lidského těla:
o šero – hlava
e jakh – o jakha – oko, oči
o kan – o kana – ucho, uši
o bal – o bala – vlas, vlasy
o muj – obličej
o vušta – rty
o bervi – obočí
o cimbľi – řasy
o talubos – brada
e čam – o čama – tvář, tvář
o dand – o danda - zub, zuby
e meň – krk
e musi – o musa – paže
o vast – o vasta – ruka, ruce
e burňik – o burňika – dlaň, dlaně
o pindro – o pindre – noha, nohy
o jilo – srdce

Zajímá Vás, jaká romská přísloví používají Romové a jaký mají význam? Pojďme si uvést pár příkladů.

Ľinaje graj , jevende raj – V létě kůň, v zimě pán.
Toto přísloví používají většinou Romové na Slovensku. V létě musí tvořit zásoby dřeva na zimní období. V létě se dřou jako ,, koně“, tím, že chodí do lesa na dříví. V zimě jsou páni, protože mají čím topit a nemusí do lesa.

Rom, Romeha, gadžo, Gadžeha – Rom s Romem, ne-Rom s ne-Romem.
Jedno z nejstarších přísloví, které je podobné majoritnímu přísloví ,,vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“. Lidé, kteří sdílí stejnou kulturu, si rozumí, jsou si blízcí.

Mek ajso maro na chaľal, so chaľom me – Ještě jsi takový chléb nejedl, co jsem jedl já.
Toto přísloví je myšleno tak, že : ,,nemáš takové zkušenosti a vědomosti, abys mne přechytračil, v životě jsi neokusil a neprošel tím, co jsem prošel já“.

Báseň: Me phučav

Andre soste pes dochudľam?
O nasvaľipena chudľam.
Akor pes avka nadživelas,
o rom la romňa rado dikhelas,
e čar pes na pijelas, avre čhavenca pes na phirelas,
ča jekheha romeha pes dživelas.
Kaj ada o Roma ile?
Kaj ada o Roma dikhle?
O Gadže len dine?
Soske pes o Roma naľikeren sar akor?
Sar amare phure daja he phure dada.
Bučakre has, dživenas čočores, avka sar džanenas – andro čoripen he kamiben.
Imar pes na kerel mangavipen.
Ko andro kher avelas, o leske pes chaben kidelas.
Akana ča savore pre peste dikhen.
O Romano lačo jilo zamuken.
Me phučav, so pes kerel?

Překlad básně: Já se ptám

Do čeho jsme se to jen dostali?
Dostali jsme nemoci.
Tenkrát se takto nežilo,
muž ženu měl rád (vážil si jí),
nekouřila se marihuana, s jinými chlapci se nerandilo,
jen s jedním mužem se žilo.
Kde toto Romové vzali (přivlastnili)?
Kde toto Romové viděli?
Ne-Romové jim to dali (ukázali)?
Proč při sobě Romové nedrží, jako dříve?
Jako naše babičky a dědové.
Byli pracovití, žili skromně, tak jak uměli - v bídě a lásce.
Už se nekonají námluvy.
Kdo zavítal do domu, tomu bylo nabráno (podáno) jídlo.
Nyní všichni hledí jen na sebe.
Dobré romské srdce zanedbávají.
Ptám se, co se děje?

Ti, kteří pozorně poslouchali tuto báseň, mohli nalézt vše, co se u Romů postupně vytrácí z kulturních vzorců počínaje nevěrou, drogami, soudržností, pracovitostí, námluvami, pohostinstvím a konče ztrátou pravého romského srdce.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.

Na slyšenou u dalšího minikurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)