Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Konstruktivní kritika a jakási 'palba do vlastních řad' je potřebná k tomu, abychom se my – jako Romové – nějakým způsobem emancipovali. Je sice hezké hovořit jen a pouze o tom, že naše práva jsou okleštěná. Měli bychom ale také brát v potaz skutečnost, že máme jakési povinnosti.”

Čím si vysvětlujete vysokou návštěvnost svých blogů?

“Myslím si, že je to tím, že se nebojím otevírat palčivá témata a snažím se, aby náhled na věc byl objektivní. Ačkoli jsem Rom, nehodnotím romskou problematiku nijak subjektivně. Snažím se vžít i do pocitů majoritní části populace, která nemá v oblibě Romy. 85, ale v současné době možná až 90 procent obyvatel by nechtěla za souseda Roma. Říkám tomu, že je to jistá forma Pavlovova reflexu. Tito lidé jsou permanentně konfrontování s negativním způsobem chování z řad romské komunity. A nasnadě je otázka, nakolik je tato konfrontace přímo prožitá, nakolik je zprostředkována médii, a uvědomit si, že majorita nás nemá ráda, protože...”

Proč protože... ?

“Stačí zalistovat v jakýchkoli novinách a zjistíte, že jakékoli ilustrační foto pod jakýmkoli článkem týkajícím se nás Romů je z Chánova z dob 90. nebo z Luníku IX. A ten člověk na pohovce nebo na gauči, který sleduje zpravodajství, si na tomto základě dělá názor, ačkoli takový názor není objektivní. Téměř jakýkoli článek, jakákoli reportáž týkající se Romů, má ilustrační foto totálně dehonestující. Nedávno jsem měl na Facebooku od někoho vtípek. Ten příspěvek byl hodně komentovaný. Byl následující: Řada osmi bílých smajlíků a jeden černý a u toho bylo napsáno úřad práce. Vedle byla řada osmi černých smajlíků a jeden bílý s nápisem vyplácení dávek. Moc vtipné mi to nepřijde, ale budiž. Pak jsem šel náhodou do místa, kde se vyplácejí sociální dávky, protože jsem součástí komunitního plánování sociálních služeb, šel jsem tedy za hlavní koordinátorkou něco rozebrat. A světe div se, fronta na výplatu sociálních dávek byla bílá jak čerstvě padlý sníh. Romáka by tam ten den člověk ten den pohledal. I přesto jsou ve společnosti takové stereotypy a předsudky. Je ovšem nutné si uvědomit, že v dnešní době, po finanční krizi, máme půl milionu nezaměstnaných. Byl bych dalek hovořit o tom, že to jsou všechno Romové. Média nejsou objektivní, vyplynulo to i z toho, jak informují o záležitostech z Nového Bydžova nebo z Krupky.”

Nadhodil jste zde Nový Bydžov a Krupku. Vy sám jste se v Novém Bydžově angažoval se svou iniciativou.

“V Novém Bydžově nebyla iniciativa přímo moje, byl jsem pouze svolavatelem pochodu. Co se Krupky týče, bylo to naopak. Jako Severočech jsem totiž členem iniciativy 'V Ústní neonacisty nechceme', která má za sebou značnou praxi za léta působení v této sféře, ať již na poli tuzemském, tak i na poli mezinárodním.”

Vaše iniciativa má jakýsi manuál, jak v takových situacích postupovat. Je tedy vidět, že se vám daří.

“Máme jisté zkušenosti, dokážeme se poučit z nezdarů a dokážeme se nějak evolučně vyvíjet. To znamená, že to, co se nezdařilo v Bydžově, se již podařilo v Krupce.”

Pane Horváthe, jste ročník 1972. Podíváme–li se na ty, kteří se věnují romské problematice a jsou narozeni v padesátých letech... Nesouhlasíte s jejich názory. Říkáte, že nestačí jen psát otevřené dopisy, ale je potřeba být radikálnější...

“Moje generace je k tomu být radikálnější a otevřenější a více se bít za svá práva prostě přinucena situací, která v současné době panuje. Doby exodu a úprku ze země, v níž se nám nedaří, jsou dávno pryč. Já z této země nikdy neodejdu. Otázkou je, jestli lidé jako já budou volit strategii lidí, jako byl v 50. letech Martin Luther King, nebo jestli půjdeme cestou Malcolma X. Neznamená to ale, že bych romské aktivisty z 90. let, kteří ještě v současné době fungují, nějakým způsobem kritizoval. Vážím si jejich práce a chápu jejich strategie a je mi jasné, že ve své době to bylo době poplatné. Realitu svobody a demokracie jsme nedokázali uchopit tak, jak to dokázali lidé z majoritní části populace. Je to o tom, že my jsme v 90. letech po převratu strašně zaspali. Rád bych se vrátil do roku 1989 a nakopal bych všechny ty Romáky, aby začali podnikat a začali studovat.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

“Je potřeba říci, že kauce, která byla zaplacena, se musí uchovávat na účtu, který je separovaný od ostatních účtů majitele. Majitel má právo částku kauce využít v případě, že nezaplatím nájem. Majitel určitě nemá právo mě vyhodit, nezaplatím-li jedenkrát. Majitel má právo mě vyhodit, když nezaplatím třikrát. A je jedno, jestli třikrát po sobě nebo třikrát za období, kdy mám nájemní smlouvu.”

Ocitnu-li se v tzv. sociální bídě a budu eliminovat všechny výdaje a rozhodnu se raději neplatit elektřinu, kterou mi odpojí, má majitel právo mě kvůli tomu vyhodit?

“Je potřeba říci, že byt jsem povinen užívat řádným způsobem, byt nesmí být tímto užíváním znehodnocen. Majitel má právo mě vyhodit, neboli dát mi okamžitou výpověď v situaci, kdy hrozí značná škoda, anebo vůbec škoda vznikne. Samotný fakt, že nemám elektřinu, neznamená, že mě kvůli tomu může vyhodit. Vyhodit by mě mohl v situaci, kdyby proto, že nemám elektřinu, hrozila majiteli nebo komukoli jinému v domě značná škoda, nebo dokonce škoda vznikla.”

Jakékoli opravy v bytě musím oznámit majiteli?

“Ano. Podle § 694 občanského zákoníku musím oznámit majiteli jakékoli stavební úpravy, které předmět nájmu, v našem případě byt, jakkoli změní, i když jsou na mé vlastní náklady. A majitel je povinen tyto opravy schválit. Kromě toho samozřejmě musím tyto opravy oznámit stavebnímu úřadu a vyžádat si stavební povolení. Pokud bych opravy provedl a neoznámil to majiteli, pak je to důvod k okamžitému zrušení nájemní smlouvy, tedy k okamžitému vypovězení nájemní smlouvy.”

Na co si mám dát pozor, uzavírám–li takovouto smlouvu s nájemcem?

“Nejprve je třeba se podívat do Občanského zákoníku – pasáže o nájemní smlouvě. Je důležité si pročíst ustanovení o nájemních smlouvách a podívat se do dané nájemní smlouvy, jestli nějaká ustanovení této nájemní smlouvy nejsou v přímém rozporu se zákonnými ustanoveními. Obecně doporučím v případě, že máte jakýkoli problém, obrátit se na nás. Poradenská linka 775 476 080 je v provozu v pracovní dny od 9 do 17 hodin. Doporučil bych, abyste se v případě, že podepisujete jakoukoli smlouvu, a to nejen nájemní, obrátili nejdřív na nás s otázkou na konzultaci této smlouvy.”

Porada je bezplatná?

“Poradna je jednoznačně bezplatná.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
28.03.2015	Nová koncepce sociálního bydlení	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí	O Roma Vakeren
04.04.2013	Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
27.08.2011	Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?	O Roma Vakeren
12.02.2011	Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení	O Roma Vakeren
02.02.2011	Open Society Fund Praha pořádá konferenci Jak zlepšit přístup Romů k bydlení	Zprávy ze života Romů
17.09.2010	Problémy s řemeslníky	O Roma Vakeren
20.08.2010	Vytopená domácnost	O Roma Vakeren
09.07.2010	Podnájem	O Roma Vakeren
02.07.2010	Deregulace nájemného	O Roma Vakeren
25.05.2010	EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit	Zprávy ze života Romů
23.04.2010	Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
08.04.2010	Romové po návratu z Kanady nemají ve Volarech bydlení	Zprávy ze života Romů
03.03.2010	Bytová družstva budou jednat o nepřizpůsobivých sousedech	Zprávy ze života Romů
18.09.2009	Problémy Romů v oblasti bydlení	O Roma Vakeren
03.04.2009	Neplacení nájemného	O Roma Vakeren
06.03.2009	Přihlašování osob ve společné domácnosti	O Roma Vakeren
06.02.2009	Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení soudu	O Roma Vakeren
23.01.2009	Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu	O Roma Vakeren
09.01.2009	Podnájem a výpověď z bytu	O Roma Vakeren
31.10.2008	Převod nájemní smlouvy	O Roma Vakeren
17.10.2008	Na co je třeba dbát při podnájmu bytu	O Roma Vakeren
10.10.2008	Jak postupovat při podepisování nájemní smlouvy	O Roma Vakeren
04.01.2008	Romové a problémy s bydlením	O Roma Vakeren
21.09.2007	Problémy po nezaplacení nájmu	O Roma Vakeren
22.02.2007	Spor o formu pomoci Romům	Zprávy ze života Romů
21.02.2007	Čunek: Někteří vystěhovaní Romové na opravy peníze už dostali	Zprávy ze života Romů
11.12.2006	Na domy vsetínských Romů na Jesenicku je vyhlášena exekuce	Zprávy ze života Romů
09.12.2006	Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva	Zprávy ze života Romů
08.12.2006	Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva	Zprávy ze života Romů
15.11.2006	Romové podali na starostu Čunka a jeho kolegy trestní oznámení	Zprávy ze života Romů
13.11.2006	Vystěhovaní Romové z Jesenicka se do Vsetína zatím nevrátili	Zprávy ze života Romů
05.11.2006	Peníze na výstavbu buněk pro vystěhované Romy pocházely od státu	Zprávy ze života Romů
02.11.2006	Kasal kritizoval Čunkovo řešení problémů s romskými neplatiči	Zprávy ze života Romů
20.10.2006	Olomoucký kraj odsoudil stěhování vsetínských Romů na Jesenicko	Zprávy ze života Romů
09.06.2006	Novela občanského zákona zjednodušila výpověď z bytu	O Roma Vakeren
09.06.2006	O novele občanského zákona s právníkem	O Roma Vakeren
02.06.2006	Novela Občanského zákoníku mění podmínky výpovědi z bytu	O Roma Vakeren
12.05.2006	O vystěhování neplatičů z bytů už nemusejí rozhodovat soudy	O Roma Vakeren
14.04.2006	Novela občanského zákoníku přinese nájemníkům řadu problémů	O Roma Vakeren
09.01.2006	Vláda startuje monitoring romských komunit	Zprávy ze života Romů
10.06.2005	Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemného	O Roma Vakeren
04.02.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
04.02.2005	Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv jeden přechodně neužíváme?	O Roma Vakeren
02.02.2005	Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republice	Zprávy ze života Romů
01.02.2005	Hradecký kraj navrhl Kostelci pomoc při oddlužení Romů	Zprávy ze života Romů
23.07.2004	Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavou	O Roma Vakeren
25.06.2004	Pardubický magistrát nepřiděluje byty všem oprávněným žadatelům	O Roma Vakeren
11.06.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
10.06.2004	Romové ve Španělsku míří z ghett do paneláků, v ČR spíše naopak	Zprávy ze života Romů
04.05.2004	MfD: Romové z Ústí mají strach z moravských vyděračů nájemného	Zprávy ze života Romů
13.02.2004	Na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitosti	O Roma Vakeren
06.02.2004	Jak financovat život ve vlastním domě	O Roma Vakeren
24.01.2004	Jak získat nemovitost nebo byt	O Roma Vakeren
16.01.2004	Jak získat byt	O Roma Vakeren
09.01.2004	Jak nepřijít o střechu nad hlavou	O Roma Vakeren
09.01.2004	Co se děje v brněnském romském středisku Drom?	O Roma Vakeren
05.12.2003	Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlením	O Roma Vakeren
31.10.2003	Jak vidí situaci Romů v ČR tajemník rady vlády Czeslaw Walek?	O Roma Vakeren
31.10.2003	Převod nájemní smlouvy na nového nájemníka bývá často problémem	O Roma Vakeren
24.10.2003	Práva nájemníků při přidělení náhradního bytu	O Roma Vakeren
10.10.2003	K velkým problémům Romů patří dluhy na nájemném	O Roma Vakeren
10.10.2003	Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?	O Roma Vakeren
05.09.2003	Občanské sdružení za lidská práva romských občanů se snaží zlepšit životní podmínky Romů na Jesenick	O Roma Vakeren
20.06.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
16.05.2003	Romská rodina z Terezína se po povodních nemá kam vrátit	O Roma Vakeren
28.02.2003	V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpad	Fotoaktuality
20.12.2002	Jak se žije na pražském sídlišti	O Roma Vakeren
20.12.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
13.12.2002	Možnosti přidělení obecních bytů	O Roma Vakeren
06.12.2002	V jakém případě máte právo na úhradu finančních prostředků po rekonstrukci obecního bytu	O Roma Vakeren
29.11.2002	Nájemní právo na byt	O Roma Vakeren
29.11.2002	Bourá se prostějovská lokalita U Svaté Anny	O Roma Vakeren
22.11.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
15.11.2002	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
08.11.2002	Po jaké době neplacení nájemného může být tento fakt důvodem k vystěhování dlužníka nájemcem z bytu?	O Roma Vakeren
25.10.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
25.10.2002	Jak žije jedna karlínská rodina postižená povodněmi	O Roma Vakeren
25.10.2002	Jak zákon pamatuje na lidi v případě nekvalitního bydlení	O Roma Vakeren
04.10.2002	Kdo má právo dědit byt v osobním vlastnictví	O Roma Vakeren
30.08.2002	Náhrada bytu u majitelů po povodních	O Roma Vakeren
30.08.2002	Kde budou bydlet obyvatelé Karlína, kteří přišli o byt?	O Roma Vakeren
30.08.2002	Popovodňová Matiční ulice	O Roma Vakeren
23.08.2002	Obyvatelé pražského Karlína nalezli útočiště na strahovských kolejích	O Roma Vakeren
23.08.2002	Obyvatelé Karlína se již mohli podívat do místa svého bydliště	O Roma Vakeren
23.08.2002	Jak postupovat při ztrátě nájemní smlouvy během povodně	O Roma Vakeren
23.08.2002	Romové v Ústí nad Labem ještě nemohou po povodních domů	O Roma Vakeren
09.08.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
14.06.2002	Pronajímání části bytu	O Roma Vakeren
04.05.2002	V ČR vznikají podle Mladé fronty Dnes etnická ghetta, naplněná sociálně slabými Romy	Zprávy ze života Romů
26.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
19.04.2002	Máme vyměnit malý ale státní byt za větší v domě se soukromým majitelem?	O Roma Vakeren
12.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
12.04.2002	Mámě měnit státní byt za byt u soukromého majitele?	O Roma Vakeren
05.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
05.04.2002	Trvalý pobyt	O Roma Vakeren
29.03.2002	Trvalý pobyt	O Roma Vakeren
22.03.2002	Byty pro děti z dětských domovů	O Roma Vakeren
22.03.2002	Camp Kristina se stal útočištěm Romů bez přístřeší	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
13.07.2001	Slovensko	O Roma Vakeren
29.06.2001	Plzeň	O Roma Vakeren
04.05.2001	Praha	O Roma Vakeren
27.04.2001	Švédsko	O Roma Vakeren
27.04.2001	Zoufalé bytové podmínky romských rodin v Nymburce	O Roma Vakeren
13.04.2001	Mladá Boleslav	O Roma Vakeren
13.04.2001	Romové se stěhují z Mladé Boleslavi do okolních vesnic	O Roma Vakeren
06.04.2001	Ústí nad labem	O Roma Vakeren
09.07.2000	Prostějované vyzvali v petici radnici, aby zasáhla proti Romům	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	V Bratislavě jednala OBSE o situaci Romů v Evropě	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	Ústecká starostka nedostala možnost jednat v Nové Pace o Romech	Zprávy ze života Romů
04.07.2000	Novopačtí Romové se odmítají vystěhovat ze zdemolovaného domu	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Novopačtí Romové se zatím do Ústí nad Labem nepřistěhovali	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Romové absolvovali v rámci projektu komunitního bydlení školení	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Vláda finančně pomůže vzniku romského komunitního bydlení v Brně	Zprávy ze života Romů
24.03.2000	První domkáři opustili Matiční ulici	Zprávy ze života Romů
22.03.2000	Romové požadují vlastní úřad	Zprávy ze života Romů
14.03.2000	Tragédie v romské osadě Jarovnice v roce 1998	Historie
26.02.2000	Červenec	Historie
26.02.2000	Srpen	Historie
26.02.2000	Romové z Písku se za asistence radnice přestěhovali na Třebíčsko	Zprávy ze života Romů
22.02.2000	Straškovští Romové se dnes nastěhovali do nových bytů	Zprávy ze života Romů
01.12.1999	Další ústečtí občané v okolí Matiční žádají vykoupení svých domků	Zprávy ze života Romů
23.04.1999	Uhl: Starosta neměl k dohodě o plotu v ústecké Matiční ulici svolení	Zprávy ze života Romů
21.04.1999	Domkáři z Matiční ulice píší vládě, aby odvolala Petra Uhla	Zprávy ze života Romů
13.04.1999	Beseda s Petrem Uhlem v Prostějově skončila pro nezájem Romů fiaskem	Zprávy ze života Romů
15.01.1999	Ústí nad Labem	Zprávy ze života Romů
18.12.1998	Kolín	Zprávy ze života Romů
14.08.1998	Valašské Meziříčí	Zprávy ze života Romů
07.08.1998	Ostrava	Zprávy ze života Romů
15.05.1998	Ústí nad Labem	Zprávy ze života Romů
25.09.1997	Ceska Trebova	Zprávy ze života Romů
28.08.1997	Ostrava	Zprávy ze života Romů
14.08.1997	V Liscine nechtějí nepřizpůsobivé rodiny	Aktuality
07.08.1997	Ostrava	Zprávy ze života Romů
	Chanov	Fakta o Romech

“Když toto občanské sdružení vznikalo, vycházel jsem ze svých zkušeností. Sám jsem totiž při autonehodě přišel o nohu. Vyzkoušel jsem si, co mi sport dal. Moje nehoda, to, že jsem přišel o nohu, mi víc dalo, než vzalo. Mám takovou radost, že mohu ukázat i jiným lidem cestu, jak se dá vypořádat s mnoha většími problémy, než je něco takového.”

Jakému sportu se vy konkrétně věnujete?

“Věnujeme se cyklistice, a to jak na úrovni vozíčkářů, tak i na úrovni 'běžně' handicapovaných lidí, tzn. třeba bez ruky, bez nohy. Pro lidi, kteří nemají končetinu, není potřeba větších speciálních úprav na kole. U vozíčkářů je to horší, ti totiž potřebují speciálně upravená kola, většinou to jsou jakési tříkolky. Šlape se na nich rukama. Problémem u těchto kol je finanční dostupnost. Když chcete takové kolo mít kvalitní, odrážíte se tak od 150 tisíc. Snažíme se oslovit celou veřejnost, chceme, aby každý věděl, že je tu možnost si takovéhle speciální kolo zapůjčit, že se dá takto sportovat. Snažíme se oslovit i romskou komunitu, aby se informace dostala na cílové místo.”

Kde si vás potenciální zájemci najdou?

“Žádné sídlo nemáme, protože jsme malá organizace. Veškeré informace jsou ale na webových stránkách www.cernikone.cz.”

Je to bezplatné, anebo za úhradu?

“Půjčení kola je bezplatné. Kolo půjčujeme většinou na omezenou dobu, aby se dostalo na více lidí, maximálně tedy na 14 dní. Co se týče placení kola, platí se pouze závady.”

Vaše sdružení vzniklo proto, abyste vyplnili volnočasové aktivity handicapovaným? Anebo máte ještě další záměr, například aby se handicapovaní dostali na určitou příčku, aby reprezentovali?

“Náš záběr je v celém spektru. Snažíme se oslovit lidi, kteří nechtějí výrazně sportovat, chtějí si půjčit kolo třeba jen na dovolenou, aby vyjeli s rodinou. Co se vrcholu týče, v týmu máme několik lidí, kteří jsou mistři republiky. Jeden z nich se snaží dopracovat až na paralympiádu. Jedním z našich největších úspěchů je, že v letošním roce organizujeme Český pohár a Mistrovství České republiky pro handicapované v horské cyklistice. Na místě budou pro vozíčkáře připravena kola k zapůjčení. Zúčastnit se může každý, každý si může zabojovat o titul mistra republiky, o český pohár. Myslím si, že pro každého je to obrovská výzva, jaká tu doposud nebyla.”

Jak se připravit, když nejsou peníze na takové kolo a od vás je šance si půjčit kolo tak na dva týdny, tři neděle?

“Takhle se nedá připravit. Za čtrnáct dní, tři neděle se nedá připravit na nějaké vrcholové výkony, to samozřejmě neočekáváme. Jediné, co se jakž takž dá, je nějaká posilovna. Výrobci, kteří by dokázali vyrobit kola za zcela jiné peníze, než za jaké se prodává, tady nejsou. Nejschůdnější, možná jediná schůdná cesta pro začátek, která tu je, že se koupí starší kolo. V dnešní době je to otázka asi 50 tisíc. Na sociálce vám mohou přispět až do výše 50 procent. Další peníze se dají žádat od různých nadací, jinak je velmi těžké začít, když peníze nejsou. Je to těžké, člověk musí shodit sám sebe dolů a jít prosit. Bohužel, taková je naše společnost a jinak to nejde.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

“Jelikož všechno, co se děje, ať už co se týká kultu, bohoslužeb, stavitelského umění, všechno je soustředěno na Velikonoce. Když se tedy člověk stane pravoslavným, prostě nejde, aby ho oslavy Velikonoc neoslovily natolik, že ho duchovně nepohltí. Jsme skutečně mezinárodní církevní obec. U nás, kromě několika Romů, jsou samozřejmě Češi, Slováci, Rumuni, Ukrajinci, Bulhaři, Rusové. Dohromady je nás tedy opravdu asi 10 různých národností. Velikonoce slavíme stejně, samozřejmě se zdravíme různými jazyky, jelikož pravoslavní se zdraví od Velikonoc celých 40 dní. Když se potkáme, neříkáme 'dobrý den', ale 'Christos voskrese', neboli 'Kristus vstal z mrtvých'. Nemohu tedy říci, že by pravoslavní Romové slavili jinak, nebo měli jiné tradice. Naopak, všichni jsme sjednoceni v tom, že Velikonoce oslavujeme společně a intenzivně. Lidé v noci, o půlnoci, samozřejmě přinášejí do chrámu pokrmy, protože drželi půst, už se těší na klobásu... Potom, po posvěcení mnozí v chrámu zůstávají a různě si pokrmy nabízejí, společně se hostí. Myslím si, že i to je velmi pěkné a významné, že se lidé různých národností a různého sociálního postavení dokáží spolu nejenom modlit, ale také se takhle navzájem hostit a podporovat se,” říká pravoslavný kněz David Dudáš.

Jak nejvýznamnější svátky křesťanů oslaví Romové z východoslovenského Bardějova, kde na místním romském sídlišti Poštárka stojí od 90. let katolický kostel, na jehož výstavbě se podíleli zejména místní Romové? To mi sdělila romská řádová sestra Atanázia, civilním jménem Mária Holubová, která se věnuje pastorační činnosti mezi bardějovskými Romy už od dob totality:

“Oslavy prožívají Romové spolu s církví, jak po stránce vnější, tak po stránce vnitřní. Nedávno jsme se bavili o tom, že Romové tyto svátky prožívají velmi emocionálně. Například na Velký pátek procházíme celou osadou společně, ministranti, věřící. Modlíme se křížovou cestu,” poznamenává řádová sestra Atanázia z východoslovenského Bardějova.

Zatímco podle ní řada slovenských Romů velikonoční svátky prožívá po duchovní stránce velmi intenzivně, pravoslavný kněz David Dudáš se obává, že Velikonoce už mnozí nevnímají jako součást náboženství, ale jako ryze světskou záležitost:

“Trošku mě mrzí, že čím dál tím víc, obecně i Romové, vnímají Velikonoce ne jako svátky Kristova vzkříšení, ale jako možnost, kdy se mohou dobře najíst a napít. V tomhle jsem tedy trochu pesimista. Kdy jindy ale zdůrazňovat poselství Kristova vzkříšení než v období Velikonoc? Snad se nám tedy podaří oslovovat více lidí a toto poselství jim předávat.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.03.2015	Velikonoční svátky v rodině Milana Gunára	O Roma Vakeren
19.04.2014	Velikonoce a dnešní doba pohledem kardinála Dominika Duky	O Roma Vakeren
19.04.2014	Velikonoce u Romů: koledování, hudba, polévání vodou i usmiřování	O Roma Vakeren
12.04.2014	Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava Gorala	O Roma Vakeren
30.03.2013	Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého roku	O Roma Vakeren
07.01.2007	Co se událo v roce 2006 v pravoslavné farnosti v Rokycanech?	O Roma Vakeren
29.12.2006	Život pravoslavné farnosti v Rokycanech	O Roma Vakeren
22.12.2006	Vánoce u Romů pravoslavného vyznání	O Roma Vakeren
12.11.2006	Český rozhlas odvysílal pravoslavnou bohoslužbu celebrovanou romským knězem	Zprávy ze života Romů
14.04.2006	Rozhovor s řeckokatolickým biskupem Ladislavem Hučkem	O Roma Vakeren
03.06.2005	O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornost	O Roma Vakeren
25.03.2005	K romským Velikonocům patří goja, holubki a spousta vody	O Roma Vakeren
16.07.2004	Většina Romů se hlásí k pravoslavné církvi, tvrdí její kněz David Dudáš	O Roma Vakeren
17.06.2003	Pravoslavný kostel v Rokycanech zrekonstruovaný Romy byl vysvěcen	Fotoaktuality
18.04.2003	Velikonoční poselství	O Roma Vakeren
18.04.2003	Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatem	O Roma Vakeren
18.04.2003	Velikonoce u Sinti Romů	O Roma Vakeren
11.04.2003	Pravoslavní křesťané uctili v Letech u Písku památku zesnulých	O Roma Vakeren
21.03.2003	Pravoslavná církev posvětí v Letech u Písku nový kříž	O Roma Vakeren
15.03.2003	David Dudáš - první romský pravoslavný kněz	Náboženství
16.02.2003	První romský pravoslavný kněz David Dudáš sloužil mši v Rokycanech	Fotoaktuality
19.01.2003	Fotoaktuality	Fotoaktuality
29.03.2002	Velikonoce u Romů	O Roma Vakeren
13.04.2001	Velikonoce u Romů	O Roma Vakeren

Ženský hlas v mikrofonu: “Tři, dva, jedna... A je to tady! Ano, vážení přátelé!”
Tak takhle začal 10. jubilejní ročník dětského tanečního maratónu v Ústí nad Orlicí.

(ukázka taneční hudby, píseň 'Hey, baby')

Celým tanečním maratónem, hudbou, provází DJ Standa Celý. Co letí?
“V Ústí na maratónu hodně letí hip hop a taková ta černošská hudba. Lidičky tady jsou do takovýchhle rytmů zažraní.”
Viděla jsem, že jste velmi dobře zásoben muzikou. Není pro vás problém hrát 5 hodin?
“Není to problém, hráli jsme totiž i 24–hodinový maratón.”

A co by to bylo za taneční maratón, kdyby neměl porotu. Jsou tu se mnou Jana a Pepa. Jak jsou pohybliví?
“Snaží se. Někteří se stydí, ale třeba to teprve začne.”
Bude to asi těžké, že?
“Určitě. Jsou to čtyři hodiny.”

Čtyři hodiny, 75 dětí, vybrat z toho ty nejlepší... To není jednoduchý úkol. Nechám vás už být, abyste mohli jít hodnotit. A děkuji vám.

Dalšími, kdo přišli na maratón jsou Třebováci z Praktické školy v České Třebové. Mám tu Gabriela Oláha. Vím, že ve vaší škole jsou tanečníci. Máte taneční kroužek, že?
“Ano, máte pravdu. Děcka tam docházejí každý čtvrtek.”
Myslíte si, že máte šanci na nějakou cenu?
“Určitě, každý rok se umisťujeme na předních místech.”
Věřím, že i letos to dopadne.
“Děkuju.”

Mám tu jednu ze soutěžících. Dominiko, kde ses naučila tak úžasně tančit?
“Už odmalička mám ráda hudbu. Učí mě i můj strejda.”
Už jsi na tomto maratónu někdy tančila?
“Teď jsem tu podruhé.”
Získala jsi loni nějakou cenu?
“První místo.”
Mluvím s loňskou vítězkou. Dominiko, držím ti palce, protože tě čeká... ještě kolik hodin?
“Ještě tři.”
Honem na parket!
“Ano...”

Přátelé a tady to jede, tady to jede. A za chvíli budeme znát vítěze první kategorie, tzn. první dvouhodinovky.

(Ukázka taneční hudby, píseň 'Máma má rýmu')

Mám tu vítězku první kategorie Elišku Jančákovou. Říkala jsi mi, že tě učí brácha.
“Jo.”
Kolik je bráchovi?
“Čtrnáct.”
A tobě?
“Osm.”
Takže ještě jednou, Eliško, odkud jsi?
“Z Ústí nad Orlicí.”

Není ovšem důležité, kdo vyhraje, ale že se všichni úžasně bavili.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download