Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Domnívám se, že důvodem je neustále složité sociální postavení některých Romů z vyloučených lokalit. A poslední mediální výstup? Zejména situace v Novém Bydžově a trestný čin mladíka v Krupce - to jsou pochopitelně politické body pro „vandasovce“ a jejich příznivce. Ti situaci maximálně využívají pro svoje zviditelnění v médiích. Dobře si uvědomují, že čím je situace horší tím lépe pro ně.“

Proč se například nespojil starosta z Nového Bydžova s agenturou, která s komunikací pomáhá?

„Já jsem měl možnost situaci v Novém Bydžově sledovat, i jsem se zúčastnil setkání zastupitelů, které zorganizoval pan starosta Louda. Je zcela evidentní, že pan Louda politiku integrace sociálně vyloučených Romů, kterou aplikuje vláda České republiky prostřednictvím vládní agentury, nepřijímá a je pro radikálnější přístup obcí. To je veliká chyba. Ruku v ruce by měla jít prevence s integrační politikou. Ale takový je postoj pana starosty, jehož vzory jsou paní Řápková, paní Janáčková. Ze strany vládní agentury mu byla nabízena pomoc a podpora, ale on o ni nijak zvlášť nestojí.“

Víte jak řešit situaci v Novém Bydžově?

„Situace se trochu řeší díky podporám z Evropského sociálního fondu a krajskému úřadu, kde nějaké integrační aktivity v oblasti zaměstnávání nebo nízkoprahového centra dávno byly. Pokud ale nastane mimořádná situace, dojde k trestnému činu, veškeré předešlé aktivity se míjí účinkem, což je obrovská chyba. Může za to i mediální tlak. I pan starosta, který se do toho sám vložil, situaci jen vyhrotil a vůbec jí nepomohl. Zástupce města musí konat v souladu s právním řádem České republiky, musí konat s rozumem, s rozvahou, neunáhleně. I Romové, kteří zákon neporušili, se dostávají pod určitý mediální tlak. Pachatelé jednotlivých trestných činů jsou přece bráni k zodpovědnosti a není tedy možné za ně trestat celou komunitu. To je absurdní.“

Proč události v Novém Bydžově tímto způsobem vykrystalizovaly? Proč vznikla taková nenávist?

„Podobné věci se mohou stát i v jiných městech a obcích, ale záleží na představitelích měst, jakým způsobem se k problému postaví. Pokud se starosta města ještě více zainteresuje do mediální kampaně, situaci jednoznačně vyhrotí a dříve nebo později si vyslouží pozornost Dělnické strany a jejích příznivců, kteří přijdou do města a přitáhnou pozornost všech médií. A o to tu vlastně jde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2013	Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestu	Zprávy ze života Romů
19.10.2013	Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidí	Zprávy ze života Romů
02.09.2013	Stop předsudkům! Stop Čechům!	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policisty	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dál	Zprávy ze života Romů
25.08.2013	Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemusela	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
17.08.2012	Romové se bouří proti vyhlášce radnice v Krupce	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Mezinárodní romská unie byla založena 8. dubna 1971 v Londýně a na památku této události slaví Romové každoročně od roku 1990 Mezinárodní den Romů. Oslavy v moravské metropoli už po mnoho let společně organizuje několik romských organizací, jejich průběh se však letos od již zažitého scénáře značně lišil. Novým dějištěm oslav se stal park Lužánky a jak říká Monika Balogová z občanského sdružení Petrov, nové místo by mohlo přitáhnout i neromskou veřejnost:

„Lužánky jsou krásné, zastaví se tam řada maminek s kočárky a také si myslím, že tam přiláká i ta muzika. Ale nebude tam jen hudba a tanec, ale také různé kroužky, kde si děti budou moci vyzkoušet divadelní scény, zahrát si pexeso a různé hry a to si myslím, že by mohlo spojit romské a majoritní děti.“

Bohatý kulturní program v parku Lužánky zahájila romská princezna na koni. Monika Balogová o ní říká:

„Je to takový náš trošičku výmysl. Ale dívka, která bude moderovat celé to odpoledne, je velmi krásná a my jsme si říkali, že ten kůň bude obrovský symbol pro nás pro Romy a bude to opravdu taková velká oslava 40. výročí od založení Mezinárodní romské unie. Tak jsme chtěli, aby to bylo opravdu něčím výjimečné. Co se týče princezny, my máme těch romských princezen tady v Brně strašně moc, ty naše holky jsou tak moc krásné, že si můžeme říct, že máme princezny.“

V parku Lužánky byl u příležitosti letošních oslav zasazen Strom Tolerance, na který účastníci uvázali stužky v barvách romské vlajky. Kmotrou stromu byla Margita Lázoková, která již od 60. let přispívá k integraci Romů a patří k zakladatelům první romské organizace u nás - Svazu Cikánů – Romů. A co by si kmotra Stromu Tolerance přála především?

„To přání je, aby to slovo tolerance se opravdu naplnilo, aby to vzájemné pochopení, tolerance, jeden druhého chápat, odpouštět si, vnímat jeden druhého, pomáhat si navzájem, aby to žilo, aby se to opravdu naplnilo do každodenního života mezi Romy, mezi majoritou, doma v rodině, v zaměstnání... Aby k sobě lidé měli blíž, abychom si ten život dělali hezčí. Když se tak zamýšlím – přírodní katastrofy připravují lidem, hlavně nevinným, bolest. Trpíme všichni nečekaně, člověk je proti tomu bezbranný. Nemůžeme zabraňovat jistým věcem. A strašně bych si přála, abychom dělali alespoň to, co člověk může ovlivnit - aby nedělal druhému zle.“

K celobrněnským oslavám Mezinárodního dne Romů se každoročně připojuje i Muzeum romské kultury, které navíc letos slavilo i dvacet let od svého založení. K tomuto výročí připravilo řadu akcí a jednou z nich je zajímavá výstava s názvem „... a jejich stíny tančí dál“, kterou můžete navštívit až do 25. září. Tisková mluvčí muzea Lucie Křížová o ní říká:

„Jsou to fotografie a koláže francouzské výtvarnice Mariny Obradovic a ta samotná výstava a vernisáž jsou součástí festivalu Bonjour Brno, což je festival francouzské kultury.“

Pokud jste brněnské oslavy minulý týden promeškaly, rozhodně není všem dnům konec, protože Muzeum romské kultury ke svým narozeninám chystá ještě další akci:

„Oslavy pak budou ještě pokračovat na podzim, kdy se bude otevírat výstava ‚20 let Muzea romské kultury’.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nejen hudbu, ale také vernisáž výstavy, promítání filmů, odbornou konferenci nebo dokonce rekonstrukci romské svatby – to všechno nabídne letošní ročník světového romského festivalu Khamoro, který se již po třinácté poslední květnový týden uskuteční v české metropoli. Praha tak bude opět hostit celou řadu romských umělců, ale nejen je. Khamoro totiž není pouze o hudbě, vysvětluje ředitelka občanského sdružení Slovo 21, které festival pořádá.

„Nejedná se o hudební festival. Khamoro je základem pro otevření diskuze o romské otázce na všech úrovních a ve všech oblastech“, říká ředitelka sdružení, které festival organizuje, Jelena Silajdžić. Sama přiznává, že největším lákadlem festivalu je samozřejmě romská hudba. A na jaké kapely se návštěvníci Khamora mohou letos těšit?

„Letošní ročník je hodně vyvážený, protože je na něm zastoupeno hodně velkých kultur. Například z Indie Jaipur Maharaja Brass Band. Je to dost neobvyklé, Indy jsme většinou představovali v klasické formě, letos je to ovšem brass band – tedy dechovka. Tradiční romskou hudbu budou tentokrát představovat Maďaři a Češi. Z Maďarska přijede EtnoRom a z Čech Bachtale Apsa v čele s Máriem Bihárim“, prozrazuje Lída Matásková ze sdružení Slovo 21.

I přesto, že si festival našel místo mezi hojně navštěvovanými pražskými festivaly a během předcházejících 12 let ho podpořila řada významných osobností, mezi nimi například i Václav Havel, každý rok se potýká s nedostatkem financí.

„Opravdu je to tvrdý boj, od začátku, a každý rok se nám zdá, že už to nevydržíme a že příští rok nejspíše neproběhne. Nevím, jestli je to tím třináctým ročníkem nebo ekonomickou krizí či dalšími faktory, které zase tu romskou kulturu vnímají jako vedlejší věc. Letos největší rána přišla ze strany ministerstva kultury. Vůbec jsme ji neočekávali. Výběrová komise nám odebrala asi 600 tisíc korun“, říká Jelena Silajdžić, která šéfuje ve sdružení Slovo 21.

Původně ovšem novinářka a filmová producentka pocházející ze Sarajeva, která je společně se svým mužem Džemilem autorkou myšlenky zavést v Praze tradici jakou je festival Khamoro. Jak vlastně tento nápad vznikl?

„Úplně spontánně. Můj manžel, který je hudebníkem, s rodinnou a já, jsme se přestěhovali do Prahy z důvody války v Bosně a Hercegovině. A tady jsme pořádali jednu velkou kulturní akci dle našich balkánských tradic, ve spolupráci s řadou dalších hudebníků, mezi nimiž samozřejmě byla i jedna romská skupina. Manžel s nimi pracoval, připravovali se a tak dále, všichni účinkující se na jevišti střídali. Jenže když vystoupila ta romská kapela, najednou přestal fungovat zvuk, za minutku zase slyšet byl, potom zase nebyl … až jsme si všimli, že jejich vystoupení sabotuje sám zvukař. To nás hodně naštvalo. Říkali jsme si, že z jednoho fašismu jsme utekli do jiného. A večer se mě manžel zeptal, co bych říkala tomu, kdybychom zkusili uspořádat největší romský festival na svět.“

A podařilo se. Khamoro roztančí Prahu již po třinácté. A Česká rozhlas jako mediální partner bude u toho.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Nejprve si děti musely zařídit občanský průkaz a do začátku dostaly 5 tisíc korun. A pak už se musely rozhodnout.

- Kluci, co vy tady děláte? Vyplňujete přihlášku ke studiu? Co byste chtěli studovat?
„Zedníka.“
- A víte si s tím formulářem rady?
„Tak trochu.“
„A když něco nevíme, tak se zeptáme na úřadě.“

Některé děti si hned po zapsání na střední školu běžely k lichvářce pro půjčku.

- Proč jste si přišli půjčit?
„My si chceme koupit byt.“
- Tři tisíce na to stačí?
„My máme ještě šest.“
- A máte nějakou práci, abyste mohli půjčené peníze splácet?
„Půjdeme na brigádu.“

Lichvářka seděla v herně a možnost rychlého zisku asi kluky zlákala. A tak brigádu na chvíli odložili.

- Jdete hrát ruletu? Proč?
- „Chceme vyhrát peníze.“
- Já myslela, že jsi mluvil o brigádě…
- „Jo, ale chceme se zabavit.“
- A na brigádě už jsi byl?
- „Ještě ne, za chvíli tam půjdeme.“

- (Krupiérka) Stovku. A na co si vsadíte? Na barvu, nebo na číslo?
„Dáme červenou.“
- (Krupiérka) Ale je to černá, takže mi zůstává sto korun.

Jiná dvojice brala svůj osud, i když ve hře, trochu vážněji.

- Co tady děláte, kluci?
- „Nejdřív jsme měli ty kuličky nastrkat dovnitř a pak je všechny vytáhnout. A pokud nám spadnou, stačí jedna, tak je padesát korun dolů.“
- To má být nějaký trest?
- „Spíš zkouška na jednu brigádu.“
- Právě jste skončili, takže jak to dopadlo?
- „Vzali nám stovku. (smích) Tady kamarádovi dvě spadly.“
- Kolik jste si tedy na brigádě vydělali?
- „Zatím ještě nic, ale vychází nám to na 2.900.“
- K čemu ty peníze použijete?
- „Nejspíš na školu, k čemu to bude potřeba.“
- „Prostě budeme hodně šetřit, abychom nějak vyžili.“
- No a proč to neřešíte půjčkou, proč chcete jít na brigádu?
- „Protože bychom to asi neměli jak splácet.“

Vůbec poprvé se této hry zúčastnila i styčná důstojnice pro menšiny ústecké policie Gabriela Šourková, která se mimo jiné zabývá i prevencí. Řekla mi, proč se do této spolupráce zapojila.

„Přemýšlela jsem, jak zapojit školu, vůbec celou oblast, která je specifická složeným dětí, které ji navštěvují.“

Při této hře máte v ruce tužku a nějaké lístečky, o co jde?

„Zastávám tu nejenom činnost policistky, ale děti se přepravují ze stanovišť městskou hromadnou dopravou, takže jsem i revizorka.“

Hlavní organizátorkou hry byla Romana Bartůňková ze společnosti Člověk v tísni. Podle ní hra probíhala pomaleji než obvykle.

„Za to jsou ale děti hodně pečlivé ve vyplňování formulářů a hrají zodpovědně. Skoro všechny začaly okamžitě studovat a plní si své školní povinnosti. Některé zapomínají na to, že musí také někde bydlet. U nás, na úřadě práce, jim vysvětlujeme, že bezdomovce nikdo jen tak nezaměstná. Jinak si myslím, že úspěšní jsou, ale mohla by ta hra trochu víc odsýpat.“

Já jsem přistihla i kluky, kteří si chtěli půjčit peníze na bydlení. Byli u lichvářky, pak říkali, že si vydělají brigádou, jenže pak přišli do herny a teprve když něco prohráli, šli si přivydělat. Je to běžný koloběh?

„Docela ano. Ve hře si většinou účastníci chtějí vyzkoušet všechna stanoviště.“

Zde na škole je hodně romských dětí. Žijí tady v Předlicích, což je známé ghetto. Jsou jiné než děti na základní škole někde na sídlišti?

„Pokud bych to měla posoudit pouze s ohledem na to, jak je vnímám jako lektorka workshopu, tak jsou úplně stejné jako kterékoliv jiné děti. Protože se ale v této oblasti pohybuji i jinak, vím, že nejsou příliš motivovány k dalšímu studiu. Nemají správný ‚tah na branku‘. Chybí jim přirozené vzory, které by mohly následovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2011	Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných prací	Zprávy ze života Romů
30.04.2011	Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturou	O Roma Vakeren
29.03.2011	Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace	Zprávy ze života Romů
26.02.2011	Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendia	O Roma Vakeren
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
09.04.2010	Jirkov a Člověk v tísni	O Roma Vakeren
31.10.2008	Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni	O Roma Vakeren
22.08.2008	Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS	O Roma Vakeren
23.05.2008	Zábavné workshopy formou hry	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Lášo dějs Romale! - Dobrý den.

V minulém díle jsme poukázali na to, jak odlišný dialekt má olaština ve srovnání se slovenskou romštinou. Poukázali jsme na tradice při oslavách, kdy ženy sedí odděleně. Dnes vám představíme části lidského těla.

O šejro – hlava
I jakh – le jákha - oko, oči
O muj - obličej
O kan – le kan - ucho, uši
I šib – jazyk
O nakh – nos
I šam – le šama – líčko, líčka
O bal – le bala - vlas, vlasy
O dand- le dand – zub, zuby
I falka – brada
Le nusnáca - vousy
I meň – krk
O jílo - srdce
O vast – le vast- ruka, ruce
O purno – le purne – noha, nohy
I pulpa - le pulpi – stehno, stehna

Iveto, prosím, seznam nás s příklady běžných činností v lidském životě.

te najol pe – mýt se, koupat se
te chulavel pe – česat se
te phírel – chodit
te chal pe – hádat se
te trají – žít
te merel (pa) – umřít, toužit (po) něčem

te ďilabel - zpívat
te rúdí pe – modlit se
te kinkerel – nakupovat
te siťol pe – učit se
te kiravel – vařit
te iskirí – psát

Nyní bych tě požádala o vysvětlení, co symbolizují dlouhé vlasy u olašských žen.

Především je to chlouba ženskosti a krásy, pýcha rodičů, vznešenost, radost, zdraví, vitalita, počestnost a hlavně romství. Už od dávných dob romské ženy svým dcerám nechávali růst dlouhé vlasy, nedávali je stříhat, upřednostňovali motto ,,čím delší vlasy, tím lepší Romka“. Rodiče jsou velice pyšní na to, když má dcera dlouhé vlasy.

Olašské ženy při pohřbu nesmí mít rozpuštěné vlasy, vždy je musí mít stažené do copu nebo v drdolu. To proto, že se nehodí při smutku ukazovat rozpuštěné vlasy, které symbolizují radost. Při nevěře muž zostudí ženu tak, že ji ostříhá nakrátko. Na ženy s krátkými vlasy se poukazuje jako na nepočestné ženy.

Milí posluchači děkujeme za pozornost a těšíme se na vás v příštím díle

Ášen Devjlesa Romale! - Nashledanou, sbohem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download