Zhruba 10 až 12 milionů evropských Romů nadále čelí diskriminaci a sociálnímu vyloučení a jsou jim odepírána jejich práva. Kdyby státy EU nevyužily schopnosti této populace, připravily by se o vyšší zisky a produktivitu. Nezbytná lepší sociální a ekonomická integrace bude účinná pouze tehdy, pokud jí bude dosaženo pomocí koordinované akce na všech úrovních, jež se zaměří na všechny příčiny jejich sociálního vyloučení. Evropská komise proto dnes předkládá rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Tento rámec by měl sloužit jako vodítko pro strategie jednotlivých členských států v otázkách Romů a mobilizovat dostupné finanční prostředky na úrovni EU, jež by mohly být vynaloženy na podporu úsilí o sociální začlenění Romů. Rámec má čtyři pilíře: dostupnost vzdělávání, pracovních míst, zdravotní péče a bydlení. Každý členský stát by si měl podle podílu romské populace na svém území a podle své výchozí situace určit cíle své vnitrostátní strategie integrace Romů.

„Navzdory dobrým úmyslům politiků členských států se v posledních několika letech život většiny Romů příliš nezměnil,“ prohlásila místopředsedkyně Komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost.: „Členské státy mají společnou odpovědnost za to, aby přestalo existovat vyloučení Romů ze škol, z pracovních míst, ze zdravotní péče a z bydlení. Jde o vážný problém, a z toho důvodu jsme stanovili cíle pro integraci Romů, k jejichž uskutečnění se musí všechny vlády a regionální i místní správy zavázat. Nastal čas realizovat dobré úmysly pomocí konkrétních kroků. Za nejdůležitější považuji to, aby členské státy pomohly zajistit, že romské děti dokončí alespoň základní školu.“

Romská populace v Evropě žije ve výrazně horších sociálně-ekonomických podmínkách než ostatní obyvatelstvo. Podle průzkumu provedeného v šesti zemích EU[1] dokončí pouze 42 % romských dětí základní školní docházku – průměr EU je přitom 97,5 %. Na středních školách je podle odhadů podíl Romů pouze 10 %. Na trhu práce čelí Romové nižší míře zaměstnanosti a vyšší míře diskriminace. V bydlení se jim často nedostává přístupu k základním službám, jako je tekoucí voda nebo elektřina. Také jejich zdravotní stav je na horší úrovni: zatímco průměrná délka života mužů v EU je 76 let a žen 82 let, u Romů je to o 10 let méně.

„Trvalé vyloučení Romů je v Evropě 21. století založené na zásadách rovnosti, demokracie a právního státu nepřijatelné. Životní podmínky většiny romské populace a její vztahy s většinovou společností se v posledních letech ještě zhoršily,“ uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andor. „Pro některé země by bylo bez průlomu v integraci Romů zhola nemožné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020,“ dodal.

Integrace Romů by mohla mít významný hospodářský přínos. Podíl Romů na obyvatelích v produktivním věku stále roste – jejich průměrný věk je 25 let (průměrný věk v EU je 40 let). V Bulharsku a Rumunsku tvoří pětinu všech nově příchozích na trh práce. Podle výzkumu Světové banky by plná integrace Romů mohla mít v ekonomikách některých zemí hodnotu zhruba půl miliardy EUR ročně, jelikož by mohla zlepšit produktivitu, snížit sociální výdaje a podpořit růst daňových výnosů.

Evropská unie již několikrát zdůraznila potřebu lepší integrace Romů, naposledy ve zprávě z dubna 2010 (IP/10/407). Právní předpisy EU (směrnice o rovném zacházení) již členské státy zavazují k tomu, aby etnickým menšinám, jako jsou Romové, zajistily rovný přístup ke vzdělávání, bydlení, zdravotní péči a pracovním místům. V prosinci 2010 zjistila Komise ve své pracovní skupině pro integraci Romů, že stále nebyla zavedena dostatečná a přiměřená opatření v boji se sociálními a ekonomickými problémy značné části romské populace v EU (MEMO/10/701). Nyní je nutné zintenzívnit úsilí a zajistit, aby se celostátní, regionální a místní politiky integrace jasně a konkrétně zaměřily na Romy.

Na základě těchto zjištění používá rámec EU zacílený přístup k začlenění Romů a stanovuje cíle v oblasti:

- vzdělávání: zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň základní školu,

- zaměstnanost: snížit rozdíl v podílu zaměstnanosti Romů a ostatních obyvatel,

- zdravotnictví: odstranit rozdíl v úrovni zdravotního stavu, např. snížit úmrtnost romských dětí,

- bydlení: odstranit rozdíly v dostupnosti bydlení a veřejně dostupných služeb, jako jsou dodávky vody a elektřiny.

Členské státy musí ve svých vnitrostátních strategiích integrace Romů, které mají předložit do konce roku 2011, konkretizovat, jakým způsobem přispějí k dosažení těchto cílů. Navržený rámec je v souladu s širšími cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění a vzdělávání. Jejich splnění významně pomůže členským státům při plnění obecných cílů strategie Evropa 2020.

Komise dále navrhuje kroky k zajištění účinnějšího využívání finančních prostředků EU, jež by mohly být použity k podpoře romské integrace. Komise vyzývá členské státy, aby své operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova upravily tak, aby z nich mohly být lépe podpořeny projekty zaměřené na romskou populaci.

V neposlední řadě hodlá Komise za účelem konkrétních účinků na romské obyvatelstvo zavést důsledný kontrolní mechanismus, jímž bude možné měřit výsledky dosažené při uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie. Klíčovou roli zde hraje Evropská agentura pro základní práva, jež ve spolupráci s dalšími organizacemi shromažďuje údaje o sociální a ekonomické situaci Romů. Komise žádá členské státy, aby určily národní kontaktní místa, jež budou řídit a kontrolovat uplatňování jejich strategie integrace Romů a podávat o něm zprávy. Evropská komise bude každoročně předkládat zprávu o pokroku, jehož členské státy dosáhly.

Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě. Přestože již po století tvoří součást tohoto kontinentu, potýkají se často s předsudky, nesnášenlivostí, diskriminací a vyloučením.

Řada oblastí, kde by se romská integrace dala zlepšit – jako je vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péče a bydlení –, je především v regionální nebo vnitrostátní pravomoci. Evropská unie však hraje významnou roli při koordinaci činností členských států a pomoci prostřednictvím finančních nástrojů.

Evropská komise v létě 2010 veřejně zaujala stanovisko, že Romové jsou občané EU a jako takoví by měli plně požívat svých práv a plnit všechny své povinnosti v rámci práva EU (SPEECH/10/428 a MEMO/10/502).

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Semináře Pro Romy s Romy se snaží odstranit staleté předsudky vůči Romům	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
05.04.2011	Brusel dohlédne na integraci Romů v členských státech EU	Zprávy ze života Romů
30.04.2010	Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí	O Roma Vakeren
26.03.2010	Je možné vyřešit problémy Romů z Bruselu?	O Roma Vakeren
26.03.2010	Začlenění Romů: EU a členské státy by měly zintenzivnit své úsilí	Zprávy ze života Romů
19.03.2010	V Bruselu se sešlo pět set zástupců evropských a mezinárodních romských organizací	O Roma Vakeren
11.03.2010	Bruselská konference se zabývá projekty EU na podporu romské komunity	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)