Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Od roku 2007 získalo 25 firem certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel a my
Vám za několik okamžiků představíme jednoho z nejnověji oceněných
zaměstnavatelů. Dnes dáme také slovo starostce obce Obrnice a otevřeme další
téma v právní poradně. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.
Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna
manuša. Adadžives povakerava palo projektor Ethnic Frendly. The interesa
palo peskeri buči tumenge anela o čhibali gavestar Obrnice.
=[ Reportáž ]=
Pro certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel firmu CzechPak Manufacturing
nominoval zaměstnanec
V březnu při slavnostní certifikaci v Evropském domě v Praze získaly čtyři
firmy značku Ethnic Friendly zaměstnavatel, kterou uděluje na základě
odborného šetření občanské sdružení IQ Roma servis. O udělení značky Ethnic
Friendly může zažádat kdokoliv bez ohledu na obor podnikání nebo počet
zaměstnanců, důležitá je však snaha vytvářet férové pracovní prostředí pro
všechny bez rozdílu. Na slavnosti byla i Jana Šustová.
Ocenění Ethnic Friendly zaměstnavatel vzniklo v roce 2007 a dosud bylo
uděleno 25 podnikům. Jelikož občanské sdružení IQ Roma servis sídlí v Brně,
byla to zpočátku spíše moravská záležitost. Jak ale uvádí ředitelka sdružení
Katarína Klamková, značka se začíná rozšiřovat i do jiných míst:
„Díky nové politice pro rok 2011 rozšiřujeme oblast po celé České
republice. Z toho důvodu jsme přibrali partnera, organizaci Romea se sídlem
v Praze, které zajistíme stejné kompetence – certifikovat, oslovovat
zaměstnavatele, šířit naši koncepci. Zároveň hledáme třetího partnera,
ideálně kolem ostravského regionu, abychom zvýšili pokrytí a měli více
subjektů.“
Jednou ze čtyř nově oceněných firem byla společnost CzechPak
Manufacturing, která v České republice působí od roku 2008. Představila nám
ji personální manažerka Helena Rozkošová:
„Naše firma je dceřinou společností americké firmy Merisant, která je
nejvýznamnějším světovým výrobcem nízkokalorických sladidel. Náš výrobní
závod se nachází v blízkosti Teplic v severních Čechách.“
Z jakého popudu jste se přihlásili o certifikát Ethnic Friendly
zaměstnavatel?
„Nebyl to nápad nikoho z vedení společnosti, ale přihlásil nás jeden z
našich zaměstnanců, pan Emil Horváth, který pracuje na pozici vedoucího
mistra a je rovněž zástupcem romské menšiny.“
Kolik máte zaměstnanců a kolik z nich patří k nějaké menšině, popřípadě k
jaké?
„Pracuje u nás zhruba devadesát zaměstnanců a z toho je asi sedm Romů. Dále
po jednom zaměstnanci z Ukrajiny, Kazachstánu, Slovenska. Romská skupina je
nejpočetnější.“
Co se týče Romů, na jakých pozicích pracují?
„Pan Horváth pracuje jako mistr, další kolega je vedoucím logistiky a
ostatní Romové pracují na výrobních pozicích – výrobní operátor, operátor
balení.“
Zaměstnavatelé mají často předsudky, které jim brání přijmout Romy,
očekávají špatný konec, problémy – s jakými pocity přijímáte Romy u vás?
„Jak v životě tak i v zaměstnání by mělo platit, že člověka neposuzujeme
podle toho, jak vypadá, kolik mu je let nebo jakou má barvu pleti, ale podle
jeho kvalit, zda je schopný, pracovitý, odpovědný, spolehlivý. To jsou naše
kritéria, na jejichž základě přistupujeme k uchazečům o zaměstnání a snažíme
se je posoudit a vyhodnotit pokud možno objektivně, bez předsudků. Tento
postup prolíná celé personální řízení, vlastně všechny procesy ve firmě,
tedy od náboru zaměstnanců po jejich hodnocení, odměňování, povyšování,
atd.“
Mají romští zaměstnanci ve firmě úspěch?
„Určitě. Za úspěch považuji už to, že dva z romské skupiny pracují ve
vedoucích pozicích. Dále v rámci ohodnocení Zaměstnanec roku, díky zaměření
firmy na sladidla tomu říkáme Sweet Spot, jsme loni vybrali sedm nejlepších
pracovníků a jedním z nich byl Rom.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Soužití obyvatel v obci Obrnice
V únoru tohoto roku se v Novém Bydžově sešlo 51 starostů, aby diskutovali o
taktice, jak na sociální vyloučení. Mezi zúčastněnými byla i starostka obce
Obrnice, která přítomným sdělila, že situaci soužití nemá úplně vyřešenou,
ale dělá v obci celou řadu opatření, aby se mezilidské vztahy zlepšily. Jak
tedy se svou prací začala, na to se Iveta Demeterová zeptala Drahomíry
Miklošové, starostky obce Obrnice.
„Nejprve jsme zrekonstruovali kapličku, protože i mezi Romy je křesťanství
poměrně zakořeněno, což osobně vnímám velmi pozitivně. Ve víře je ukryta
celá řada moudrostí. Když jsme kapličku světili, uspořádali jsme první
Obrnické slavnosti a na nich se setkali všichni občané. Vystoupily i romské
děti se zpěvem a tanci. Dále jsme zrekonstruovali starou základní školu,
která byla nevyužita, a vytvořili jsme v ní prostředí pro klubovou činnost
dětí a mládeže. Začali jsme je podporovat především v odpoledním čase ve
spolupráci s neziskovou organizací Duhovka.“
Komunitní centrum Duhovka v třítisícových Obrnicích nabízí smysluplné
trávení volného času pro děti a mládež. „Naše činnosti směřují k vyšším
hodnotám. Pomáháme při vzdělávání a rozvíjení osobnosti a dovedností,“
uvedl Petr Svašek, předseda sdružení.
„Snažíme se s dětmi i s rodiči pracovat tak, aby se u nás cítili dobře a aby
nabyté zkušenosti předávali dál.“
A jak říká paní starostka, díky zmapování situace a vytvoření plánu se
obci daří:
„Odstartovali jsme poměrně dobře. Hlavně se zabýváme i nezaměstnaností, obec
nabírá pracovníky na veřejně prospěšné práce. Dále maximálně využíváme
veřejnou službu, i když klidně by ji mohlo využívat více lidí.“
Obec je realizátorem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí
Restart, který má za cíl dostat lidi zpět na trh práce.
„Projekt začal aktivizačními, motivačními kurzy. Ty dokázaly, že pokud je
lidem nastaven určitý režim, mají rozvrh a jsou schopni do programu docházet
po dobu dvou měsíců, vyselektují se ti, kteří mají o práci skutečný zájem. A
jestliže toto ti občané prokázali, byla jim nabídnuta rekvalifikace a
následně přišlo umístění buď na dotované pracovní místo či jim byla
poskytnuta pomoc při vyhledávání pracovních míst. Součástí projektu je totiž
i poradenské pracoviště. Lidé už začali vnímat, že se o ně obec zajímá.
Bariéra mezi úřadem a romskou komunitou se postupně smazává.“
A co dalšího se obec snaží řešit?
„Samozřejmě je tu otázka bydlení. Jednu zásadní věc se nám podařilo
zastavit. V obci jsou velmi levné byty a v této souvislosti se k nám
stahovali skupiny z různých koutů České republiky a Slovenska, což vytvářelo
konfliktní prostředí. Přeci jen, když se lidé v komunitě navzájem znají, umí
spolu komunikovat, je to dobré, ale jakmile do skupiny přijde cizorodý
prvek, dojde k narušení.“
A vy jste přišli s řešením, jak tomu předcházet?
„My jsme v prvé řadě zastavili privatizaci bytového fondu, čímž jsme
zabránili prodeji bytů realitním kancelářím. Dále jsme vyčlenili finanční
prostředky na zpětné vykupování bytů a asi u šestnácti už jsme záměr
realizovali. Největším úspěchem ale bylo zastavení prodeje tří panelových
domů, které byly téměř prázdné.“
Jak starostka říká, zákony musíme dodržovat všichni. S tímto je k
obyvatelům Obrnic přistupováno:
„Ale nedochází k žádné separaci.“
V obci zpřísnili poskytování nájemních bytů, a to na tříměsíční kauci
doby určité. Pokud systém občan respektuje a včas platí, bydlí. Pokud
podmínky nepřijme, skutečně dochází k soudnímu vystěhování.
„Zrovna nedávno vystěhovali z bytu rodinu, která nebyla romská, ale pět let
nezaplatila obci ani korunu. Zůstal po nich dluh 590 tisíc korun.“
Aktivita směrem k vaší obci je taková, že pokud máte nápad, hned vidíte
pracovní zařazení člověka.
„Shodou okolností jsem teď využila výzvy kraje pro asistenta prevence
kriminality. Líbilo by se mi, pokud bychom mohli od 1. července, hlavně na
sídliště a některá riziková místa, posílat dvoučlennou hlídku asistentů,
kteří by napomohli zklidnit situaci. Uchazeče předpokládám z řad Romů.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Dvouletá záruka platí pro všechny výrobky
Od února letošního roku se příznivě změnil zákon na ochranu spotřebitelů a
pro všechny výrobky teď platí záruka dva roky. Podrobnosti řekl Marii
Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.
„Novelizace občanského zákoníku přinesla několik významných změn v oblasti
záruční lhůty.“
U jakých výrobků?
„Konkrétně u výrobků zhotovených na základě smlouvy o vyrobení věci na
zakázku. Tedy kupující si od prodávajícího pořizuje věc, která ještě v době
uzavírání kupní smlouvy není vyrobena. Na tyto výrobky byla do února pouze
šestiměsíční záruka. Nyní došlo ke sjednocení. Na všechny výrobky se
vztahuje jednotná záruka 24 měsíců.“
Platí to tedy i na výrobu brýlí?
„Samozřejmě. Brýle se vyrábějí na zakázku. Velikost a tloušťku skla nám
předepíše optik. V době, kdy zadáváme zakázku, výrobek neexistuje,
prodávající jej teprve na základě našich podnětů musí vyrobit. Právě pro
tyto případy je prodloužení záruční doby na 24 měsíců velmi vítáno.“
Mohl byste uvést další konkrétní případy?
„Kromě brýlí to nejčastěji bude výroba nábytku a kuchyňských linek na
zakázku. Rovněž byla prodloužena záruční doba na živá zvířata, také na 24
měsíců. Musíme zdůraznit, že na případy, kdy biologická délka života
zvířete nedosahuje 24 měsíců, se záruka nevztahuje.“
Kvůli čemu můžeme reklamovat třeba psa?
„Podle českého právního řádu se na zvířata hledí jako na věci a my tedy
musíme přesně vycházet z ustanovení regulujících možnost reklamace věci.
Jestliže by pes onemocněl z důvodu mechanického poškození, právo reklamovat
nemáme. Naopak byla-li by příčinou genetická vada, právo reklamovat máme.“
Jak potom reklamace vypadá?
„Nejsnadnější cestou vyřízení reklamace bude proplacení operace pejska,
stejně jako všech nákladů s operací souvisejících.“
A jak je to s reklamací květin?
„I na živé květiny je stanovena jednotná 24 měsíční reklamační záruční
lhůta. Počítá se ale s omezenou životností květin, kterou musíme
respektovat.“
Když reklamuji třeba palmu, jak prokáži, že vada je na straně prodejce a
není způsobena třeba špatným zaléváním?
„Samozřejmě bychom se museli zabývat tím, zda byly dodrženy všechny podmínky
péče o palmu. Pokud byly splněny, měl by spotřebitel mít možnost s reklamací
uspět. Jestliže prodávají reklamaci zamítne, protože vada na rostlině je
mechanického původu, tedy například způsobena špatným hnojením, má
spotřebitel právo obrátit se na soudního znalce, který je schopen odborného
posudku a vyjádřit se, zda vznikla skrytá vada či nikoli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Monika Bagárová pokřtila své první CD
Rodačka z Brna Monika Bagárová zazářila v jedné z talentových televizních
soutěží, kdy se dostala až do samotného finále. Veřejně ale vystupovala
dávno předtím. My vás v tuto chvíli zavedeme do pražského kostela sv.
Michala, kde ještě ani ne sedmnáctiletá zpěvačka pokřtila minulý týden své
první album. S mikrofonem tam byl přítomen i Tomáš Bystrý.
Ani polití slavnostních šatů, ke kterému došlo během křtu, nevyvedlo
šestnáctiletou zpěvačku z míry. Až ve chvíli, kdy na pódiu děkovala za
podporu svým nejbližším, neudržela slzy dojetí. Podle jejích slov čekala na
tento okamžik odmalička. Krátce po vybuchnutí šampaňského jsem se jí zeptal,
jak by charakterizovala své první album, které se nese v duchu R'n'B a
soulu:
„Jsem to já. Je to muzika, kterou mám ráda, příjemná hudba, která snad
každého potěší, kterou budou lidé poslouchat s radostí. Ohledně stylu jsem
měla na výběr z více možností, ale stála jsem si za svým, věděla jsem, co
chci dělat. To je důležité, stát si za svým a dát do toho maximum. Budu se i
nadále snažit, aby se má hudba lidem líbila.“
Autorem většiny písní nového alba Shining je Pavel Dirda, klávesista a
textař romské funkové kapely Gulo Čar. Jak moc velký rozdíl je skládat písně
pro funkovou skupinu typu Gulo Čar a pro zpěvačku jako je Monika Bagárová?
„Je to trochu jiná muzika, víc R'n'B soul. Moniku znám odmalička, proto jsem
pro ni ty věci udělal od srdce. S Pepkem, jejím tátou, jsme kamarádi od
dětství. Chtěla R'n'B, takže jak Bůh dovolil, tak jsem to udělal,“
popisuje textař a klávesista Pavel Dirda, který stejně jako Moničin otec
Josef Bagár mladou zpěvačku na albu hudebně doprovází. Sama zpěvačka si své
kolegy z kapely nemůže vynachválit:
„Věřím tomu, že Romové jsou obecně skvělí muzikanti a mají pro hudbu to
správné cítění. Jsem ráda, jak je kapela sestavená, protože cítíme stejně.
Navíc jsou to výborní muzikanti. Nevyměnila bych je!“
Vy jste si je vybírala sama nebo jak sestava vznikla?
„Všichni jsou taťkovi kamarádi, tedy on je dal dohromady a já souhlasila.“
„Jak jsem na to přišel? Vybral jsem si ty nejlepší! Řekli jsme si s
Moničkou, s dcerkou, že bychom to rádi dotáhli alespoň na cédéčko a
videoklip. CD už máme a navíc tři videoklipy. Takže já už si víc nemůžu
přát. Vlastně, jí bych přál, aby nebyla tzv. rychlokvaškou, ale aby její
úspěch měl trvání,“ to říká otec Moniky Josef Bagár, který se ujal role
kmotra. A vedle něj Denis Lacho, Ben Cristovao, šéf vydavatelství EMI
Vladimír Kočandrle a Yvetta Blanarovičová.
Křtu se zúčastnil i slovenský zpěvák Robert Opatovský, se kterým si
Monika Bagárová zazpívala duet Prší. Videoklip k němu shlédlo na internetu
více jak milion lidí. Jak mezi těmito dvěma zpěváky došlo ke spolupráci?
„Podnět jsem Monice vlastně dal já, protože si o ní doopravdy myslím, že je
talentovaná. Už během prvních kol SuperStar jsem vycítil, že je to člověk,
který do muziky dá kus sebe.“
Jaké bude mít album u posluchačů úspěch se zatím nedá odhadnout. Jisté
ale je, že Monika Bagárová může obohatit českou R'n'B a soulovou scénu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Olašská romština
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Tentokrát se věnujeme
olašské romštině a proto si Iveta Durdoňová přizvala rodilou mluvčí Ivetu
Kokyovou.
V minulých dílech jsme se zmiňovali o nejběžnějších pozdravech v olaštině.
Měli jsme příležitost slyšet, jak zní ,, olašský jazyk“. Pro připomenutí, je
kladen důraz na výslovnost a to především na délce samohlásky i slabiky. V
dnešním díle bychom poukázali na to, jak odlišný dialekt má olaština ve
srovnání se slovenskou romštinou, přidali bychom pár slovních spojení,
vrátili bychom se k pozdravům, blahopřáním a tradicím.
Jen pro představu jsme Vám chtěly ukázat, jak odlišný dialekt má olaština ve
srovnání se slovenskou romštinou. Začaly bychom s porovnáním podstatných
jmen:
Nyní pár slovních spojení:
Olaština:............................................překlad:
----------------------------------------------------------
úžo terekezejvo.................................čistý ručník
naj paša ma žepkendejvo..............nemám u sebe kapesník
šup i mesáli......................................polož to na stůl
phuter ávri i felastra.........................otevři okno
muro žukel.........................................můj pes
le tusa o šeretelejvo........................vezmi si s sebou deštník
Na chvíli se vrátíme zpět k pozdravům či přáním. Olašští Romové jsou
výtečnými rétoriky. Při proslovu nebo jakékoliv příležitosti, jako jsou
například rodinné oslavy, nebo v běžných situacích, za jaké lze například
považovat setkání se starším člověkem, je vždy vyžadována naprostá
pozornost. Ostatní členové rodiny všemu bedlivě naslouchají a projevují
mu takto úctu.
Blahopřání k narozeninám nezahrnuje přání pouze jedinci (oslavenci), ale
celé rodině.
Ukázka: Te aves sasto taj bachtálo, ťa romňasa, šavourenca tě čaládosa. Ká
žasa, taj šosa ťo purno, khote te rakhes bach. Te terďol paša tu o Dejl taj
i sunto Mária. Bud berš te trajís pi kadi luma. Te likren pe paša tu le bud
ezera.
Překlad: Buď zdráv a šťasten s tvojí ženou, dětmi a rodinou. Kam půjdeš, a
vkročíš, abys nalezl štěstí. Stůj u tebe Bůh a svatá panna Marie. Dlouho
abys žil na tomto světě. Ať se Tě drží mnoho peněz (tisíců).
Olašské ženy zásadně při oslavách sedí s dětmi odděleně od mužů a starají se
o to, aby muži nebyli dětmi vyrušováni při rozmluvách. Jsou však rodiny, kde
tuto tradici nedodržují. V tomto případě sedí všichni společně. Žena vyzvána
od svého muže ke zpěvu opěvuje svého muže, z hlavy skládá texty vycházející
ze skutečnosti a na místě k nim vymýšlí melodie. Tím vyjadřuje pocity, v
písni vyjádří i to, co by obyčejně muži nevyjádřila a podává jak pozitivní,
tak negativní sdělení. Tyto ženy musí být pěvecky nadané, aby se před
ostatními lidmi nezostudily.
V příštím díle se dozvíte více o zvycích a tradicích v olašské komunitě.
Milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se na Vás v příštím díle.
Ášen Dejvlesa romale.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 2. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko.
Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge
savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a
Jaroslav Sezemský.
|