Vyhledávání
22.3.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Maďarskou vesnici terorizují nacionalistické gardy

Nápis Za hezčí budoucnost evokuje pozdrav maďarských fašistů z období druhé světové války – Dej Bůh! Hezčí budoucnost (Foto: Gregor Martin Papucsek) Mašírují vesnicí každé ráno v těžkých botách, úzkých kalhotách, bílých vestách a černé košili. To není žádný masopustní průvod, ale hlídky nacionalistické maďarské Národní gardy, které si představují pořádek skutečně po svém. Tento týden chtěly nastolit národní řád i v severomaďarské vesnici Gyöngyöspata, kde tamním Romům velmi znepříjemňují život.

Tak som sa v parlamente dozvedel, že som katastrofický turista, tituloval predseda opozičnej, krajne pravicovej, radikálnej a ešte všelijakej inej Strany za lepšie Maďarsko – Jobbik Gábor Vona tých, ktorí sa deň predtým, 15. marca, vybrali z Budapešti do dediny Gyöngyöspata pod matranskými kopcami. Bol som medzi nimi, nepopieram. A katastrofickú situáciu som videl, aj som o nej počul.

Obyvatelka vesnice Gyöngyöspata 35letá Piroska se sousedkou před svým domem (Foto: Gregor Martin Papucsek) Ako na prvú narazím na Pirosku, asi 35-ročnú ženu pri dome uprostred rómskej štvrte. Lebo v tejto dedine rómska menšina má aj svoju oddelenú časť, trocha viac ošumelú a ošarpanú ako sú domy maďarské väčšiny. Ale zasa nie je tu chaos a špina, celkovo tu vládnu usporiadané pomery. Aspoň čo sa týka domov a dvorov.

Lebo aj Piroska hovorí, že oni tu mašírujú každé ráno, pospevujú si svoje pesničky a v noci svietia reflektormi do ich okien. Pričom jej rodina sa ráta v dedine medzi najporiadnejšie.

Skupina gardistů v maskáčích v centru obce Gyöngyöspata (Foto: Gregor Martin Papucsek) Kto sú to oni? Majú baganče, niektorí sú v maskáčoch. Väčšina však má čierne nohavice, bielu košeľu, čiernu vestu a na zadnej časti tejto uniformy nápis Za krajšiu budúcnosť. Takto sa nazýva aj ich spolok na ochranu občanov, pričom sú to obyčajné fašistické gardy, ktoré sem prišli terorizovať rómske obyvateľstvo.

Veliteľ jednej skupiny Tamás Eszes hovorí, že sa vraj len chceli presvedčiť, čo sa deje, pretože sa k nim dostali sťažnosti, že Rómovia kradnú vo veľkom a nedá sa s nimi žiť. Mali už údajne odísť, ale maďarské obyvateľstvo ich požiadalo, aby zostali. Nerómovia sa vraj tešili, že konečne sú tu aj nejakí vojaci.

Vinné sklepy nad vesnicí. Blízko leží matranská vinařská oblast (Foto: Gregor Martin Papucsek) Na moju otázku, čo na to miestni Maďari, Piroska svojich spoluobčanov delí na dve časti – na tých, ktorí sa tešia prítomnosti gárd, a na tých, ktorí toho už majú dosť, pretože nech idú do obchodu, k lekárovi, nech čakajú na autobus, nech sú kdekoľvek, všade ich je plno.

„Nepreháňam, je to štát apartheidu,“ tvrdí rozhorčene šéf známeho občianskeho združenia za rómske práva a slobody Aladár Horváth. Je obklopený asi päťstovkou ľudí, z toho polovicu tvoria členovia rôznych občianskych združení z Budapešti a druhú polovicu miestni Rómovia.

Skupina gardistů před penziónem, jeho majitelka na snímku vlevo (Foto: Gregor Martin Papucsek) Cieľom zhromaždenia je upozorniť na gardistickú svojvôľu a na to, že polícia – jediný orgán, ktorý má právo použiť v prípade neprávosti aj donucovacie prostriedky – je nečinná. Presnejšie je činná, keď Rómov treba stíhať, povedzme, za krádeže, to áno, ale keď dva týždne mašírujú po dedine nelegálne rasistické komandá, proti nim nevystupuje.

Majiteľka miestneho penziónu Magdolna Bernáthová pozýva aktivistov z hlavného mesta, aby tu strávili rok, minimálne tri dni v týždni. Lebo takto si len prísť na hodinu dve, tak nezíska nikto hodnoverný obraz o skutočnej situácii v dedine Gyöngyöspata. Na otázku, aké je riešenie, odpovedá jednoducho – každý musí pracovať.

Romské děti s maďarskou zástavou recitují revoluční báseň Hor’ sa Maďar! z roku 1848 (Foto: Gregor Martin Papucsek) Kto chce jesť, musí si na to zarobiť – taký je teda recept miestnej podnikateľky, ktorá nehovorí, že sa Cigánom pracovať nechce, ale iba pripomína, že v dedine je veľa úrodnej pôdy, ktorú by poskytli každému zdarma, no ležia stále úhorom.

Rómske deti však nadšene recitujú najrevolučnejšiu maďarskú báseň Sándora Petőfiho. Veď je výročie revolúcie z roku 1848. Každý v Maďarsku ovláda tieto riadky, teda aj rómski šarvanci: „Prisaháme na praboha maďarstva, prisaháme: voľnosť chceme, bez rabstva.“



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2013Za protiromské útoky v Maďarsku udělil soud třikrát doživotí a jednou 13 letZprávy ze života Romů
09.01.2013Maďarský novinář přirovnal Romy ke zvířatům a vyzval k jejich likvidaci, lidé se bouříZprávy ze života Romů
02.12.2012V Budapešti demonstruje proti neonacismu na sto tisíc lidíZprávy ze života Romů
02.12.2012Nevídaná jednota. V Maďarsku demonstrovaly desetitisíce lidí proti neonacismuZprávy ze života Romů
30.11.2012Spiegel: Rétorika maďarské extrémní pravice dosáhla naprostého dnaZprávy ze života Romů
27.11.2012Maďarští poslanci protestovali proti kolegovi z krajně pravicové strany JobbikZprávy ze života Romů
17.10.2012Romové a extremisté se k sobě v maďarském Miškovci nedostaliZprávy ze života Romů
19.09.2012Snímek Je to jen vítr doprovodí speciální komentované projekce pro veřejnost i pro školyZprávy ze života Romů
13.09.2012Je to jen vítr: V houštině strachuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz