Vyšla Stínová zpráva o rasismu v Evropě 2009/2010
U příležitosti Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace, který
připadá na 21. března, zveřejnil včera Český helsinský výbor Stínovou zprávu
Evropské sítě v boji proti rasismu (ENARu). Stínová zpráva má dvě části.
První, vydaná pod názvem „Rasismus a diskriminace v České republice,” se
týká pouze ČR a jejími autory jsou Selma Muhič Dizdarevič a František Valeš
z ČHV. Druhá část je celoevropská.
Co se týče zprávy o situace v České republice, její shrnutí je následující:
Společně s Romy zůstávají nejvíce zranitelnou skupinou cizinci s různými
pobytovými statuty. Ekonomická krize ve spojení s represivní a neadekvátní
integrační politikou přispěla k nárůstu jejich nezaměstnanosti a z ní se
odvozujícího upadání do ilegality. Stát zároveň stále není schopen účinně
reagovat na činnost zprostředkovatelských pracovních agentur, které často
zneužívají pracovní migranty, a to během jejich snahy získat vstupní vízum,
nebo během jejich pobytu v zemi. V České republice (ČR) je často kontrolují
prostřednictví dluhů, do nichž se migranti museli dostat, aby mohli v ČR žít
a pracovat. Aby došlo ke zlepšení pozice příslušníků třetích zemí, je
nezbytné vzít v úvahu následující doporučení:
- Právní předpisy upravující různé pobytové statuty cizinců by měly být více
stabilní a o změnách by mělo být včasně informováno. Neustálé změny
právních podmínek jsou pro cizince matoucí a omezující.
- Zahraničním zaměstnancům by měla být dána delší lhůta k získání nového
zaměstnání, pokud ztratí práci, na jejímž základě jim bylo uděleno
povolení k pobytu, a to jako nástroj předcházení jejich okamžitého
upadnutí do ilegality. Právní systém by měl stíhat a trestat agentury,
které zneužívají zahraniční pracovníky a v ČR působí protizákonně.
- Zdravotní pojištění by mělo být rozšířeno pro všechny nezletilé
cizince mladší 18ti let, jimž bylo vydáno vízum na dobu delší než 90
dnů, a to prostřednictvím jejich automatického zařazení do systému
veřejného zdravotního pojištění.
Sociální vyloučení zranitelných skupin ve vzdělání, bydlení,
zaměstnávání a zdravotní péči se nadále týká Romů, cizince postihuje
co do přístupu k zaměstnání a zdravotní péči. Proto by mělo být vzato
v úvahu následující:
- Diskriminace v bydlení, zejména na základě etnické nebo sociální
příslušnosti, by měla být sankcionována a směrnice, týkající se
nájemního bydlení, vydávané obcemi by měly být důkladněji sledovány
ze strany centrálních úřadů. Měly by být uskutečněny kampaně,
rozšiřující povědomí o tom, že diskriminace v bydlení a zaměstnávání
je protiprávní, a o tom, jakým způsobem ji lze odhalit.
- Migranti by měli hrát mnohem významnější roli v Národním plánu
sociální ochrany a inkluze.
V oblasti boje proti diskriminaci byl ve sledovaném období učiněn
zásadní pokrok v rovině legislativní, neboť došlo ke schválení
antidiskriminačního zákona, tedy implementování
antidiskriminačních směrnic EU do vnitrostátního právního řádu.
Zákon však nelze považovat za optimální, v některých aspektech je
značně kritizován odbornou veřejností. V rovině praxe, a to včetně
implementace systémových opatření, zůstává diskriminace, a to
zejména Romů, signifikantním problémem. V oblasti zaměstnávání a
bydlení, obdobně v přístupu ke zboží a službám jsou Romové
pravidelně konfrontováni s diskriminací, zvláště citelný je tento
problém v tzv. sociálně vyloučených lokalitách. V případě
zaměstnávání jde o komplexní problém, úzce svázaný s nízkou
kvalifikací Romů, vyplývající z diskriminace ve vzdělávání, kde se
přes rozsudek ECHR D.H. vs ČR dosud nepodařilo systémově
předcházet diskriminačnímu zařazování romských dětí do zvláštních
škol pro děti s lehkou mozkovou poruchou. Stát rovněž neučinil
žádoucí systémová opatření v souvislosti s nucenými sterilizacemi
romských žen v minulosti, jakkoliv vláda „vyslovila politování“, s
nároky na zadostiučinění však poškozené odkázala na soudní řešení
v individuálních věcech. V tomto kontextu je nutno doporučit:
- Provést změnu antidiskriminačního zákona zejména směrem k
posílení kompetencí ombudsmana jako Equality Body a začlenění
nástroje actio popularis.
- Pokračovat v účinné implementaci systémových opatření v
jednotlivých oblastech boje proti diskriminaci, iniciovaných v
minulých obdobích
- Podporovat, též ve smyslu finančních dotací, nevládní
organizace působící v oblasti boje s diskriminací.
V oblasti rasistického násilí byl ve sledován období posílen
a zefektivněn postup státu vůči neonacistickému hnutí, a to
jak vůči kriminálním, tak politickým aktivitám, včetně
rozpuštění neonacistické Dělnické strany. Vstoupil v
účinnost rekodifikovaný trestní zákoník, mj. obsahující
důraznější postih trestné činnosti z nenávisti. V praxi
zůstává nejvýraznějším problémem slabé postavení obětí
trestných činů, včetně násilí z nenávisti, a to jak
legislativně vzato, tak v praxi trestního řízení. Zároveň je
problémem nedostatečná evidence trestných činů z nenávisti.
Základními doporučeními jsou:
- Rekodifikovat právní úpravu směrem k posílení práv obětí.
- Zlepšit přístup policistů k obětem s cílem zamezit
sekundární viktimizaci.
- Podpořit nezávislý monitoring násilí motivovaného
nenávistí a dále oficiální statistiky rozdělovat dle
etnicity oběti či jiného důvodu.
Podrobnou zprávu týkající se České republiky najdete
ZDE
Zprávu o celoevropské situaci ohledně rasismu a diskriminace najdete
ZDE
|