Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“V tuto chvíli je první kolo tzv. přijímacího řízení již uzavřené, měli jsme totiž uzávěrku 15. února. Podmínkou pro vstup do programu je nízké vzdělání rodičů. To znamená, že minimálně jeden rodič musí mít maximálně základní vzdělání. Zjednodušeně řečeno, je-li tatínek vyučen a maminka má základní školu, je to v pořádku. Mají-li oba rodiče střední odborné učiliště, do programu se nám již nevejde. Další podmínkou je, aby byli v dosahu našich poboček, našich pracovníků, míst, kde působíme. Je to z toho důvodu, že v tuto chvíli je projekt dimenzován na malý počet dětí, je to pilotní projekt. Chceme vyzkoušet mechanizmy, jestli to bude fungovat. Ve chvíli, kdy rodič prostřednictvím našeho terénního pracovníka své dítě přihlásí, musí být buď v 9. třídě nebo v 1. ročníku střední školy. Když dítě ukončí 1. ročník střední školy, můžeme mu začít vyplácet část stipendia,, které je 12 tisíc ročně. Funguje to ale tak, že my po celou dobu jeho druhého ročníku sledujeme jeho docházku a sledujeme prospěch. Máme nastaveny dopředu podmínky, které nesmí překročit. Za celý školní rok je to maximálně 15 procent zameškaných hodin. Prospěch je stanoven na průměr 3,0 ze čtyř předmětů, které vybereme společně s učiteli na dané škole. Minimálně jednou za měsíc se vidíme s celou rodinou. Většinou je ale vídáme častěji, protože děti k nám do klubu docházejí na nejrůznější volnočasové aktivity. Když se například začnou blížit magické hranici 15 procent zameškaných hodin, upozorňujeme je a rodiče na to, že by si měli dát pozor, že se blíží chvíle, kdy by mohli být vyřazeni z programu a nebude jim již dále vypláceno stipendium, protože budou mít zameškáno víc hodin, než máme my v podmínkách. Vyplácíme stipendium po tisícikoruně každý měsíc. Není to tedy žádná jednorázová částka. Nevyplácí se to škole, vyplácí se to rodičům na základě toho, že jejich dítě plní dané podmínky, což je hlavně prospěch a docházka do školy.”

Žák nebo student se k vám tedy může v tuto chvíli přihlásit pouze prostřednictvím vašeho terénního pracovníka?

“V tuto chvíli ano. Zatím to není celorepublikový stipendijní program. Je to další z projektů, který děláme. Velmi často také volají školy, někdy volají sociální pracovníci z úřadů nebo z jiných organizací, tedy ti, kteří už informaci o doučování mají. Ozývají se tedy i tímto způsobem. Na začátku jsme si říkali, jestli bude mít placené doučování úspěch, jestli to není moc. V rámci Prahy, kde se projekt v tuto chvíli rozjíždí, se ukazuje, že ta částka se jeví pro dané rodiny jako přijatelná, že jsou schopni to dát, zaplatit.”

První výběr, pilot, je ukončen. Kolik se přihlásilo dětí?

“Tento rok je ukončen. V tuto chvíli máme 35 dětí, které se přihlásily. Myslíme si, že takto nízké číslo je především proto, že se o tom zatím málo ví. Žádné peníze nebyly ještě nikde vyplaceny, nikdo nevěděl reálně, jak to funguje. Ráda bych k projektu ještě doplnila, že je zcela financován ze zahraničních prostředků, z prostředků italské nadace UniCredit. To znamená, že to nejde z příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, nejde to ze sbírek, které Člověk v tísni dělá, nejde to ani z peněz daňových poplatníků České republiky. Veškeré peníze jsou z Itálie. Naopak, značnou část peněz budeme platit my českému státu na daních a na pojištění. To je jedna věc. Druhou věcí je, že tento projekt není zaměřen výhradně na Romy, ale na rodiny, se kterými dlouhodobě pracujeme v lokalitách, kde působíme. Nutno podotknout, že v poslední době se značná část klientely proměňuje. A jsou to lidé nejen z romské minority, ale jsou to lidé z majority, kteří chodí. Mají problémy s dluhy, nerozumějí úvěrovým smlouvám, které podepsali, nejsou schopni poskytnout dětem další vzdělání, protože jsou na tom finančně zle.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2011	Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných prací	Zprávy ze života Romů
30.04.2011	Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturou	O Roma Vakeren
16.04.2011	Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život	O Roma Vakeren
29.03.2011	Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace	Zprávy ze života Romů
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
09.04.2010	Jirkov a Člověk v tísni	O Roma Vakeren
31.10.2008	Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni	O Roma Vakeren
22.08.2008	Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS	O Roma Vakeren
23.05.2008	Zábavné workshopy formou hry	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdy jste začal psát poezii?

Píšu už dlouho, v podstatě odmalička, i když ty první pokusy nebyly nijak skvělé. Ale časem jsem se vypracoval. Je to taková moje vášeň. Pravděpodobně je to dar od Boha, který postupně pěstuji a vylepšuji. A povedlo se mi najít i čtenáře.

Odkud čerpáte inspiraci a jaká jsou Vaše témata?

Mojí inspirací je v prvé řadě život. Píšu o každodenních zážitcích, o způsobu života, jaký vedu, o věcech, které jsem zakusil, o nových situacích, s nimiž jsem se setkal. Moje básně mluví o životě, o lásce a o odlišném způsobu nahlížení na věci, respektive o snaze vidět věci jinak, než se zdají.

Vyskytují se ve Vaší poezii romské motivy?

Pravděpodobně se v mojí poezii určitě setkáte s vášní typickou pro romské prožívání života. S láskou, kterou Romové chovají k životu, ženám, rodině, domácnosti a radosti.

Vyrostl jste v tradiční romské rodině a mluvíte romsky?

Bohužel jsem nevyrostl v tradiční rodině, která by mluvila romsky. Žil jsem mezi většinovou populací Rumunů. Moji rodiče byli obchodníci. Vyráběli umělé květiny a chodili jsme je prodávat na vesnické poutě. Někteří členové mojí rodiny byli šumaři. Já jsem také absolvoval základní uměleckou školu, hru na bicí. A pět let jsem hrál v kapele.

Kolik básnických sbírek jste dosud vydal?

Zúčastnil jsem se soutěže, kterou pořádalo nakladatelství Lumen z Jasů (Iaşi) a vyhrál jsem ji. Díky tomu vyšla v tomto nakladatelství moje první sbírka pod názvem „Šeptání pravé ruky“ (Şoaptele mâinii drepte). Je to můj literární debut. Byla uvedena v rámci Dní města Craiovy ve Velkém městském sále. Představil jsem ji také v Národním divadle v Bukurešti v rámci akce, která propagovala romskou kulturu, a pak v dalších oltenských městech. Četl jsem z ní publiku na Mezinárodním festivalu romského umění v Timišoaře. Není to moje poslední kniha, nějaký čas už pracuji na další sbírce, která se bude jmenovat „Pastelky“ (Creioane colorate).

Mluvil jste o akci v Národním divadle v Bukurešti – můžete o ní uvést ještě něco bližšího?

Ta akce v Národním divadle v Bukurešti se jmenovala Pakivale Roma - Štastní Romové. Pořádalo ji Národní středisko romské kultury. Zahrnovala také divadelní představení a výstavu fotografií. Při této příležitosti jsem mohl i já představit svoji sbírku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.06.2011	Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana Ghiţă	O Roma Vakeren

“V čem je zádrhel? Že mě nikde nechtějí! Česká společnost, majoritní společnost, nemá ráda konkurenci. Setkal jsem se s tím již mnohokrát. Účastnil jsem se mnoha a mnoha výběrových řízení. Vždy to dopadlo tak, že to na mě působilo tímto způsobem. Nemají rádi konkurenci. Nejraději by chtěli, abyste jim neviděl do karet, abyste je nemohl ohrožovat na jejich pozicích.”

Všude slyšíme: 'Dejme Romům šanci! Ať se vzdělávají! Chceme alespoň středoškoláky.' A Vy jste vysokoškolák...

“'Dejte Romům šanci!' To je pouze hezké heslo, aby Evropská unie a další státy v této věci byly ukolébány. Skutečnost utekla.”

Na kolika výběrových řízeních jste byl?

“Tipuji to na takových zhruba 200 výběrových řízení, a to v průběhu dvou až tří let.”

Ani na jednom jste neuspěl?

“Dostal jsem se do dalšího kola. Další kolo znamená to, že jsem se dostal k osobnímu pohovoru. Před sebou jsem měl minimálně tříčlennou komisi. Tam už jsem neuspěl. Možná to byl můj subjektivní pocit, ale cítil jsem, že se mě téměř bojí. Chovali se hrozně xenofóbně.”

Řekl Vám někdo konkrétní důvody, proč jste nebyl přijat?

“V České republice si to nikdo nedovolí. Existuje totiž zákon proti diskriminaci a taková organizace by mohla být potrestána. Otevřeně vám to tedy nikdo neřekne. Důvod vždy zněl tak, že byl vybrán uchazeč, který jim profilově lépe vyhovoval.”

Co konkrétně jste vystudoval?

“Jsem bakalářem v oboru speciální pedagogika. Magistr v oboru andragogika.”

Andragogika, tedy vzdělávání dospělých. Zkoušel jste to na poli pedagoga?

“Zkoušel. Narážím docela tvrdě. Prozatím jsem uplatnění jako kantor nebo učitel nenašel. Snažím se.”

Co děláte ve svém civilním povolání?

“Dělám taxikáře. Přes den se starám o rodinu. Studuji. Občas si jdu zacvičit, abych vypadal jako člověk. A v noci pracuji.”

Vím o Vás, že jste studoval také právnickou fakultu...

“To už bylo na mě moc. Musel jsem toho nechat, protože bych to časově nezvládl. Velmi mě to ovšem mrzí, protože právo, to je zároveň můj koníček.”

Kdybyste si mohl vybrat, a nezáleželo-li by na výsledku výběrového řízení, čemu byste se chtěl věnovat?

“Byl by to management. Měl jsem na škole jednoho přísného profesora, profesora Bartáka, ten mi nedal nic zadarmo. Nebo přednášet, být kantorem, to by se mi také líbilo. Personalistika, to je také zajímavá práce. Dělal bych v podstatě cokoli, třeba vrátného, kdyby to bylo dobře zaplaceno. Stále ze sebe něco vydávám, ale nic se mi nevrací. Dostávám se tedy do fáze, kdy si říkám, jestli to má nějaký smysl. To, že se neustále snažím a bojuju s tím, je vysilující. Myslím si, že v téhle společnosti nejsem sám. Jen tak se nevzdám. Připadá mi, že nás tahle společnost hrozně moc řídí. Ať nám tedy poradí, ale konkrétně, jmenujte mi, kde nás zaměstnají.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.04.2012	Ivan Šaray - vysokoškolsky vzdělaný taxíkář	O Roma Vakeren

Byli jste někdy na nějakém plese nebo na bále?

“Byla jsem se svou sestrou, když maturovala. Dostala korunku. Musím říct, že se mi líbilo, jak to tam všechno ozdobili. Byly tam balónky. Spustily se na zem. Pak každému přinesli víno. Teda kromě mně.”

Jak se tam tancovalo?

“Tancoval se tam valčík. Každý si mohl buď mohl vymyslet tanec se svou sestrou, nebo si mohl na tanec někoho vzít.”

Kluci, vy jste byli na nějakém plese?

“Já ne.”

A chceš jít, nebo tě to moc nezajímá?

“No tak, chci jít, no.”
“Já nechci. To je ženská záležitost. Já nejsem takový. Mám radši počítače. Opravuju. Chodím k tátovi a pomáhám mu, s čím chce pomoct. A podobně. Já na tohle nejsem.”
“Já jsem byl na plese. Přišel jsem tam a byly tam samé holky. Tak jsem šel pryč. Šel jsem domů a bavil jsem se doma, no. Holky na plese. Já doma.”
“Já bych chtěl jít na ples. Chtěl bych se podívat, jak to tam vypadá, co se tam tančí. A tak.”
“A když já jsem tam byl podruhé, pouštěli zrovna hip hop. Tak jsem tam šel, no.”

Jaký vy máte vztah k tanci. Jaký tanec se vám nejvíc líbí?

“Hip hop.”
“Hip hop.”
“Street dance. A ještě se mi líbí tanec 'cramp'.”

Co to je za tanec?

“To je tanec, ve kterém se ztrapňuje. Třeba parta proti partě. A navzájem se ztrapňujou.”
“Tancujete, je to třeba jako battle. Tancujete. A on tam takhle stojí.” /předvádí postoj/
“Já jsem chodila na kroužek a tam mě to učili. Ale bylo to tam těžké, /protože se tam učily i skoky do výšky.”

A třeba takové tance, které jsi viděla na plese? Cha-Cha, Jive, ty standardní tance?

“Jo, to se taky učím, ale moc mi to nejde. Chodíme ale se školou na kroužky, a tam se učíme romské...” /směje se/

Romské tance?

“Ano.”

Jsou romské tance těžké? Umíte je, kluci, tancovat?

“Já jo.”
“Já taky.”
“Já taky.”
“Já ne. Já na to nejsem stavěnej. Jsem prostě Slovák a Slovákem zůstanu.”

A Slováci netancují?

“Slováci tancujou, ale já jsem jinak vychovanej. Moje máma třeba tancuje, táta taky. Ale já na to nejsem. Můj táta hraje. Já budu hrát taky.”

Je to těžký, Nikolasi, tancovat čapaš?

“Není, je to lehký. Akorát, když to děláte poprvé, může se vám zdát, že je to těžký. Ale těžký to není.”
“Říkejte mi Jacksone, jo?!?” /vykřikne chlapec/
“Jsem chtěl říct jenom tohle...”

Co jsi chtěl říct?

“Abyste mi říkal Jacksone.”
“Hele, na to nemáš...” /vykřikne dívka/

Tancuješ Jacksona?

“Jo.”

A kde ses to naučil?

“Koukám se na Jacksona v televizi, a pak to dělám podle něj.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
05.03.2011	V jaké zemi by děti chtěly žít...	O Roma Vakeren
05.02.2011	První dětské lásky	O Roma Vakeren
29.01.2011	Považují děti za důležité mluvit romsky?	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
26.11.2010	Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze	O Roma Vakeren
22.01.2010	Taková žižkovská škola	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V dnešním dílu budeme, opakovat to, co jsme se od ledna v našich minikurzech romského jazyka naučili. Jak jste se už mohli přesvědčit, romština není žádná jednoduchá řeč, která se dá naučit během pár lekcí.

Přesto – pokud jste naše minikurzy poslouchali pravidelně, už umíte v romštině vyjádřit ledacos a lecčemu i porozumět.

Nejprve si zopakujeme, co je důležité pro výslovnost romštiny. Řekli jsme, že pro romštinu jakožto indický jazyk jsou typické tzv. přídechové neboli aspirované hlásky. V našem dialektu máme čtyři: čh - kh - ph - th, a jejich správnou výslovnost musíme dodržovat, aby nedošlo k nedorozumění.

O romských podstatných jménech víme, že mají dva rody a dvě čísla a že se dělí na koncovková: například o čhavo - romský chlapec, e rakľi - neromská dívka, o čaro - miska, e piri - hrnec,
a bezkoncovková: o phral - bratr, e phen - sestra, o kher - dům, e bar - zahrada.

K přejatým podstatným jménům dáváme původem řecké koncovky: -os, -is, -as, -us nebo –a:
o foros - město, o lavutaris - hudebník, o charťas - kovář, o papus - dědeček, e ora - hodina, e televiza - televize.

Víme také, že romština užívá člen: o - pro rod mužský a e - pro rod ženský a známe osobní i přivlastňovací zájmena:

me - já
tu - ty
jov - on
joj - ona
amen - my
tumen - vy
jon - oni, ony

miro – můj
tiro – tvůj
leskero – jeho
lakero - její
amaro – náš
tumaro – váš
lengero - jejich

Umíme také počítat, a to nejen do pěti, ale až do deseti: jekh, duj, trin, štar, pandž, šov, efta, ochto, eňa, deš.

A proto, abychom mohli tvořit věty, umíme časovat i několik sloves: sloveso být - te jel a slovesa 1. a 2. třídy: te kerel a te džal.

já jsem - me som
ty jsi - tu sal
on je - jov hino nebo ov jin
ona je - joj hiňi nebo oj hin
my jsme - amen sam
vy jste - tumen san
oni i ony jsou - jon hine nebo on hin

já dělám - me kerav
ty děláš - tu keres
on dělá - jov kerel
my děláme - amen keras
vy děláte - tumen keren
oni dělají - jon keren

já jdu - me džav
ty jdeš - tu džas
on jde - jov džal
my jdeme - amen džas
vy jdete - tumen džan
oni jdou - jon džan

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)