7. března 2011 uplyne již 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Při této příležitosti Muzeum romské kultury již tradičně pořádá pietní shromáždění k připomenutí této tragické události. Současně také proběhne vernisáž výstavy fotografií Franka Roosendaala Cesta paměti, která dokumentuje každoroční putování polských Romů po místech spojených s romským holocaustem za II. světové války. Výstava je pořádána ve spolupráci s Muzeem v Tarnowě (Muzeum Okregove w Tarnowie).

Frank Roosendaal je nizozemský fotograf s akademickým fotografickým vzděláním. Jak sám o sobě tvrdí, fotografování je pro něho vášní a způsobem života. Od roku 1992 pravidelně navštěvuje Polsko, kde se snaží zachytit především život obyčejných lidí - při práci, při bohoslužbách různých náboženských skupin, v továrně, na koňském trhu či v psychiatrické léčebně. Při svých návštěvách Polska se také seznámil s pohnutou historií polských i jiných středoevropských Romů za II. světové války. V té době měl autor také možnost navázat úzký kontakt s místní romskou komunitou, ke které se pak vracel pravidelně. Jak řekl sám autor fotografií: „Důstojnost polských Romů a jejich síla přežít a uchovat si vlastní kulturu byla pro mě v práci stěžejní.“

Zájem o romskou historii ho pak v roce 2008 přivedl k akci Cesta paměti (Tabor pamieci), pořádanou od roku 1996 Muzeem v Tarnowě (Muzeum Okregowe w Tarnowie). Tato každoroční akce je čtyřdenním putováním po místech, kde se nacházejí masové hroby Romů z doby II. světové války. Při putování jsou používány tradiční romské kočovnické vozy ze sbírek Muzea v Tarnowě. Účastníci, většinou Romové, se tak snaží na několik dní vrátit k tradičnímu kočovnickému způsobu života a uctít památku zemřelých.

Fotografie v Muzeu romské kultury představují tu část práce Franka Roosendaala, která dokumentuje Cestu paměti z roku 2008, 2009 a 2010. Termín zahájení výstavy byl záměrně spojen s datem pietního aktu, který se koná v Muzeu romské kultury každým rokem. Vzpomínková akce v muzeu si vždy klade za cíl připomenout památku více než tisíce Romů, kteří byli odvezeni 7. 3. 1943 z brněnských městských jatek do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stejně tak má ale tato akce připomenout utrpení všech Romů, perzekuovaných za II. světové války. „Fenomén romského holocaustu je stále často opomíjený a doufáme, že díky těmto akcím se podaří vnést do povědomí lidí,“ říká ředitelka Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová.

Pietní akt bude zahájen ve stálé expozici MRK v 15.00, vernisáž bude navazovat v přednáškovém sále MRK v 16.00.

Výstavu bylo možné uspořádat díky podpoře Polského Institutu v Praze a Velvyslanectví Nizozemského království v ČR.

Historie pietního aktu:

Pietní shromáždění se v prostorách Muzea romské kultury konají od roku 2004. Před tím se vzpomínková akce realizovala u jedné z budov bývalého shromaždiště transportovaných Romů v Masné ulici, kde byla v roce 2000 umístěna pamětní deska. Tato deska vznikla z iniciativy historika prof. Ctibora Nečase, Muzea romské kultury a Magistrátu města Brna. Autorem je akademický sochař Zdeněk Řehořík. Po demolici celého komplexu v Masné ulici byla deska (vlastníkem je Muzeum města Brna) umístěna v prostorách Muzea romské kultury.

Transport 7. března 1943 byl prvním masovým transportem protektorátních Romů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz II.-Birkenau). Stalo se tak na základě rozkazu říšského ministra vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera z 16. prosince 1942, který nařizoval nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z Německem okupovaných území v osvětimském táborovém komplexu.

V Brně se celá akce začala odehrávat ve stájích jízdního oddílu protektorátní policie, které se nacházely v Masné ulici. Tam byly od prvních březnových dnů roku 1943 soustřeďovány v nelidských podmínkách celé rodiny z romských kolonií v Brně a z dalších částí Moravy. Všichni vězňové museli hned po příchodu do těchto stájí odevzdat všechny osobní doklady, byli potupně ostříháni a vydezinfikováni. Podle vytvořeného seznamu pak byli dne 7. 3. 1943 převedeni k rampě v nedalekých městských jatkách a odtud byli nákladními vagóny transportováni do cílové stanice. Tímto způsobem bylo v tento den odvezeno přes tisíc romských mužů, žen a dětí všech věkových kategorií, z nichž většina nepřežila.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)