Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Jakým tématům se v dnešním romském vysílání věnujeme? Za chvíli vás
seznámíme s atmosférou, která panuje v Novém Bydžově, kde natáčel náš
redaktor. Určitě neopomeneme situaci v Písku, kde obyvatelé tamějšího
sídliště Portyč ostře nesouhlasí s vybudováním Komunitního a nízkoprahové
centra. Představíme vám také knihu romského intelektuála Karla Holomka
„Dávné vzpomínky“ a samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.
Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna
manuša. Adadžives šunena reporty andalo thana Nový Bydžov the Písek. Pano
peskeri nevi gendi povakerela o Karel Holomek. The bašavaha romane giľa
adarig the pal aver luma.
=[ Reportáž ]=
Neonacisté chystají míting v Novém Bydžově
Nový Bydžov se v posledních měsících dostal do zájmu médií. V listopadu
došlo v městečku na Královéhradecku k několika násilným trestným činům a
následovala petice, kde novobydžovští obyvatelé požadovali zajištění
bezpečnosti ve městě. Situaci ještě zhoršila ostrá slova starosty Pavla
Loudy na adresu Romů. Příležitosti se chytila také krajní pravice a v březnu
chystá v Bydžově míting. Více Jiří Fremuth.
V sedmi tisícovém Bydžově žije kolem 400 Romů a všichni jsou na starostu
rozzlobeni:
„Jeden člověk někoho znásilní a hned za to můžeme všichni dohromady! Bydlím
tu 35 let a nikdy se tu nic podobného nestalo.“
„To starosta vyvolal aféru! Měl nechat jednat polici, ať sama jedná, a
neplést se do toho. Nikde se to neděje. Zbytečně!“
Situaci v Novém Bydžově rozjitřil i článek zveřejněný koncem roku na
internetových stránkách města. Po sérii dvou přepadení a znásilnění mladé
ženy v něm Pavel Louda Romy nevybíravě napadl:
„Roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný občan
pracuje, tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí.“
Tolik citace. Novobydžovský starosta teď čelí trestnímu oznámení za
rasistické výroky. Svá slova by teď změnil jen mírně:
„Vzhledem k tomu, že je na mne podáno trestní oznámení, na výroku bych nic
neměnil, jen bych popravil, že ‚někteří‘ Romové nemají co dělat a z nudy
vysedávají na lavičkách.“
Článek se Romů dotknul. Říkají, že si Pavel Louda chce přes romskou
otázku vybudovat politickou kariéru:
„Proč ukazovat pouze na jednu vrstvu, to je špatně. Ať se měří stejným
metrem u černých i u bílých.“
„Podle mého by rád získal místo ve vládě. Udělat si na nás reklamu, stejně
jako Čunek a další.“
Na život v Bydžově si ale Romové nestěžují. Pokračuje jejich předák
Štefan Mitál:
„Nízkoprahové centrum úspěšně funguje. Náš terénní sociální pracovník se
snaží, i když bych raději na jeho místě viděl Roma, protože mu je
problematika bližší a ostatní Romové se mu spíše otevřou.“
Radnice by chtěla zvýšit počet terénních sociálních pracovníků na dva,
jak říká starosta Pavel Louda:
„Pokud se má úspěšně hovořit o integraci, začleňování – i když já mám velké
pochybnosti – rozhodně se vyplatí pracovat s mládeží, a to myslím děláme.“
V Bydžově teď vládne relativní klid. Město zvýšilo počet strážníků a
slouží zde i více policistů. Jenže na 12. března nahlásila ve městě mítink
Dělnická strana sociální spravedlnosti. Štefan Mitál říká, že se
novobydžovští Romové krajní pravice nebojí.
„Jednáme o případu se starostou, obě strany se snaží předejít jakémukoli
sporu. Samozřejmě se na náměstí, na prohlášení pana Vandase, přijdeme
podívat. Na jeho levnou kampaň, reklamu, kterou má zadarmo. “
Novobydžovský starosta vyzval neúspěšně vedení strany, aby od mítinku
upustilo. Ministr vnitra Radek John slibuje, že policie situaci na setkání
krajní pravice zvládne:
„Policie udělá vše proto, aby nedošlo k žádnému ohrožení.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Obyvatelé Písku nesouhlasí s vybudováním nízkoprahového centra
V Písku se zvedla vlna nevole místních obyvatel proti vybudování
nízkoprahového centra. Svůj nesouhlas Písečané vyjádřili při středeční
diskusi o plánu města v divadle Fráni Šrámka. Proti takovému záměru vznikla
dokonce i petice. Jitka Cibulová - Vokatá navštívila Václava Matušku,
vedoucího písecké pobočky občanského sdružení Naděje, který naopak považuje
vybudování podobného centra za přínosné.
„Cílová věková kategorie se stejně scházet bude, protože má zájem se
sdružovat, dokládá to vytváření kroužků po sídlištích. V centru by se
sdružovali v teple a v určitém smyslu organizovaně. Dlouhodobým cílem je
lidi motivovat k nalezení práce. V dnešní době Naděje provozuje Institut
veřejných služeb pro město, kam lidé docházejí pro sociální dávky. Pro ně by
centrum bylo vhodné, mohli by být v návaznosti na veřejné služby zaměstnáni
přes úřad práce v rámci pracovní rehabilitace na veřejně prospěšné práce a
poté se uchytit v běžném pracovním procesu.“
Jak již zaznělo, v této části Písku žije největší procento Romů ve městě,
nebyl tedy problém některé vyhledat. Oslovila jsem tři mladíky, pro které by
mělo být komunitní a nízkoprahové centrum určeno, a zeptala jsem se jich,
zda by o podobnou službu měli vůbec zájem:
„Já nejsem proti.“
Chodil byste tam?
„Chodil.“
Jakou aktivitu byste si tam představoval?
„Já nejraději dělám beatbox, mohli by tam tedy být mikrofony – jedině tak.“
„Já bych si představoval nějaký beat, tanec ... “
Trávili byste pak víc času tam než tady, uprostřed paneláků?
„Ano, přesně.“
„Asi by nám to pomohlo najít nějaké zaměstnání a vzdělávat se k pořádnému
životu. Lepší než současné dětské gangy. Nelíbí se mi, že v Písku je
polovina ‚slušných‘ a polovina ‚zanedbaných‘. Běžný český občan si pak
řekne: ‚Hele, Cikán, ten k nim taky patří‘ a hned nás dává všechny do
jednoho pytle. To se mi nelíbí.“
Obyvatelé sídliště Portyč jsou k projektu silně skeptičtí. Zorganizovali
podpisovou akci a svůj negativní postoj na internetových stránkách
zveřejnilo přes 4 tisíce lidí. Jejich názory zachytila i následující anketa:
„Ne, nesouhlasím, protože budou dělat nepořádek.“
Oni by se tam vlastně měli stáhnout. Myslíte si, že by k tomu skutečně
došlo?
„Já nevím. Možná zkraje, ale co pak, netuším. Já do nich nevidím.“
Souhlasíte s tím, aby tu vzniklo nízkoprahové centrum pro mladé Romy?
„Já přesně nevím, kde by to mělo být...“
Na místě staré vodárny, kde je teď černá skládka.
„Jo, asi vím, kde myslíte.“
Úplně mimo sídliště.
„Jasně, stejně si ale myslím, že by se tu vyskytovali dál, takže s tím
nesouhlasím.“
Náklady na stavbu nového komunitního a nízkoprahového centra jsou
vyčísleny na 20 miliónů korun, dalších 25 miliónů by měl stát provoz během
pěti let. Jak již naznačila předchozí anketa, píseckým občanům se mimo jiné
nelíbí ani vynaložení vysoké částky ani výběr místa, kde by měla budova
stát. Z jakých prostředků by byl projekt financován, vysvětlil Petr Jelínek
z rozvoje investic městského úřadu v Písku.
„Máme dva dotační tituly. Jeden na vlastní infrastrukturu, tzn. na
vybudování zařízení, který je počítán z Integrovaného operačního programu a
obsahuje až 100 procent nákladů na projekt do 20 miliónů. Zatím tedy nevíme
přesně, kolik to bude stát, ale víme, že na jeden projekt můžeme získat až
20 miliónů. Co se týká provozu zařízení, můžeme jej financovat z operačního
programu Zaměstnanost a lidské zdroje, a to až 25 milióny po dobu 5 let, do
roku 2015. Pokud se centrum začne stavět, v provozu by mělo být v roce 2013,
ovšem je zde velká šance, že v dalším programovacím období EU prostředky
budou i nadále. Jestliže prostředky získáme tak, jak plánujeme, město by
nemuselo uvolnit ani korunu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků
Na sklonku minulého roku vyšla kniha „Dávné vzpomínky“ s podtitulem
„Marnost nad marnost, ale jak krásná.“ Jako její autor je uveden Karel
Oswald, což je pseudonym Karla Holomka, který pochází z rodiny původních
moravských Romů. O knižní novince se více dozvíte z příspěvku Jany Šustové.
Kniha „Dávné vzpomínky“ popisuje období od počátku minulého století do doby
těsně po druhé světové válce. Její největší část je věnována životu za První
republiky, k čemuž inženýr Karel Holomek uvádí:
„Jsou to vlastně dávné vzpomínky, které jsou spíš optimisticky laděné do
života prvorepublikové společnosti, v níž zaujímaly určitou pozici také
Romové. A já jsem chtěl ukázat, jakou pozici zaujímali a jak se tvořil
zárodek budoucí romské intelektuální vrstvy.“
K romské inteligenci patřila a dodnes patří i rodina Holomků, která pochází
ze Slovácka a o jejímž životě kniha „Dávné vzpomínky“ pojednává především.
Otec autora Tomáš Holomek byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v
Československu.
„Už v roce 1937 můj táta skončil studia na Univerzitě Karlově, i když ještě
neměl udělený titul doktora práv, ale veškeré státní zkoušky už měl hotové.
A to samozřejmě Němcům nebo vůbec lidem, kteří tady připravovali pro Němce
půdu, nemohlo vyhovovat kvůli rasistickým teoriím, které se tady hlásaly, že
by snad Cigán mohl být takovýmto vzdělancem. I když táta celé ty dlouhé
roky, kdy studoval na Karlově Univerzitě, byl považován za vzdělance, za
juristu. A dokonce i ve Svatobořicích, odkud pocházel, i v Miloticích, které
s nimi sousedí, patřil mezi smetánku – vedle hraběte, továrníka, lékaře a
učitelů. Cigán byl jurista, který tam lidem překládal texty, který mluvil
lépe latinsky než místní farář. To bylo úžasné. A tento člověk musel s
nástupem Němců zmizet a také zmizel a objevil se tady až po roce 1945.“
Těžkému období romského holocaustu se Karel Holomek ve své knize také
věnuje.
„To období transportů, což jsou léta 1942 – 43, je tam zmíněno kapitolou
Holomci jdou. Prostě jdou, neohlíží se, jdou do transportů a možná mnozí z
nich tuší, možná netuší, že už se nikdy nevrátí.“
Karel Holomek se narodil v roce 1937 a válku tedy zažil jako malý chlapec. K
sepsání knihy ho vedlo to, že se potřeboval zbavit svých těžkých snů.
„Já jsem to nosil v hlavě obrovskou spoustu let. Pořád jsem měl v noci těžké
sny z toho období, kdy jsem nevěděl, o co se jedná, až později mi to došlo.
Nosil jsem to v sobě, měl jsem noční děsy a vlastně jsem si uvědomil, jak ta
moje maminka, která v okamžiku, kdy na nás byl vypsán transport, což bylo
několikrát, s námi nikdy do transportu nešla a skrývala nás, jezdila s námi
po všech čertech, kam mohla. Byla nesmírně statečný člověk. A také ti lidé
kolem, kteří to věděli a neudali to, i ten četník, který maminku varoval –
to všechno ukazuje, že ta doba byla poměrně velmi osvícená, skoro bych řekl
že i na dnešní poměry, a to jsem chtěl ukázat.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Slovensko bude mít novou romskou televizi
Na Slovensku startuje nová romská televize. Založila ji skupina Romů, které
už nebavilo, jak o nich informují celostátní média. Gipsy TV bude dostupná
na internetu. Její redaktoři chtějí točit hlavně dokumenty o Romech - a
ukazovat jak jejich problémy, tak unikátní kulturu a třeba i kuchyni.
Projekt je financovaný Visegrádským fondem. Více Vojtěch Berger.
„Připravujeme zprávy, které se týkají hlavně Romů a romské problematiky.
Informace jsou nezkreslené, pravdivé, skutečné.“
S myšlenkou romské televize přišel 37letý Jozef Zeman z Lozorna u
Bratislavy. Dvanáct let pracoval ve firmě, ze které ho pak na hodinu
vyhodili. Teď místo zaměstnání buduje televizi Gipsy TV - zadarmo.
„Chybělo mi médium, které by splňovalo moje požadavky, kde bych našel
všechno o nás. Nechceme informace přikrášlovat. Nabízíme realitu, klady i
zápory života Romů.“
Gipsy TV je Visegrádský projekt, tzn. že podobné televizní pokusy se
rozbíhají i v Česku, Polsku a Maďarsku. Romská televize má na Slovensku
jenom pár redaktorů. Jedním z nich je Ivana Cibulová:
Vy jste sama Romka, jako ostatně většina Vašich kolegů, jak Vám to pomáhá
ve výběru témat?
„Pomáhá mi to dost, protože se do situací Romů dokážu vcítit, umím porovnat
a vidět defekty a smýšlení Romů. Není pro mne obtížné najít témata a
inspiraci, řešení, návrhy ...“
Ivanin šéf Jozef Zeman je pochopitelně také Rom.
Rom nebo Cikán? Co je správně? Co je pro Vás mediálně únosné?
„Určitě Rom, a to i přesto, že jsem nikdy nebyl velkým zastáncem tohoto
výrazu. Ale slovensky cigániť znamená lhát...“
Jozef Zeman vsadil na televizní projekt úplně všechno. Prodal auto a do
televize vložil čas i prostředky. Jestli mu vše vyjde, dozví se Slováci o
Romech hodně nových věcí. A možná se díky reportážím Gipsy TV zbourá i pár
předsudků.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Číslovky v romštině
Ani dnes nechybí minikurz romského jazyka. Pro dnešek se zaměřuje na
číslovky, ale neskončíme zdaleka jen u počítání...
V dnešním kurzu romštiny se naučíme počítat. To se vám určitě bude hodit.
Navíc číslovky v romštině poměrně dobře poukazují na náš indický původ.
Mnohé základní číslovky znějí totiž dost podobně. Například „panča“ znamená
v hindštině pět, v romštině zní pandž. Mimochodem - i horký nápoj punč
pochází původně z Indie. a protože se skládá z pěti ingrediencí, má tento
název.
Jeden se romsky řekne jekh, dva duj, tři jsou trin,
čtyři pak štar, pět je pandž – pamatujte si například již
zmíněný punč, šest je šov. Sedm je efta, osm – ochto.
Devět je eňa, a deset deš.
Raději to ještě jednou zopakujme: jekh, duj, trin, štar, pandž, šov,
efta, ochto, eňa, deš.
A teď zkusme pár slovních spojení:
jekh phral - jeden bratr
trin pheňa - tři sestry
pandž bare rikone - pět velkých psů
deš šukar čhaja - deset krásných dívek
V češtině při použití slovního spojení, kde jsou číslovky od jedné do čtyř,
používáme první pád. Zatímco od pěti nahoru je nezbytný pád druhý. V tom je
romština přeci jen jednodušší, tímto pravidlem se zkrátka neřídí.
Další zajímavostí v romštině je, že některé slova zůstávají po určitých i
neurčitých číslovkách a výrazech množství v jednotném čísle - jde o
podstatná jména ďives (den), čhon (měsíc) a berš (rok).
Tak tedy:
trin ďives - tři dny
šov čhon - šest měsíců
but berš - mnoho let
A ještě na jednu věc bychom měli dávat pozor: Mluvíme-li o osobách,
nemůžeme v romštině užít pouhého zájmena, číslovky nebo výrazu množství,
třeba „je jich pět“, ale musíme dodat slovo dženo nebo džeňi
- bytost, osoba. Dženo, je-li to muž, džeňi, v případě, že se jedná o
ženu.:
Uveďme si raději několik příkladů. Například
pandž džene - pět (lidí)
oda dženo - ten(to) (člověk)
jekh dženo - jeden (člověk)
jekh džeňi - jedna (žena)
deš džeňa - deset (žen)
A jak se romsky zeptáte na množství?
kolik? je keci?
tolik je ajci
Vzpomínáte na přísloví, které jsme už probírali – Keci čhib, ajci manuš?
Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Doslova kolik řečí, tolik
lidí. Keci – kolik. Ajci – tolik.
Ale pozor! Tato slůvka vyjadřují nejen počet, množství, ale i časový úsek.
Keci? můžeme přeložit také Jak dlouho?
Ajci. může znamenat i Tak dlouho.
Zeptáme-li se však: Keci džene hine odoj?, znamená to: Kolik je tam
lidí? Kolik jich tam je?
Na tuto otázku můžeme odpovědět např.:
Hine odoj pandž, šov džene. Je jich tam pět, šest.
Zeptáme-li se však:
Keci hino imar odoj? znamená to Jak dlouho tam je?
Odpovíme například takto:
Hino odoj imar pandž, šov berš.
Je tam už pět, šest let.
Pojďme si zkusit pár vět:
Keci džene san tumen khere? - Kolik je vás doma?
Khere je doma, ostatní slova už známe.
Amen sam khere pandž džene. U tumen? Keci džene san tumen khere? - Nás je
doma pět. A vás? Kolik je vás doma?
Amen sam khere trin džene. – My jsme doma tři...
Na závěr ještě jedno přísloví:
Deš manuša, deš droma. Deset lidí, deset cest.
Drom je cesta, droma jsou cesty.
Deš manuša, deš droma. Hezké přísloví. A určitě nebude v dalších
minikurzech romštiny tím posledním.
Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.
Na slyšenou u dalšího mini kurzu romského jazyka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 19. února už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese romove.cz.
Romale sam rado hoj sanas amenca. Akana jek odkazis. Mangela amen o Markus.
Hoj majinas tjhe phenel hoj o Markkus igen rado dikhel Jana Grundzovo. Oda
hin igen šzkar. Ada šuniben predal tumende. The žutinel tumen o Del.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.
| 
V sedmi tisícovém Bydžově žije kolem 400 Romů a všichni jsou na starostu
rozzlobeni:
Poslech:
Související články
„Cílová věková kategorie se stejně scházet bude, protože má zájem se
sdružovat, dokládá to vytváření kroužků po sídlištích. V centru by se
sdružovali v teple a v určitém smyslu organizovaně. Dlouhodobým cílem je
lidi motivovat k nalezení práce. V dnešní době Naděje provozuje Institut
veřejných služeb pro město, kam lidé docházejí pro sociální dávky. Pro ně by
centrum bylo vhodné, mohli by být v návaznosti na veřejné služby zaměstnáni
přes úřad práce v rámci pracovní rehabilitace na veřejně prospěšné práce a
poté se uchytit v běžném pracovním procesu.“
Kniha „Dávné vzpomínky“ popisuje období od počátku minulého století do doby
těsně po druhé světové válce. Její největší část je věnována životu za První
republiky, k čemuž inženýr Karel Holomek uvádí:
„Připravujeme zprávy, které se týkají hlavně Romů a romské problematiky.
Informace jsou nezkreslené, pravdivé, skutečné.“
V dnešním kurzu romštiny se naučíme počítat. To se vám určitě bude hodit.
Navíc číslovky v romštině poměrně dobře poukazují na náš indický původ.
Mnohé základní číslovky znějí totiž dost podobně. Například „panča“ znamená
v hindštině pět, v romštině zní pandž. Mimochodem - i horký nápoj punč
pochází původně z Indie. a protože se skládá z pěti ingrediencí, má tento
název.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články