Vyhledávání
25.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Jakým tématům se v dnešním romském vysílání věnujeme? Za chvíli vás seznámíme s atmosférou, která panuje v Novém Bydžově, kde natáčel náš redaktor. Určitě neopomeneme situaci v Písku, kde obyvatelé tamějšího sídliště Portyč ostře nesouhlasí s vybudováním Komunitního a nízkoprahové centra. Představíme vám také knihu romského intelektuála Karla Holomka „Dávné vzpomínky“ a samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives šunena reporty andalo thana Nový Bydžov the Písek. Pano peskeri nevi gendi povakerela o Karel Holomek. The bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma.


=[ Reportáž ]=
Neonacisté chystají míting v Novém Bydžově
Nový Bydžov se v posledních měsících dostal do zájmu médií. V listopadu došlo v městečku na Královéhradecku k několika násilným trestným činům a následovala petice, kde novobydžovští obyvatelé požadovali zajištění bezpečnosti ve městě. Situaci ještě zhoršila ostrá slova starosty Pavla Loudy na adresu Romů. Příležitosti se chytila také krajní pravice a v březnu chystá v Bydžově míting. Více Jiří Fremuth.

Radnice a morový sloup v Novém Bydžově (Foto: www.novybydzov.cz) V sedmi tisícovém Bydžově žije kolem 400 Romů a všichni jsou na starostu rozzlobeni:

„Jeden člověk někoho znásilní a hned za to můžeme všichni dohromady! Bydlím tu 35 let a nikdy se tu nic podobného nestalo.“

„To starosta vyvolal aféru! Měl nechat jednat polici, ať sama jedná, a neplést se do toho. Nikde se to neděje. Zbytečně!“

Situaci v Novém Bydžově rozjitřil i článek zveřejněný koncem roku na internetových stránkách města. Po sérii dvou přepadení a znásilnění mladé ženy v něm Pavel Louda Romy nevybíravě napadl:

„Roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný občan pracuje, tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí.“

Tolik citace. Novobydžovský starosta teď čelí trestnímu oznámení za rasistické výroky. Svá slova by teď změnil jen mírně:

„Vzhledem k tomu, že je na mne podáno trestní oznámení, na výroku bych nic neměnil, jen bych popravil, že ‚někteří‘ Romové nemají co dělat a z nudy vysedávají na lavičkách.“

Článek se Romů dotknul. Říkají, že si Pavel Louda chce přes romskou otázku vybudovat politickou kariéru:

„Proč ukazovat pouze na jednu vrstvu, to je špatně. Ať se měří stejným metrem u černých i u bílých.“

„Podle mého by rád získal místo ve vládě. Udělat si na nás reklamu, stejně jako Čunek a další.“

Na život v Bydžově si ale Romové nestěžují. Pokračuje jejich předák Štefan Mitál:

„Nízkoprahové centrum úspěšně funguje. Náš terénní sociální pracovník se snaží, i když bych raději na jeho místě viděl Roma, protože mu je problematika bližší a ostatní Romové se mu spíše otevřou.“

Radnice by chtěla zvýšit počet terénních sociálních pracovníků na dva, jak říká starosta Pavel Louda:

„Pokud se má úspěšně hovořit o integraci, začleňování – i když já mám velké pochybnosti – rozhodně se vyplatí pracovat s mládeží, a to myslím děláme.“

V Bydžově teď vládne relativní klid. Město zvýšilo počet strážníků a slouží zde i více policistů. Jenže na 12. března nahlásila ve městě mítink Dělnická strana sociální spravedlnosti. Štefan Mitál říká, že se novobydžovští Romové krajní pravice nebojí.

„Jednáme o případu se starostou, obě strany se snaží předejít jakémukoli sporu. Samozřejmě se na náměstí, na prohlášení pana Vandase, přijdeme podívat. Na jeho levnou kampaň, reklamu, kterou má zadarmo. “

Novobydžovský starosta vyzval neúspěšně vedení strany, aby od mítinku upustilo. Ministr vnitra Radek John slibuje, že policie situaci na setkání krajní pravice zvládne:

„Policie udělá vše proto, aby nedošlo k žádnému ohrožení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.04.2011Proč sílí extremistické útokyO Roma Vakeren
02.04.2011Soužití obyvatel v obci ObrniceO Roma Vakeren
17.03.2011Stanovisko Českého helsinského výboru k Novému BydžovuZprávy ze života Romů
13.03.2011Policie obvinila 13 extrémistů z výtržnictví v Novém BydžověZprávy ze života Romů
12.03.2011Novým Bydžovem pochodovali neonacistéO Roma Vakeren
12.03.2011Novým Bydžovem prošlo na 400 pravicových extremistůZprávy ze života Romů
02.03.2011Výzva k účasti na shromáždění: Nový Bydžov není sám!Zprávy ze života Romů
14.02.2011Prevence nebo represe? V Novém Bydžově řeší problémy s RomyZprávy ze života Romů
22.01.2011V Novém Bydžově se majorita cítí být ohrožená minoritouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Obyvatelé Písku nesouhlasí s vybudováním nízkoprahového centra
V Písku se zvedla vlna nevole místních obyvatel proti vybudování nízkoprahového centra. Svůj nesouhlas Písečané vyjádřili při středeční diskusi o plánu města v divadle Fráni Šrámka. Proti takovému záměru vznikla dokonce i petice. Jitka Cibulová - Vokatá navštívila Václava Matušku, vedoucího písecké pobočky občanského sdružení Naděje, který naopak považuje vybudování podobného centra za přínosné.

Písek „Cílová věková kategorie se stejně scházet bude, protože má zájem se sdružovat, dokládá to vytváření kroužků po sídlištích. V centru by se sdružovali v teple a v určitém smyslu organizovaně. Dlouhodobým cílem je lidi motivovat k nalezení práce. V dnešní době Naděje provozuje Institut veřejných služeb pro město, kam lidé docházejí pro sociální dávky. Pro ně by centrum bylo vhodné, mohli by být v návaznosti na veřejné služby zaměstnáni přes úřad práce v rámci pracovní rehabilitace na veřejně prospěšné práce a poté se uchytit v běžném pracovním procesu.“

Jak již zaznělo, v této části Písku žije největší procento Romů ve městě, nebyl tedy problém některé vyhledat. Oslovila jsem tři mladíky, pro které by mělo být komunitní a nízkoprahové centrum určeno, a zeptala jsem se jich, zda by o podobnou službu měli vůbec zájem:

„Já nejsem proti.“

Chodil byste tam?

„Chodil.“

Jakou aktivitu byste si tam představoval?

„Já nejraději dělám beatbox, mohli by tam tedy být mikrofony – jedině tak.“
„Já bych si představoval nějaký beat, tanec ... “

Trávili byste pak víc času tam než tady, uprostřed paneláků?

„Ano, přesně.“
„Asi by nám to pomohlo najít nějaké zaměstnání a vzdělávat se k pořádnému životu. Lepší než současné dětské gangy. Nelíbí se mi, že v Písku je polovina ‚slušných‘ a polovina ‚zanedbaných‘. Běžný český občan si pak řekne: ‚Hele, Cikán, ten k nim taky patří‘ a hned nás dává všechny do jednoho pytle. To se mi nelíbí.“

Obyvatelé sídliště Portyč jsou k projektu silně skeptičtí. Zorganizovali podpisovou akci a svůj negativní postoj na internetových stránkách zveřejnilo přes 4 tisíce lidí. Jejich názory zachytila i následující anketa:

„Ne, nesouhlasím, protože budou dělat nepořádek.“

Oni by se tam vlastně měli stáhnout. Myslíte si, že by k tomu skutečně došlo?

„Já nevím. Možná zkraje, ale co pak, netuším. Já do nich nevidím.“

Souhlasíte s tím, aby tu vzniklo nízkoprahové centrum pro mladé Romy?

„Já přesně nevím, kde by to mělo být...“

Na místě staré vodárny, kde je teď černá skládka.

„Jo, asi vím, kde myslíte.“

Úplně mimo sídliště.

„Jasně, stejně si ale myslím, že by se tu vyskytovali dál, takže s tím nesouhlasím.“

Náklady na stavbu nového komunitního a nízkoprahového centra jsou vyčísleny na 20 miliónů korun, dalších 25 miliónů by měl stát provoz během pěti let. Jak již naznačila předchozí anketa, píseckým občanům se mimo jiné nelíbí ani vynaložení vysoké částky ani výběr místa, kde by měla budova stát. Z jakých prostředků by byl projekt financován, vysvětlil Petr Jelínek z rozvoje investic městského úřadu v Písku.

„Máme dva dotační tituly. Jeden na vlastní infrastrukturu, tzn. na vybudování zařízení, který je počítán z Integrovaného operačního programu a obsahuje až 100 procent nákladů na projekt do 20 miliónů. Zatím tedy nevíme přesně, kolik to bude stát, ale víme, že na jeden projekt můžeme získat až 20 miliónů. Co se týká provozu zařízení, můžeme jej financovat z operačního programu Zaměstnanost a lidské zdroje, a to až 25 milióny po dobu 5 let, do roku 2015. Pokud se centrum začne stavět, v provozu by mělo být v roce 2013, ovšem je zde velká šance, že v dalším programovacím období EU prostředky budou i nadále. Jestliže prostředky získáme tak, jak plánujeme, město by nemuselo uvolnit ani korunu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.08.2013Písecká pobočka Naděje chystá pro romské děti rozlučku s prázdninamiZprávy ze života Romů
09.07.2011Obyvatelé Písku nechtějí Centrum sociálních služeb pro problémové mladé lidiO Roma Vakeren
17.02.2011Lidé z píseckého sídliště nechtějí centrum pro problémovou mládežZprávy ze života Romů
16.02.2011Písečtí nechtějí centrum pro romskou mládež. Sepisují peticeZprávy ze života Romů
15.04.2009V Písku probíhá výstava Romové na Písecku – Roma PiskostarZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků
Na sklonku minulého roku vyšla kniha „Dávné vzpomínky“ s podtitulem „Marnost nad marnost, ale jak krásná.“ Jako její autor je uveden Karel Oswald, což je pseudonym Karla Holomka, který pochází z rodiny původních moravských Romů. O knižní novince se více dozvíte z příspěvku Jany Šustové.

Kniha Dávné vzpomínky Kniha „Dávné vzpomínky“ popisuje období od počátku minulého století do doby těsně po druhé světové válce. Její největší část je věnována životu za První republiky, k čemuž inženýr Karel Holomek uvádí:

„Jsou to vlastně dávné vzpomínky, které jsou spíš optimisticky laděné do života prvorepublikové společnosti, v níž zaujímaly určitou pozici také Romové. A já jsem chtěl ukázat, jakou pozici zaujímali a jak se tvořil zárodek budoucí romské intelektuální vrstvy.“

K romské inteligenci patřila a dodnes patří i rodina Holomků, která pochází ze Slovácka a o jejímž životě kniha „Dávné vzpomínky“ pojednává především. Otec autora Tomáš Holomek byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu.

„Už v roce 1937 můj táta skončil studia na Univerzitě Karlově, i když ještě neměl udělený titul doktora práv, ale veškeré státní zkoušky už měl hotové. A to samozřejmě Němcům nebo vůbec lidem, kteří tady připravovali pro Němce půdu, nemohlo vyhovovat kvůli rasistickým teoriím, které se tady hlásaly, že by snad Cigán mohl být takovýmto vzdělancem. I když táta celé ty dlouhé roky, kdy studoval na Karlově Univerzitě, byl považován za vzdělance, za juristu. A dokonce i ve Svatobořicích, odkud pocházel, i v Miloticích, které s nimi sousedí, patřil mezi smetánku – vedle hraběte, továrníka, lékaře a učitelů. Cigán byl jurista, který tam lidem překládal texty, který mluvil lépe latinsky než místní farář. To bylo úžasné. A tento člověk musel s nástupem Němců zmizet a také zmizel a objevil se tady až po roce 1945.“

Těžkému období romského holocaustu se Karel Holomek ve své knize také věnuje.

„To období transportů, což jsou léta 1942 – 43, je tam zmíněno kapitolou Holomci jdou. Prostě jdou, neohlíží se, jdou do transportů a možná mnozí z nich tuší, možná netuší, že už se nikdy nevrátí.“

Karel Holomek se narodil v roce 1937 a válku tedy zažil jako malý chlapec. K sepsání knihy ho vedlo to, že se potřeboval zbavit svých těžkých snů.

„Já jsem to nosil v hlavě obrovskou spoustu let. Pořád jsem měl v noci těžké sny z toho období, kdy jsem nevěděl, o co se jedná, až později mi to došlo. Nosil jsem to v sobě, měl jsem noční děsy a vlastně jsem si uvědomil, jak ta moje maminka, která v okamžiku, kdy na nás byl vypsán transport, což bylo několikrát, s námi nikdy do transportu nešla a skrývala nás, jezdila s námi po všech čertech, kam mohla. Byla nesmírně statečný člověk. A také ti lidé kolem, kteří to věděli a neudali to, i ten četník, který maminku varoval – to všechno ukazuje, že ta doba byla poměrně velmi osvícená, skoro bych řekl že i na dnešní poměry, a to jsem chtěl ukázat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
19.05.2011Lidská práva na vedlejší kolejiZprávy ze života Romů
01.01.2011Karel Holomek získal Cenu Gypsy SpiritO Roma Vakeren
13.11.2009Listopad 1989 změnil také život RomůO Roma Vakeren
02.01.2009Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?O Roma Vakeren
12.12.2008Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérceO Roma Vakeren
02.11.2007Romský aktivista Ing. Karel Holomek dostal cenu Prix IreneO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovensko bude mít novou romskou televizi
Na Slovensku startuje nová romská televize. Založila ji skupina Romů, které už nebavilo, jak o nich informují celostátní média. Gipsy TV bude dostupná na internetu. Její redaktoři chtějí točit hlavně dokumenty o Romech - a ukazovat jak jejich problémy, tak unikátní kulturu a třeba i kuchyni. Projekt je financovaný Visegrádským fondem. Více Vojtěch Berger.

„Připravujeme zprávy, které se týkají hlavně Romů a romské problematiky. Informace jsou nezkreslené, pravdivé, skutečné.“

S myšlenkou romské televize přišel 37letý Jozef Zeman z Lozorna u Bratislavy. Dvanáct let pracoval ve firmě, ze které ho pak na hodinu vyhodili. Teď místo zaměstnání buduje televizi Gipsy TV - zadarmo.

„Chybělo mi médium, které by splňovalo moje požadavky, kde bych našel všechno o nás. Nechceme informace přikrášlovat. Nabízíme realitu, klady i zápory života Romů.“

Gipsy TV je Visegrádský projekt, tzn. že podobné televizní pokusy se rozbíhají i v Česku, Polsku a Maďarsku. Romská televize má na Slovensku jenom pár redaktorů. Jedním z nich je Ivana Cibulová:

Vy jste sama Romka, jako ostatně většina Vašich kolegů, jak Vám to pomáhá ve výběru témat?

„Pomáhá mi to dost, protože se do situací Romů dokážu vcítit, umím porovnat a vidět defekty a smýšlení Romů. Není pro mne obtížné najít témata a inspiraci, řešení, návrhy ...“

Ivanin šéf Jozef Zeman je pochopitelně také Rom.

Rom nebo Cikán? Co je správně? Co je pro Vás mediálně únosné?

„Určitě Rom, a to i přesto, že jsem nikdy nebyl velkým zastáncem tohoto výrazu. Ale slovensky cigániť znamená lhát...“

Jozef Zeman vsadil na televizní projekt úplně všechno. Prodal auto a do televize vložil čas i prostředky. Jestli mu vše vyjde, dozví se Slováci o Romech hodně nových věcí. A možná se díky reportážím Gipsy TV zbourá i pár předsudků.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.02.2011Na Slovensku startuje nová romská televize Gipsy TVZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Číslovky v romštině
Ani dnes nechybí minikurz romského jazyka. Pro dnešek se zaměřuje na číslovky, ale neskončíme zdaleka jen u počítání...

V dnešním kurzu romštiny se naučíme počítat. To se vám určitě bude hodit. Navíc číslovky v romštině poměrně dobře poukazují na náš indický původ. Mnohé základní číslovky znějí totiž dost podobně. Například „panča“ znamená v hindštině pět, v romštině zní pandž. Mimochodem - i horký nápoj punč pochází původně z Indie. a protože se skládá z pěti ingrediencí, má tento název.

Jeden se romsky řekne jekh, dva duj, tři jsou trin, čtyři pak štar, pět je pandž – pamatujte si například již zmíněný punč, šest je šov. Sedm je efta, osm – ochto. Devět je eňa, a deset deš.

Raději to ještě jednou zopakujme: jekh, duj, trin, štar, pandž, šov, efta, ochto, eňa, deš.

A teď zkusme pár slovních spojení:

jekh phral - jeden bratr
trin pheňa - tři sestry
pandž bare rikone - pět velkých psů
deš šukar čhaja - deset krásných dívek

V češtině při použití slovního spojení, kde jsou číslovky od jedné do čtyř, používáme první pád. Zatímco od pěti nahoru je nezbytný pád druhý. V tom je romština přeci jen jednodušší, tímto pravidlem se zkrátka neřídí.

Další zajímavostí v romštině je, že některé slova zůstávají po určitých i neurčitých číslovkách a výrazech množství v jednotném čísle - jde o podstatná jména ďives (den), čhon (měsíc) a berš (rok).

Tak tedy:
trin ďives - tři dny
šov čhon - šest měsíců
but berš - mnoho let

A ještě na jednu věc bychom měli dávat pozor: Mluvíme-li o osobách, nemůžeme v romštině užít pouhého zájmena, číslovky nebo výrazu množství, třeba „je jich pět“, ale musíme dodat slovo dženo nebo džeňi - bytost, osoba. Dženo, je-li to muž, džeňi, v případě, že se jedná o ženu.:

Uveďme si raději několik příkladů. Například
pandž džene - pět (lidí)
oda dženo - ten(to) (člověk)
jekh dženo - jeden (člověk)
jekh džeňi - jedna (žena)
deš džeňa - deset (žen)

A jak se romsky zeptáte na množství?

kolik? je keci?
tolik je ajci

Vzpomínáte na přísloví, které jsme už probírali – Keci čhib, ajci manuš? Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Doslova kolik řečí, tolik lidí. Keci – kolik. Ajci – tolik.

Ale pozor! Tato slůvka vyjadřují nejen počet, množství, ale i časový úsek.
Keci? můžeme přeložit také Jak dlouho?
Ajci. může znamenat i Tak dlouho.

Zeptáme-li se však: Keci džene hine odoj?, znamená to: Kolik je tam lidí? Kolik jich tam je?

Na tuto otázku můžeme odpovědět např.:
Hine odoj pandž, šov džene. Je jich tam pět, šest.

Zeptáme-li se však:
Keci hino imar odoj? znamená to Jak dlouho tam je?

Odpovíme například takto:
Hino odoj imar pandž, šov berš.
Je tam už pět, šest let.

Pojďme si zkusit pár vět:

Keci džene san tumen khere? - Kolik je vás doma?
Khere je doma, ostatní slova už známe.

Amen sam khere pandž džene. U tumen? Keci džene san tumen khere? - Nás je doma pět. A vás? Kolik je vás doma?

Amen sam khere trin džene. – My jsme doma tři...

Na závěr ještě jedno přísloví:
Deš manuša, deš droma. Deset lidí, deset cest.
Drom je cesta, droma jsou cesty.

Deš manuša, deš droma. Hezké přísloví. A určitě nebude v dalších minikurzech romštiny tím posledním.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder. Na slyšenou u dalšího mini kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 19. února už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale sam rado hoj sanas amenca. Akana jek odkazis. Mangela amen o Markus. Hoj majinas tjhe phenel hoj o Markkus igen rado dikhel Jana Grundzovo. Oda hin igen šzkar. Ada šuniben predal tumende. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Neonacisté chystají míting v Novém Bydžově
Reportáž:  Obyvatelé Písku nesouhlasí s vybudováním nízkoprahového centra
Reportáž:  Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků
Reportáž:  Slovensko bude mít novou romskou televizi
Reportáž:  Číslovky v romštině

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz