Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Konferenci pořádala nadace Open Society Fund Praha, jejíž ředitel Robert Basch nám vysvětlil, proč se zaměřili právě na téma bydlení Romů:

“Tematiku bydlení vnímáme jako součást komplexního přístupu boje se sociálním vyloučením. Do současné doby byla vždy prioritní oblastí oblast vzdělání nebo zaměstnanosti. Z našeho pohledu je ovšem jasné, že pokud se nebudeme věnovat bydlení, neobsáhneme celý komplex dané problematiky. K této problematice je totiž, podle nás, nutné přistupovat jako k celku. Proto jsme se rozhodli, že ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi ze zahraničí, ale i z České republiky, uspořádáme konferenci, jejímž cílem by mělo být diskutovat a debatovat o možnostech financování nejrůznějších projektů, které se věnují problematice bydlení, o situaci, která je v tuto chvíli na úrovni Evropské unie. Bylo totiž rozhodnuto, že je možné z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj financovat projekty, které řeší bydlení. Z tohoto důvodu jsme si říkali, že je důležité a dobré v tuto chvíli ukázat, jaké možnosti jsou, a zároveň ze strany neziskových organizací přicházet s návrhy, jakým způsobem by se tato problematika mohla řešit.”

Robert Basch považuje za velmi významný přístup Evropské komise:

“Došlo k rozhodnutí, že je možné financovat projekty věnující se podpoře bydlení a problematice bydlení v rámci sociálně vyloučených komunit z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Z mého pohledu je to velmi důležité, protože dosavadní přístup byl, což bylo patrné i v České republice, že z těchto prostředků se financovalo zateplování paneláků, v podstatě věci, které nemají se sociálním bydlením jako takovým nic moc dočinění. Byly to sice projekty na bydlení, ale v podstatě to neplnilo účel, který to mělo plnit. To je jedna věc, která je pro mě zajímavá. Druhou je, jak zmínil pan náměstek z Ministerstva pro místní rozvoj, pan Kalous, že v tuto chvíli poskytují prostředky na problematiku sociálního bydlení už nejen obcím, ale i soukromým subjektům.”

V roce 2007 prováděla Fundamental Rights Agency (Agentura pro základní práva) výzkum o bydlení Romů v členských státech Evropské unie. Co se týče uplatňování standardů adekvátního bydlení z pohledu lidských práv, není situace v unii příliš dobrá, jak uvádí Eva Sobotka z Agentury pro základní práva:

“Situace segregace nebo vysídlování z bytů po prodeji soukromému majiteli, to je otázka všech nových členských států Evropské unie, od roku 2004, 2007, tedy všech postkomunistických zemí. Jestli mohu ještě podotknout, situace kočujících Romů, travellerů, ve Francii a v Irsku má jisté paralely. Jsou tam podobné problémy, ale týká se to vyloženě místa, kde se mohou zastavit na svých cestách a umístit karavan. A to je, například ve Francii, pod správou místních samospráv.”

Jak výzkum Agentury pro základní lidská práva, tak i konference Zlepšování přístupu Romů k bydlení, se zaměřovaly i na příklady dobré praxe, jak a kdy se podařilo úspěšně vyřešit bytovou situaci sociálně vyloučených osob. Evu Sobotku vedle české Vesničky soužití zaujal projekt z Budapešti:

“Týká se to tzv. integračních plánů měst. To znamená, že když město chce nějakým způsobem renovovat určitou bytovou kapacitu, musí také předložit desegregační plány, aby získalo dotaci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Považuji to za pozitivní, protože člověk se přeci jen musí nějakým způsobem zamyslet nad tím, jak život v daném městě vypadá, jak spolu lidé komunikují nebo nekomunikují. Zamyslet se nad tím, zda je v pořádku segregování sociálně slabších do průmyslových zón, což je velmi častým jevem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2016	Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva	O Roma Vakeren
28.03.2015	Nová koncepce sociálního bydlení	O Roma Vakeren
28.03.2015	Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí	O Roma Vakeren
04.04.2013	Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů	O Roma Vakeren
27.08.2011	Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?	O Roma Vakeren
23.04.2011	Prodlení při placení nájmu	O Roma Vakeren
02.02.2011	Open Society Fund Praha pořádá konferenci Jak zlepšit přístup Romů k bydlení	Zprávy ze života Romů
17.09.2010	Problémy s řemeslníky	O Roma Vakeren
20.08.2010	Vytopená domácnost	O Roma Vakeren
09.07.2010	Podnájem	O Roma Vakeren
02.07.2010	Deregulace nájemného	O Roma Vakeren
25.05.2010	EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit	Zprávy ze života Romů
23.04.2010	Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
08.04.2010	Romové po návratu z Kanady nemají ve Volarech bydlení	Zprávy ze života Romů
03.03.2010	Bytová družstva budou jednat o nepřizpůsobivých sousedech	Zprávy ze života Romů
18.09.2009	Problémy Romů v oblasti bydlení	O Roma Vakeren
03.04.2009	Neplacení nájemného	O Roma Vakeren
06.03.2009	Přihlašování osob ve společné domácnosti	O Roma Vakeren
06.02.2009	Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení soudu	O Roma Vakeren
23.01.2009	Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu	O Roma Vakeren
09.01.2009	Podnájem a výpověď z bytu	O Roma Vakeren
31.10.2008	Převod nájemní smlouvy	O Roma Vakeren
17.10.2008	Na co je třeba dbát při podnájmu bytu	O Roma Vakeren
10.10.2008	Jak postupovat při podepisování nájemní smlouvy	O Roma Vakeren
04.01.2008	Romové a problémy s bydlením	O Roma Vakeren
21.09.2007	Problémy po nezaplacení nájmu	O Roma Vakeren
22.02.2007	Spor o formu pomoci Romům	Zprávy ze života Romů
21.02.2007	Čunek: Někteří vystěhovaní Romové na opravy peníze už dostali	Zprávy ze života Romů
11.12.2006	Na domy vsetínských Romů na Jesenicku je vyhlášena exekuce	Zprávy ze života Romů
09.12.2006	Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva	Zprávy ze života Romů
08.12.2006	Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva	Zprávy ze života Romů
15.11.2006	Romové podali na starostu Čunka a jeho kolegy trestní oznámení	Zprávy ze života Romů
13.11.2006	Vystěhovaní Romové z Jesenicka se do Vsetína zatím nevrátili	Zprávy ze života Romů
05.11.2006	Peníze na výstavbu buněk pro vystěhované Romy pocházely od státu	Zprávy ze života Romů
02.11.2006	Kasal kritizoval Čunkovo řešení problémů s romskými neplatiči	Zprávy ze života Romů
20.10.2006	Olomoucký kraj odsoudil stěhování vsetínských Romů na Jesenicko	Zprávy ze života Romů
09.06.2006	Novela občanského zákona zjednodušila výpověď z bytu	O Roma Vakeren
09.06.2006	O novele občanského zákona s právníkem	O Roma Vakeren
02.06.2006	Novela Občanského zákoníku mění podmínky výpovědi z bytu	O Roma Vakeren
12.05.2006	O vystěhování neplatičů z bytů už nemusejí rozhodovat soudy	O Roma Vakeren
14.04.2006	Novela občanského zákoníku přinese nájemníkům řadu problémů	O Roma Vakeren
09.01.2006	Vláda startuje monitoring romských komunit	Zprávy ze života Romů
10.06.2005	Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemného	O Roma Vakeren
04.02.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
04.02.2005	Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv jeden přechodně neužíváme?	O Roma Vakeren
02.02.2005	Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republice	Zprávy ze života Romů
01.02.2005	Hradecký kraj navrhl Kostelci pomoc při oddlužení Romů	Zprávy ze života Romů
23.07.2004	Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavou	O Roma Vakeren
25.06.2004	Pardubický magistrát nepřiděluje byty všem oprávněným žadatelům	O Roma Vakeren
11.06.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
10.06.2004	Romové ve Španělsku míří z ghett do paneláků, v ČR spíše naopak	Zprávy ze života Romů
04.05.2004	MfD: Romové z Ústí mají strach z moravských vyděračů nájemného	Zprávy ze života Romů
13.02.2004	Na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitosti	O Roma Vakeren
06.02.2004	Jak financovat život ve vlastním domě	O Roma Vakeren
24.01.2004	Jak získat nemovitost nebo byt	O Roma Vakeren
16.01.2004	Jak získat byt	O Roma Vakeren
09.01.2004	Jak nepřijít o střechu nad hlavou	O Roma Vakeren
09.01.2004	Co se děje v brněnském romském středisku Drom?	O Roma Vakeren
05.12.2003	Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlením	O Roma Vakeren
31.10.2003	Jak vidí situaci Romů v ČR tajemník rady vlády Czeslaw Walek?	O Roma Vakeren
31.10.2003	Převod nájemní smlouvy na nového nájemníka bývá často problémem	O Roma Vakeren
24.10.2003	Práva nájemníků při přidělení náhradního bytu	O Roma Vakeren
10.10.2003	K velkým problémům Romů patří dluhy na nájemném	O Roma Vakeren
10.10.2003	Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?	O Roma Vakeren
05.09.2003	Občanské sdružení za lidská práva romských občanů se snaží zlepšit životní podmínky Romů na Jesenick	O Roma Vakeren
20.06.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
16.05.2003	Romská rodina z Terezína se po povodních nemá kam vrátit	O Roma Vakeren
28.02.2003	V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpad	Fotoaktuality
20.12.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
20.12.2002	Jak se žije na pražském sídlišti	O Roma Vakeren
13.12.2002	Možnosti přidělení obecních bytů	O Roma Vakeren
06.12.2002	V jakém případě máte právo na úhradu finančních prostředků po rekonstrukci obecního bytu	O Roma Vakeren
29.11.2002	Nájemní právo na byt	O Roma Vakeren
29.11.2002	Bourá se prostějovská lokalita U Svaté Anny	O Roma Vakeren
22.11.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
15.11.2002	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
08.11.2002	Po jaké době neplacení nájemného může být tento fakt důvodem k vystěhování dlužníka nájemcem z bytu?	O Roma Vakeren
25.10.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
25.10.2002	Jak žije jedna karlínská rodina postižená povodněmi	O Roma Vakeren
25.10.2002	Jak zákon pamatuje na lidi v případě nekvalitního bydlení	O Roma Vakeren
04.10.2002	Kdo má právo dědit byt v osobním vlastnictví	O Roma Vakeren
30.08.2002	Náhrada bytu u majitelů po povodních	O Roma Vakeren
30.08.2002	Kde budou bydlet obyvatelé Karlína, kteří přišli o byt?	O Roma Vakeren
30.08.2002	Popovodňová Matiční ulice	O Roma Vakeren
23.08.2002	Obyvatelé Karlína se již mohli podívat do místa svého bydliště	O Roma Vakeren
23.08.2002	Jak postupovat při ztrátě nájemní smlouvy během povodně	O Roma Vakeren
23.08.2002	Romové v Ústí nad Labem ještě nemohou po povodních domů	O Roma Vakeren
23.08.2002	Obyvatelé pražského Karlína nalezli útočiště na strahovských kolejích	O Roma Vakeren
09.08.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
14.06.2002	Pronajímání části bytu	O Roma Vakeren
04.05.2002	V ČR vznikají podle Mladé fronty Dnes etnická ghetta, naplněná sociálně slabými Romy	Zprávy ze života Romů
26.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
19.04.2002	Máme vyměnit malý ale státní byt za větší v domě se soukromým majitelem?	O Roma Vakeren
12.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
12.04.2002	Mámě měnit státní byt za byt u soukromého majitele?	O Roma Vakeren
05.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
05.04.2002	Trvalý pobyt	O Roma Vakeren
29.03.2002	Trvalý pobyt	O Roma Vakeren
22.03.2002	Byty pro děti z dětských domovů	O Roma Vakeren
22.03.2002	Camp Kristina se stal útočištěm Romů bez přístřeší	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
13.07.2001	Slovensko	O Roma Vakeren
29.06.2001	Plzeň	O Roma Vakeren
04.05.2001	Praha	O Roma Vakeren
27.04.2001	Zoufalé bytové podmínky romských rodin v Nymburce	O Roma Vakeren
27.04.2001	Švédsko	O Roma Vakeren
13.04.2001	Mladá Boleslav	O Roma Vakeren
13.04.2001	Romové se stěhují z Mladé Boleslavi do okolních vesnic	O Roma Vakeren
06.04.2001	Ústí nad labem	O Roma Vakeren
09.07.2000	Prostějované vyzvali v petici radnici, aby zasáhla proti Romům	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	V Bratislavě jednala OBSE o situaci Romů v Evropě	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou	Zprávy ze života Romů
09.07.2000	Ústecká starostka nedostala možnost jednat v Nové Pace o Romech	Zprávy ze života Romů
04.07.2000	Novopačtí Romové se odmítají vystěhovat ze zdemolovaného domu	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Novopačtí Romové se zatím do Ústí nad Labem nepřistěhovali	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Romové absolvovali v rámci projektu komunitního bydlení školení	Zprávy ze života Romů
05.05.2000	Vláda finančně pomůže vzniku romského komunitního bydlení v Brně	Zprávy ze života Romů
24.03.2000	První domkáři opustili Matiční ulici	Zprávy ze života Romů
22.03.2000	Romové požadují vlastní úřad	Zprávy ze života Romů
14.03.2000	Tragédie v romské osadě Jarovnice v roce 1998	Historie
26.02.2000	Červenec	Historie
26.02.2000	Srpen	Historie
26.02.2000	Romové z Písku se za asistence radnice přestěhovali na Třebíčsko	Zprávy ze života Romů
22.02.2000	Straškovští Romové se dnes nastěhovali do nových bytů	Zprávy ze života Romů
01.12.1999	Další ústečtí občané v okolí Matiční žádají vykoupení svých domků	Zprávy ze života Romů
23.04.1999	Uhl: Starosta neměl k dohodě o plotu v ústecké Matiční ulici svolení	Zprávy ze života Romů
21.04.1999	Domkáři z Matiční ulice píší vládě, aby odvolala Petra Uhla	Zprávy ze života Romů
13.04.1999	Beseda s Petrem Uhlem v Prostějově skončila pro nezájem Romů fiaskem	Zprávy ze života Romů
15.01.1999	Ústí nad Labem	Zprávy ze života Romů
18.12.1998	Kolín	Zprávy ze života Romů
14.08.1998	Valašské Meziříčí	Zprávy ze života Romů
07.08.1998	Ostrava	Zprávy ze života Romů
15.05.1998	Ústí nad Labem	Zprávy ze života Romů
25.09.1997	Ceska Trebova	Zprávy ze života Romů
28.08.1997	Ostrava	Zprávy ze života Romů
14.08.1997	V Liscine nechtějí nepřizpůsobivé rodiny	Aktuality
07.08.1997	Ostrava	Zprávy ze života Romů
	Chanov	Fakta o Romech

“Jsem původně vojákem z povolání. Vystudoval jsem vojenskou univerzitu, obory politologie a sociologie.”

Této oblasti jste se někdy věnoval?

“Ano, v armádě. Od propuštění z armády jsem se tomu fakticky profesionálně nevěnoval. Od revoluce až doposud se věnuji hlavně věšteckým službám a poradenské činnosti.”

Jak jde dohromady armáda a věštectví?

“Myslím si, že se to dá velmi dobře sloučit a spojit, protože i armáda potřebuje prognózy.”

Po revoluci, když jste odešel z armády, věnoval jste se už jenom věštectví?

“Tři roky jsem nejdříve navštěvoval úřad práce, sháněl jsem práci. Jelikož jsem práci nesehnal, byl jsem k tomu v podstatě donucen.”

Kdy vy jste vlastně tyto vlohy, talent k předpovídání u sebe objevil?

“U mě to bylo, dá se říci, v rodině, protože toto nadání, talent měli i mí předkové, prapředkové. Matka ženám vykládala sny, babička také.”

Vy jste to bral jako součást svého života?

“Nic výjimečného.”

Dokážete sám sobě poradit? Sám sobě vyložit?

“Sám sobě, úplně objektivně, se dá něco těžko vyložit.”

Říkal jste, že se to u vás dědí. Máte děti. Objevil jste u nich věštecké schopnosti?

“Skutečně se to dědí, protože moje nejstarší dcera už odmalinka vykládala lidem, a to měla dva, tři roky. Měla tyhle schopnosti, a to ne proto, že bych ji to učil nebo že bych se na ni zaměřoval tak, aby se tomu věnovala. To vůbec ne. Mám další dvě, takže u všech třech dětí tam vždycky něco takového je. Nejsem jenom klasický kartář nebo chiromant. U mě je to komplexnější. Vykládám z ruky, z fotografie, z písma, z kávové sedliny, z karet, ze snů. Dělám osobní horoskopy.”

Kdybyste teď dostal nabídku, abyste se vrátil zpátky do armády, udělal byste to?

“Ano, samozřejmě. V armádě je to také práce s lidmi, obzvláště v těžkých, svízelných situacích. Pracoval jsem tam s mladými lidmi. Taky jsem se tam pořád o ně musel starat, pomáhat jim, řešit problémy.”

Tam jste vlastně využil svých schopností?

“Samozřejmě.”

A oni o tom věděli?

“Ne. Vždy, když jsem s nimi měl pohovory a něco jsem jim o nich řekl, byli sice překvapení, protože se často stalo, že jsem některé vojáky viděl poprvé. Mysleli si ale nejspíš, že to patří k mé práci, že jsem lepší psycholog nebo něco takového.”

Takže vám stačilo jen to, že jste s někým hovořil, a už jste viděl pod slupku daného člověka?

“To mi stačí. Za klasického věštce se nepovažuji. Jsem spíš dešifrátor lidského podvědomí. Stačí mi chvilku jakkoli komunikovat s člověkem a už ho poodhalím.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.01.2004	Rok 2003 u rodiny Karvayovy	O Roma Vakeren

Jaké projekty pro Romy vznikly ve Vaší škole?

My neděláme projekty pro Romy, my děláme projekty s Romy pro všechny. Nejdřív to byly kurzy romských tanců, které vedla paní Czesławą Wiercińską, což je Romka. V různých školách se děti v hodinách tělesné výchovy učily romské tance, měli jsme k tomu ušité speciální sukně a mládeži se to moc líbilo. Druhý projekt jsme dělali společně s Britskou radou a také jsme měli dotace z vládního programu ve prospěch romské komunity. Naši žáci a romské děti, které bydlí v okolí školy, připravili představení o Cikánech, žluvě a strašném drakovi. Bylo to představení pro malé děti a s ním jsme jezdili po školách. Po představení děti malovaly obrázky, z nich jsme vybrali osm obrázků a vyrobili z nich pohlednice. A tehdy nám jedna z romských matek, která neumí číst ani psát, řekla: ‘Když člověk nečte, nepíše, nepracuje, tak nežije. Pomozte mým dětem s učením.‘ A tehdy jsme zorganizovali dobrovolnickou pomoc a naše studentky začaly navštěvovat romské děti v jejich domovech a pomáhat jim s učením. A to už trvá delší dobu.

Třetí projekt se jmenuje Romské rodinné kroniky – v čem spočívá?

Naši studenti – dobrovolníci navštěvují Romy v jejich domovech. Hodně mi záleželo na tom, aby se děti setkaly s opravdovými Romy, viděly jejich domovy, mluvily s nimi, poznávaly je, protože tak si myslím, že lze předcházet stereotypům, které jsou v Polsku velmi silné. Romové studentům vyprávěli historii svých rodin, ukazovali jim fotografie, kreslili genealogii a potom z toho naši studenti vytvářeli knihy - rodinné kroniky. Každá kronika začíná vyprávěním o historii a kultuře Romů, potom následuje historie rodiny a na konci je volné místo, kde kroniku může rodina samostatně doplňovat.

Jak Vás napadlo udělat projekt rodinných kronik?

Kdysi jsem se setkala s jednou známou, která vystupovala v hudebním souboru a její strýček, které ten soubor vedl, měl kroniku souboru. Viděla jsem, s jakým zájmem si Romové tu kroniku prohlížejí – a to byl první impulz. A druhý impuls přišel, když se jeden malý romský chlapec dozvěděl, že Romové pochází z Indie a pak to vyprávěl všem ve třídě, byl na to velmi pyšný a měl z toho radost. A tyto dva impulzy mě přivedly k tomu nápadu.

Jak na projekt reagují studenti, kteří chodí do romských rodin a vytváří ty kroniky?

Někteří z nich začali pracovat jako dobrovolníci a pomáhají romských dětem s učením, a také si povídají s malými romskými dětmi, protože ty malé děti neumí polsky, jenom romsky, takže naši studenti jim pomáhají naučit se polštinu.

A co na ty kroniky říkají romské rodiny?

Dnes vyprávěl kněz, že ho jedna z matek prosila, aby jí pomohl do kroniky nalepit zprávu, že se v rodině narodila dcerka. Teď budeme dělat další edici toho projektu, částečně se stejnými lidmi, protože to jsou velké rodiny a jiní lidé ze stejných rodin chtějí také mít kroniky. A myslím, že to je takový nejlepší důkaz úspěchu, když si Romové sami mezi sebou řekli, že někdo k nim přichází takové kroniky dělat.

Zatím těch kronik vzniklo deset. Zůstávají ve škole nebo je dáváte těm rodinám?

Zůstávají v rodinách. Tady ve škole jsme uspořádali slavnost, při které byly kroniky věnovány rodinám. Jedna zůstala ve škole, protože ta rodina odjela do Anglie, ale až se vrátí, kronika na ni bude čekat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.11.2010	Pozvánka na výstavu "Romové. Špatná adresa"	Zprávy ze života Romů
12.11.2010	Polští a čeští studenti žurnalistiky se společně seznamovali s životem Romů	O Roma Vakeren
28.11.2008	Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě	O Roma Vakeren
04.06.2004	Seznámení s historií polských Romů	O Roma Vakeren
26.05.2004	Výstava dokumentuje život a historii polských Romů	Fotoaktuality
18.06.2002	Kale jakha - Polsko	Khamoro 2002
15.03.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
26.02.2000	Současná romská komunita v Evropě	Historie

Sáro, ty doma pomáháš rodičům? Mamince s vařením?

“No, jenom trošku. Loupu třeba brambory nebo mrkev. Ale jinak doma nevařím.”

Co vy, kluci?

“Uvařím si, na co mám chuť.”

Co si třeba dokážeš uvařit?

“Kaši s párkem.”
“Nevím. Třeba chleba ve vajíčku, palačinky.”
“Vajíčka.”
“To já taky. Palačinky.”
“Já si třeba uvařím sám, když máma s tátou nejsou doma, hranolky nebo chleba obalený ve vajíčku.”
“Třeba pišot.”

Pišot? Řekni pro naše posluchače, kteří nevědí, co je pišot.

“To ja takový jakoby...”
“Já to řeknu za Nikolase. Pišot se dělá tak, že si vezmete těsto a nakrájíte ho na kostičky. Pak si vezmete brambor, smícháte ho se sýrem. Pak vezmete druhou kostičku a přimáčknete ji k první. Pak až budou všechny hotové, dáte je do vody.”

Jsou to tedy v podstatě takové pirohy.

“Ano.”

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

“Halušky.”
/děti se smějí/

A s čím?

“Se sýrem.”
“Já mám nejraději halušky s masem.”
“Dušenou mrkev.” /směje se/
“Kuře a kaši, to ještě taky vaří máma. Mám rád taky halušky s bryndzou.”

Vaří, podle vás, rodiče, to, co chcete vy? Nebo máte třeba oddělené jídlo, že by si rodiče uvařili něco pro sebe a něco jiného pro vás? Jak to u vás je?

“Ne. Maminka uvaří a my to jídlo sníme spolu dohromady.”
“Dá nám to každému do misky, a my to pak sníme.”
/děti se smějí/
“Já si dávám jídlo na talíř. To je lepší.”
“Moje máma nedávno uvařila goja.” /směje se/

Goja. Na to jsme ještě nenatrefili... Co to jsou goja?

“Goja? To jsou střeva.”
“Vypadá to jako klobása, ale není to klobása. Je to bílé a uvnitř jsou brambory.”

Jaká je to vnitřnost?

“Střeva.”
“Máma koupila prase, půlku z těla. Bylo tam i sádlo, prostě všechno. A mělo i hlavu. Šel jsem se podívat za tátou, když to zpracovával, měl tu hlavu na hlavě. Jsem se ho normálně leknul.”
/děti se smějí/

Ještě zpátky ke gojům. Chutnají vám goja?

“Jo.”
“Jo.”
“Jo.”
“Mně nechutnají.”

Proč?

“Protože jsou takový... Smrděj! A mně to nechutná, fakt.”
/děti se smějí/
“Když moje máma uvaří goja, tak to s tátou snědí, ale pro nás máma udělá nějakou polívku nebo něco podobného.”
“Z jídel mám ještě rád pašvare uzený. To jsou žebírka.”

Chodíte třeba do restaurace sami? Nebo s rodiči?

“Já chodím sám. Já chodím sám.”

A co si třeba objednáváš?

“Třeba hambáče.”
“Já si objednávám kung-pao s oříškama, nasladko, s kolou, s citrónkem.” /směje se/
“Jak říkal Jára, kung-pao s oříškama. Je to pikantní.”
“Já miluju čínské polívky.” /směje se/
“Jo. Čínské polívky já miluju, to je prostě můj další život. A to... A...” /směje se/

Víte ale, že nejsou moc zdravé?

“To já vím, ale mám je rád, protože jsou pikantní.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Dnes se konečně naučíme časovat nejdůležitější sloveso – být – te jel. V minulém dílu jsme probírali jeho třetí osobu jednotného čísla a nyní se naučíme i všechny ostatní.

Pojďme si vyjmenovat všechna osobní zájmena, bez nichž se při časování slovesa být neobejdeme.

Já se řekne me, ty se řekne tu, on může být podobu jov nebo ov, ona pak joj nebo oj.

Jednotná spisovná romština neexistuje, jen snad mezinárodní romština má nějakou kodifikaci, ale ovládá ji skutečně jen malé procento Romů.

Proto jedni říkají jov a joj a druzí zase ov a oj, vše se odvíjí podle toho, odkud jednotliví Romové pocházejí, k porozumění to ale nepřekáží.

Pokračujme v časování slovesa být, schází nám už jen množné číslo. My se řekne amen, vy tumen, oni i ony romština nerozlišuje, pro oba rody zní stejně - jon nebo on.

Tak to shrňme. Jak tedy vypadá časování slovesa být v přítomném čase? Nejdříve jednotné číslo:

já jsem – me som
ty jsi – tu sal
on je – jov hino nebo ov hin
ona je – joj hiňi nebo oj hin

A teď množné:

my jsme – amen sam
vy jste – tumen san
oni i ony jsou – jon hine nebo on hin

Teď si zkusme pár slovních spojení na procvičení:

Já jsem štíhlá - Me som saňi
Ty jsi tlustý - Tu sal thulo
On je velký - Jov hino baro
Ona je malá - Joj hiňi cikňi

A teď množné číslo:

My jsme mladí - Amen sam terne
Vy jste staří - Tumen san phure
Oni jsou hezcí - Jon hine šukar

V dalších kombinacích můžete pokračovat sami, budeme vám držet palce. Pokud si s něčím nebude vědět rady, nebojte se nám svůj vzkaz napsat.

Ještě je na místě si říci, jak se tvoří slovesný zápor. Obecně se tvoří záporkou na.

Já nejsem – Me na som
Ty nejsi – Tu na sal
On není – Jov nane
Ona není – Joj nane
My nejsme – Amen na sam
Vy nejste – Tumen na san
Oni nejsou – Jon nane

Základní slovník máme sice vybavený, ale abychom mohli alespoň na nějaké úrovni v romštině komunikovat, něco nám ještě schází...

Abychom dokázali odpovědět na otázku, musíme vědět, jak se řekne ano a ne. Jednodušší je to se slůvkem ne – to se řekne na a vyslovuje se s takzvaným rázem na konci.

Pro ano máme však celou řadu výrazů: ha, he, ale i hi. Setkáte se také s ehe, uva, ova, igen nebo hej – to je ze slovenštiny. Odlišnost v souhlasu opět závisí na tom, z jaké části ti či oni Romové pocházejí.

Dobrý slovní základ máme tedy za sebou. Příště se, milí posluchači, naučíme počítat.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.

Na slyšenou u dalšího mini kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
23.02.2013	O kurzy romštiny je v Brně velký zájem	O Roma Vakeren
21.02.2013	Mezinárodní den mateřského jazyka	Zprávy ze života Romů
05.11.2011	Romština a její rozdělení	O Roma Vakeren
01.10.2011	Na Evropském dni jazyků nechyběla ani romština	O Roma Vakeren
03.09.2011	Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republice	O Roma Vakeren
04.06.2011	Olašští Romové: Postavení ženy ve společnosti	O Roma Vakeren
28.05.2011	Olašská romština: Příbuzenské vztahy	O Roma Vakeren
14.05.2011	Slovenská romština: Příbuzenské vztahy	O Roma Vakeren
07.05.2011	Slovenská romština a části lidského těla	O Roma Vakeren
09.04.2011	Přejímání slov do romštiny z jiných jazyků	O Roma Vakeren
02.04.2011	Olašská romština	O Roma Vakeren
12.03.2011	Jaká je budoucnost romštiny?	O Roma Vakeren
05.03.2011	Tvoření budoucího času v romštině	O Roma Vakeren
26.02.2011	Opakování je matka moudrosti	O Roma Vakeren
19.02.2011	Číslovky v romštině	O Roma Vakeren
05.02.2011	Určování rodů u podstatných jmen a důležitost členů	O Roma Vakeren
29.01.2011	Jazyk olašských Romů	O Roma Vakeren
22.01.2011	Výslovnost v romštině	O Roma Vakeren
08.01.2011	Základní fráze v romštině	O Roma Vakeren
01.01.2011	Romština a její rozdělení	O Roma Vakeren
21.05.2010	Romština pro každého	O Roma Vakeren
30.03.2010	Spory o výuku romštiny na školách	Zprávy ze života Romů
26.03.2010	Má se ve školách vyučovat romština?	O Roma Vakeren
24.03.2010	Romština by mohla být volitelným jazykem, chybí ale zájem	Zprávy ze života Romů
06.11.2009	Jak se máš, Cikáne?	O Roma Vakeren
31.07.2009	Jak jsou na tom romské děti s romštinou?	O Roma Vakeren
26.06.2009	Romština	O Roma Vakeren
19.06.2009	Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinu	O Roma Vakeren
02.04.2009	Pozvánka na konferenci Situace romštiny na území ČR	Zprávy ze života Romů
22.09.2006	V Praze proběhla 7. mezinárodní konference romské lingvistiky	O Roma Vakeren
07.09.2006	Praha bude dějištěm 7. mezinárodní lingvistické konference romistické lingvistiky	Zprávy ze života Romů
16.06.2006	Pražské sdružení Athinganoi nabídne bezplatné kurzy romštiny	O Roma Vakeren
04.03.2005	Na Slovensku udělena první osvědčení učitelům romského jazyka	Zprávy ze zahraničí
09.07.2004	"Romština je velice lehký jazyk", tvrdí překladatel Emil Cina	O Roma Vakeren
09.01.2004	Na základních školách by se měla vyučovat i romština	O Roma Vakeren
23.05.2003	Sborník Romano džaniben má novou grafickou úpravu	O Roma Vakeren
31.01.2003	Dialekty slovenské romštiny	O Roma Vakeren
24.01.2003	Rozdíly mezi olašskou a slovenskou romštinou	O Roma Vakeren
17.01.2003	Romistka Milena Hübschmannová	O Roma Vakeren
17.01.2003	Rozdíl mezi slovenskou a olašskou romštinou	O Roma Vakeren
18.10.2002	Nejdůležitější je mateřština	O Roma Vakeren
26.04.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
05.04.2002	Romština v rodinách	O Roma Vakeren
22.03.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
11.01.2002	Jak proběhl 5. ročník literární a grafické soutěže Romano suno - Romský sen	O Roma Vakeren
14.03.2000	Romský jazyk	Kultura
08.03.2000	Slovenští Romové žádají uplatňování zákona o jazyce	Zprávy ze života Romů
26.02.2000	Romština nás zavedla do Indie	Historie
26.02.2000	Podstatná jména	Historie
05.02.1999	Praha	Zprávy ze života Romů
04.09.1998	Kolín	Zprávy ze života Romů
04.09.1998	Ostrava	Zprávy ze života Romů