Romové se hlásí na střední školy. Zajistí jim to lepší budoucnost?
Za měsíc, 15. března, vyprší lhůta pro podávání přihlášek na střední školy.
Zvládne moje dítě střední školu? Kterou vybrat a jaký to má vůbec smysl? To
jsou otázky, které si v tomto období kladou také rodiče romských dětí a po
svém se ptají i děti samotné.
Několikrát do týdne se pedagogické poradkyně IQ Roma servisu setkávají s
žáky druhého stupně základních škol. Probírají s nimi právě otázky, které
souvisejí s výběrem střední školy, studiem, případně volbou povolání. Tzv.
lekce profesního poradenství jsou určené pro děti a mládež většinou ze
sociálně vyloučených lokalit Brně a Jihomoravském kraji. Realizuje je na
půdě škol občanské sdružení IQ Roma servis v rámci projektu dotovaného z
Evropského sociálního fondu.
„V romských rodinách se neklade příliš velký důraz na vzdělání. S dětmi
proto mluvíme o tom, proč je pro ně škola důležitá. Romské děti často
nedokážou zaujmout vlastní postoj k tomu, v čem jsou ve škole dobré a jak
to mohou využít v navazujícím studiu,“ zdůrazňuje hlavní smysl poradenských
lekcí Jana Pačinková.
Jaké jsou podle Jany Pačinkové hlavní překážky komplikující mladým Romům
studium na střední škole? „Dost často se setkávám s obavou: udělám si
střední školu, ale stejně mě nikdo nezaměstná, protože jsem Rom. Někteří
mladí lidé si navíc nemohou dovolit ‚luxus‛ střední školy, protože musí
pracovat a přispívat do rodinného rozpočtu. Dále mnoho romských dětí
navštěvuje segregované základní školy. Děti z těchto škol se obtížněji
adaptují na škole vyššího stupně. Nejsou zvyklé na kolektiv neromských dětí
a nejsou připravené na zvýšené nároky. Odcházejí pak předčasně, protože se
jim nedaří.“
Dospívající Romové to s výběrem povolání mají těžké
IQ Roma servis organizuje podobné poradenské lekce i pro žáky sekundárního
vzdělávání. Od začátku projektu se uskutečnilo přes 40 lekcí na Odborném
učilišti a Praktické škole Lomená v Brně, kam za mladými lidmi pravidelně
dochází Romana Bagarová:
„V prvním ročníku hodně řešíme vztahy v kolektivu. Ve druhém se bavíme
například o možnostech, jak si přivydělat peníze, aby neutrpělo studium.
Třetí ročník pak přináší obavy ze závěrečných zkoušek a z přechodu do
pracovního procesu. Zkoušíme si třeba napsat životopis, zahrát přijímací
pohovor jako divadlo a podobně. Otevíráme ale také náročnější témata.
Například téma nelegální práce jsme probrali technikou debatní ligy.“
Dospívající Romové potřebují daleko více podpory při volbě povolání. Nejsou
v jednoduché situaci. Jejich rozhodnutí musí schválit rodina. Někdy mají
problém objektivně reflektovat své schopnosti a možnosti a musí se
připravit na diskriminaci, na kterou budou při hledání místa narážet.
|