Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se zaměříme na to, proč je pro Romy důležité přihlásit se k romské
národnosti. Půjdeme se podívat za studenty, kteří se připravují na vysoké
školy. O předávání žezla v romské hudební tradici nám řekne Erika Fečová a
samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.
Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna
manuša the bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma. Adadžives tumenge
phenaha pal o prihlašimen kijo romaňi národnost teh pal o giľavipen
povakerela o Erika Fečovo the tumenge anaha informaci palo romani čib.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytů
V březnu se v České republice uskuteční sčítání lidu, domů a bytů, které se
provádí jednou za deset let a vždy přináší velké množství cenných údajů.
Poskytuje například zcela zásadní informace pro plánování v oblastech
školství, dopravy nebo bytové politiky. Údaje ze sčítání jsou důležité i pro
národnostní menšiny. Pokračuje Jana Šustová:
Při posledních sčítáních lidu se k romské národnosti přihlásilo mnohem
méně Romů, než jich u nás opravdu žije. Přitom právě statistické údaje o
národnosti umožňují menšinám získat vliv na dění v České republice,
přispívají k dodržování jejich práv, k podpoře kultury a jazyka a k
prosazování potřebných sociálních a vzdělávacích programů. Proto Rada vlády
pro záležitosti romské menšiny připravila ve spolupráci s Českým
statistickým úřadem speciální informační kampaň, kterou popisuje tiskový
mluvčí sčítání lidu, domů a bytů Ondřej Kubala:
„Vytvořili speciální letáčky, které mají titulní stranu v češtině a v
romštině, vnitřek už je standardně česky, protože dnešní Romové čtou spíš v
češtině než v romštině. Letáček odpovídá na základní otázky a problémy,
které Romy zajímají. Například když já osobně napíši, že jsem Rom, může to
někdo zjistit anebo se to nikdo nedozví? Ta odpověď je tam naformulovaná:
nemůže to nikdo zjistit, protože data se anonymizují.“
Dále letáčky vysvětlují rozdíly mezi národností a občanstvím a zda je možné
uvést více národností.
„Nemusíte uvést žádnou, je to dobrovolný údaj, můžete napsat jednu nebo dvě
národnosti. Ty dvě národnosti, jak jsme zjistili z posledního sčítání,
využívá velmi málo lidí. Spíš je to většinou případ lidí, kteří třeba mají
maminku Češku a tatínka jiné národnosti, tak potom píší obě národnosti. Ve
zkušebním sčítání, které jsme prováděli v dubnu, se objevila kombinace
národnost česká a romská, ale byly to jen jednotlivé případy.“
Významným faktorem, který působí na ochotu Romů přihlásit se úřední
cestou ke své národnosti, je negativní zkušenost s evidencí Romů v
minulosti, na kterou navazovala, zejména v období druhé světové války,
protiromská opatření, která měla za následek i omezení jejich občanských a
lidských práv. Zda nebude možné poskytnutý údaj o národnosti zneužít, na to
jsem se zeptala předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové:
„Musím říct, že pro nás bezpečnost a ochrana individuálních údajů je jeden z
nejdůležitějších úkolů spojených s tímto projektem. Vy jste se ptala, jestli
třeba sčítací archy nebude po letech moci někdo zneužít – nebude, protože
všechny sčítací archy budou skartovány a do celého zpracovacího systému se
už dostanou údaje, ze kterých nebude možno identifikovat žádnou konkrétní
osobu.“
Sčítací komisaři začnou navštěvovat domácnosti a roznášet formuláře 7.
března. Většina komisařů bude z řad zaměstnanců České pošty. Docentka Iva
Ritschelová k tomu uvádí.
„Pevně věříme, že jestliže přijde s formuláři pošťák, kterého ta domácnost
dobře zná, tak bude mít větší důvěru.“
A jak dodává Ondřej Kubala, v některých lokalitách budou se sčítacími
komisaři přicházet i romští asistenti.
„Rada vlády pro záležitosti romské menšiny vytipovala speciální oblasti,
které považuje za vhodné, abychom do nich poslali společně s klasickým
sčítacím komisařem, tentokrát pošťákem, i speciálního romského asistenta.
Asistenti budou mít letáčky a budou to oficiální sčítací komisaři Českého
statistického úřadu, budou mít statut komisaře, budou mít průkaz, který
budou předkládat společně s občanským průkazem a budou mít za úkol vysvětlit
v romské komunitě, proč se vlastně sčítání dělá, k čemu je dobré, co může
přinést. Málokdo třeba ví, že pokud se k jedné národnosti přihlásí aspoň 10
% lidí v jedné obci, tak v takovém případě ta komunita získává mimořádná
práva v dané obci anebo v kraji, pokud jich je víc než 5 %. Málokdo toto ví
a to právě budou romští asistenti a romští terénní pracovníci šířit v
romských komunitách po celé republice.“
Důležitou roli pro správné vyplnění sčítacích archů hraje také jazyk.
„Sčítací archy existují pouze v češtině a k nim jsou vysvětlivky s přesným
překladem toho formuláře do osmi jazyků včetně romštiny.“
Romštinu je možné uvést i jako svůj mateřský jazyk. O počtu mateřských
jazyků Iva Ritschelová říká:
„Co se týče mateřských jazyků, může člověk stejně jako u národnosti uvést
dva.“
Leták pro romskou komunitu najdete
zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romští středoškoláci se opět připravují na zkoušky na vysoké školy
Dža dureder – tak se jmenuje projekt občanského sdružení Slovo 21, které
kromě jiného připravuje romské středoškoláky na přijímačky na vysoké školy.
V polovině ledna se v Praze konalo setkání všech studentů, kteří využili
přípravných kurzů, díky kterým by se mohli dostat na své vysněné fakulty.
Více Tomáš Bystrý.
Příprava romských středoškoláků je určena pro studenty z
Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Letos
občanské sdružení Slovo 21 realizuje projekt Dža dureder, v překladu Jdi
dál, již poosmé. Podle koordinátorky projektu Martiny Horváthové, se
úspěšnost absolventů kurzů při přijímání na vysoké školy v průměru pohybuje
nad 50 procent:
“Zhruba každý druhý účastník našich kurzů se na vysokou školu dostane.
Přípravné kurzy jsou zaměřeny na předměty, ze kterých budou skládat
přijímací zkoušky nebo ze kterých budou skládat maturitu. Kurzy mají
samozřejmě pomoci úspěšně zvládnout státní maturity a pomoci jim a motivovat
je k tomu, aby pokračovali dále ve studiu na vysoké škole.”
Projekt nabízí také poradenství s výběrem oboru studia. Během setkání
studentů v Praze budoucí vysokoškoláci absolvovali sérii testů, které by jim
měly pomoci při výběru oboru na vysoké škole.
“Rozhodla jsem se zúčastnit tohoto projektu proto, abych věděla, jak na tom
jsem. Rozhoduji se ještě mezi dvěma vysokými školami, buď bych chtěla jít na
pedagogickou fakultu, anebo na eurosprávu.”
“Určitě chci jít na vysokou školu, tak uvidíme, jak to dopadne. Stále o tom
ještě přemýšlím, ale určitě to bude sociální zaměření. Teď studuji na
Střední odborné škole profesora Zdeňka Matějčka. Mým oborem je výchovná a
humanitární činnost, takže budu pracovat s dětmi, dospělými nebo seniory.”
“Tři obory, které bych chtěl studovat na vysoké škole, jsou to romistika,
psychologie nebo pedagogika. Určitě bych chtěl pracovat s lidmi. Co vím, na
psychologii je určitě písemný test, a mám pocit, že i pohovor.”
“I když jsem zatím ve třetím ročníku, uvažuji o studiu na vysoké škole.
Chtěla bych studovat romistiku nebo něco takového. Když to nevyjde, tak asi
administrativu.”
V jednotlivých krajích působí regionální koordinátoři, kteří se zájemci
proberou jejich možnosti a pomohou s výběrem oboru i školy.
“Potenciálním zájemcům vysvětlí koordinátor naši nabídku. Ta spočívá v tom,
že jsme schopni zajistit studentovi lektora, který ho doučí nebo připraví z
předmětu, který bude potřebovat k přijímacím zkouškám. Když potom student na
tuto nabídku přikývne, je tu koordinátor od toho, aby pomohl s výběrem
studia. Mnoho romských studentů totiž nemá, ostatně stejně jako další
studenti v České republice, příliš velký přehled o tom, co všechno se dá
studovat a kde.”
A o jaké obory je v dlouhodobém měřítku, podle zkušeností sdružení Slovo
21, největší zájem?
“Jednoznačně převládá zájem o obory sociálně zaměřené, dále o učitelské
obory. A máme sem tam nějakého zájemce o nějaký technický nebo přírodovědný
obor, ale to opravdu velmi málo. Ještě byl větší zájem, ale to spíše v
minulých letech, ne v těchto letech, o práva.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Cesta Eriky Fečové od tradiční romské hudby k jazzu a funky
Erika Fečová je hlasem dvou kapel - Navigators a Connection. Obě uskupení
vycházejí z jazzu a jsou trochu funky, ale Erika sama vyrostla na tradiční
romské hudbě. Pochází z romské tradiční rodiny a romská hudba ji provázela
na každém kroku. Velkým vzorem jí byl také její dědeček, vynikající muzikant
Jožka Fečo, který pro děti skládal muzikály a divadelní hry. Eriky se Iveta
Demeterová zeptala, jak se k muzice, které se věnuje, dostala.
“Jelikož můj bratr, Jozef Fečo, inklinoval více k jazzové muzice, funky,
dostal mě k tomuto stylu on. Tradiční hudba je mi ale určitě hodně blízká.”
Můžete říci, že jste i z ní vycházeli? Vy i Váš bratr?
“Určitě. Nebýt naší tradice, nejsme tam, kde jsme.”
Dědeček je profesionální muzikant. Když poslouchá Vaši muziku, dokáže Vám
poradit, anebo řekne, že to není muzika pro něj?
“Určitě. Na dědovi se mi líbí, že i když zpívám soul, dokáže říct, že tohle
je pěkná písnička. U některých jiných písniček zase řekne, že tohle je
takový divný.” /smích/ “Rozumí tomu, takže je jasné, že jakýkoli styl dokáže
ocenit.”
Ve které kapele v současné době hrajete, hostujete? Která kapela je Vaší
mateřskou kapelou?
“Mateřskými kapelami jsou určitě Connection a Navigators. Hostuju v U-Prag a
s Oliver Lowe, což je rapper a DJ, který si mě pozval na natáčení jedné své
desky. Už jsem s ním i vystupovala. Libí se mi na tom, že každý styl je
jiný.”
Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?
“Na klavír. Ale spíš doma, když si skládám svoje písničky, všechno to dělám
na klávesách.”
Skládáte si sama. Je někdo, kdo Vám dokáže poradit? Nebo kdo je prvním
kritikem Vašich textů?
“Co se textů týče, to nikdo nijak extra moc neřeší. Spíše, co se týče hudby.
Vždycky jdu za bráchou, za Pepou.”
O Vašem bratrovi se dá říci, že je to skutečně Pan muzikant. V současné
době je v České republice, nebo hostuje po Evropě?
“Můj bratr je v současné době v České republice. V březnu odlétá asi na tři
týdny na turné do New Yorku, do Ameriky.”
Vystudovala jste Pražskou konzervatoř. Chodila jste do kroužku své
babičky, kde jste zpívala a tancovala. Váš dědeček Vás ovlivňoval. Kdo Vás
ještě posouval dál? Protože vždycky musí být asi někdo, kdo Vás vede za ruku
a řekne, tohle ano, tohle ne. V pubertě jste totiž mohla klidně i zlobit,
anebo jste byla hodná holka?
“Myslím si, že v pubertě jsem pořád. Faktem je, že hodně mě vedl brácha.”
Pamatuji si, že kdysi dávno jsem slyšela od Vašeho dědečka, který vlastně
i vyučoval romské děti, že romské děti mají hodně moc talentu, je to dar od
Pánaboha, ale nemají výdrž. Někde v pubertě se zaseknou a nejdou dál,
protože už vidí úplně jiný život, ale nepřemýšlejí nad tím, co bude do
budoucna...
“Děda má bohužel pravdu. Je mi to líto, protože když je to bílej, prostě
dře. A když si to vydře, je za to oceněn.Cigáni si asi holt myslí, že stačí
jen talent a to je všechno. Vůbec to tak ale není.”
Posloucháte ráda Stevie Wondera, Michaela Jacksona, Whitney Houston. Tu
asi hodně, že?
“Díky Whitney jsem se vlastně rozhodla, že budu zpěvačka. Řekla jsem si, že
jednou budu stejně dobrá jako ona. Ale ještě se mi to nepovedlo.” /smích/
Eriko, co Vás v poslední době nejvíce naštvalo?
“Co mě dokáže celkově opravdu naštvat, je rasismus. Když někteří lidé
všechny zařazují do jednoho. A je jim fuk, jestli je někdo studovanej,
jestli chodí do práce, nechodí do práce. Jim je to jedno. To mě fakt štve.
Můžu říct, že mezi muzikanty se mi to v životě nestalo.”
Co nového připravujete?
“Připravuju své písničky, protože chci rozjet svou sólovou kariéru. Tím
ovšem nechci říct, že bych chtěla odejít z Navigators. Chci to mít při tom.
Jak jsem již říkala, skládám svoje věci. Ty se stylově nehodí ani k
Navigators, ani ke Connection, i když v Connection pár svých věcí mám.
Chtěla bych to ale všechno zkusit sama za sebe.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Považují děti za důležité mluvit romsky?
Teď se opět vydáme za dětmi do základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze.
Kde všude na světe se podle nich mluví romsky? A je podle nich důležité, aby
Rom uměl romsky? Tak to se dozvíte v následujícím příspěvku Tomáše Bystrého.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jazyk olašských Romů
Ani dnes nechybí minikurz romštiny. Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý vám
přiblíží nejen jazyk, ale i některé tradice Olašských Romů.
V minulých dílech jsme vám řekli, kolik žije v České republice romských
skupin. Jednou z nejpočetnějších romských skupin jsou Romové slovenští, těm
se budeme věnovat v dalších dílech. A další větší skupinou Romů žijící v
Čechách jsou Romové olašští a právě o nich bude dnešní díl.
Olašští Romové nazývají slovenské Romy „Rumungre“. Většina Rumngrů nerozumí
olašskému dialektu, je pro ně nesrozumitelný. Obsahuje totiž některá slova,
která převzali z rumunštiny nebo z maďarštiny, a ta jsou tu v Čechách ale i
na Slovensku neznámá a nesrozumitelná. Kromě toho má olašský jazyk i některé
tzv. “balkánské” rysy, které jsou společné většině balkánských jazyků:
rumunštině, bulharštině, srbštině, makedonštině, albánštině. Jedním z nich
je například to, že nemáme infinitiv a tudíž máme často i jinou stavbu věty.
Chcete slyšet, jak zní olaština? Prozradíme vám třeba, jak se zdraví.
Pozdrav, to není jen nějaké “Dobrý den” a “Nashledanou”. Pozdrav je buď
obřadný, adresný a mění se podle situace a denního období.
Nejběžnější pozdravy jsou:
Lášo dějs te del o Dejl. Ať požehná Bůh tento den.
První zdraví samozřejmě mladší staršího. Když přistoupí blíž, následuje
druhá část pozdravu.
T’aves bachtálo, muro nano. Buď šťastný, můj strýčku.
Nebo T’aves bachtáli, muri lala! Buď šťastná, moje teto!
T’aves sasti taj bachtáli, muri lala. Buď zdravá a šťastná, moje
teto.
Ráno se zdravíme pozdravem:
Bachtáli detehárin! Šťastné ráno!
Před spaním si zase říkáme:
Del tume o Dejl láši rat! Dejž vám Pánbůh dobrou noc!
Pozdravy ovšem mohou být ještě vznešenější, obřadnější a krásnější! Ale to
už si necháme sami pro sebe. Nemusíte o nás přece všechno vědět.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 29. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete
ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na
internetové adrese romove.cz.
Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen
Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.
| 
Při posledních sčítáních lidu se k romské národnosti přihlásilo mnohem
méně Romů, než jich u nás opravdu žije. Přitom právě statistické údaje o
národnosti umožňují menšinám získat vliv na dění v České republice,
přispívají k dodržování jejich práv, k podpoře kultury a jazyka a k
prosazování potřebných sociálních a vzdělávacích programů. Proto Rada vlády
pro záležitosti romské menšiny připravila ve spolupráci s Českým
statistickým úřadem speciální informační kampaň, kterou popisuje tiskový
mluvčí sčítání lidu, domů a bytů Ondřej Kubala:
„Vytvořili speciální letáčky, které mají titulní stranu v češtině a v
romštině, vnitřek už je standardně česky, protože dnešní Romové čtou spíš v
češtině než v romštině. Letáček odpovídá na základní otázky a problémy,
které Romy zajímají. Například když já osobně napíši, že jsem Rom, může to
někdo zjistit anebo se to nikdo nedozví? Ta odpověď je tam naformulovaná:
nemůže to nikdo zjistit, protože data se anonymizují.“
Významným faktorem, který působí na ochotu Romů přihlásit se úřední
cestou ke své národnosti, je negativní zkušenost s evidencí Romů v
minulosti, na kterou navazovala, zejména v období druhé světové války,
protiromská opatření, která měla za následek i omezení jejich občanských a
lidských práv. Zda nebude možné poskytnutý údaj o národnosti zneužít, na to
jsem se zeptala předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové:
Poslech:
Související články
Příprava romských středoškoláků je určena pro studenty z
Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Letos
občanské sdružení Slovo 21 realizuje projekt Dža dureder, v překladu Jdi
dál, již poosmé. Podle koordinátorky projektu Martiny Horváthové, se
úspěšnost absolventů kurzů při přijímání na vysoké školy v průměru pohybuje
nad 50 procent:
“Jelikož můj bratr, Jozef Fečo, inklinoval více k jazzové muzice, funky,
dostal mě k tomuto stylu on. Tradiční hudba je mi ale určitě hodně blízká.”
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články